Adopce (osvojení)

Autor/ka: PhDr. Pavla Presslerová, Ph.D., (roz. Skasková)
Datum publikace: 13. 04. 2012, Aktualizováno: 30. 01. 2024

Osvojení je státem garantovaný a zákonem ošetřený druh náhradní rodinné péče, při které přijímají manželé či jednotlivci za vlastní svěřené dítě. Při osvojení vznikají mezi osvojiteli a osvojencem vztahy jako mezi rodiči a dětmi a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele vztahy příbuzenské.

Osvojitelé mají při výchově dítěte plnou rodičovskou zodpovědnost. Osvojené dítě nese příjmení osvojitele. Osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající.

Mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let. V současné době lze osvojit nejenom nezletilého, ale z důvodů zvláštního zřetele i zletilého. Zletilému v takovém případě nevzniká příbuzenský poměr k rodině osvojitele a nenabývá osvojením žádných majetkových práv. Nezanikají ani práva zletilého osvojence k původní rodině.

Osvojení nezletilého

Osvojují-li dítě manželé, jsou v postavení společných osvojitelů. Osvojiteli se mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Pokud je osvojitel manželem, může osvojit dítě jen se souhlasem druhého manžela. Na základě rozhodnutí o osvojení je osvojitel zapsán v matrice jako rodič dítěte.

Výjimečně může dítě takto osvojit i jiná osoba za předpokladu, že jsou jinak splněny zákonné podmínky a osvojení bude ku prospěchu dítěte. V takovém případě také soud rozhodne o tom, že z matriky bude vypuštěn zápis o druhém rodiči.

Podmínkou osvojení je souhlas biologických rodičů nebo zákonného zástupce dítěte s osvojením, a to i v situaci, kdy je rodičem dítěte nezletilá osoba. Souhlas rodičů není podle zákona podmínkou osvojení, pokud rodič zjevně nemá o dítě zájem, trvá-li tento stav alespoň tři měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu. O tom, zda je třeba k osvojení souhlasu rodiče, musí rozhodnout ve zvláštním řízení soud.

Souhlas s osvojením může matka vydat nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Otec osvojovaného dítěte může dát souhlas i dříve, nejdříve však po narození dítěte. Jestliže osvojované dítě dosáhlo alespoň dvanácti let věku, je třeba vždy jeho osobního souhlasu. U dítěte mladšího dává jeho jménem souhlas soudem jmenovaný opatrovník. Dle okolností by se soud vždy měl snažit o výslech dítěte.

Právní úprava řízení před soudem o osvojení je obsažena v ustanovení § 427 až § 451 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Podobně jako u pěstounské péče osvojení může zprostředkovávat obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu žadatele, odbor, který má na starosti oblast sociálně-právní ochrany dětí. Tyto úřady vyhledávají a evidují jak vhodné žadatele o osvojení, tak vhodné děti pro adopci (osvojení). Žádost žadatele obec poté odešle na krajský úřad, kde zahájí takzvané odborné posuzování žadatele. Pokud všem kritériím vyhoví, jsou žadatelé zařazeni do evidence žadatelů. Vždy se hledají vhodní osvojitelé pro dítě, nikoli naopak. Rozhodující je zájem dítěte.

Brožurky se základními informacemi jsou volně dostupné ke stažení na stránkách www.nahradnirodina.cz. Na tomto serveru stejně jako na portálu www.adopce.com je mimo jiné i online poradna pro případné konkrétní dotazy týkající se náhradní rodinné péče.

Nejčastější dotazy týkající se osvojení naleznete zde.

Osvojení se řídí (zejména) těmito právními předpisy:

Další informace

Úpravy v článku související s novým občanským zákoníkem, platným od 1. 1. 2014, provedl Mgr. Filip Vyskočil.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Autorka článku

PhDr. Pavla Skasková

Vystudovala obor psychologie – speciální pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (PedF UK). Od roku 2008 je interní doktorandkou oboru psychologie na katedře psychologie PedF UK. Od roku 2005 pracuje jako psycholožka v diagnostickém ústavu a středisku výchovné péče, kde se věnuje diagnostické a terapeutické práci s klientkami ve věku 15 až 18 let.

Autor/ka

Vystudovala obor psychologie – speciální pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (PedF UK). Od roku 2005 pracuje jako psycholožka v diagnostickém ústavu a středisku výchovné péče, kde se věnuje diagnostické a terapeutické práci s klientkami ve věku 15 až 18 let. Zaměřuje se na rodinnou a systemickou psychoterapii. Je členkou lektorského týmu Institutu rodinné terapie Praha. Přednáší na PedF UK, kde působí jako odborná asistentka, věnuje se také výzkumné činnosti. 

Odborná knihovna:
Články: