Zobrazit menuSkrýt menu

Rodinná mediace: cesta k řešení sporů mezi rozvádějícími se rodiči

Publikováno: 3. 1. 2014, aktualizováno: 3. 8. 2016

hádající se dvojiceRodinná mediace je setkání členů rodiny, kteří potřebují řešit nedorozumění mezi sebou. V současnosti je u nás mediace využívána především k řešení sporů mezi rodiči v době před rozvodem, během něj a po něm.

Rodinné mediátory vyhledávají lidé s obtížemi a starostmi různého charakteru: když mají komunikační těžkosti, rozpory v názorech, v tom, jak hospodařit, jak zacházet s majetkem, jak má vypadat péče o domácnost, rozcházejí se v představách, jakým způsobem má rodina fungovat, řeší spory s prarodiči či výchovné problémy svých dětí. Mediace v takových případech funguje, jako prevence narušení vztahů v rodině je velice efektivní a účinná. Ovšem takových případů je zatím velmi málo.

V současnosti je využívána mediace v České republice především k řešení sporů mezi rodiči v souvislosti s rozvodem. Nejobvyklejšími klienty mediace jsou rodiče, kteří uvažují o rozchodu či rozvodu, procházejí rozpadem vztahu nebo už rozchodem či rozvodem prošli a řeší otázky svého dalšího rodičovství – zachování role matky a otce pro své děti. Mnohdy ani nevědí, jak si poradit a co mají udělat, o mediaci nikdy neslyšeli a nevědí, co si mají pod ní představit. Svoji situaci chtějí změnit, protože je pro ně neúnosná a zatěžuje je i jejich děti. Často nepřicházejí dobrovolně, ale spíše na doporučení pracovnice sociálně-právní ochrany dětí nebo soudce. Potřebují vyřešit veliké množství otázek, které je provázejí v období kolem rozpadu jejich vztahu.

Mediace může pomoci rodičům, kteří se potřebují dohodnout na tom, jak bude jejich život a život jejich dětí v budoucnu vypadat, tedy základní otázky, jako komu budou děti svěřeny do péče, jaká bude výše výživného, bydlení obou partnerů a rozdělení financí. Na řadu přicházejí i detailnější otázky – jak si budou partneři vyměňovat informace o dítěti, jak spolu budou komunikovat, podle jakých výchovných principů povedou dítě životem, jak budou řešit otázky kolem nemoci dítěte, jak určí náhradní termín návštěvy u druhého partnera, jak budou dětem pořizovat dárky a jak je budou dětem předávat, návštěvy a setkávání se širší rodinou a další důležité body, které zajímají konkrétní dvojici.

Mediace pomáhá rodičům co nejvíce ochránit děti před důsledky rozpadu rodiny. Pokud rodiče projdou rodinnou mediací, jsou schopni spolu všechny důležité otázky rozvodu vyřešit rychle, dokážou spolu komunikovat i v budoucnu a mají šanci vyhnout se zdlouhavému a emočně náročnému projednávání rozvodu u soudu. Nastavením pravidel, která vyhovují oběma partnerům, je možné situaci po rozpadu rodiny zklidnit. Dítě pak zůstane v kontaktu s oběma rodiči a navíc získá zkušenost, že je možné a reálné těžkosti v životě díky společnému úsilí vyřešit.

↑ nahoru

Jakou roli má mediátor?

Mediační setkání vede nestranný a neutrální mediátor, který pomáhá účastníkům mediace domlouvat se, porozumět si a najít společně taková řešení, která budou vyhovovat celé rodině. Je důležité, aby mediátor byl opravdu nestranný. To znamená, že nemá žádný vztah k účastníkům mediace – nemůže to být kamarád, známý, ale ani sociální pracovník, psycholog, advokát, který už v minulosti nějakou službu pro tyto lidi vykonal. Mediátor také nesmí mít žádný zájem na projednávané věci. Zkrátka mediátor se s rodiči u mediace vidí poprvé a teprve u mediačního stolu s nimi začíná prožívat jejich příběh.

Jak konkrétně rodinná mediace v případě rozchodu partnerů vypadá?

Informace o mediaci ve veřejnosti nejsou příliš rozšířeny a rodiče nevědí, co si pod pojmem mediace mají představit. Pokud se rodiče o mediaci zajímají a osloví mediátora, zpravidla do týdne či dvou najdou termín společného jednání. Jestliže – a mnohdy se to tak děje – jeden z rodičů mediaci nedůvěřuje, je možné požádat mediátora, aby rodiči, který váhá, přiblížil užitek mediace a pomohl mu mediaci více porozumět.

V úvodu mediačního sezení mediátor rodiče uvítá, v krátkosti popíše, jak jednání bude probíhat, objasní jim svoji roli a domluví se na pravidlech jednání. Udělí slovo jednomu z rodičů, nejčastěji tomu, který mediaci objednal. Střídavě pak mediátor předává rodičům slovo a dává jim tolik prostoru k vyjádření, aby mohli oba sdělit, co prožívají, jak situaci vidí každý za sebe, jak ji prožívají jejich děti a co je pro ně důležité. Rodinný mediátor na děti myslí a je zodpovědný za to, aby rodiče při jednání potřeby svých dětí zohledňovali a co nejvíce se jimi řídili.

Mediátor v průběhu jednání pomáhá rodičům navzájem se slyšet, zpracovat jejich pocity a vysvětlovat si své postoje. Po celou mediaci podporuje rodiče, aby porozuměli potřebám svým i partnerovým a vzájemně se pochopili. Pokud se mediátorovi podaří pomoci rodičům vyrovnat se s minulostí a zaměřit se na to, co mohou společně pro své děti a pro sebe udělat v budoucnu, provází rodiče vypracováním dohody, která bude vyhovovat jejich dětem i jim samotným.

Mediace probíhá u mediačního stolu v neutrálním prostředí. Jedno mediační sezení trvá přibližně tři hodiny. Zpočátku se účastníkům zdá, že je to dlouhá doba, a obávají se náročného setkání s partnerem, s nímž jsou v konfliktu. Po skončení mediace pak bývají překvapeni, jak rychle tři hodiny mediace uběhly. V rodinných sporech je většinou zapotřebí více setkání, než je sestavena konečná dohoda. Počet setkání je dán tím, kolik záležitostí potřebuje rodina vyřešit.

Mediace může pomoci i v případech, kdy rodiče mají za sebou několik neúspěšných pokusů o domluvu mezi sebou nebo několik stání u soudu, popřípadě i znalecké posudky, a vztahy mezi nimi jsou už velmi narušené. Viditelný posun však nastává po delším úsilí mediátora a vyžaduje velkou trpělivost rodičů.

Doporučení využít mediaci mohou získat rodiče od pracovníků sociálně-právní ochrany dětí, právníků, psychologů nebo rodinných poradců. Spolehlivé mediátory najdou rodiče v Asociaci mediátorů České republiky, která mediaci podporuje, šíří a snaží se o její profesionalizaci (www.amcr.cz).

Předrozvodová mediační kauza – účast dětí na mediaci

Vstup do mediace:

Mediátorku kontaktovali klienti telefonicky v jeden den, nezávisle na sobě (nejdříve otec, následně matka), s žádostí o mediaci v co nejkratším termínu. Otec by rád u mediace řešil spory s matkou, které jim brání soudu předložit dohodu o střídavé péči. Kromě toho by se chtěl zabývat i situací staršího syna, který je na gymnáziu a v současné době má problémy s prospěchem. Matka chce mediací v klidu a jasně vymezit, jak se oba rodiče budou po rozvodu starat o děti. Kontakt na mediátorku získali rodiče od pracovnice OSPOD.

První setkání

Po úvodním slově mediátorky dostal slovo otec. Michal (36 let) uvedl, že se živí prodejem sportovních potřeb. Hovořil o tom, že si s manželkou nerozumí více než pět let, mají rozdílné přístupy k životu a žijí spíše vedle sebe než spolu. Před dvěma lety se seznámil s Jiřinou, do níž se zamiloval. V srpnu loňského roku se odstěhoval od rodiny a v současné době žije blízko trvalého bydliště v bytě 3+1. Michal podal před půl rokem návrh na rozvod. Rodiče se domluvili před třemi měsíci za asistence pracovnic OSPOD, že se budou o děti starat střídavě – týden Michal a týden matka. Otec hradí zatím veškeré náklady na bydlení celé rodiny. Podle jeho slov se jim harmonogram péče o děti daří dodržovat a osvědčil se.

Matka – Adéla (30 let) – je původní profesí zdravotní sestra, do doby, než se Michal odstěhoval, byla ženou v domácnosti. Rodina žije v bytě 4+1v Radlicích. Děti mají v blízkosti školu a také kamarády. Adéla mluvila o tom, že k dohodě o střídavé péči o děti byla donucena okolnostmi a nátlakem ze strany Michala. Adéla je zklamaná, protože po ní Michal chce, aby prodali byt v Radlicích a za polovinu utržených financí si pořídila bydlení. Adéla nechce, aby děti měnily svůj domov. Nesouhlasí s tím, že musí co čtrnáct dnů žít v novém bytě, který si Michal pořídil a kde nyní také žije také Jiřina. Vzhledem k tomu, že Adéla do práce nastoupila teprve nedávno, není schopna hradit náklady na bydlení v radlickém bytě, neví, zda a jak by se jí podařilo zajistit vhodné bydlení pro sebe a děti.

Rodiče se shodovali na tom, že mezi nimi dochází k nedorozuměním a konfliktům, kterým jsou přítomné děti. Dcera Katka (12 let) hraje na klavír a věnuje se moderní gymnastice. Syn Ondra (16 let) v září nastoupil do prvního ročníku gymnázia, hraje závodně hokej. Po nástupu na gymnázium se velice zhoršil jeho prospěch. Michal se vyjádřil, že se Ondra málo učí a škole se téměř nevěnuje. Adéla tuto situaci podle jeho slov neřeší a zlehčuje ji.

Adéla je přesvědčená, že současný model střídavé péče dětem nevyhovuje a že by bylo vhodnější, kdyby mohly zůstat v původním domově. Domnívá se, že jednou z příčin, proč se Ondrův prospěch zhoršil (kromě změny školy a vyšších nároků, které na něj klade studium na gymnáziu), je také střídání domácího prostředí, nespokojenost Ondry spojená s tímto střídáním a jeho obavy z toho, co se doma děje. Adéla si myslí, že pro obě děti by bylo lepší, kdyby za tátou chodily jen v době, kdy na ně bude mít vyhrazený čas.

Mediátorka na konci prvního sezení vytipovala témata, která rodiče odsouhlasili a budou se jim věnovat v příštím setkání:

  • Naše vzájemná komunikace
  • Jak mluvit o tom druhém před dětmi
  • Jaký režim děti mají dodržovat

Délka setkání: 3 hodiny.

 

Druhé setkání (po čtrnácti dnech od první mediace)

V úvodu setkání mediátorka zjišťovala, co se událo v době od poslední mediace. Rodiče sdělili, že měli možnost zamyslet se nad tím, co zaznělo při první mediaci. Nenastaly žádné závažné události a situace se trochu zklidnila. Rodiče byli připraveni na témata a napadali je hned v úvodu možnosti, jak zlepšit jejich vzájemnou komunikaci.

K tématu naše vzájemná komunikace se rodiče dohodli takto:

1. V současné době je pro oba rodiče důležité mluvit spolu osobně, nejlépe na neutrální půdě – shodli se na kavárně na Andělu, která je pro ně snadno dostupná a cítí se v ní dobře, mají tam i klid na rozhovor. Setkávat se budou rodiče jednou za čtrnáct dní v pátek v 16.00 hodin, kdy jsou děti na návštěvě u rodičů otce. Pokud by se setkání zúčastnit jeden z nich nemohl, oznámí to druhému rodiči nejpozději den předem telefonicky (SMS).

2. Telefonickou komunikaci omezí rodiče jen na velice důležité a neodkladné situace, jako je nemoc dětí či úraz, věci, které se musí řešit ihned nebo které je potřeba zařídit do druhého dne. Rodiče se budou oslovovat v telefonu křestním jménem, co nejstručněji si sdělí, co se stalo.

3. E-mailem si budou rodiče posílat jen informace, které jsou v písemné formě a týkají se školních záležitostí dětí, jejich zdravotního stavu nebo volnočasových aktivit, například informace o škole v přírodě, informace o kroužcích, sdělení třídních učitelů.

4. Podstatné plánované akce budou zaznamenávat do „rodičovského notýsku“. Rodičovský notýsek koupí Adéla a hned tuto neděli jej předá Michalovi. Rodiče budou používat notýsek k předání informací z týdne, který prožívají – věci, které je potřeba udělat nebo se mají stát = příprava do školy, důležitá sdělení, seznam pomůcek nebo vybavení, které budou děti potřebovat v následujícím týdnu, a další věci, které je třeba zařídit.

K tématu jak mluvit o druhém rodiči před dětmi se dohodli rodiče takto:

1. Rodiče se domluvili na tom, že před dětmi budou mluvit o tom druhém jako o „taťkovi“ nebo „mamce“. Nebudou komentovat před dětmi, co druhý rodič dělá.

2. Rodiče budou o tom druhém mluvit s respektem a slušně. Pokud by cítili, že mají na druhého vztek, raději o něm mluvit nebudou a co nejdříve se pokusí situaci, která je rozčílila, s druhým rodičem řešit bez přítomnosti dětí nejlépe v kavárně na Andělu.

3. Rodiče se zítra s dětmi setkají v 16.00 hodin v radlickém bytě a společně dětem sdělí, že se budou rozvádět a že v současné době se snaží spolu domluvit na tom, jak budou v budoucnu žít. Rodiče řeknou dětem, že je mají moc rádi a že oběma jim na nich moc záleží. Je pro ně teď těžké se v klidu domlouvat, ale snaží se o to. Rodiče dětem přednesou, na čem se dohodli v tématu o režimu dětí.

K tématu denní režim dětí se dohodli rodiče takto:

1. Rodiče budou po obou dětech vyžadovat po příchodu ze školy zpracování domácích úkolů a přípravu na následující den.

2. Michal bude Ondrovi pomáhat s látkou, které Ondra nebude rozumět. Na chemii zajistí Michal pro Ondru od příštího měsíce doučování.

3. Rodiče budou do „rodičovského notesu“ zapisovat události a akce, které děti v následujícím období čekají, a co je potřeba na ně zajistit – jaké pomůcky, oblečení a další věci.

4. Do notesu budou rodiče zaznamenávat také akce z mimoškolních aktivit – koncerty Kateřiny, zápasy Ondry.

5. Děti budou ve všední den chodit spát takto: nejpozději ve 21.00 hodin Kateřina a Ondra nejpozději ve 21.30 hodin.

6. Adéla bude dětem volat v týdnu, kdy jsou u Michala, po skončení vyučování každého z nich v pondělí, středu a pátek.

7. Michal v týdnu, kdy jsou děti u Adély, je kontaktuje v případě, že se děti samy do čtvrtka neozvou.

8. Děti budou volat rodičům podle potřeby.

Po přestávce Adéla v emotivním vyjádření popsala, že nesouhlasí se střídavou péčí. Spolupracuje na ní jen proto, aby nedocházelo ke konfliktům mezi ní a Michalem. Uváděla, že děti také nejsou spokojené. V den, kdy se mají přesunout k otci, jsou smutné a pro ni je to velmi náročné. Děti podle ní nevnímají byt u Michala jako svůj domov. Ona sama je velmi nespokojená, že Michal nutí takto děti být s Jiřinou, kterou nemají rády.

Michal mluvil o tom, že je pro něj důležité, aby nebyl otcem jen na víkendy. Má za to, že Jiřina se snaží a dětem poskytuje zázemí.

Adéla zdůrazňuje, že pokud se s dětmi bude muset stěhovat z radlického bytu, děti přijdou o další jistotu a domov, ve kterém se cítí dobře.

Rodiče zajímá názor dětí na to, jak celou situaci vnímají, a navrhují, aby byly děti přizvány k mediaci.

Mediátorka s rodiči vydefinovala podmínky mediačního setkání s dětmi:

1. Rodiče dětem sdělí při zítřejším společném setkání v radlickém bytě, že chtějí znát názory dětí na to, jak vnímají střídání péče rodičů, a co by si přály.

2. Rodiče se zeptají dětí, zda by chtěly svoje názory sdělit mediátorce. Řeknou dětem, že mediátorka bude rodičům setkání popisovat.

3. To, co by děti rodičům chtěly sdělit, spolu s mediátorku napíšou do dopisu, který rodičům mediátorka přečte na další mediaci.

4. Pokud děti budou s návštěvou mediátorky souhlasit, Michal potvrdí mediátorce termín setkání.

5. Dne 1. 7. v 9.00 přiveze Michal děti do mediačního centra a Adéla je přijede v 9.45 vyzvednout.

6. Mediátorka zjistí od dětí, co je pro ně důležité. Domluví se s dětmi na tom, co sdělí rodičům. 

7. Mediátorka zjistí, kterým kroužkům se chtějí věnovat v příštím školním roce.

8. Informace o setkání s dětmi předá mediátorka rodičům na mediaci následující den.

Délka setkání: 3 hodiny

 

Setkání psycholožky s dětmi dne 1. 7.

Obě děti uvedly, že jim rodiče vysvětlili důvod setkání.

Psycholožka dětem řekla, že cokoli zazní v rozhovoru, který spolu povedou, zůstane v místnosti, a rodiče se dozvědí jen to, co společně naformulují do dopisu/vzkazu pro rodiče. Tento dopis přečte mediátorka rodičům na následující mediaci.

Děti se cítí doma v bytě v Radlicích, mají tam každý svůj pokoj. S tátou jsou rádi, chybí jim ovšem u něj v bytě soukromí, které mají doma v Radlicích. Vadí jim, že u táty musí být spolu v jednom pokoji. Necítí se u táty v bytě dobře i kvůli přítomnosti Jiřiny.

Dále děti sdělily, že mají rády všechny koníčky, kterým se věnovaly v tomto školním roce. Ondra – hokej, motokáry a judo; Katka – klavír, moderní gymnastika a sebeobrana. Rádi by se jim, pokud to časově u Ondry půjde (pan profesor hledá čas pro judo), věnovaly i v příštím školním roce.

Děti by si přály, aby se rodiče raději spolu nebavili, než aby se před nimi hádali. Rodičům se to už někdy podařilo, ale nesmí tam být žádná záminka. Děti odhadují, že asi ve dvou případech z deseti se jim to podařilo.

Ondra ví, a s rodiči o tom mluvil, že podcenil přípravu do školy, a chce se v příštím školním roce škole více věnovat. S tátou se mu učení líbí, táta dovede dobře vysvětlit věci, kterým Ondra nerozumí. Katka s učením problémy nemá, jen ji někdy nebaví matematika. Když něčemu nerozumí, zeptá se Ondry a ten jí pomůže.

Pro děti je domovem byt u mamky. Už si na režim střídavé péče zvykly a teď by nic neměnily. Ondra i Katka mluvili o tom, že by rádi bydleli u mamky a vídali se s tátou co nejčastěji, ale řešit to už nechtějí. Táta Ondrovi řekl, že by to bylo podle soudu jednou za čtrnáct dní o víkendu, a Ondru i Katku by mrzelo, že by to nemohlo být podle toho, jak by se s mamkou a tátou domluvili.

Obě děti mluvily také o tom, že by potřebovaly, aby v přítomnosti Jiřiny taťka víc pozornosti věnoval jim dvěma – táta se chová jinak, když je tam Jiřina, a jinak, když jsou s tátou samy. Prý si to vyříkaly s tátou, táta tohle už ví.

Vzkaz pro rodiče od Ondry a Katky:

  • „Máme vás oba moc rádi.“
  • Nadále chtějí mít všechny koníčky, kterým se věnovali v tomto školním roce.
  • Notýsek pro rodiče je dobrý na předávání vzkazů.
  • Děti by si přály, aby se rodiče raději spolu nebavili, než aby se před nimi hádali.
  • Děti by rády bydlely v Radlicích.
  • Děti by se chtěly s tátou vídat co nejvíc podle toho, jak budou mít volno. Ondra by chtěl, aby s ním táta víc chodil na hokej. Taky by si přál, aby táta, když se budou spolu učit, měl čas jen pro něj a netelefonoval ani se nebavil s nikým jiným.
  • Katka by byla moc ráda, kdyby s ní táta jezdil víc na vystoupení a chodil s ní na tréninky sebeobrany, třeba jednou za týden – jako když táta bydlel ještě doma.

  Délka setkání: 45 minut

 

Třetí mediace (den následující po setkání s dětmi)

V úvodu setkání se mediátorka ptala, zda se něco změnilo od posledního společného setkání. Adéla i Michal mluvili o tom, že se jim podařilo zachovat příjemnou atmosféru během rozhovoru s dětmi v Radlické. Děti byly spokojené a radostné i po setkání. Nezávisle na sobě obě děti sdělily rodičům každé jinými slovy, že jsou rády, že se rodiče spolu domlouvají. Na rodičích bylo patrné dojetí, když o tom hovořili. Mediátorka přečetla dopis od dětí. Michal byl překvapený. Mluvil o tom, že si myslel, že děti jsou u něj rády, a že je asi logické, že si na nové prostředí musí nejdříve zvyknout. Adéla byla velmi dojatá. Mluvila o tom, že by byla ráda, aby děti byly spokojené, když už se jim jako rodičům nepodařilo rodinu zachovat. Chtěla by se s Michalem domluvit tak, aby nemusel do jejich života zasahovat soud.

Michal si vyžádal přestávku, po deseti minutách mediace pokračovala. Rodiče postupně probrali tato témata:

  • Zázemí pro Adélu a děti
  • Systém vídání se dětí s Michalem

V rámci tématu zázemí pro Adélu a děti se rodiče se domluvili takto:

1. Adéla s dětmi zůstanou bydlet v bytě v Radlické.

2. Adéla v průběhu pěti let splatí podíl Michalovi na bytě v Radlické.

3. Návrh smlouvy připraví Michal a zašle jej do 15. 7. Adéle elektronicky.

4. Adéla smlouvu zkonzultuje s právníkem.

5. Smlouvu podepíšou rodiče u advokáta pana Holého.

6. Termín podpisu dohody zajistí Adéla – nejpozději do konce července.

7. Pokud by došlo k nedorozuměním v obsahu smlouvy, rodiče se objednají na mediaci.

Rodiče se dohodli ve věci nastavení systému vídání se dětí s Michalem takto:

1. Michal bude jezdit s Ondrou na hokejové zápasy. Pokud by nemohl na zápas jet, dá vědět Ondrovi co nejdříve a také bude informovat Adélu SMS zprávou.

2. Každé úterý od 17.30 do 19.00 hodin se bude Michal s Ondrou učit. Ondra přijde k Michalovi domů.

3. Michal se s Adélou budou střídat v doprovodu Katky na koncerty a vystoupení gymnastiky.

4. Michal bude alespoň jednou týdně chodit na tréninky Katky v sebeobraně.

Další mediace se uskuteční 16. 7. v 15.00 hodin, rodiče se budou věnovat formulaci dohody o péči o dětech, kterou předloží soudu ke schválení, jak a co konkrétně sdělí dětem o dohodě, kterou spolu uzavřou

Délka setkání: 3 hodiny

↑ nahoru

Zákon o mediaci

Základní rámec požadavků na výkon rodinné mediace v ČR určuje zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci, a vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 277/2012, o zkouškách a odměně mediátora. Zákonem je mediace definována jako postup při řešení konfliktu za účasti mediátora, který podporuje vzájemnou komunikaci stran tak, aby jim pomohl dosáhnout smírného řešení a uzavření mediační dohody. Rodinnou mediací označuje zákon mediaci, která se zaměřuje na řešení konfliktů vyplývajících z rodinných vztahů. Samotný průběh mediace je v zákoně upraven jen rámcově, aby zachoval neformálnost mediačního jednání.

Mediátorem je podle zákona fyzická osoba, která je zapsána v seznamu mediátorů vedeném Ministerstvem spravedlnosti České republiky. Mediátor je povinen při výkonu činnosti mediátora používat označení „zapsaný mediátor“ nebo „zapsaná mediátorka“. Toto označení ani od nich odvozené tvary slov není oprávněna používat jiná osoba. V současné době je na seznamu Ministerstva spravedlnosti uveřejněno 79 mediátorů, zaměření na rodinnou mediaci mají čtyři z nich.

Poskytování mediace mimo rámec zákona o mediaci

Zákon koriguje mediaci prováděnou „zapsaným mediátorem“ a nevylučuje provádění mediace mimo rámec zákona. To znamená, že rodinnou mediaci může vykonávat v České republice kdokoli, kdo se rozhodne jí věnovat, získá živnostenské oprávnění k poskytování poradenství a označí se za mediátora. Je tedy jen na jeho uvážení a zodpovědnosti, zda se k výkonu činnosti rodinného mediátora připraví. V současné době poskytuje mediaci mnoho subjektů – jde o samostatné mediátory či mediátory pracující pod záštitou organizace, která nabízí klientům další služby pro rodinu.

Otázkou je, jaká je úroveň služeb, které tito mediátoři nabízí. Asociace mediátorů České republiky je přesvědčena, že práce rodinného mediátora je vysoce odborná činnost. Vyžaduje specifické dovednosti a schopnosti. Nejedná se jen o metodu práce, ale jde o profesi, která klade na mediátora nároky jak po stránce vzdělání, tak po stránce osobnostního nastavení.

Čtěte také:
Jsou dnešní děti přetížené?
Vliv rozvodu na duši a chování dítěte
Agrese a šikana u dětí: Mohou za to média, rodičovská výchova, nebo geny?

 

↑ nahoru

Jak se klienti mají orientovat v nabídce mediačních služeb?

Asociace mediátorů doporučuje všem zájemcům o mediaci vždy se ptát mediátora na úroveň jeho profesionální přípravy u akreditovaného vzdělavatele, na délku jeho praxe, zda je zapsaným mediátorem, případně zda složil akreditační zkoušku mediátora Asociace mediátorů České republiky, a tyto informace si ověřit na základě předložených osvědčení certifikátů a hlavně referencí od klientů tohoto mediátora.

Je rodinná mediace jinou formou rodinné terapie?

Rozdíl mezi mediací a rodinnou terapií můžeme vidět v tom, že mediace se soustřeďuje na řešení konkrétních problémů, konfliktů – výsledkem mediace by měla být dohoda. Mediátor, ač pracuje s emocemi účastníků, je zaměřen především na to, aby se z rodičů stali řešitelé a spolupracovali na dohodě. Mediátor se při své práci opírá o jasně daný proces mediace. Pokud rodiče nebo jeden z nich potřebují podporu terapeuta, je ideální, aby prošli terapií a poté se pustili do řešení otázek rozvodu mediací.

Účastní se rodinné mediace i děti, nebo je to výhradně záležitost dospělých?

V rámci rodinné mediace je potřeba brát zvláštní zřetel na potřeby dětí. Ty se také mohou mediace zúčastnit. K mediaci je vhodné přizvat děti, které jsou schopny jednání absolvovat, přibližně ve věku od 10 let. Je však nutné, aby dítě na mediaci bylo připraveno a souhlasilo se svou účastí na ní. Mediátor musí připravit i rodiče. Proto nejdříve vede rodiče k tomu, aby si vyjasnili, k čemu je účast dětí u mediace důležitá a za jakých podmínek budou děti u mediace přítomny, například děti se vyjadřují jen k tomu, co sami chtějí. Mediátor chrání děti tím, že dopředu s rodiči konkretizuje otázky pokládané dětem, projedná s rodiči, zda budou také přítomni jednání s dítětem a nakolik do rozhovoru s dětmi budou zasahovat.

Co když jeden z rodičů účast na mediaci odmítá?

Zákon 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, hovoří o tom, že obecní úřad je povinen působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti. Pracovníci sociálně-právní ochrany dětí mohou podpořit rodiče ve společné rodičovské odpovědnosti, pomoci jim uvědomit si, že oba společně jsou strůjci dalšího vývoje vztahů mezi rodiči a jejich dětmi. Mediace je vhodným nástrojem k tomu, jak vypracovat rodičovský plán po dobu rozvodu i po něm.

↑ nahoru

Příběh z praxe

Před třemi lety navštívili mediaci rodiče tehdy tříletého Adama. Matka nesla rozpad manželství velmi těžce, vyhledala pomoc psychologa, pravidelně k němu docházela. Psycholog poté, co zvládla nejtěžší krizi, doporučil rodičům účast na mediaci. Podpora psychologa zajistila, že matka v době, kdy vstoupila do mediace, byla schopná o budoucnosti konstruktivně plánovat.

Za dobu trvání manželství si rodiče pořídili domeček na okraji Prahy. V době, kdy došlo k prvním setkáním u mediace, matce končila mateřská dovolená a otec finančně zajišťoval chod celé domácnosti.

Oba rodiče souhlasně na začátku mediace prohlásili, že spolu nechtějí dál žít a že se oba chtějí starat o svého syna. Uvedli, že potřebují také vyřešit majetek – domluvit se na tom, co udělají s domkem, který mají ve společném vlastnictví.

Proběhlo pět mediačních sezení, kdy se rodiče domluvili na tom, jak si vytvoří každý z nich zázemí, jak matka získá zaměstnání, jak se oba postarají o Adama a domácnost. Ujednali si, že jejich domek bude trvalým bydlištěm pro syna. Vytvořili harmonogram, jak se budou v péči o Adama v domě střídat, co kdo musí zařídit, jak budou pečovat o zahradu a jak budou všechno financovat. Jejich zájem o blaho dítěte vysoce převýšil jejich vlastní osobní zájmy.

Tři roky se podle této dohody řídili a dodržovali ji. V současnosti rodiče za pomoci mediátora během jednoho setkání sestavili dohodu, kterou předloží soudu při jednání o rozvodu. Rodiče se během mediace dohodli, že budou o Adama pečovat formou střídavé péče. Každý z rodičů si našel malý byt v Praze (byty jsou nedaleko od sebe) a v blízkosti školy, do které Adam příští rok nastoupí. Rodiče se dohodli také na výši výživného pro Adama a rozdělili si finance za prodej domku i společný majetek.

 

Videorozhovor s Danou Vrabcovou o rodinné mediaci

↑ nahoru

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autorka článku

Dana Vrabcová

Od roku 2006 se věnuje řešení sporů pomocí mediace a facilitace. Pracuje jako mediátorka, facilitátora a lektorka výcviků mediace, seminářů o mediaci, řešení konfliktů a komunikaci v Asociaci mediátorů České republiky.  Dále působí jako mediátorka a sociální pracovnice v Českém helsinském výboru.

Zpět na téma Problémy v rodině

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS