Zobrazit menuSkrýt menu

Pomoc v hmotné nouzi a další sociální dávky

Publikováno: 25. 9. 2015, aktualizováno: 24. 8. 2016

Vždy je nejprve třeba hledat vlastní zdroje a možnosti řešení nepříznivé situace. Pokud selžou nebo nejsou-li žádné k dispozici, nastupuje systém sociálních dávek.

Přehled těch nejčastějších, které je možné čerpat v souvislosti s narozením dítěte, péčí o malé dítě, případně o dítě se zdravotním postižením, nabízíme v kapitole Dávky pro rodiny dětí se zdravotním postižením.

Pokud tyto dávky nedostačují, nabízíme vám na následujících řádcích přehledné podmínky pro využití dalších dávek.

Příspěvek na bydlení (PnB)

Příspěvek na bydlení je dávkou z balíčku dávek státní sociální podpory (poskytované dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře).

Příspěvek na bydlení je poskytován žadatelům s nízkými příjmy na úhradu jejich nákladů spojených s bydlením.

Podmínky nároku na příspěvek na bydlení:

  • nájemní smlouva nebo vlastnictví bytu + trvalý pobyt v tomto bytě,
  • náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35),
  • součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 ( na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Normativní náklady – v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy

 

Počet osob

v rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
Praha více než 100 000 50 000 – 99 999 10 000 – 49 999 do 9 999
jedna 7 623 6 052 5 767 4 913 4 730
dvě 10 957 8 807 8 417 7 249 6 998
tři 14 903 12 092 11 581 10 053 9 726
čtyři a více 18 674 15 283 14 668 12 825 12 430

Normativní náklady – v bytech družstevních a v osobním vlastnictví

 

Počet osob

v rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
Praha více než 100 000 50 000 – 99 999 10 000 – 49 999 do 9 999
jedna 4 409 4 409 4 409 4 409 4 409
dvě 6 588 6 588 6 588 6 588 6 588
tři 9 159 9 159 9 159 9 159 9 159
čtyři a více 9 159 9 159 9 159 9 159 9 159

 Pro nárok na dávku je třeba doložit nejen příjmy žadatele, ale i dalších osob, které s ním žijí ve společné domácnosti a společně s ním hospodaří (takzvaně společně posuzované osoby). Dokladují se příjmy za předchozí kalendářní čtvrtletí (tedy například v květnu jsou to příjmy za leden–březen daného roku, v září za duben–červen a podobně).

Za příjem se považují i některé sociální dávky, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, dále pak příjem ze zaměstnání, výživné a podobně.

Zároveň však budete muset doložit výši skutečných nákladů na bydlení, tedy náklady za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění. Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí – tedy například prostřednictvím evidenčního listu, SIPO nebo složenek doložíte výši nájmu, potvrzením od poskytovatele plynu a elektriky náklady na tyto služby a podobně.

Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jedné, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby mezi sebou, určí úřad práce, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

Čtěte také:
Životní minimum
Čtenářské dotazy k dávkám státní sociální podpory
Nevyhovující bytové podmínky

↑ nahoru

Dávky pomoci v hmotné nouzi

Hmotná nouze je stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy na úhradu všech osobních potřeb (a bydlení), a ani celkové majetkové poměry jí neumožňují situaci zlepšit.

Než se tedy vypravíte na úřad práce podat žádost o níže uvedené dávky, je třeba, abyste využili všech ostatních možností zvýšit si příjem. Jste-li například nezaměstnaní, je třeba, abyste se nejprve přihlásili do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadě práce (a to i v případě, že již dopředu víte, že nebudete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti).

V systému dávek pomoci v hmotné nouzi jsou tři dávky:

1) Příspěvek na živobytí (PnŽ)

2) Doplatek na bydlení (DnB)

3) Mimořádná okamžitá pomoc (MOP)

Každá z dávek slouží ke konkrétnímu účelu, pro nějž je určena, a při podávání žádosti je tedy třeba dodržovat daná pravidla, případně zohlednit tyto skutečnosti při odůvodňování nároku (důležité především u MOP).

Podmínky pro čerpání dávek upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který vymezuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením stravy, bydlení a mimořádnými událostmi.

Příspěvek na živobytí

Nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí posuzovaných osob.

Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše třiceti procent, v Praze pětatřiceti procent příjmu osoby či rodiny.)

Výše příspěvku na živobytí

Výše příspěvku na živobytí činí rozdíl mezi částkou živobytí osoby a příjmem osoby.

Částka živobytí činí u nezaopatřeného dítěte částku životního minima (částka může být zvýšena o částku určenou na dietní stravování, viz dále)

  • od 15 do 26 let věku 2 450 Kč měsíčně,
  • od 6 do 15 let věku 2 140 Kč měsíčně,
  • od 0 do 6 let věku 1 740 Kč měsíčně.

U dospělých je to zpravidla částka existenčního minima, tedy 2 200 Kč měsíčně, situace je však posuzována s ohledem na další skutečnosti. Orgán pomoci v hmotné nouzi posuzuje především:

  • příjem osoby v rozhodném období (při prvním přiznání dávky je třeba doložit příjem za předchozí tři měsíce, pokračuje-li se v čerpání dávky, dokladuje se následně vždy příjem za jeden každý další měsíc),
  • náklady na bydlení,
  • zda si osoba může zvýšit příjem vlastním přičiněním (například pronájmem nemovitosti, pokud žadatel nějakou vlastní, prodejem cenných předmětů a podobně),
  • zda je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a jakým způsobem ukončila svůj poslední pracovní poměr (výpověď, dohoda, rozvázání pracovního poměru pro hrubé porušení kázně a podobně).

Posuzují se i další skutečnosti, například zda žadatel o dávku nedluží na výživném pro nezletilé dítě, zda má osoba nějaké závažné zdravotní postižení, zda její zdravotní stav umožňuje, aby pracovala, je-li nezaměstnaná a tak dál.

↑ nahoru

Příspěvek na dietu

Je-li příspěvek na živobytí přiznán, je možné požádat o zvýšení částky živobytí z důvodu dietního stravování (dietu musí potvrdit lékař). Jedná se o tyto částky:

a) u diety nízkobílkovinné o 1 380 Kč,

b) u diety při dialýze o 1 000 Kč,

c) u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii o 1 050 Kč,

d) u diety diabetické o 1 130 Kč,

e) u diety při onemocnění fenylketonurií o 2 220 Kč,

f) u diety při onemocnění celiakií o 2 800 Kč,

g) u diety při osteoporóze, pokud celotělová kostní densita poklesla o více než o 25 %, tj. T-skóre je horší než -2,5 o 1 090 Kč,

h) u diety při laktózové intoleranci o 1 070 Kč,

i) u diety v těhotenství a při kojení do 1 roku věku dítěte o 1 100 Kč.

Pokud zdravotní stav osoby vyžaduje více typů dietního stravování, zvyšuje se částka živobytí osoby pouze jednou, a to o částku odpovídající té z diet, která je nejvyšší.

Poznámka:

Hledáte-li nějaký „samostatný“ příspěvek určený na dietní stravování, budete patrně zklamáni. Samostatný příspěvek určený na „zvýšené životní náklady“ vyplácený dle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a vyhlášky č. 182/1991 k tomuto zákonu, zanikl již v roce 1991.

Příspěvek na dietní stravování popsaný výše je součástí dávek pomoci v hmotné nouzi. Nevznikne-li nárok na příspěvek na živobytí, není bohužel možné ani čerpání příspěvků na dietu.

↑ nahoru

Doplatek na bydlení

Doplatek na bydlení náleží žadateli v případě, že jeho příjem navýšený o příspěvek na bydlení nestačí na úhradu nákladů na bydlení. Nárok na doplatek na bydlení vzniká také v případě, že na příspěvek na bydlení není nárok (například proto, že žadatel nemá trvalé bydliště v bytě, ve kterém bydlí) a žadatel má pro úhradu nákladů na bydlení nedostačující příjem. Doplatek na bydlení je další dávkou ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi.

Nárok na doplatek na bydlení může vzniknout i v případě, že příjem žadatele sice překračuje částku živobytí (a nevzniká tedy nárok na příspěvek na živobytí), ale přesto je tak nízký, že nestačí na úhradu všech poplatků spojených s bydlením (nájem, poplatky za elektřinu, plyn, vodu…).

Podmínky nároku:

  • vlastnictví nebo nájemní smlouva k bytu (nebo jiný právní titul, který opravňuje k užívání daného bydlení),
  • příjem žadatele nedostačuje na úhradu nákladů na bydlení,
  • příjem žadatele opravňuje k přiznání příspěvku na živobytí; pokud příspěvek na živobytí přesahuje, nesmí to být více než 1,3krát,
  • užívá-li žadatel o dávku „nepřiměřeně drahé“ bydlení, je povinen pokusit se tuto situaci řešit a najít si lacinější bydlení, úřad práce zkoumá v této souvislosti například to, zda požádal na obci o přidělení/výměnu bytu a podobně,
  • žadatel o dávku může za účelem bydlení užívat i jiný než obytný prostor, a to za předpokladu, že uvedený prostor splňuje standardy kvality bydlení (viz dále),
  • příspěvek mohou získat i osoby ubytované v domově pro seniory, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově se zvláštním režimem, chráněném bydlení, domě na půl cesty, terapeutické komunitě nebo v azylovém domě.

↑ nahoru

Standardy kvality bydlení (§ 33b, zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

Jiný než obytný prostor nebo stavba pro individuální či rodinnou rekreaci musí mít pro účely poskytnutí doplatku na bydlení:

  • povahu samostatně vymezeného, uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje podmínky pro to, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby,
  • neomezený přístup k pitné vodě,
  • záchod.

Zákon v tomto ustanovení reaguje na situace, kdy žadatel obývá například chatu v zahrádkářské kolonii. Chata musí splňovat výše uvedená kritéria a navíc orgán pomoci v hmotné nouzi se může obrátit na obecný stavební úřad a požádat o kontrolu vhodnosti tohoto bydlení.

Co může být z příspěvku uhrazeno?

  • nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení nebo obdobné náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní nebo vlastnické formě bydlení,
  • pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu – vytápění, teplá a studená voda, úklid společných prostor v domě, poplatky za výtah, odvádění odpadních vod kanalizacemi, osvětlení společných prostor v domě, odvoz komunálního odpadu, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, případně další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením,
  •  úhrada prokazatelně nezbytné spotřeby energií – elektrika, plyn, paliva (uhlí, dřevo na topení a podobně).

Výše doplatku na bydlení

Výši doplatku na bydlení zjistíme, když odečteme od (odůvodněných – skutečných) nákladů na bydlení doplatek na bydlení (a to i v případě, že na něj nevzniká nárok) a příjmy žadatele (včetně dávek, například příspěvku na živobytí).

Hodnotí se vždy příjem za měsíc bezprostředně předcházející měsíci, ve kterém je nárok na dávku posuzován (například když podáváte žádost v dubnu, je pro nárok posuzován váš příjem v měsíci březnu).

Při prvotním podání žádosti se posuzuje příjem za předchozí tři měsíce (tedy například v květnu budete dokladovat příjem za únor, březen a duben) a poté každý další měsíc dokladujete příjem za jeden předchozí měsíc (v červnu příjem za květen, v červenci příjem za červen a podobně).

Posuzován bude samozřejmě i příjem dalších osob, které s vámi žijí ve společné domácnosti (takzvané společně posuzované osoby).

↑ nahoru

Mimořádná okamžitá pomoc (MOP)

Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázová sociální dávka, vyplácená v případě, že se žadatel dostane do situace, kterou není schopen sám řešit. Často bývají žadatelem osoby, které jsou delší čas v hmotné nouzi – jejich příjmy sice stačí na úhradu běžných výdajů (jídlo, drobné ošacení, bydlení), ale nejsou takové, aby si mohly vytvářet finanční rezervu. Když se pak objeví potřeba uhradit větší výdaj (oprava pračky, nákup ledničky, havárie vody…), nemají na jeho úhradu finanční prostředky.

Jak již napovídá název, dávka se vyplácí při „mimořádných situacích“ a měla by být poskytnuta „okamžitě“. V praxi samozřejmě velice záleží na situaci a účelu dávky. V některých případech (například hrozí-li nebezpeční újmy na zdraví) může být dávka vyplacena již v den podání žádosti, v jiných situacích to může být například až poté, co sociální pracovník úřadu práce provede sociální šetření a posoudí situaci žadatele. I tak by však řízení a všechny s ním související kroky měly probíhat co nejrychleji a bez zbytečného odkladu.

Zákon rozlišuje hned několik takových situací a zároveň stanovuje maximální výši příspěvku. Ta závisí na situaci rozlišené zákonem:

1) Nejsou splněny podmínky pro poskytnutí opakovaných dávek (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení), ale žadatel prokáže, že mu hrozí vážná újma na zdraví.

Výše dávky může být u dětí až do výše částky životního minima a u dospělých až do výše existenčního minima, tedy do 2 200 korun.

2) Vážná mimořádná událost (povodně, požár, vichřice a podobně)

Výše dávky může činit až patnáctinásobek životního minima jednotlivce.

3) Žadateli chybí prostředky k úhradě jednorázového výdaje (osoba je v hmotné nouzi a její příjem jí neumožňuje vytvořit si finanční rezervu). Může se jednat o:

  • nezbytný jednorázový výdaj spojený zejména se zaplacením poplatku při ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu,
  • úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby (pračka, lednička…),
  • úhradu nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte (vzdělávací kurz, škola v přírodě…).

Dávka může být poskytnuta až do výše mimořádného výdaje, nejvýše však desetinásobku životního minima jednotlivce.

4) Žadatel je ohrožen sociálním vyloučením – jedná se o situace dětí, které opouštějí dětský domov, žadatelů propuštěných z vězení, osob, které ukončily léčbu závislosti a podobně.

Dávka může být v průběhu roku poskytnuta opakovaně, maximální výše během jednoho roku však činí čtyřnásobek životního minima jednotlivce.

Do žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc je třeba vždy uvádět konkrétní účel, tedy věc nebo činnost, na jejíž úhradu má dávka sloužit. Uveďte, zda se jedná o stav ohrožení sociálním vyloučením, úhradu výdajů souvisejících se vzděláváním dítěte, prostředky na pokrytí jednorázového výdaje a podobně, a zároveň věc konkrétně popište (například u pračky značku a cenu, u školy v přírodě termín od – do a cenu…).

Dávka musí být využita k účelu, ke kterému byla vyplacena. Není tedy možné požádat například o příspěvek na úhradu ledničky a za získanou částku uhradit jídlo nebo oblečení. Úřad práce může využití příspěvků ověřit zpětnou kontrolou (například požadováním dokladu o nákupu ledničky).

Zákonem není stanoveno, kolikrát, případně jak často je možné o mimořádnou okamžitou pomoc požádat, vždy je však potřeba naléhavost situace odůvodnit v podávané žádosti. Každá žádost  se řeší individuálně s ohledem na celkovou (sociální) situaci žadatele.

Všechny výše uvedené údaje týkající se dávek pomoci v hmotné nouzi považujte za orientační. Výpočet dávek je poměrně složitý a ani pracovnice úřadu práce vám dávku nespočítá „od stolu“. Informace v tomto textu jsou obecné a slouží proto, abyste věděli, o jaké dávky můžete žádat. Chcete-li s jistotou vědět, zda na dávku máte nárok či nikoli, podejte si písemnou žádost (na předepsaném formuláři, který si můžete stáhnout přímo na webu – odkaz na formuláře najdete pod tímto rámečkem). Jen tak budete mít jistotu.

Neuspějete-li se svou žádostí, seznamte se s odůvodněním zamítavého rozhodnutí (najdete je v rozhodnutí zasílaném úřadem práce) a využijte opravné prostředky (například odvolání). Nebudete-li si vědět rady, využijte služeb některé z poraden, kontakty viz dále.

Formuláře pro podání žádosti.

Pozor! Nezapomeňte, že je třeba vždy vyplnit nejen žádost o konkrétní příspěvek, ale přiložit i vyplněné formuláře s přehledem příjmů žadatele a společně posuzovaných osob.

Kde žádat:

Úřad práce v místě bydliště, odbor nepojistných dávek nebo dávek pomoci v hmotné nouzi, kontakty na úřady práce naleznete zde: http://portal.mpsv.cz/sz/local.

V některých situacích (například když žadatel nemá peníze na nákup jízdenky do místa svého bydliště) mohou být dávky pomoci v hmotné nouzi vyplaceny na kterémkoli úřadě práce.

Kde hledat pomoc?

Další informace:

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autorka článku

Mgr. Jitka Vrchotová, DiS.

Vystudovala sociální práci na Vyšší odborné škole pedagogické a sociální v Praze 6 a obor andragogika a vzdělávání dospělých na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. Pracuje jako vedoucí poradny NRZP ČR, kde poskytuje mimo jiné odborné sociální a sociálně právní poradenství. Její specializací je problematika osob se sluchovým postižením, je tlumočnicí znakového jazyka.

 

Zpět na téma Tíživá sociální situace

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS