Komu nejde matematika, nemůže být chytrý a další mýty o nadaných dětech

Hned na začátku upozorňuje Monika Stehlíková na určitou nejednoznačnost termínů, kdy mimořádně nadané dítě je něco jiného než dítě s nadáním.
„Nadání pro něco konkrétního, např. nadání pohybové, hudební, se dá rozpoznat už ve školkovém věku nebo na prvním stupni základní školy. Každé dítě má pro něco talent a nadání, ale ještě nemusí být tzv. nadaným dítětem," vysvětluje Stehlíková a pokračuje: „Nadané děti nejsou ani lepší ani horší než jiné děti, jsou jen trochu jiné, a proto potřebují specifický a poučený přístup, abychom jim dokázali porozumět a provést je šťastným dětstvím."

„V jejich pohledu je pronikavost, hloubka. Někteří rodiče říkají, že se jejich dítě dívalo skoro dospělým způsobem. Že se možná jedná o mimořádně nadané dítě mohou rodiče vypozorovat z toho, že je u dítěte rychlejší vývoj v některých oblastech, je velmi zvídavé, brzy klade filozofické nebo existenciální otázky, je velmi citlivé a vnímavé, má mnoho zájmů a podobně," popisuje Monika Stehlíková, autorka knihy Život s vysokou inteligencí.

Mezi další charakteristiky mimořádně nadaných dětí podle ní patří i to, že má dítě svoji hlavu, smysl pro spravedlnost a etiku, určitý idealismus, perfekcionismus. Všechny děti jsou individuality a platí to samozřejmě i pro nadané děti, i mezi nimi jsou tedy různé typy osobností a jinak se projevují.

Celé znění článku čtěte: http://ona.idnes.cz/jak-poznat-nadane-deti-myty-o-nadanych-detech-f3l-/deti.aspx?c=A170726_215000_deti_haa

> další zprávy z médií