Stěhování a jeho vliv na dítě

Autor/ka: Mgr. Jitka Herzánová
Datum publikace: 13. 05. 2019, Aktualizováno: 27. 02. 2023

Většina rodičů si přeje pro své děti to nejlepší. Čelíme ale reálnému světu s jeho výzvami, zkouškami a změnami, včetně změny bydliště. A děti nás následují. Proto je důležité, jak stěhování vnímáme my sami. Je to pro nás životní krok kupředu? Koupě vysněné nemovitosti? Nebo útěk od partnera? Nutný přesun za prací? Reakce na ekonomickou nepohodu rodiny? Jaké jsou naše vlastní pocity? Radost? Těšení se? Nejistota? Strach?

Nemusíte být vůči stěhování nutně naladěni úplně pozitivně, důležitější je schopnost své pocity vidět a pojmenovat. Pomoci s pochopením svých vlastních pocitů bude totiž možná potřebovat i vaše dítě.

Postarejte se o sebe a zajistěte si zdroje, které vám, rodičům, pomohou stěhování a adaptaci v novém místě psychicky i fyzicky co nejlépe zvládnout.

Stěhování zasahuje do všech součástí života člověka. Mění se denní rytmus, často i životní tempo a způsob života, možnosti a příležitosti, sociální kontakty a zázemí. Čím více věcí se změní, tím těžší bývá adaptace. Situace je jiná, když se rodina stěhuje v rámci vesnice a dětem zůstává stejná škola, kroužky, kamarádi a kontakt s prarodiči. Jinak dítě vnímá, pokud rodina odchází pracovně do zahraničí. Vyšší nároky s sebou nese také stěhování spojené s rozvodem a rozpadem rodiny.

Velký počet změn může být pro dítě zahlcující. Děje se toho příliš mnoho v krátkém čase, změny provází nejistota a obavy. Problémy a očekávání, které děti trápí před stěhováním, se často liší od těch skutečných, které přichází po něm. Z miniankety u dětí školního věku v rámci naší psychoterapeutické praxe (viz medailonek autorky) vyplynulo, že děti předem trápí:

  • Strach, jestli zapadnu mezi budoucí spolužáky?
  • Bude nová škola náročnější?
  • Bude se mi dobře žít v novém pokoji?
  • Bude mi učivo navazovat?
  • Budu zvládat vstávání?
  • Naučím se žít v novém prostředí (město/vesnice)?
  • Naučím se nové dojíždění?

S odstupem času děti vnímají jako těžké:

  • Nemít se spolužáky společné vzpomínky
  • Dohonit rozdíly ve škole a zvyknout si na nové učitele
  • Zvyknout si na nový byt, dispozici
  • Přeorganizovat si režim
  • Seznámit se se spolužáky a skamarádit se s nimi

Zde se nachází dostatek prostoru pro rodičovskou pomoc a kreativitu. Neslibujte věci, které nemohou nastat. Pomozte dítěti poctivě řešit věci, kterým čelí (viz "Co funguje:"). Dítě čekají ztráty a výzvy. Každá změna sociálního prostředí přináší nutnost vytváření nových sociálních vazeb. Můžete si to představit jako přesazování stromku. Je-li přesazen jednou do dobrých podmínek, může se adaptovat vcelku dobře a rychle, je-li přesazování opakované, je to pro něj mnohem náročnější. Sociální vazby s vrstevníky i vnitřní pocit být někde doma, na správném místě, je čím dál slabší. Dobré zakotvení mezi novými vrstevníky – než dítě přestane být vnímáno jako „to nové“ – si může vyžádat až dva roky času.

Související články na portálu Šance Dětem

Poskytněte dětem čas, informace a kontinuitu

Ve všech potenciálně těžkých věcech je můžete podpořit. Klíčem ke snadnějšímu zvládnutí všech změn je pro děti dostatečně včasná příprava. Je dobré, když má dítě čas vše vstřebat a připravit se. Sžít se s blížícími se změnami. Jsem hluboce přesvědčena, že děti dokáží skoro všechny situace pochopit a nakonec i přijmout, když jsou jim vysvětlovány férově a přiměřeně jejich věku. Mluvte s nimi o tom, proč a kam se stěhujete. Jaké si myslíte, že to bude, jak bude stěhování zorganizované, v jakém pořadí se budou věci dít. Často má smysl se ptát na preference a pocity. A v tomto pokračovat i několik měsíců po přestěhování v době aklimatizace. Pro inspiraci nabízím pár tipů, které se dětem v praxi osvědčily.

Co funguje:

  • Udržet vizi toho, že si budujete nový domov
  • Podílet se na zařízení nového pokojíčku
  • Navštívit novou školu a seznámit se s učitelkou, případně pobýt ve vyučování
  • Pan učitel přidal novou žákyni do skupinového chatu a ta se s novým kolektivem poznávala celé prázdniny
  • Zachovat kontakty s předchozími spolužáky a kamarády
  • Uspořádat jednou za čas „přespávačku“ s bývalými kamarády
  • Zajímavé výlety a procházky v novém okolí
  • Natrénovat orientaci v novém prostředí. Kde je hřiště, obchod, autobus, škola
  • Spojit nové místo s novým hobby, které se zde nabízí
  • Pomoc s balením i vybalováním věcí

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

Pokud se Vám něco nezdá. Vaše dítě se změní, přestane být radostné, nedaří se vám vzájemná komunikace. Dítěti se nedaří vytvářet nová kamarádství. Důvodů může být mnoho a často se k zahlcujícímu, případně traumatizujícímu zážitku ze změny bydliště přidají další komplikace a později další obtíže. Ty mohou být často psychosomatického nebo sociálního rázu.

  • Matěj 5 let. Po rychlém odstěhování od násilnického otce Matěj všude chodí se „zbraní“ v podobě klacku, makety zbraně, představy tanku. Zvýšilo se množství konfliktů s dětmi ve školce. Výrazně se zhoršilo soustředění, začal se v noci pomočovat, bojí se o matku. Situace trvá více než měsíc.
  • Eliška 9 let. Po přestěhování do jiného města a změně školy je mnohem více úzkostná, z jedniček a zájmu o svět jsou horší dvojky. Radost ze života nahradil tablet, lpí na věcech (oblečení, ze kterého vyrostla, předmětech na jedno použití). Situace trvá několik měsíců.
  • Martin 12 let. Odmítá chodit do nové školy. Ráno ho bolí břicho, spolužáci jsou „blbci“, posmívají se mu.
  • Jiří 13 let. Doma několikrát vezme peníze v řádu desetikorun až stokorun, ač to nikdy nedělal. Za peníze zval spolužáky na gyros, aby s ním kamarádili.
  • Soňa 16 let. Celá rodina se přestěhovala do vysněného domu. Asi po půl roce začala být Soňa depresivní, apatická, většinu času doma prospí nebo sleduje filmy, ztratila zájem o školu. Stěžuje si na únavu, doma má větší množství konfliktů kvůli své „lenosti“.

Podobné příklady znají všichni terapeuti, kteří pracují s dětmi. Za příchodem do terapie nejčastěji stojí všímavost rodičů ke změnám u dětí. O zprostředkování odborné pomoci dovedou ovšem často rodiče požádat samotné děti. Nebojte se ji tedy v takové situaci vyhledat. Věci se dají řešit. Naše nitro je pružné a nedokáže ani v těžkých podmínkách zcela zapomenout svoji schopnost seberegulace a sebeléčení. I pár sezení proto může výrazně pomoci a není důvod terapii nevyužít včas.

Přeji vám i vašim dětem rychlou a bezproblémovou adaptaci na příjemný nový domov.

Související zdroje a odbornou literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Autorka článku

Mgr. Jitka Herzánová

Psychoterapeutka pracující s dětmi a dospělými. Absolventka několika terapeutických výcviků. Autorka metody Equisdom – psychoterapie pomocí koní a zakladatelka spolku Equita Therapy z.s. Dlouhodobě se věnuje soukromé praxi v Praze www.mojeosobnost.cz a práci ve spolku. Dříve působila na několika školách jako externí školní psycholog, pracovala v mnoha projektech zaměřených na krizi a trauma (Romodrom, Člověk v tísni, Dům péče CČK Mladá Boleslav, a další). Pracuje také jako supervizorka laktačních poradkyň v Kojení Praha a příležitostně vede Relaxační kurzy.

Autor/ka

Psychoterapeutka pracující s dětmi a dospělými. Absolventka několika terapeutických výcviků. Autorka metody Equisdom – psychoterapie pomocí koní a zakladatelka spolku Equita Therapy z.s. Dlouhodobě se věnuje soukromé praxi v Praze Moje osobnost, a práci ve spolku. Dříve působila na několika školách jako externí školní psycholog, pracovala v mnoha projektech zaměřených na krizi a trauma (Romodrom, Člověk v tísni, Dům péče CČK Mladá Boleslav, a další). Pracuje také jako supervizorka laktačních poradkyň v Kojení Praha a příležitostně vede Relaxační kurzy.

Články: