Zobrazit menuSkrýt menu

Rozvod manželství

Publikováno: 13. 4. 2012, aktualizováno: 8. 8. 2017

hádající se rodiče a dítěObsah článku

Přestáváte být manželi, zůstáváte rodiči
Mohou se rozejít jako manželé, ale nikoliv jako rodiče
Druhy rozvodů
Formy porozvodové péče o děti
Efektivní řešení rodičovského konfliktu

Vznik manželství je upraven v české legislativě stejně jako jeho zánik. Ne pokaždé to vyjde, někdy zjistíme, že náš partner nebo partnerka není takovým člověkem, za kterého jsme ho považovali, někdy se přihodí jiné životní okolnosti, které nás přinutí uvažovat o rozvodu manželství.

Přestáváte být manželi, zůstáváte rodiči

Pokud se rozvádí manželství, ve kterém se narodily děti, je to pro všechny členy tohoto procesu mnohem náročnější než rozvod bezdětného manželství. Rodiče mají povinnost sdělit dětem, že se chtějí rozvést a vysvětlit, co to pro děti bude znamenat. Obecně se doporučuje, aby se manželé společně dohodli, jak a kdy to dětem sdělí (nejlépe společně) a aby je ujistili, že nadále zůstávají maminkou a tatínkem.

Nositelem rodičovské odpovědnosti je u nás každý rodič a zůstává jím i po rozvodu, bez ohledu na to, jak je upravena péče a styk o dítě. I v případech, kdy jeden rodič své dítě nevídá, rodičovská odpovědnost mu zůstává. Pozastavit nebo omezit rodičovskou odpovědnost nebo jí rodiče zcela zbavit může jen soud na základě velmi závažných důvodů (alkoholová nebo drogová závislost, násilné chování vůči dítěti, aj.) a děje se to zřídka. Rodičovská odpovědnost je souborem povinností a práv rodiče, ale také práv a povinností dítěte vůči rodiči!

Jde o reciproční vztah, kdy na straně rodičů (dospělých) převažují povinnosti na straně dětí jejich práva (jako slabších, jejichž práva jsme se jako společnost (my dospělí) zavázali hájit, chránit a naplňovat. Více v Úmluvě o právech dítěte.

Rodiče jsou povinni upravit život dítěte po rozvodu tak, aby to bylo v souladu s nejlepším zájmem dítěte. Musí se naučit domlouvat se spolu na všech závažných věcech, týkajících se jejich dítěte (zdravotní stav, vzdělávání, náboženství, aj.) a to min. do jeho dospělosti. Je pro ně pro oba výhodné, aby se naučili nově komunikovat na rodičovské úrovni.

Mohou se rozejít jako manželé, ale nikoliv jako rodiče!

Děti rozvod rodičů zvládnou, když ho zvládnou rodiče. To, co děti při rozvodu nejvíce zatěžuje je nejistota. Potřebují vědět, dostávat upřímné odpovědi a ujišťování. Není třeba se sdělení bát a není dobré ho odkládat, protože děti jsou ve většině případů o mnoho vnímavější, než si myslíme. A chtějí-li si rodiče zachovat čistý štít před dětmi, je třeba je pravdivě (ale stručně, bez zbytečných podrobností) informovat, že situace v rodině se mění a že se pravděpodobně změní i jejich situace, ale že se oba rodiče budou snažit, aby to pro děti bylo co nejméně bolestivé.

Takto promluvit si můžete již s tříletým dítětem. Děti starší, které chodí do základní školy, bezpochyby mají ze svého okolí spoustu zkušeností se spolužáky z rozvedených rodin. Nabídněte dítěti, že se pokusíte zodpovědět mu všechny otázky (a předem se připravte na otázky, na které se vám nebude odpovídat jednoduše), a to i později, po sdělení.

Pokud si na sdělení o rozvodu manželství netroufnete, jděte se poradit do nějaké specializované poradny nebo k dětskému psychologovi či psychoterapeutovi. Rozhodně děti nestavte před hotovou věc, ale zároveň jim jasně dejte najevo, že rozvod je řešením problémů, pro které jste se rozhodli a že své rozhodnutí nebudete měnit. U větších dětí je dobré dát jim možnost vyjádřit se k úpravě výchovy a výživy – nikoliv otázkou „Chceš být u tatínka, nebo u maminky?“, ale dát jim možnost zvolit si frekvenci a rozsah pobytu u každého z rodičů. Nejlepší je takový režim na nějakou dobu vyzkoušet, pokud je to možné. Všichni členové rodiny pak lépe vědí, o čem se domlouvají a co potřebují. Nezapomínejte, že hledáte řešení, které zohlední potřeby a přání všech tří stran: máma, táta, děti. Pokud si na toto netroufnete, je možné opět využít služeb některé ze specializovaných poraden, kde se můžete poradenství účastnit i s dětmi.

↑ nahoru

Druhy rozvodů

  • Rozvod dohodou (nesporný, smluvený, konsenzuální)

Manželství je možné rozvést konsenzuálně, tedy dohodou (nesporný, smluvený rozvod), souhlasem obou manželů. Zákon uvádí, že je třeba, aby manželství trvalo alespoň jeden rok a manželé spolu alespoň šest měsíců nežili a jeden se k návrhu druhého na rozvod připojí (dohodli se na tom, že se rozvedou). V praxi soud nezkoumá, zda-li spolu skutečně žijí, či nikoliv (mohou sdílet společnou domácnost z důvodu nedostupnosti jiného bydlení pro jednoho z nich) a není třeba ani uvádět příčiny rozvratu manželství.

Je-li v manželství nezletilé dítě, je vždy třeba (u nesporného i sporného rozvodu) v prvé řadě uspořádat poměry dítěte pro dobu po rozvodu. Toto uspořádání musí vždy potvrdit soud. To znamená:

  1. Rodiče mohou předložit dohodu, kterou vypracovali a která řeší úpravu péče, příp. styku a výši a rozdělení výživného, kterou soud potvrdí výnosem rozhodnutí nebo...
  2. ... se v této oblasti nedokáží dohodnout a o úpravě poměrů rozhodne soud v rámci opatrovnického řízení (bude ustanoven kolizní opatrovník dítěte, s největší pravděpodobností proběhne šetření v rodině (v jedné nebo obou domácnostech), může dojít na znalecké posudky, nařízení mediační nebo poradenské péče, atd.).

Poté je třeba ještě předložit písemné dohody (opatřené úředně ověřenými podpisy obou manželů) týkající se vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností s ohledem na společné bydlení a případné vyživovací povinnosti mezi manžely. 

Až po splnění těchto náležitostí je možné manželství rozvést. Po jednom soudním stání, u kterého se (pro urychlení celého procesu) doporučuje vzdát se přímo při jednání práva odvolání, vám přijde na uvedenou adresu rozsudek, který je fakticky již pravomocný (přesto musíte zpět k soudu, kde vám přímo na rozsudek nabytí právní moci označí razítkem).

O možnostech úpravy péče a styku se dočtete níže na této stránce. Vzor dohody najdete zde!

Pokud jsou rodiče schopni na všem se domluvit, mohou významně zkrátit dobu rozvodu, ušetřit finanční prostředky a svůj život a život svých dětí mají stále ve svých rukou. Jakmile se obrátí na soud, musí počítat s minimálně několikaměsíčním procesem, náklady na advokáty nebo znalečné a také s tím, že se budou muset podřídit exekutivnímu rozhodnutí soudu.

Ze života rodiny

Do poradny se objednal manželský pár (každý z manželů zvlášť) s tím, že chtějí své manželství ukončit, ovšem mají dvě děti ve věku 2 a 7 let a nechtějí, aby rozchodem rodičů trpěly.

Muž vlastnil spolu se svým bratrem celý dům, ve kterém měli s manželkou poměrně velký byt, v němž nyní bydlela manželka, děti a příležitostně i jeho nová partnerka. Muž si uvědomoval, že vina je na jeho straně, že on navázal mimomanželský poměr, který nedokázal ukončit, a sám si rozvod přál. Přesto přiznával, že si svojí manželky a matky svých dětí váží a chce jí připravit co nejlepší podmínky.

Po rozhovoru s manželkou, která velmi jasně vyjádřila existenční obavy (posledních deset let byla jenom doma s dětmi, její pracovní zkušenosti jsou již neaktuální a má pouze střední školu, a to ještě v oboru, který již nyní není zcela využitelný) a přála si ošetřit především tuto stránku rozvodu manželství, bylo nutné upravit i výši výživného pro manželku – vzhledem k tomu, že bude ještě dva roky s mladší dcerou na rodičovské dovolené a nemůže si ani přivydělávat, protože syn právě nastoupil do první třídy základní školy.

S oběma rodiči se podařilo vypracovat přibližně po čtyřech schůzkách pro oba přijatelnou dohodu, ve které bylo upraveno, že manžel zrekonstruuje a plně vybaví byt 2 + 1 v témže domě, na nějž manželka dostane nájemní smlouvu s fixně stanoveným nájemným, které se bude měnit jenom o výši inflace každý rok, a manžel jí bude měsíčně hradit určitou částku. Protože měl manžel také starost o budoucí uplatnění své manželky a matky svých dětí (a také nechtěl výživné na manželku platit déle než po nezbytnou dobu), v dohodě bylo i uvedeno, že uhradí své ženě jazykové kurzy a rekvalifikační kurzy do určité výše, což zlepší její budoucí pracovní uplatnění.

Původní představu, že o děti se bude starat ten, ke komu zrovna půjdou, se podařilo po několika konzultacích vyvrátit a podařilo se uzavřít velmi přehlednou dohodu o styku otce s nezletilými dětmi. Manželé měli obavy, jak tedy mají řešit situaci, když je například otec oprávněn stýkat se s dětmi vždy ve středu, ale zrovna ve středu bude na služební cestě a chtěl by děti vidět ve čtvrtek.

Oba manželé byli informováni, že tuto dohodu fakticky dodržovat nemusí (pokud se dohodnou jinak), ale takováto dohoda pro případ budoucích konfliktů jasně upravuje, kdy který z rodičů má právo vídat se s dětmi a není třeba později naléhat na soud, aby toto rozhodl.

Po přibližně čtyřech měsících, kdy se podařilo veškeré dokumenty precizně vystylizovat tak, aby byly pro oba manžele přijatelné, jsme připravili jejich definitivní verze a vše podali k soudu. Během následujících pěti měsíců bylo rozhodnuto, manželka se odstěhovala do zrekonstruovaného bytu do 4. patra společně s dětmi, a ač se občas na chodbě potká s manželovou novou partnerkou, vše probíhá v klidu. Takto by měl vypadat kultivovaný rozvod manželství.

↑ nahoru

  • Rozvod sporný

V případě, že manželé nejsou schopni se domlouvat, nejen ve věcech péče o děti, ale také na vypořádání majteku nebo se jeden z nich vlastně rozvést nechce, je třeba obrátit se na soud. Takový rozvod je pak označován jako rozvod sporný.

Opět je nejprve třeba uspořádat poměry dítěte po rozvodu. Když se rodiče nejsou schopni domlouvit, nařídí soud termín opatrovnického řízení, v rámci kterého se bude rozhodovat o péči, úpravě styku a výživném.

Soud zároveň ustanoví kolizního opatrovníka dítěte (je jím ve většině případů OSPOD), který bude u soudu hájit zájem dítěte a ve většině případů jej také pověří, aby promluvil s dítětem, oběma rodiči a provedl šetření v domácnosti (v domácnostech). OSPOD pak podá soudu zprávu z níž tento čerpá informace pro své rozhodnutí. Soud může také požádat soudního znalce o posudky na rodiče příp. i děti. Znalečné hradí rodiče, většinou rovným dílem a nezřídka jsou výší znalečného překvapni (z praxe: znalečné za 3 posudky činilo celkem 52 000,- Kč, tedy 26 000,- pro každého z rodičů).

Jak soud, tak i OSPOD mohou rodičům nařídit účast na prvním setkání s mediátorem nebo v poradně. Lze také nařídit přímo povinnou účast a stanovit minimální počet setkání nebo délku péče až na dobu nejdéle 3 měsíců.

Průměrná délka opatrovnických řízení v ČR činí zhruba 2 roky, dle zatíženosti konkrétního soudu. U některých může být tato průměrná délka až dvojnásobná. Ve vysoce sporných případech (rodiče mezi sebou vedou válku) se spory táhnou 6 let a více a opatrovnické řízení většinou končí v momentě, kdy dítě dosáhne zletilosti.

K vypořádání společného jmění manželů může dojít až po skončení opatrovnického řízení a až po skončení tohoto řízení, může být pak manželství rozvedeno.

Formy porozvodové péče o děti

Česká právní úprava uvádí 3 základní formy porozvodové péče o děti. Jde o svěření dítěte do péče jednoho rodiče, do střídavé péče nebo do společné péče.

Základním předpokladem pro naplňování ať už rodičovské dohody nebo exekutivního rozhodnutí soudu je uvědomnění si rodičovské odpovědnosti a správné pochopení povinností a práv, které zní vyplývají.

K nejdůležitějším rodičovským kompetencím patří respekt (respektuji druhého rodiče svého dítěte v jeho rodičovské roli), aktivní vzájemná komunikace na rodičovské úrovni a schopnost domlouvat se v zájmu dítěte.

Péče jednoho rodiče nebo také výhradní či výlučná péče znamená, že dítě bydlí převážně u tohoto rodiče. Tento rodič o dítě převážně pečuje a rozhoduje o něm v každodenních záležitostech. Má tedy logicky na dítě větší vliv, ale také nese větší díl přímé odpovědnosti a větší zátěž v podobě každodenní péče. S druhým rodičem se dítě vídá buď na základě domluvy mezi rodiči nebo na základě úpravy styku druhého rodiče s dítětem. Pokud se rodiče nejsou schopni domlouvat, obrací se na soud s požadavkem o úpravu styku a to zejména z obavy druhého rodiče, že své dítě nebude moci vídat. Styk může být upraven velmi široce. Dítě může druhého rodiče vídat i několikrát týdně, může u druhého rodiče přespávat a de facto takto lze dosáhnout úpravy poměrů velmi se podobající střídavé péči.

Střídavá péče je stav, kdy dítě pobývá střídavě u jednoho i u druhého rodiče. Poměr času stráveného s jedním nebo s druhým rodičem může být různý. Nemusí jít o klasické rovnoměrné rozdělení času (50 : 50). Tato úprava klade velké nároky na rodiče ve smyslu jejich vzájemné komunikace. Je třeba, aby spolu rodiče v zájmu dítěte neustále komunikovali sdělovali si informace týkající se dítěte nejen závažného charakteru, ale i ty, které se týkají každodenních záležitostí (škola, kroužky, aktuální zdravotní stav (bežná nachlazení, jejich léčba) apod.). V podstatě to vyžaduje od rodičů stejnou nebo lepší komunikaci než jakou měli v době, kdy ještě neměli partnerské problémy.

Termín společná péče se v zákoně objevil díky chybnému překladu z německého termínu „allgemeine elterliche Sorge“ tedy - společná rodičovská odpovědnost. Společnou péči mají rodiče již před rozvodem. Mají-li se poměry dítěte pro dobu po rozvodu nějak upravit, je nesmyslné vydávat rozhodnutí o společné péči (to je stávající stav). Společná péče by měla být vždy pouze předmětem dohody obou rodičů a soud by takovou dohodu měl pouze schvalovat. Společná péče rodičů znamená v praxi, že rodiče jsou schopni domlouvat se velmi flexibilně na všem, co se týká jejich dítěte. Nemají žádné problémy s komunikací, nerůzní se jejich názory na výchovu (nebo jsou schopni se v tomto ohledu domlouvat), respektují jeden druhého v jeho rodičovské roli, chápou svůj vztah k dítěti jako determinovaný především povinnostmi, kterým chtějí oba dostát.

Ať už se rodiče dohodnou na jakékoliv úpravě poměrů (péče a styku), je třeba vždy v prvé řadě brát ohled na nejlepší zájem dítěte. Nejde o přání dítěte, ale o vyvážené zhodnocení jeho přání, potřeb a zohlednění jeho názoru a také vývoje jeho potřeb do budoucna!

Na čem se vlastně domlouvat?

Návod vám může poskytnout tzv. rodičovský plán, příklad takového plánu, jak jej upravili u okresního soudu v Novém Jičíně najdete zde!

Efektivní řešení rodičovského konfliktu

V České republice se začíná etablovat interdisciplinární spolupráce inspirovaná tzv. cochemskou praxí. Základem úspěšného řešení rodičovského konfliktu je koordinovaná spolupráce soudu, OSPOD, pomáhajících profesí (poradny, mediátoři), advokátů a soudních znalců. V dané fázi postupu vždy zasahuje ta profese, jejíž přínos je v ten daný moment nejvyšší. Odstraňuje se duplicita některých opatření (soud, OSPOD), odborníci se v práci s rodiči navzájem zaštíťují, podávají jednotné informace a společně vytvářejí nátlak na rodiče, aby se aktivně ujali řešení svého konfliktu v zájmu dítěte.

Pod nejlepším zájmem dítěte spatřují odborníci primárně zachování obou rodičů v životě jejich společného dítěte i po rozvodu.

Úspěšná spolupráce se opírá o vzájemný respekt, rovnost všech jejích aktérů, aktivní komunikaci a orientaci na řešení a to jak na úrovni spolupráce odborníků, tak i na úrovni spolupráce rodičů.

Rodiče potřebují podporu ve formě včasné deeskalace jejich sporu a pomoc v rovnocenném zapojení obou rodičů do spolupráce s cílem naučit se znovu komunikovat na rodičovské úrovni a hledat řešení týkající se uspořádání poměrů dítěte v době rozvodu i po něm.

Naprostá většina rodičů je schopna pečovat o své dítě a vychovávat jej. Cílem interdisciplinární spolupráce je posílit kompetence rodičů a ponechat rozhodnutí o uspořádání rozpadlé rodiny po rozvodu v jejich rukou. Exekutivní rozhodnutí soudu, přichází na řadu až po vyčerpání veškerých preventivních nástrojů: setkání OSPODu s oběma rodiči najednou, působení soudu na znovupřevzetí rodičovské odpovědnosti, doporučená nebo nařízená poradenská péče nebo mediace, terapeutické působení soudního znalce.

Ingerence státu (soud, OSPOD) do záležitostí rodiny spočívá v rozvodové situaci především v rovině prevence, pomoci a podory.

Při exekutivním rozhodnutí o uspořádání poměrů dítěte po rozvodu soud vyhodnocuje rodičovské kompetence zejména na základě jejich vůle a ochoty aktivně využít zprostředkované nebo nařízené odborné pomoci a jejich skutečného zájmu na nacházení řešení s ohledem na zachování obou rodičů v životě dítěte i po rozvodu v co největší možné míře.

Čtěte také:
Rozvádíme se. Je pro nás střídavá výchova dítěte ideálním řešením?
Vliv rozvodu na duši a chování dítěte
Rozvod a děti: Víte, co je syndrom zavrženého rodiče?

(Ne)střídavá péče (zdroj: Česká televize, 2010)
Střídavá péče rodičů (zdroj: Česká televize, 2009)
Rozvod rodičů a následná střídavá péče (zdroj: Česká televize, 2008)


↑ nahoru

Kde hledat pomoc

  • Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy – služby zdarma, na objednání, v každé větším městě
  • Orgány sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) – na úřadech městských částí nebo pověřených obcích
  • Specializované poradny, kde se zabývají i dětmi, které jsou rozvodem poškozeny – Area Fausta, Dům tří přání, Arcidiecézní charita, Fond ohrožených dětí.
  • Kontakty na jednotlivé typy služeb a konkrétní pomoc ve vašem regionu naleznete na portále www.ohrozenedite.cz. Vyberte kraj, ve kterém bydlíte, a vyhledejte nejbližší zařízení, kde vám mohou pomoci.

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autorka článku

Mgr. Magdaléna Skřivánková

Sociální pracovnice a psychoterapeutka, v současné době působí jako pedagožka na Evangelické akademii – střední odborné škole a vyšší odborné škole sociální práce a na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze na katedře adiktologie. Je zakladatelkou specializovaného pracoviště poskytující poradenství v oblasti před- a porozvodové problematiky a pro asistovaný styk rodičů s dětmi Area Fausta v Praze. Publikuje v oblasti rodinných vztahů.

 

Zpět na téma Problémy v rodině

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS