Dítě v ústavu

Autor/ka: Středisko náhradní rodinné péče
Datum publikace: 13. 04. 2012, Aktualizováno: 18. 10. 2023

Ústavní výchova je výchovné opatření, které soud nařídí, jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena či vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo jestliže z jiných závažných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit.

Zařízení ústavní výchovy sice vytváří podmínky pro zajištění základní péče o opuštěné dítě, disponuje dostatečnými materiálními prostředky a jsou zde zaměstnáni odborní pedagogičtí pracovníci a vychovatelé, ti však přes veškerou možnou péči nemohou nikdy nahradit rodinné prostředí a poskytnout jedinci optimální individuální péči.

Nedostatek citových vazeb a neuspokojování základních psychických potřeb vede ke změně chování dítěte a následnému opožděnému vývoji.

Čtěte také:
Tresty ve výchově dětí: ano, či ne?
Kolik času svých rodičů potřebují současné děti?
Mýty a fakta o sexuálním zneužívání dětí 

V ústavních zařízeních ve většině případů dochází k poklesu kladení nároků na dítě a omezení podnětů, což má za následek ztrácející se zájem dítěte o lidi, zhoršování schopnosti komunikovat, regresi do ranějších vývojových stadií, ztrátu důvěry v okolní svět, apatii, hledání náhradního uspokojení v jídle, nepřiměřeně dlouhém spánku či automatických pohybech. Důsledky deprivace se často projeví až v dospělosti, například v podobě špatné integrace do společnosti či problémech v osobním životě (zaměstnání, partnerský život atd.).

Na tyto neblahé následky způsobené setrváním dítěte v ústavním zařízení poukazuje mnoho studií a výzkumů. Pro příklad uvádíme tyto: Psychická deprivace v dětství (Langmeier, Matějček, 2011), Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace (Matějček, Bubleová, Kovařík, 1996) či trilogie knih Vazba, Odloučení a Ztráta (Bowlby, 2010, 2012, 2013).

Ze zákona má náhradní rodinná péče přednost před výchovou ústavní. Je-li nutné, aby dítě z nějakých závažných důvodů přece jen muselo určitý čas strávit v ústavním zařízení, měla by být jeho situace řešena co nejrychleji, aby tato doba byla co nejkratší a na dítě neměla takový dopad.

Na nepříznivé podmínky pro zdravý vývoj dítěte v ústavních zařízeních poukazuje i cyklus dokumentárních filmů (Ne)chcené deti. S atmosférou ústavního prostředí je možné seznámit se i prostřednictvím krátkého spotu dostupného na webových stránkách slovenské neziskové organizace Návrat, kde jsou ke zhlédnutí i další krátké videofilmy.

Zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy (§ 2 zákona č. 109/2002 Sb.):

  • Diagnostický ústav (DÚ, § 5 až § 11) – pro děti ve věku od tří do osmnácti let, pobyt zpravidla trvá osm týdnů, je uskutečněno komplexní vyšetření a poté vydáno doporučení, zda bude dítě umístěno (DD, DDŠ, VÚ), či se bude moci vrátit k rodičům, případně k jiným příbuzným.
  • Dětský domov (DD, § 12) – zajišťuje péči pro děti od tří do osmnácti let věku (pokud studují, tak je možnost až do 26 let věku), a to pro děti bez závažných poruch chování. Do dětského domova jsou rovněž umisťovány nezletilé matky se svými dětmi.
  • Dětský domov se školou (DDŠ, § 13) – je určen zpravidla pro děti od 6 let věku do ukončení povinné školní docházky, pro děti s nařízenou ústavní výchovou se závažnými poruchami chování, nebo vyžadující výchovně léčebnou péči či s uloženou ochrannou výchovou. Součástí je i základní škola.
  • Výchovný ústav (VÚ, § 14) – je určen zpravidla pro děti od patnácti let věku se závažnými poruchami chování, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova

Podrobné informace o náhradní rodinné péči zde.

Článek připravil autorský kolektiv Střediska náhradní rodinné péče, o. s., úpravy v článku související s novým občanským zákoníkem, platným od 1. 1. 2014, provedl Mgr. Filip Vyskočil.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

 

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Zpět na téma Dítě mimo vlastní rodinu

Autor/ka

Středisko náhradní rodinné péče, spolek, se od roku 1994 zabývá problematikou dětí, které se ocitly ve zvlášť obtížných životních situacích, a dětí, které vyrůstají mimo vlastní rodinu. Cílem Střediska NRP je, aby rodinná péče převládla nad péčí ústavní a aby se všestranně rozvíjel a změnil systém náhradní rodinné péče v ČR. Služby Střediska jsou určeny především zájemcům o přijetí dítěte do náhradní rodinné péče a osvojitelským rodinám.

Odborná knihovna:
Články:
Tři páry rukou s domečkem

Jaký postoj máte k existenci tzv. kojeneckých ústavů?

Choices