Zobrazit menuSkrýt menu

Alkohol není pro dítě menší zlo než drogy

Publikováno: 30. 5. 2014, aktualizováno: 15. 9. 2016 | Kategorie: Téma měsíce

Snad každý rodič se strachuje, aby jeho dítě nespadlo do pasti zvané drogy. Už jen málokdo si ale nejspíš uvědomuje, že největším strašákem nejsou takzvané tvrdé drogy, ale v našich končinách tolik oblíbený alkohol. Přitom začne-li pít dítě, může být jeho cesta k závislosti mnohem rychlejší a zhoubnější než u dospělého.

Ačkoliv naše společnost děti a mladistvé chrání před alkoholem zákazem jeho prodeje osobám mladším 18 let, je tato tekutá droga pro ně snadno dostupná. Nehledě na to, že první ochutnávka alkoholu u dětí poměrně často probíhá paradoxně v rodinném prostředí – není výjimkou, že v rámci rodinné oslavy dospělí nalijí „panáčka“ už dětem ve věku jedenácti dvanácti let, i dřív. Český národ je totiž vůči alkoholu nesmírně tolerantní, přitom pro děti a dospívající právě alkohol představuje stejně velké riziko jako ostatní drogy, a navíc nedospělý organismus výrazně hůře snáší následky pití a rychleji se u nich může rozvinout závislost.

„Obecně máme tendenci obávat se, že to velké zlo přijde od dealerů drog. Jenže i alkohol je droga, velice rozšířená a nebezpečná. Alkohol totiž bývá první drogou, s kterou děti začínají. A nebezpečí užívání a dlouhodobého užívání alkoholu je s tvrdými drogami naprosto srovnatelné. Na to někdy rodiče, ale také preventivní programy i média zapomínají,“ upozorňuje PhDr. Ilona Preslová, psycholožka a vedoucí Denního stacionáře občanského sdružení Sananim.

Obsah článku:

Anketa

Jak a kdy s dítětem o alkoholu a ostatních drogách mluvit?

Jaká jsou specifická rizika užívání návykových látek u dětí a dospívajících?

Jak se zachovat, když zjistím například u třináctiletého dítěte požití alkoholu či jiné drogy?

Rodičovská prevence ve výchově s ohledem na riziko užívání návykových látek

Kde hledat radu a pomoc

 

Jak a kdy s dítětem o alkoholu a ostatních drogách mluvit?

Především bychom neměli svým dospívajícím dětem pití alkoholu tolerovat, ani v sebemenším množství (natož jim sami nalévat). To je asi největší chyba českých rodičů, že se slovy „vždyť už je přece skoro dospělý“ pití alkoholu u dospívajících vlastně podporují. Jinak v podstatě jako pro každou oblast, ve které chceme na dítě nějak výchovně působit, platí i v souvislosti s drogami zejména to, že nejlepší prevencí je to, co dítěti sami ukazujeme.

Jako rodiče jsme pro děti vzorem ve všem svém počínání, tedy i v „rizikových“ oblastech, jako je například konzumace alkoholu. Máme tedy pít či kouřit před dětmi? PhDr. Preslová provozování těchto aktivit před dětmi neodsuzuje, ale dodává: „Pití alkoholu před dětmi může představovat určité riziko, protože jsme pro své děti vzorem, modelem. Ukazujeme jim, jakou roli má mít alkohol v životě. Pokud rodiče občas pijí alkohol a dítěti ukazují, že pijí tak, aby se stále ovládali, tak, aby ráno mohli v klidu a v pořádku odejít do práce, tak mu zároveň ukazují, že alkohol je něco, co se dá zvládat a nad čím můžeme mít kontrolu. Stejné je to s kouřením… V současné době se setkáváme u našich klientů, kteří jsou v léčebně, s tím, že řada jejich rodičů nejen pije a kouří, ale že také kouří marihuanu. Situace se tedy trochu mění. A možná si ti rodiče vůbec neuvědomují, jaký vzor dávají svým dětem…“

Vzhledem k tomu, že nejrizikovější období, kdy děti a dospívající padají do problémů s drogami, je mezi 13 a 17 lety, je třeba mluvit s nimi o rizicích a dopadech mnohem dříve, tedy už v mladším školním věku, a opakovaně – například před tím, než potomek vyrazí na svůj první večírek.

„Mnoho dospívajících experimentuje s alkoholem. Nejdůležitější věcí v oddálení pití u dospívajících je pozitivní rodičovský přístup spočívající ve správné komunikaci, v jednání a v nastavení pevných hranic.“

Příručka pro rodiče o konzumaci alkoholu u dospívajících

Čtěte také:
Mýty a fakta o sexuálním zneužívání dětí
Vztek, lhaní, neposlušnost – jak si poradit s dětským zlobením?
Agrese a šikana u dětí: Mohou za to média, rodičovská výchova, nebo geny?

↑ nahoru

chlapec s lahvemi alkoholuJaká jsou specifická rizika užívání návykových látek u dětí a dospívajících?

O všech návykových látkách platí, že podstatnou součástí jejich užívání je vliv na psychiku, tedy proč je vlastně užíváme – ono nám to vlastně „pomáhá“.  Za velice zrádné, a bohužel časté, je třeba považovat, bere-li dítě drogy proto, aby bylo méně smutné nebo pro ostatní zajímavější či aby se lépe zapojilo do kolektivu. Bohužel právě v případě alkoholu rodiče dlouho nemusejí mít tušení, jak závažné užívání u jejich dítěte je, v tom je alkohol záludnější, neboť následky užívání nejsou tak zřetelné.

„U drog je to možná jednodušší v tom, že někdy ty dopady vidíme rychleji. Nastupují viditelné příznaky, kterých si můžeme všimnout, ale také to trvá určitou dobu, není to tak, že dítě dvakrát třikrát drogu vyzkouší a my hned zaregistrujeme nějaké nápadnosti a důsledky. Mnohem výraznější jsou okolnosti užívání, dítě se například přestává stýkat s dřívějšími kamarády, prudce se zhoršilo ve škole, začíná o sebe méně dbát, ztrácí se věci z jeho pokoje nebo naše věci z bytu, peníze, …,“ objasňuje PhDr. Preslová.

Podstatnými faktory v souvislosti s konzumací alkoholu, které by měl rodič brát v úvahu, jsou:

  • Věk dítěte – u alkoholu je zásadní, v kolika letech začne dítě opakovaně pít.
  • Pravidelnost pití – riziko postupného návyku organismu na alkohol platí i v případě menšího množství.
  • Závislost v rodině – u alkoholu je výstražný moment, pokud se v příbuzenstvu objevuje někdo, kdo takový sklon měl.

Experimentování je součástí dospívání. Některé děti jsou však nebezpečím a dobrodružstvím přímo magneticky přitahovány – může jít o neklidné děti, ale i děti uzavřenější, s problémem navazování kontaktů s vrstevníky, s nízkým sebevědomím a podobně. V rodinách také nezřídka dochází k situacím, kdy rodiče řeší velice závažné problémy, ať partnerské, či třeba těžkou nemoc druhého dítěte. Na dítě se tak trochu zapomene a ono vyrůstá víceméně bez dozoru – nezájem či konflikty rodičů si pak dítě může začít kompenzovat hledáním úniků z reality v podobě alkoholu či jiných drog.

Proč dospívající pijí alkohol?

  • Je pro ně známkou dospělosti, cítí se být starší.
  • Myslí si, že „to dělají všichni“.
  • Připadají si zajímavější.
  • Cítí se uvolněněji.
  • Ze zvědavosti či z nudy.

↑ nahoru

Jak se zachovat, když zjistím například u třináctiletého dítěte požití alkoholu či jiné drogy?

Obecně lze říci, že na rozdíl od dospělých pro děti neexistuje žádná bezpečná míra konzumace alkoholu. Ovšem vždy záleží na tom, zda jde o jednorázovou zkušenost, která téměř jistě nastane dříve či později v životě každého dítě, anebo jestli se alkoholové excesy začnou u dítěte opakovat. Doporučení odborníků v případě odhalení konzumace alkoholu u dítěte zní: V každém případě je dobré nejprve se uklidnit a nejednat pod vlivem velkých emocí. Křik, nadávky a výčitky nepomohou, a často ještě uškodí. Nejdřív je důležité zjistit, zda neužívalo ještě nějaké jiné drogy než alkohol, jak se cítí a jestli je v pořádku.

Po zpracování vlastních emocí (nejlépe další den) je dobré pokusit se s dítětem vše probrat, promluvit si, zjistit důvody a okolnosti, trpělivě je vyslechnout a zároveň jasně vyjádřit svůj postoj a názor. „Věk je podstatným faktorem ve výchově, protože s třináctiletým dítětem máme jako rodiče větší možnost ještě něco podniknout, něco mu zakázat, něco v celém našem rodinném systému případně změnit, kdežto u starších dětí a dospívajících už je to složitější – už nás míň berou, už máme menší autoritu,“ vysvětluje Ilona Preslová.

Pokud je dítě v bezvědomí nebo jiném vážném stavu po požití alkoholu či jiné drogy:

  • Otočte ho na bok.
  • Volejte neprodleně záchrannou službu na čísle 112.
  • Nenechávejte dítě o samotě.
  • Neřešte, čí je to vina – v této situaci je důležitý stav dítěte.

U ostatních drog je postup stejný jako u alkoholu. „Samozřejmě v okamžiku, kdy zjistím, že se jedná o užívání tvrdých drog, případně injekční užívání, tak je to velice alarmující a není možné to odkládat. Coby rodič nesu zodpovědnost za řešení celé situace, měl bych rozhodnout, co bude dál, a pokusit se společně s dítětem navrhnout pravidla dalšího společného fungování. Znamená to také začít dítě pozorovat a vnímat – jak moc se situace zhoršuje, nebo naopak po domluvě zlepšuje. Na každý pád není dobré nechat to být a věřit tomu, že když si s dítětem dobře promluvím, je to vyřešeno,“ varuje PhDr. Preslová.

Rodiče by se v krizové situaci neměli zásadně rozhodovat pro něco, co potom nejsou schopni dodržet. Mnoho rodičů „v úzkých“ k tomuto modelu sklouzává: pod vlivem silných emocí něco kategoricky zakážou a pak zjistí, že není reálné zákaz dodržet. Je naprosto zásadní dobře promyslet, co se dá dělat, ale zároveň nespoléhat jen na svůj vlastní úsudek a na to, že právě můj rodičovský postup je správný a že situaci zvládnu. Nikdy není na škodu poradit se s odborníky (v osobním kontaktu či v on-line poradně, případně na nějaké krizové rodičovské telefonní lince, viz Kde hledat radu a pomoc), o vhodnosti doporučeného řešení si rodiče vždy nakonec rozhodují sami. Každopádně nejhorší postoj, jaký rodič může k problému zaujmout, je dělat, že žádný problém neexistuje.

Souhlasíte s názorem, že nejlepší, co může rodič pro závislé dítě udělat, je vyhodit ho z domova?

PhDr. Ilona Preslová: „S tímto radikálním řešením bych byla velmi, velmi opatrná. Mělo by to být poslední možné řešení, když už všechna předchozí selhala, kdy už není možné s dítětem se jakkoli domluvit, zavést jakákoli pravidla, dostat ho na léčbu, kdy nespolupracuje ani s rodiči, ani s nějakým odborným centrem a kdy je třeba chránit zbytek rodiny…“

↑ nahoru

Jak zjistit přítomnost drogy v organismu dítěte?

Drogy jsou velice nebezpečné v tom, že zpočátku nemusí rodiče či ostatní z okolí dítěte vůbec zaregistrovat, že se něco děje. Mohou se však objevit varovné známky užívání návykových látek a rodiče začnou mít podezření, že jejich potomek opakovaně nějakou drogu užívá. Podezření je však vždy jen poloviční jistota...

Možností, jak podezření potvrdit, či vyvrátit, jsou jednorázové testy na užívání drog. Nejjednodušší je pořídit test v lékárně (případně v obchodě s drogistickým zbožím), finančně nejsou tyto jednoduché testy nákladné, cenová relace se pohybuje v rozmezí od 80 do 300 korun. Testem lze zjistit jednu, ale i více drog přítomných v moči, podrobné informace se dočtete v příbalových letácích.

 

ilustrační obrázek – máma s dcerouRodičovská prevence ve výchově s ohledem na riziko užívání návykových látek

Společně s naší spolupracující psychoterapeutkou Vám v závěrečném shrnutí nabízíme několik osvědčených doporučení, co můžete jako rodiče dělat (nejen) v rámci prevence užívání drog u svých dětí:

  • Být správným vzorem – takovým, který chci, aby dítě ode mě převzalo, tedy i můj postoj k jakýmkoli návykovým látkám.
  • Hledat a najít dítěti nějaký koníček, zábavu, která pro něj bude vhodná a bude mu přinášet radost.
  • Mluvit s dítětem o všem, co se ho týká, zajímat se o něj, poslouchat ho, reagovat na něj.
  • Mluvit s dítětem pravidelně a začít co nejdřív, dokud nás ještě chce a bere, ne až s nastupující pubertou, to už se všechny kroky ve výchově dělají velice špatně.
  • Mít dobrý přehled o tom, v jaké partě se dítě pohybuje, jak tráví čas, co se v jeho životě mění, …
  • Učit dítě radovat se ze života, za něčím jít, toužit po něčem, ale i umět přijímat těžkosti v životě, umět být smutný, a úplně se z toho nesesypat, a v neposlední řadě umět prohrávat. To je velice důležité, protože prohra dříve či později potká každého a je zapotřebí umět takové situace zvládnout.
  • Za vše, co dítě dělá dobře, ho odmalička chválit. Tím mu vytváříme zdravé sebevědomí, což hraje stěžejní roli nejen v drogové závislosti, ale i v šikaně, zneužívání, sektách a podobně.
  • Mluvit s dítětem včas o rizicích jakýchkoli návykových látek, a nezapomínat na alkohol.
  • Přemýšlet o tom, jak dítě vychováváme. Jestli to, jak to děláme, je něco, co ho dobře připravuje do života, protože o tom vlastně výchova je. Naučit dítě, aby v životě obstálo, dokázalo se zorientovat, aby nemuselo hledat náhradní řešení nebo náhradní cesty, jako jsou drogy, alkohol, léky a podobné úniky.

Videorozhovor s psycholožkou PhDr. Ilonou Preslovou o rizicích užívání návykových látek u dětí

↑ nahoru

Článek připravila Mgr. Zuzana Ježková ve spolupráci s PhDr. Ilonou Preslovou.

 

KDE HLEDAT RADU A POMOC

V každém, i menším městě je nějaké protidrogové centrum, existují u nás sítě protidrogových koordinátorů na městských úřadech, kteří na dotaz poskytnou rodičům adresu vhodných zařízení v jejich lokalitě. Lze také využít služeb internetových poraden, kam je možné poslat dotaz zcela anonymně dotaz.

Drogová poradna on-line provozovaná občanským sdružením Sananim: www.drogovaporadna.cz

Podrobné a aktualizované kontakty na zařízení v celé republice lze najít na www.drogy-info.cz v sekci Mapa pomoci.

Informace o zařízeních v kraji poskytne protidrogový koordinátor na krajském úřadě.

Závislosti na alkoholu se věnuje server www.alkohol-alkoholismus.cz, kde lze nalézt mnoho informací i podrobných kontaktů, a www.pijsrozumem.cz či www.pobavmeseoalkoholu.cz.

Problematice zneužívání drog se dále věnují:

Podrobné informace získáte také na stránkách www.policie.cz, kde najdete i rady, například Jak odmítnout drogu.

LITERATURA

Straight Talk – Příručka pro rodiče o konzumaci alkoholu u dospívajících

Aspekty dětského pití alkoholu a potencionální závislosti na něm (alkoholismu)

Konzumace alkoholu a tabáku mezi dětmi a mladistvými ve věku 12 až 16 let

Děti konzumují alkohol už od 11 let. Mohou za to rodiče?

Alkohol – problém u dětí a mladistvých

Další související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

↑ nahoru

Spolupracující odborník

PhDr. Ilona Preslová

Vystudovala obor psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, působí jako supervizorka, psychoterapeutka a lektorka.Pracovala ve Výzkumném ústavu psychiatrickém a na Protialkoholním oddělení Fakultní nemocnice v Praze, tzv. Apolináři. Pracuje jako vedoucí Denního stacionáře o. s. Sananim a provozuje soukromou psychologickou praxi. Je odbornou asistentkou na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a členkou Českomoravské psychologické společnosti a Českého institutu pro supervizi. Zároveň je autorkou či spoluautorkou řady článků, sborníků a materiálů v oblasti závislostí.

Pokud byste se chtěli v souvislosti s užíváním návykových látek u dětí na cokoli zeptat renomovaného odborníka, pošlete svoji otázku na e-mail nazory@sancedetem.cz. Odpověď odborníka pro vás zdarma zajistíme, zašleme vám ji e-mailem a anonymně bude zveřejněna i na portálu Šance Dětem.

 

 

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Přihlaste se k odběru newsletteru Šance Dětem

*) Pole označená hvězdičkou jsou povinná.

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS