Zobrazit menuSkrýt menu

Nadané dítě: ohrožený druh, nebo šťastné znamení?

Publikováno: 1. 10. 2015, aktualizováno: 30. 3. 2019 | Kategorie: Téma měsíce

Dostalo do vínku mimořádný dar, přesto v životě čelí mnoha překážkám. Mohlo by se zdát, že intelektově nadané dítě rovná se dítě šťastné a bezproblémové. Rádo se učí, ve škole prospívá na výbornou, rodičům dělá jen radost. Ve skutečnosti se ale může cítit méněcenné nebo se hůře orientovat v běžném životě...

S čím se musí nadané dítě vyrovnávat a jak mu pomoct, aby mohlo svůj potenciál úspěšně a naplno rozvíjet?

Mimořádné nadání se týká asi tří až pěti procent dětí. Není těžké už v batolecím věku poznat, že potomek se projevuje jinak než jeho vrstevníci. Velmi častá je například řečová vyspělost. Dítě se naučí brzy mluvit, už v roce a půl aktivně používá zhruba sto slov, zatímco batolata stejného věku ovládají většinou jen dvacet až třicet slov. Posléze rádo diskutuje, používání řeči je pro něj potěšením. Dobře rozumí abstraktním pojmům a odborným termínům, je schopno je laicky vysvětlit.

Anketa

Obsah článku:

Co ohrožuje nadané děti

Úspěšný život s nadáním?

Vyberte nadanému dítěti vhodnou školu

Jaká škola bude pro dítě výhra?

Když je potřeba pomoc zvenčí 

Talentované děti dále věnují velkou pozornost neobvyklým tématům. „Místo toho, aby se čtyřleté dítě zajímalo o panenky, raději si listuje v encyklopedii vesmíru nebo se učí, jak se jmenují jednotliví dinosauři. Chce poznat, jak funguje svět, blízká je mu oblast vědy. Mimořádně nadané děti mají zájem o oblasti, které jejich věku neodpovídají,“ upozorňuje PhDr. Jitka Fořtíková, Ph.D., ředitelka Centra nadání, o. p. s.

Rodiče si také mohou všimnout, že kromě typických zájmů se mimořádné nadání často spojuje s celou řadou osobnostních charakteristik. Vedle jednoznačných kladů mají ale talentovaní jedinci i vlastnosti, které mohou jejich nadání brzdit, nebo dokonce zcela znemožňovat. Okolí by se mělo naučit s těmito danostmi vhodně zacházet a dítě usměrňovat, aby mohlo svůj potenciál zdárně rozvíjet.

Klady nadaných dětí:

  • Učí se neuvěřitelně rychle.
  • Jsou extrémně vyspělé.
  • Mají neskutečnou paměť.
  • Zvládají složité myšlenkové operace.
  • Mají širokou slovní zásobu.
  • Pracují dobře s abstraktními pojmy.
  • Vidí souvislosti, příčiny a následky.
  • Upřednostňují náročné úkoly.
  • Přinášejí inovativní řešení.
  • Jsou zvídaví a zvědaví.
  • Mají silnou vnitřní motivaci a ohromnou míru energie.
  • Věnují se mnoha neobvyklým zájmům.
  • Mají zvýšený smysl pro spravedlnost.
  • Vyznačují se sofistikovaným smyslem pro humor.
  • Jsou rádi ve vedení.

Nevýhody nadaných dětí:

  • Vykazují asynchronní (nerovnoměrný) vývoj.
  • Nezajímavé úkoly odmítají či zpracovávají nedbale.
  • Protestují proti rutinní a předvídatelné práci.
  • Jsou nervózní při nedostatečném pracovním tempu.
  • Během dne sní.
  • Bývají panovačné a netolerantní.
  • Obvykle jsou kritické a sebekritické, trpí perfekcionismem.
  • Bývají přecitlivělé.
  • Odmítají se podřídit či spolupracovat, plnit příkazy.

↑ nahoru

Co ohrožuje nadané děti

  • Těžkopádnost v sociální a emoční oblasti

Talentované dítě se cítí jiné, někdy i chce zapadnout mezi vrstevníky, ale kvůli své odlišnosti se mu to nedaří. V kontaktu s jinými lidmi si připadá jako slon v porcelánu. Nemůže si tak užívat výhod sociálního prostředí, ve kterém se pohybuje: uznání skupiny, kamarádské vazby. „Kde příroda na jedné straně dala, na druhé obvykle ubere. U nadaných dětí to bývá sociální a emoční oblast. Dítě neumí a nechce komunikovat, a to zejména s vrstevníky, někdy i s dospělými lidmi. Těžko odezírá emoce, i s vyjádřením vlastních pocitů mívá problémy – buď je potlačuje, nebo projevuje naprosto nekontrolovaně. Okolí mu nerozumí,“ jmenuje sociální potíže nadaného dítěte Mgr. Barbora Krčmářová, školní psycholožka z výběrové pražské základní školy a gymnázia Open Gate.

ilustrační foto: dívka ve škole při vyučováníJak mu pomoct: Pokud dítě v běžném kolektivu prožívá pocity osamění, je dobré zprostředkovat mu kontakt s takzvanými intelektovými vrstevníky, což leckdy vyřeší pobyt mezi dětmi o několik let staršími. Je také vhodné zapsat jej do kroužků stimulujících intelekt, kde naplno projeví svoje nadání ve společnosti podobně naladěných dětí. „Dále je velmi důležité rozvíjet u dítěte emoční a sociální složku, jako je nejen empatie, ale i chápání a zvládání vlastních pocitů, protože bez rozvinutí této oblasti se v životě neobejde a těžko bez ní může být šťastné,“ uvádí školní psycholožka.

Někteří talentovaní jedinci mají potřebu sociálních kontaktů sníženou. Rodiče či učitelé se je snaží v dobré víře socializovat a proti jejich vůli vtlačit mezi vrstevníky. Odborníci ale radí respektovat jedinečnou osobnost dítěte, ke které může patřit i výrazný individualismus. Dítě není o samotě nešťastné, naopak vyhovuje mu to, protože se tak může naplno věnovat svým zájmům.

  • Horší orientace v běžném životě

Nešikovnost v praktickém životě je další častý znak nadaných dětí, který jim může pořádně znepříjemňovat každodenní bytí a způsobovat silné pocity méněcennosti a frustrace. „Dítě zaostává v sebeobsluze, je nepraktické. Má oslabenou hrubou motoriku, proto bývá nešikovné na sporty a nerado se hýbe. Slabší je i jemná motorika, nerado kreslí. To, co běžné předškolní dítě vyjádří obrázkem, takové dítě raději napíše,“ uvádí školní psycholožka.

Jak mu pomoct: Pokud je to možné, nenuťte dítě do činností, které mu nejdou nebo k nim má vyslovený odpor. Nesnažte se násilím, aby se potomek vyrovnal jiným dětem. Existuje ale samozřejmě mnoho oblastí, které dítě musí alespoň do jisté míry zvládat. Pomůže, když rodiče dítěti věci názorně ukazují, trénují s ním, povzbuzují jej a neshazují jeho výkony. Nejdůležitější ze všeho ale je, aby dítě cítilo, že i když nedokáže tak rychle šplhat po laně jako ostatní děti nebo má ráno problémy vypravit se do školy, nijak to nesnižuje jeho lidskou hodnotu.

  • Nepochopení okolí

„Pokud není nadání včas rozpoznáno a adekvátně s ním pracováno, dítě může být zaškatulkováno jako problémové, nespolupracující či hyperaktivní,“ varuje Barbora Krčmářová. Reakce dítěte na nepochopení okolí mohou být různé: od naprosté apatie a demotivovanosti přes plačtivost až k chronickému vzdoru a rebelantství.

Jak mu pomoct: Nadané dítě potřebuje citlivé, chápající zacházení a bezpečný prostor, ve kterém může svoje přednosti bez obav projevit. Volte pro něj taková místa a takové činnosti, které přispějí k rozvoji jeho sebeúcty. 

  • Pokřivené sebehodnocení

Mají talent, vynikají v duševních schopnostech, dosahují nadprůměrných výkonů, přesto mohou dar, který dostaly, pociťovat jako velké břemeno. Nadané dítě může trpět nízkým sebevědomím a pokřiveným sebehodnocením, protože má problémy zapadnout do okolního světa a samo sebe vnímá jako „divné“. Rodiče ale nemusí o těchto pocitech nic vědět, protože pro dítě je mnohdy zatěžko mluvit o svém vnitřním prožívání.

Jak mu pomoct: Nadané děti se obvykle vyznačují extrémní citlivostí a křehkostí. Úkolem rodičů je posilovat jejich psychickou sílu, sebevědomí a sebeúctu a vést je k tomu, aby si uvědomovaly a oceňovaly svoji jedinečnost. Je důležité věnovat potomkovi dostatek času, pozornosti a lásky.

  • Nevhodné rodičovské postupy

Rodiče se podle Barbory Krčmářové ve výchově talentovaného potomka dopouštějí i pochybení, která sice vycházejí z dobré víry, ale k harmonickému vývoji dítěte nepřispívají: „Na jedné straně je to především snaha dělat z dítěte konformního jedince, sociálně a edukativně přizpůsobivého a stádního, a na straně druhé příliš velká liberálnost ve výchově, neboť tyto děti neustále zkoušejí hranice, kam až lze ve své nekonvenčnosti zajít.“

Jak mu pomoct: Rodiče by ve výchově měli vycházet především z pozorování dítěte: jaké je, jak se projevuje, co mu vyhovuje a co ne, jaké postupy na něj zabírají a které jsou naopak nevhodné. Talentované děti mohou mít jiné prožívání a chování než jejich vrstevníci a snažit se napasovat je do většinového vzorce by mohlo mít velmi negativní dopady. Opačný extrém, naprostá volnost a nestanovení žádných mantinelů, také není výhra, protože vede spíše k roztěkanosti nebo ztrátě zájmů.

Jak nepošlapat nadání dítěte

Co rodičům doporučuje školní psycholožka Barbora Krčmářová

Ve výchově nadaného dítěte nejde ani tak o to, jak nadání rozvíjet, ale jak jej nadobro nepošlapat. Dítě je ochotné svůj potenciál uplatňovat a rozvíjet zcela samostatně a dobrovolně. Nesmí být ovšem brzděno a demotivováno úkoly, které se mu zdají zbytečné, příliš snadné či nezajímavé. Pokud se nám tedy podaří nezničit přirozenou vnitřní motivaci dítěte, máme vyhráno. Pak už jen stačí poskytovat mu dostatek žádaných informací, odpovědně zodpovídat všechny otázky a nabízet zdroje pro další učení. To samozřejmě platí nejen pro ty nadané, ale i pro běžně zvídavé děti.

Je také velmi důležité vést dítě k osobnostním mimointelektovým charakteristikám, jako je píle, důslednost, spolehlivost, vůle a sebezapření. Tyto děti mají častou zkušenost, že jim vše jde samo, a neumějí se zaměřit na cíl. Pro úspěšnou životní dráhu však pouhé nadání nestačí. Musí být spojeno s množstvím dalších faktorů, ke kterým patří osobnostní charakteristiky (vytrvalost, motivovanost, sebejistota) i další vlivy, jako jsou vliv prostředí, ale i štěstí a náhody.

Čtěte také:
Vývoj dítěte a jeho potřeby
Psychické problémy dítěte
I děti mohou mít vážné psychické problémy. Jak je poznat?

↑ nahoru

Úspěšný život s nadáním?

Jak vidět, mimořádně nadané děti to nemusejí mít v životě jednoduché, někdy se dokonce musejí vyrovnávat s velmi vážnými problémy.

„Nejnadanější nejsou vždy nejúspěšnější. V této skupině se dokonce vyskytuje více sebevražd a zkrachovalých životů, pokud člověk nedokáže svůj potenciál vhodně využít a prožít tak naplněný život. Nadaní lidé si často hůře hledají partnery a mají i problémy se stabilizací rodinného života. Potíže se mohou vyskytnout rovněž v zaměstnání,“ jmenuje Jitka Fořtíková. Rodiče by si měli být těchto rizik vědomi a poskytnout svému potomkovi dostatek podpory a vhodné péče. Kromě správných výchovných postojů patří mezi stěžejní otázky i výběr školního zařízení.

ilustrační foto: obrázekVyberte nadanému dítěti vhodnou školu

Nástup do školy může být pro intelektově nadané dítě kritický okamžik. Pokud se ve školním prostředí setká s podmínkami, které mu nevyhovují, může svůj talent přestat využívat, dokonce na něj zanevře.

„Na nástup do školy se tyto děti obvykle velmi těší, protože teprve teď nastane to pravé vzdělávání. Jenže nezřídka dochází k obrovskému rozčarování. Ve škole se učí jen to, co už dávno znají, a k tomu velmi pomalu. Není tu prostor k diskuzi, informace jsou předkládány hotové, bez možnosti vymyslet cokoliv samostatně. Se spolužáky si nemají o čem povídat a učitel je v lepším případě ignoruje, v tom horším okřikuje a trestá,“ popisuje Barbora Krčmářová. Co takové dítě udělá? „Zcela logicky je zklamané, až znechucené, školou začne pohrdat, ani jednoduché úkoly neplní, respektive je bojkotuje, v hodinách vyrušuje, někdy se stává třídním šaškem,“ doplňuje psycholožka.

Rodiče ani pedagogové by neměli takovou demotivaci dopustit. Většina nadaných dětí je ochotných diskutovat, pokud se s nimi jedná jako se sobě rovnými. „Je třeba jim rozumně vysvětlit, proč je nutné ve škole prospívat. Zákazy a příkazy v tomto případě většinou nepomáhají, je ale třeba nastavit hranice, i poměrně široké, a s laskavou důsledností je vyžadovat,“ radí.

Po nástupu do školy se podle Barbory Krčmářové ukážou rozdíly, které odlišují běžně chytré, bystré děti od dětí nadaných. Zatímco chytré dítě je přizpůsobivé, nadané dítě nikoliv. Chytré dítě je spokojené se zadanými úkoly i se svými výkony, nadané dítě je velmi kritické k sobě i druhým. Zatímco chytré dítě lehce aplikuje naučené postupy a rychle se učí, nadané dítě vymýšlí nové, neobvyklé způsoby řešení a většinu školního učiva již zná. Chytré dítě umí komunikovat s vrstevníky a učiteli, a proto bývá oblíbené, nadané dítě je spíše samotářské, učitele rozčiluje neustálými dotazy, zpochybňováním jejich názorů a hlubokou analýzou všeho, co řeknou. A to není dobrá deviza pro běžné školní vzdělávání. Ještě před začátkem školní docházky je proto vhodné probrat všechny možnosti, které vzdělávací systém nabízí, a rozhodnout se pro tu nejlepší.

O nadaných dětech s PhDr. Jitkou Fořtíkovou, Ph.D., ředitelkou Centra nadání, o. p. s.

↑ nahoru

Jaká škola bude pro dítě výhra?

  • Výběrové školy pro nadané děti

Základních a středních škol, které se zaměřují vysloveně na vzdělávání nadaných dětí, je v Česku jen hrstka. Nejznámější je soukromé Mensa gymnázium (www.mensagymnazium.cz). Jeho zřizovatelem je Mensa České republiky, organizace, která sdružuje děti i dospělé s velmi vysokým stupněm inteligence nad 130. Další možností je soukromé víceleté gymnázium internátního typu Open Gate (www.opengate.cz) nebo První obnovené reálné gymnasium (www.porg.cz).

Dětem s vysokým intelektovým nadáním a zájmem o vybrané oblasti studia často dobře poslouží i prestižní státní víceletá gymnázia, která jsou možností spíše ve větších městech (například Gymnázium Christiana Dopplera v Praze, Gymnázium Jana Keplera v Praze, Gymnázium Mikuláše Koperníka v Bílovci).

  • Výběrové třídy

Na některých běžných státních či soukromých základních a středních školách existuje možnost vzdělávat i mimořádně nadané děti. Výuka pak probíhá tak, že talentovaní žáci se některé předměty učí odděleně od ostatních dětí. Takovými základními školami jsou například Fakultní základní škola v Olomouci, Základní škola nám. Curieových v Praze nebo Základní škola a mateřská škola Chodov v Praze.

  • Běžné školy

Mimořádně nadané dítě se může s úspěchem vzdělávat i v běžné škole, ale musí být k tomu splněno několik podmínek. Rodiče by měli zvážit především osobnost svého potomka, hlavně to, zda může klasickou výuku bez problémů zvládnout. „Některé intelektuálně nadprůměrné děti jsou zároveň společenské, prosociální, komunikativní a optimistické. Ve větším kolektivu se proto cítí dobře. Jiné talentované děti ale potřebují více pozornosti, hůře se přizpůsobují a je otázkou, zda se jim v běžné škole může dařit,“ říká Jitka Fořtíková.

Školský zákon a také vyhláška o vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a o vzdělávání žáků mimořádně nadaných uvádějí, že každá státní škola by měla nadaného žáka plně integrovat a umožnit mu rozvíjení jeho schopností. Praxe je však mnohdy jiná. Práce s dětmi s postižením a s poruchami učení je již běžnou součástí vzdělávání budoucích pedagogů, ale na to, jak vzdělávat nadané jedince, se zatím příliš nemyslí.

Pokud se dítě ve škole necítí dobře a má problémy s učiteli či spolužáky, Jitka Fořtíková doporučuje přeložení do jiného zařízení, které bude lépe plnit jeho potřeby. Mnohdy stačí vybrat školu s menším počtem žáků ve třídě. Změnit školu je možné ke konci každého čtvrtletí.

Další možností je vzdělávat dítě podle individuálního vzdělávacího plánu, případně přeskočit ročník, a to napříč předměty nebo jen v některých oborech. Se sestavením individuálního plánu může pomoct pedagogicko-psychologická poradna, která má podle platných zákonů také povinnost nadané dítě diagnostikovat. Individuální vzdělávání či přeskočení ročníků se nejčastěji využívají na prvním stupni základních škol, kde není možnost dítě včlenit do speciální vzdělávací skupinky. Náskok se u talentovaných dětí přitom nejčastěji projevuje právě v tomto věku, převážně na samém vstupu do základní školy.

Související článek na portálu Šance Dětem:
O nejčastějších problémech dětí ve škole

Matematický talent Vojta rozvinul i v běžné škole

Z praxe pedagožky Jitky Fořtíkové

"Vojtovi ještě nebyl rok a už se začal dobře dvojslabičně dorozumívat a poznával barvy. Jeho motorický vývoj byl naopak pomalejší, chodit začal až ve čtrnácti měsících. Nelákaly jej klasické dětské hračky. Od nejútlejšího věku ho zajímala čísla a hračky, které mají s čísly něco společného.

V běžné školce s kolektivem 24 dětí se Vojtovi líbilo, ale jeho matematicko-logické nadání způsobovalo propast mezi ním a vrstevníky, často se nepohodli. Cítil, že je jiný a ostatní děti ho nechápou, protože jeho hra je na dokonalejší úrovni. Toto vzájemné nepochopení Vojta nedokázal řešit jinak než agresí. Vůči ostatním byl výbušný a nervózní. Ve hře se projevoval spíše jako individualista, nejspokojenější byl mezi staršími dětmi a dospělými.

Rodiče zapsali Vojtu do školy, která umožňuje oddělenou výuku talentovaných dětí v matematice a českém jazyce. S volbou byli velmi spokojeni. Nyní je chlapec žákem páté třídy a rodina řeší výběr vhodného gymnázia, kde by mu poskytli obdobnou péči především v matematice."

↑ nahoru

ilustrační foto: malé dítě s notebookemKdyž je potřeba pomoc zvenčí

Pokud se rodiče chtějí poradit, jak rozvíjet talent potomka, nebo potřebují pomoct s výchovnými problémy, mohou zajít do některé z pedagogicko-psychologických poraden, které patří do sítě školních poradenských zařízení. Pracují v nich psychologovéspeciální pedagogové. Některé poradny dokonce organizují činnost klubů rodičů nadaných dětí nebo se na ní podílejí. Tak je tomu například v poradně v Brně nebo v Olomouci.

„V každé pedagogicko-psychologické poradně by měl být jeden ze zaměstnanců speciálně vyškolený a zaměřený na práci s nadanými dětmi. Dobrého odborníka lze poznat asi jen intuitivně na základě sympatií. Každopádně by se měl danou problematikou zabývat a mít o ní alespoň rámcové informace,“ uvádí Barbora Krčmářová.

Kromě toho existuje řada specializovaných organizací zabývajících se nadanými dětmi, které poskytují diagnostiku talentu, všestrannou podporu nadaného dítěte a někdy disponují i psychology školenými pro práci s talentovanými jedinci.

Qiido – patron nadaných žáků 

Všestrannou podporu nadaným žákům poskytuje nadační fond Qiido. Jím vytvořený unikátní model vzdělávání a výchovy MiND umožňuje základním školám naplňovat specifické vzdělávací potřeby talentovaných dětí. Fond zajišťuje i finanční, materiální a další formy podpory v oblasti vzdělávání nadaných jedinců. Partnerskou mentorskou školou je ZŠ nám. Curieových v Praze a první pilotní školou se stala ZŠ Černošice. Od září 2015 se bude výhradně na ní uplatňovat kompletní Qiido vzdělávací model.

↑ nahoru

Kde hledat pomoc a informace:

Pedagogicko-psychologické poradny

Centrum rozvoje nadaných dětí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně

Mensa České republiky, organizace sdružující nadprůměrně inteligentní děti a dospělé

Kluby nadaných dětí při organizaci Mensa

Centrum nadání

Společnost pro talent a nadání

Qiido, nadační fond a podpora vzdělávání mimořádně intelektově nadaných dětí

Institut pedagogicko-psychologického poradenství

Národní ústav pro vzdělávání

Školy zaměřené na talentované děti

Pokud byste se chtěli v souvislosti s tématem nadaných dětí na cokoli zeptat renomovaného odborníka, pošlete svoji otázku na e-mail nazory@sancedetem.cz. Odpověď odborníka pro vás zdarma zajistíme, zašleme vám ji e-mailem a anonymně bude zveřejněna i na portálu Šance Dětem.

Zaujalo Vás Téma měsíce a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Přihlášení k odběru newsletteru

 

Související literaturu a další zdroje informací najdete také v naší Odborné knihovně.

Článek připravila Mgr. Gabriela Bachárová ve spolupráci s PhDr. Jitkou Fořtíkovou, Ph.D., a Mgr. Barborou Krčmářovou.

Spolupracující odborník

PhDr. Jitka Fořtíková, Ph.D.

Na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci vystudovala učitelství pro základní školy. Posléze absolvovala doktorské studium pedagogiky se zaměřením na učitelství pro vysoké školy. Působila jako učitelka na různých typech škol, pracovala jako koordinátorka péče o mimořádně nadané žáky v Institutu pedagogicko-psychologického poradenství při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Od roku 2005 ředitelka Centra nadání. Věnuje se i vzdělávání učitelů mateřských a základních škol. Od roku 2008 členka Mensy a v rámci této aktivity odborný garant metody NTC systém učení v ČR. Tato metoda umožňuje efektivní vzdělávání a podporuje činnost dětského mozku. Jitka Fořtíková vydala několik knih k problematice nadaných dětí, publikuje v odborných časopisech, spolupracuje se státními i nestátními organizacemi.

Spolupracující odborník

Mgr. Barbora Krčmářová

Školní psycholožka na základní škole a gymnáziu Open Gate. Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, obor psychologie se zaměřením na psychologii a speciální pedagogiku. Na Queen´s University of Belfast v Irsku absolvovala kurz Supporting Your Dyslexic Child. Dlouhodobě působila a dosud působí jako místopředsedkyně v o. p. s. Centrum nadání. Byla školní psycholožkou na základní škole, v Institutu pedagogicko-psychologického poradenství působila jako vedoucí projektu zakládajícího školní poradenská pracoviště, pracovala v pedagogicko-psychologické poradně. Absolvovala řadu kurzů a seminářů a stála u zrodu několika diagnostických nástrojů.

Použitá literatura:

Fořtíková, J., Fořtík, V. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha. Portál, 2007.

Havigerová, J. M. Pět pohledů na nadání. Praha. Grada, 2011.

Havigerová, J. M. Vyhledávání nadaných dětí v předškolním věku. Praha. Grada, 2013.

Doporučená literatura:

Fořtíková, J. Talent a nadání: jejich rozvoj ve volném čase. 2. upravené vydání. Praha. Národní institut dětí a mládeže při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 2009.

Fořtíková, J. Rozvoj rozumových schopností u dětí MŠ. Praha. Portál, 2014.

Fořtíková, J., Kuruczová, S., Vaňková, P. Se šikulou za dopravou Aneb jak zabavit zvídavého předškoláka. Praha. Triton, 2010.

Fořtíková, J., Beránková, P., Kuruczová, S., Vaňková, P. Se šikulou za zvířátky Aneb jak zabavit nadané dítě 3–5 let. Praha. Portál, 2010.

Sejvalová, J. Talent a nadání: jejich rozvoj ve volném čase. Praha. Národní institut dětí a mládeže při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 2004. 

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS