Zobrazit menuSkrýt menu

Systém náhradní péče

Publikováno: 13. 4. 2012, aktualizováno: 17. 4. 2017

lidé u stoluDětem, o něž se jejich rodiče z nejrůznějších důvodů nemohou, nechtějí nebo neumějí starat, je nutné zajistit náhradní výchovu (NV). Ta může být nařízena také dětem s vážnými výchovnými problémy. NV je uskutečňována formou náhradní rodinné péče nebo ústavní péče.

Náhradní rodinná péče

Náhradní rodinná péče (NRP) má podle českých zákonů i podle mezinárodních úmluv, vzhledem k významu rodinného prostředí pro vývoj dítěte, přednost před ústavní výchovou. Náhradní rodinná péče může být uskutečňována prostřednictvím různých forem. Jedná se o osvojení neboli adopci, pěstounskou péči, pěstounskou péči na přechodnou dobu, poručenskou péči nebo může být dítě svěřeno do péče jiné fyzické osoby než rodiči.

Na našem portálu najdete:

Oblast náhradní rodinné péče upravuje zejména zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a od ledna 2014 také nový občanský zákoník, tedy zákon č. 89/2012 Sb.

S PhDr. Vědunou Bubleovou, ředitelkou Střediska náhradní rodinné péče , o náhradní rodinné péči v České republice

 

 

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Ústavní péče

Ústavní péče (ÚP) představuje péči o děti v zařízeních. Existuje několik typů zařízení, které se od sebe liší například v tom, o jak staré děti pečují, zda se tyto děti potýkají s vážnějšími výchovnými či zdravotními problémy, který rezort je spravuje a podobně.

Péči o nejmladší děti zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví v kojeneckých ústavech, dětských centrech a dětských domovech pro děti do tří let věku. Péče o starší děti je v kompetenci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V rámci tohoto rezortu mohou být děti umístěny do některého z takzvaných školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, kterými jsou diagnostické ústavy, dětské domovy, dětské domovy se školou nebo výchovné ústavy. Domovy pro osoby se zdravotním postižením, které jsou zodpovědné za péči o děti s vážnějšími zdravotními handicapy, spadají pod Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Všechna výše zmíněná zařízení můžeme souhrnně nazvat zařízeními pro výkon ústavní výchovy. Mimo tento systém ústavní výchovy stojí samostatně ještě zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (například Klokánek). Tato zařízení jsou rovněž v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí a umístění dítěte do tohoto typu zařízení má dle zákona o rodině přednost před jeho umístěním do některého ze zařízení pro výkon ústavní výchovy.

Oblast ústavní péče upravuje zejména zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví č. 24039/2005.

Náhradní výchovná péče má v prostředí naší země poměrně velmi dlouhou a bohatou historii. Další rozvoj současného systému péče o ohrožené děti je brzděn jeho roztříštěností, složitostí a nepřehledností. Osudy ohrožených dětí řeší přímo pět ministerstev a nejméně další dva rezorty mají pro řešení situace ohrožených dětí velký význam.

Ministerstva, která se přímo podílejí na řešení situace ohrožených dětí:

Ministerstvo pro místní rozvojMinisterstvo financí jsou také pro řešení tíživé situace ohrožených dětí důležitá.

Vzájemná koordinace aktivit všech těchto zařízení téměř neexistuje. V současnosti jsou stále spíše prohlubovány a zdokonalovány rezortní aktivity a mezirezortní spolupráce není dostatečně efektivní.

Více o systému náhradní rodinné péče zde.

VIDEO:
Péče o děti je v České republice roztříštěná, zbytečně končí v ústavech – kritika problematiky ústavní péče o děti v České republice.

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.


Článek připravil autorský kolektiv Střediska náhradní rodinné péče, o. s. 

 

Zpět na téma Dítě mimo vlastní rodinu

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS