Zobrazit menuSkrýt menu

Rozvod manželství

Publikováno: 13. 4. 2012, aktualizováno: 3. 8. 2016

hádající se rodiče a dítěVznik manželství je upraven v české legislativě stejně jako jeho zánik. Ne pokaždé to vyjde, někdy zjistíme, že náš partner nebo partnerka není takovým člověkem, za kterého jsme ho považovali, někdy se přihodí jiné životní okolnosti, které nás přinutí uvažovat o rozvodu manželství.

Přestáváte být manželi, zůstáváte rodiči

Pokud se rozvádí manželství, ve kterém se narodily děti, je to pro všechny členy tohoto procesu mnohem náročnější než rozvod bezdětného manželství. Obecně se doporučuje, aby se manželé společně dohodli, jak a kdy dětem sdělí, že se chtějí rozvést, ale že pro ně zůstávají maminkou a tatínkem.

Není třeba se sdělení bát a není dobré ho odkládat, protože děti jsou ve většině případů o mnoho vnímavější, než si myslíme. A chtějí-li si rodiče zachovat čistý štít před dětmi, je třeba je pravdivě (ale stručně, bez zbytečných podrobností) informovat, že situace v rodině se mění a že se pravděpodobně změní i jejich situace, ale že se oba rodiče budou snažit, aby to pro děti bylo co nejméně bolestivé.

Takto promluvit si můžete již s tříletým dítětem. Děti starší, které chodí do základní školy, bezpochyby mají ze svého okolí spoustu zkušeností se spolužáky z rozvedených rodin. Nabídněte dítěti, že se pokusíte zodpovědět mu všechny otázky (a předem se připravte na otázky, na které se vám nebude odpovídat jednoduše), a to i později, po sdělení.

Pokud si na sdělení o rozvodu manželství netroufnete, jděte se poradit do nějaké specializované poradny nebo k dětskému psychologovi či psychoterapeutovi. Rozhodně děti nestavte před hotovou věc, ale zároveň jim jasně dejte najevo, že rozvod je řešením problémů, pro které jste se rozhodli a že své rozhodnutí nebudete měnit. U větších dětí je dobré dát jim možnost vyjádřit se k úpravě výchovy a výživy – nikoliv otázkou „Chceš být u tatínka, nebo u maminky?“, ale dát jim možnost zvolit si frekvenci a rozsah pobytu u každého z rodičů. Pokud si na toto netroufnete, je možné opět využít služeb některé ze specializovaných poraden.

↑ nahoru

Druhy rozvodů

  • Rozvod dohodou (nesporný, smluvený, konsenzuální)

Manželství je možné rozvést konsenzuálně, tedy dohodou (nesporný, smluvený rozvod), souhlasem obou manželů. V případě, že se manželé na některých okolnostech týkajících se zániku manželství dohodnout nedokážou, připadá v úvahu pouze rozvod sporný. 

U rozvodu dohodou je třeba, aby manželství trvalo alespoň jeden rok a manželé spolu alespoň šest měsíců nežili a jeden se k návrhu druhého na rozvod připojí. Bytová situace někdy neumožňuje odstěhování jednoho z manželů, ale pokud oba skutečně s rozvodem souhlasí a protahovat ho nechtějí, tak soud nijak nezkoumá, zdali spolu skutečně žijí či nikoliv.

V tomto případě není třeba ani uvádět příčiny rozvratu manželství. Předpokladem je, že jsou soudu předloženy písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků (manželů), které upravují pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost mezi manžely a dále pravomocné rozhodnutí soudu o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Výše uvedené dokumenty je možné nechat sepsat u právníka, případně si vzít k ruce Vzory smluv a podání, které vychází v právnických nakladatelstvích nebo se dají půjčit v knihovně. Také je možné využít dostupných vzorů ke stažení na internetu.

Máte-li nezletilé děti (děti do osmnácti let věku), soudu se nevyhnete. Ale i tento může proběhnout velmi rychle a v klidu. Je možné sepsat dohodu o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu buď u právníka, nebo ve specializované poradně a tuto dohodu, opatřenou ověřenými podpisy obou rodičů, dát schválit k soudu. Výsledkem je (za čas) pravomocný rozsudek o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu, který manželé přiloží společně s výše uvedenými dokumenty k návrhu na rozvod manželství. Po jednom soudním stání, u kterého se (pro urychlení celého procesu) doporučuje vzdát se přímo při jednání práva odvolání, vám přijde na uvedenou adresu rozsudek, který je fakticky již pravomocný (přesto musíte zpět k soudu, kde vám přímo na rozsudek nabytí právní moci označí razítkem).

Ze života rodiny

Do poradny se objednal manželský pár (každý z manželů zvlášť) s tím, že chtějí své manželství ukončit, ovšem mají dvě děti ve věku 2 a 7 let a nechtějí, aby rozchodem rodičů trpěly.

Muž vlastnil spolu se svým bratrem celý dům, ve kterém měli s manželkou poměrně velký byt, v němž nyní bydlela manželka, děti a příležitostně i jeho nová partnerka. Muž si uvědomoval, že vina je na jeho straně, že on navázal mimomanželský poměr, který nedokázal ukončit, a sám si rozvod přál. Přesto přiznával, že si svojí manželky a matky svých dětí váží a chce jí připravit co nejlepší podmínky.

Po rozhovoru s manželkou, která velmi jasně vyjádřila existenční obavy (posledních deset let byla jenom doma s dětmi, její pracovní zkušenosti jsou již neaktuální a má pouze střední školu, a to ještě v oboru, který již nyní není zcela využitelný) a přála si ošetřit především tuto stránku rozvodu manželství, bylo nutné upravit i výši výživného pro manželku – vzhledem k tomu, že bude ještě dva roky s mladší dcerou na rodičovské dovolené a nemůže si ani přivydělávat, protože syn právě nastoupil do první třídy základní školy.

S oběma rodiči se podařilo vypracovat přibližně po čtyřech schůzkách pro oba přijatelnou dohodu, ve které bylo upraveno, že manžel zrekonstruuje a plně vybaví byt 2 + 1 v témže domě, na nějž manželka dostane nájemní smlouvu s fixně stanoveným nájemným, které se bude měnit jenom o výši inflace každý rok, a manžel jí bude měsíčně hradit určitou částku. Protože měl manžel také starost o budoucí uplatnění své manželky a matky svých dětí (a také nechtěl výživné na manželku platit déle než po nezbytnou dobu), v dohodě bylo i uvedeno, že uhradí své ženě jazykové kurzy a rekvalifikační kurzy do určité výše, což zlepší její budoucí pracovní uplatnění.

Původní představu, že o děti se bude starat ten, ke komu zrovna půjdou, se podařilo po několika konzultacích vyvrátit a podařilo se uzavřít velmi přehlednou dohodu o styku otce s nezletilými dětmi. Manželé měli obavy, jak tedy mají řešit situaci, když je například otec oprávněn stýkat se s dětmi vždy ve středu, ale zrovna ve středu bude na služební cestě a chtěl by děti vidět ve čtvrtek.

Oba manželé byli informováni, že tuto dohodu fakticky dodržovat nemusí (pokud se dohodnou jinak), ale takováto dohoda pro případ budoucích konfliktů jasně upravuje, kdy který z rodičů má právo vídat se s dětmi a není třeba později naléhat na soud, aby toto rozhodl.

Po přibližně čtyřech měsících, kdy se podařilo veškeré dokumenty precizně vystylizovat tak, aby byly pro oba manžele přijatelné, jsme připravili jejich definitivní verze a vše podali k soudu. Během následujících pěti měsíců bylo rozhodnuto, manželka se odstěhovala do zrekonstruovaného bytu do 4. patra společně s dětmi, a ač se občas na chodbě potká s manželovou novou partnerkou, vše probíhá v klidu. Takto by měl vypadat kultivovaný rozvod manželství.

↑ nahoru

  • Rozvod sporný

V případě, že se manželé nedohodou, je třeba řešit rozvod manželství sporem. Než může dojít k samotnému rozvodu, je třeba rozhodnout o úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu manželství. V poradně obvykle svým klientům doporučuji upravit poměry dětí i do rozvodu manželství, zejména dá-li se předpokládat, že se spor potáhne roky.

O úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu manželství je možné uzavřít dohodu. Pokud se to nepodaří, jeden z rodičů podá k soudu návrh a druhý z rodičů má možnost se k němu vyjádřit.  Poté je na soudu, jak rozhodne. Někdy se podaří rozhodnout po několika stáních – na několika prvních dojde k výslechu matky dětí, poté k výslechu otce dětí, eventuálně k výslechu svědků.

U soudního jednání je vždy přítomna takzvaná kolizní opatrovnice – sociální pracovnice z úřadu městské části, která ve sporu rodičů zastupuje zájem dítěte. V tomto případě nemohou rodiče své dítě nebo děti zastupovat, protože každý chce něco jiného.

V některých případech dojde i na výslech dětí. V dalších případech, kdy rodiče jeden na druhého takzvaně „házejí špínu“, může dojít i k soudně-znaleckým posudkům, a to jak dětí, tak i rodičů (to znamená děti i rodiče vyšetří soudem jmenovaný psycholog nebo psychiatr a soudu zašle velmi obsáhlý posudek s vyhodnocením výchovných schopností rodičů a s doporučením). Toto samotné celý spor protáhne minimálně o dlouhé měsíce, ne-li roky, a to jsme ještě nepřikročili k vypořádání společného jmění manželů.

Vypořádání společného jmění manželů je další povinná součást, která musí být uzavřena, než dojde k rozvodu manželství. Pro toho z manželů, kdo z nějakého důvodu chce v manželství zůstat, eventuálně je rozhodnut jeho ukončení protahovat nebo komplikovat, je to dobrá příležitost, jak prostřednictvím hádky „o broušené skleničky“ v manželství dále setrvávat.

Po vypořádání společného bydlení, pokud byt není ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů a ten ho nenabyl již před manželstvím (i to je možné napadnout a dožadovat se vyrovnání), a případného nároku na výživné jednomu z manželů může dojít k samotnému rozvodu (v tomto případě se spor může táhnout několik let a výdaje spojené s právním zastoupením mohou růst do desetitisíců).

I proti rozvodu manželství je možné se odvolat, a ač vás stát fakticky nemůže nutit, abyste setrvali ve svazku, ve kterém být nechcete, je to další možnost komplikace.

 

Formy porozvodové péče o děti

Výhradní péče jednoho z rodičů s upraveným stykem druhého z rodičů je pořád ještě nejčastější formou úpravy poměrů dětí po rozvodu. Zde lze doporučit věnovat velkou pozornost přesnému vymezení styků s druhým rodičem, protože v domnění, že se „ nějak dohodneme“, se do dohody napíše, že děti budou trávit čas s druhým rodičem „dle dohody“, se již mnoha rozvádějícím se manželům nevyplatilo. Zpočátku alespoň v mezích slušnosti komunikující rodiče se stali zarytými nepřáteli, a co je smutnější – děti se staly zbraněmi v rukou rodičů. Druhému rodiči, tomu, který nemá děti ve své péči, je obvykle určeno výživné, které je povinen hradit k rukám rodiče, který děti ve své péči má, do určitého termínu v měsíci.

Další možností je společná péče, což je řešení v případě, že manželé i po rozvodu zůstávají bydlet například v jednom domě nebo bytě. Předpokládá to ovšem dohodu a spolupráci rozvedených manželů a spolupráci při výchově dítěte (v tom případě není moc jasné, proč se rozváděli).

Tolik diskutovaná střídavá péče není dle mého názoru ideálním řešením, pokud se nejedná o starší děti a o jejich výslovné přání. Pro děti je důležité mít jeden domov, jednu „hlavní“ postel a mít možnost trávit dle svého přání dostatečné množství času s druhým rodičem.

Podmínkou pro střídavou péči je opět dohoda rodičů, schopnost spolupracovat a také zachování přirozeného, stejného prostředí pro děti – tedy stejná škola, stejné kroužky, stejní přátelé. Rodiče musí zůstat bydlet v jednom městě a docela blízko od sebe, protože střídavá péče například předpokládá to, že budou dítě dopravovat do školy, která obvykle začíná v osm hodin ráno, a je poněkud nepraktické, když to do školy má dítě od jednoho rodiče pět minut pěšky a u druhého musí vstávat ráno v šest hodin a strávit padesát minut cestou do školy.

Domnívám se, že výhradní výchova se široce (a precizně) upraveným stykem s druhým rodičem je pro děti vhodnější než vágní střídání dítěte u každého z rodičů každých čtrnáct dnů.

Čtěte také:
Rozvádíme se. Je pro nás střídavá výchova dítěte ideálním řešením?
Vliv rozvodu na duši a chování dítěte
Rozvod a děti: Víte, co je syndrom zavrženého rodiče?

(Ne)střídavá péče (zdroj: Česká televize, 2010)
Střídavá péče rodičů (zdroj: Česká televize, 2009)
Rozvod rodičů a následná střídavá péče (zdroj: Česká televize, 2008)


↑ nahoru

Kde hledat pomoc

  • Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy – služby zdarma, na objednání, v každé větším městě
  • Orgány sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) – na úřadech městských částí nebo pověřených obcích
  • Specializované poradny, kde se zabývají i dětmi, které jsou rozvodem poškozeny – Area Fausta, Dům tří přání, Arcidiecézní charita, Fond ohrožených dětí.
  • Kontakty na jednotlivé typy služeb a konkrétní pomoc ve vašem regionu naleznete na portále www.ohrozenedite.cz. Vyberte kraj, ve kterém bydlíte, a vyhledejte nejbližší zařízení, kde vám mohou pomoci.

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autorka článku

Mgr. Magdaléna Skřivánková

Sociální pracovnice a psychoterapeutka, v současné době působí jako pedagožka na Evangelické akademii – střední odborné škole a vyšší odborné škole sociální práce a na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze na katedře adiktologie. Je zakladatelkou specializovaného pracoviště poskytující poradenství v oblasti před- a porozvodové problematiky a pro asistovaný styk rodičů s dětmi Area Fausta v Praze. Publikuje v oblasti rodinných vztahů.

 

Zpět na téma Problémy v rodině

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS