Zobrazit menuSkrýt menu

Děti a mladiství v agendě Probační a mediační služby

Publikováno: 12. 3. 2019, aktualizováno: 19. 3. 2019

Obsah článku:

Vymezení působnosti Probační a mediační služby a související legislativa

Obecnou představou velké části veřejnosti je to, že dítě, tedy osoba mladší patnácti let, není postižitelné za spáchanou trestnou činnost. Postižitelnost je v tomto případě zaměňována za trestní zodpovědnost. Dítě mladší patnácti let není trestně zodpovědné, ovšem každá společnost si v oblasti trestního práva vytvoří mechanismus, aby i ten nejmladší pachatel trestného činu byl nějakým způsobem postižitelný.

V České republice se trestní řízení proti mládeži, což je souhrnně užívaný název pro dítě do patnácti let a mladistvého mezi patnáctým a osmnáctým rokem věku, řídí trestním řádem (zákon č. 141/1961 Sb.), trestním zákoníkem (zákon č. 40/2009 Sb.) a v neposlední řadě zákonem o soudnictví ve věcech mládeže (zákon č. 218/2003 Sb.). Trestní řád upravuje procesní stránku trestního stíhání, trestní zákoník uvádí, jaký trestný čin byl spáchán, a zákon o soudnictví ve věcech mládeže pak vyjmenovává opatření, která se na mládež páchající trestnou činnost mohou aplikovat.

Působnost Probační a mediační služby (dále jen PMS, zřízena zákonem č. 257/2000 Sb.) při výkonu rozhodnutí soudu pro mládež je upravena v § 75 zákona č. 218/2003 Sb., tedy tento paragraf vymezuje rozsah činností PMS, daných tímto zákonem. Kromě samotného potrestání pachatele trestné činnosti, které popisujeme níže, vykonává PMS činnosti i v případě, že se v přípravném řízení rozhodne o:

  • propuštění mladistvého z vazby za současného uložení dohledu (myšleno dohledu probačního úředníka)
  • podmíněném zastavení trestního stíhání, o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem (myšleno dohledem probačního úředníka)
  • podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za současného uložení dohledu (myšleno dohledu probačního úředníka).

Druhy rozhodnutí soudu a činnost Probační a mediační služby

Dopustí-li se dítě činu jinak trestného, což je jiné pojmenování pro trestný čin používané pro tuto věkovou skupinu pachatelů, může mu soud pro mládež uložit následující opatření (většinou na základě psychologického posudku pedagogicko-psychologické poradny):

  • výchovná povinnost
  • výchovné omezení
  • napomenutí s výstrahou
  • zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného programu ve středisku výchovné péče
  • dohled probačního úředníka
  • ochranná výchova
  • ochranné léčení

Dohled probačního úředníka

Dohled je u dětí realizován pravidelným kontaktem (zpravidla za účasti alespoň jednoho ze zákonných zástupců) s pracovníkem PMS. Kontakt probíhá na středisku PMS (v každém okrese ČR je jedno středisko PMS, největší středisko PMS se pak nachází v Praze).

V rámci tzv. konzultací je probírán aktuální život dítěte, je mu poskytováno poradenství v otázkách různého charakteru a v neposlední řadě je kontrolováno to, zda dítě vede řádný život, tedy zejména zda se nedopouští další trestné činnosti (toto je kontrolováno formou lustrace centrální evidence stíhaných osob či lustrací rejstříku trestů). O průběžném stavu probačního dohledu je pak pravidelně, většinou v půlročních intervalech, informován soud, který rozhodnutí o dohledu probačního úředníka vydal.

Poruší-li dítě probační dohled, je soud informován formou Sdělení o porušení probačního dohledu, na základě kterého je soudem rozhodnuto o dalším postupu ve věci. Oproti dospělé klientele pak není u dětí určena délka probačního dohledu. Ukončen je na základě návrhu PMS soudu či na základě dovršení osmnácti let věku dítěte, u mladistvých je pak dohled ukládán ve stejném režimu jako u dospělých, tedy v konkrétní výměře (délce). V rámci dohledu PMS je důležitá spolupráce a koordinovaný přístup PMS a OSPOD tak, aby se činnosti těchto dvou institucí nepřekrývaly.

Dopustí-li se mladistvý provinění (kdy provinění je opět jiným pojmenováním pro trestnou činnost pro tuto věkovou skupinu pachatelů), může mu soud pro mládež uložit následující typy opatření:

  • výchovné opatření
  • ochranné opatření
  • trestní opatření

Jelikož v tomto článku pojednáváme o práci PMS, budeme se věnovat pouze opatřením výchovným a trestním, kde je PMS pověřována k činnosti soudem. Pro větší přehlednost jsou agendy, ve kterých PMS významně figuruje, zvýrazněny.

Výchovná opatření:

  • dohled probačního úředníka
  • probační program
  • výchovné povinnosti
  • výchovná omezení
  • napomenutí s výstrahou

Trestní opatření:

  • obecně prospěšné práce
  • peněžité opatření
  • peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu
  • propadnutí věci
  • zákaz činnosti
  • vyhoštění
  • domácí vězení
  • zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
  • odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu
  • odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu s dohledem (zde míněno sdohledem probačního úředníka)
  • odnětí svobody nepodmíněně

Dohled probačního úředníka se řídí stejnými pravidly a principy jako dohled probačního úředníka popsaný výše v tomto textu.

Probační program je realizován PMS ve spolupráci s organizacemi, které mají probační program akreditovaný u Ministerstva spravedlnosti ČR. Probační programy jsou realizovány například organizací Proxima Sociale (v hlavním městě Praze a okresech Praha východ a Praha západ), kdy cílem probačních programů je změnit náhled pachatele na svoje jednání, seznámit ho s možnostmi např. volnočasových aktivit či dát mu vhled do určitého tématu. Za všechny bychom jmenovali probační program Právo pro každý den, ve kterém se účastníci věnovali otázkám trestnosti jednání, tedy tomu, co je a není trestné, jak se pohybovat v hranicích zákona a jak předcházet sociálně patologickým aktivitám.

Obecně prospěšné práce mohou být mladistvému uloženy ve výměře 50 až 150 hodin. Vykonat je musí osobně, bezplatně a ve svém volnu ve lhůtě jednoho roku pro obecně prospěšnou instituci či úřady obcí a městských částí. Poskytovatele tohoto trestu, tedy instituci, pro kterou mladistvý trestní opatření odpracuje, vybírá probační úředník a v jeho volbě a náplni činnosti zohledňuje kromě jiného schopnosti a dovednosti mladistvého tak, aby byl trest prospěšný pro společnost.

Domácí vězení je ukládáno v situaci, kdy mladistvý páchal trestnou činnost mimo místo bydliště, často ve večerních či nočních hodinách. Domácí vězení může být uloženo až v délce dvou let a obvykle je nařízeno od 20:00 do 5:00 a po celý den o víkendu a státních svátcích. Tyto hodiny však určuje soudce ve svém rozhodnutí, a to po předchozím předjednání s probačním úředníkem. Od roku 2018 je tento trest realizován formou elektronického monitoringu, tzv. „náramků pro vězně“.

Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce může být mladistvému uložen až v délce pěti let a smyslem tohoto trestu je držet mladistvého dál od prostředí, ve kterém páchal trestnou činnosti. V České republice se jedná zejména o sportovní, konkrétně fotbalová utkání, avšak zákaz se může vztahovat na celé spektrum akcí, například zabijačky či maturitní plesy. Na základě vyhodnocení rizik odsouzeného mladistvého (na základě spolupráce s Policií ČR) pak může probační úředník nařídit odsouzenému, aby se v době např. konání fotbalového utkání určitého týmu musel dostavit na místně příslušnou policejní služebnu, a nemohl se tak na zápas dostavit. V případě porušení tohoto trestu pak trest zůstává v platnosti a proti pachateli je vedeno nové trestní řízení pro provinění maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337, odst. 1, písm. e) trestního zákoníku.

Odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu s dohledem (zde míněno s dohledem probačního úředníka) se řídí stejnými pravidly jako výše popsaný dohled probačního úředníka.

Filozofie Probační a mediační služby

Úředníci PMS pracují s delikventní mládeží jak v přípravném, tak ve vykonávacím řízení. Jinými slovy, setkávají se s pachateli trestných činů již před rozhodnutím soudu, a to buď v tzv. obligatorních činnostech (například předjednání trestu obecně prospěšných prací, tedy příprava podkladů pro soud, ve kterých probační pracovník doporučí či nedoporučí uložení tohoto trestního opatření, a to na základě anamnézy situace mladistvého pachatele vč. zjištění zdravotních omezení pro výkon tohoto typu trestu), nebo v rámci spolupráce s pachatelem, který sám služby PMS vyhledal. V takovémto případě jsou pachateli poskytnuty informace o principech trestního stíhání a je mu také nabídnuta v případě, že v kauze figuruje i poškozený či oběť, možnost setkání s poškozenou stranou formou tzv. mediace

PMS pracuje na principech restorativní justice, tedy nevidí v potrestání pouze funkci odplaty, ale vidí v potrestání i příležitost pro pachatele, aby napravil újmu, kterou svým jednáním způsobil. A to nejenom společnosti či komunitě, ale i konkrétní oběti. Restorativní justice pracuje s několika principy, mezi které patří například snaha o to, aby pachatel převzal zodpovědnost za to, co způsobil. Tedy aby toto přijetí zodpovědnosti bylo základním kamenem pro jeho další kroky (například omluva obětem a kompenzace způsobené újmy) a pro prevenci recidivy v budoucnu.

Pachatelům činů jinak trestných a pachatelům provinění ze skupiny mládeže je věnována zvýšená péče, zahrnující mimo jiné multidisciplinární pojetí práce, kdy je zde snaha o vybudování sítě týmů pro mládež, ve kterých by mimo probačních pracovníků figurovali i zástupci školy, OSPOD, rodiče, popřípadě zástupci dalších zainteresovaných subjektů. Týmy pro mládež řeší konkrétní případy pachatelů trestných činů a svojí prací přispívají k realizaci konkrétních kroků vedoucích ke snížení rizika recidivy pachatele. Týmy pro mládež však zatím nefungují plošně, ale na základě dobré praxe usilují OSPOD ve spolupráci s PMS o jejich postupné zavádění.

Při práci s mládeží je nutno zohlednit psychickou vyspělost pachatele, jeho rodinné zázemí a spolupracovat s dalšími odborníky v této oblasti (OSPOD, speciální pedagogové, učitelé atd…). Neméně důležitou náplní práce je pak pravidelný kontakt s rodinou a také návštěvy v místě bydliště, při kterých probační úředník může zjistit více o sociálním zázemí pachatele.

Článek vznikl ve spolupráci s Mgr. Martinem Jelínkem, Ph.D., který pracuje v řadách pražských kriminalistů.

Související literaturu a články k tématu můžete najít v Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Přihlášení k odběru newsletteru

Autorka článku

PhDr. Jana Mottlová, Ph.D.

Vedoucí pražského střediska Probační a mediační služby. Vyučuje na Univerzitě Karlově a působí rovněž jako lektorka.

 

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS