Šilhání v dětském věku

Autor/ka: MUDr. Milan Odehnal, MBA
Datum publikace: 02. 05. 2014, Aktualizováno: 06. 04. 2021

Co je to šilhání?

Šilhání neboli strabismus je porucha rovnovážného postavení očí. Mohlo by se zdát, že jde jen o kosmetickou vadu, ale není to tak. Šilhání je spojeno s dioptrickými vadami, poruchami binokulárního vidění a s tupozrakostí. Za šilháním se také může skrývat vrozená vada oka nebo nádor.

Jaké jsou příčiny šilhání?

Příčin je celá řada. Nejčastěji jde o poruchu koordinace mozkových center, která řídí pohyblivost očí a vnímání okolních předmětů okolního světa. Určitý podíl má i dědičnost, přítomnost nebo spíše doprovod dioptrických vad a někdy i vrozených nebo anatomických vad oka. Méně často se u dětí vyskytuje šilhání v důsledku obrny okohybných nervů. Častější je šilhání u dětí nedonošených nebo neurologicky nemocných.

Jaké jsou druhy šilhání?

Občasné zašilhávání bývá patrné u malých dětí a většinou se spontánně upraví. Typické zjevné šilhání je stejné při pohledu do dálky i do blízka. Někdy se jedná o intermitentní (přerušované, s přestávkami) šilhání, kdy dítě šilhá například jen při pohledu na blízko nebo jen do dálky. Šilhání může být patrné brzy po narození, pak mluvíme o vrozeném nebo infantilním strabismu, ale nejčastěji je získané, které vzniká kolem druhého třetího roku věku.

Podle směru úchylky může dítě šilhat k nosu, nebo zevně, ale také nahoru a dolů.

ilustrační foto: jednostranné šilhání u holčičky

Jednostranné šilhání; foto: MUDr. Jiří Malec, archiv FN Motol

Čtěte také:

↑ nahoru

Jaké jsou komplikace šilhání? Na co dát pozor?

Závažným problémem u šilhání je amblyopie neboli tupozrakost, která je výsledkem trvalého potlačování (mozkovými centry) vyvíjejícího se vidění (především zrakové ostrosti), ale také prostorového vnímání (binokulární vidění). Včasný záchyt a léčba tupozrakosti v předškolním věku má proto zásadní význam, neboť přibližně po šestém roce věku dítěte končí možnost tupozrakost léčit.

Léčba strabismu

Terapie se skládá z konzervativního a chirurgického přístupu. Oba postupy na sebe navazují a jsou součástí jednotného terapeutického plánu. Léčba strabismu by měla být skončena před nástupem dítěte do školy. Děti léčené pro strabismus by měly být dispenzarizovány (pod dohledem).

  • Konzervativní terapie

Základním krokem je zjištění refrakční vady a její korekce brýlemi, které pomáhají redukovat nebo i odstranit akomodativní složku šilhání a zlepšují zrakovou ostrost.

Zrakovou ostrost je dnes možno detekovat speciálními metodami i u kojenců nebo batolat. U zjištěné amblyopie zahájíme neprodleně takzvanou pleoptickou léčbu. Pečlivým zakrytím vedoucího oka (okluzorem, náplastí, neprůhlednou kontaktní čočkou) a aktivním cvičením amblyopického oka se snažíme přinutit tupozraké oko k činnosti. Dítě například vybarvuje obrázky, navléká korálky, později provádí různé hry na ortoptických přístrojích a podobně. Léčba tupozrakosti (pleoptická léčba) by měla být ukončena v předškolním věku, později je naděje na zlepšení malá. Rozvoj binokulárních funkcí (prostorové vidění) lze cvičit na speciálních přístrojích (stereoskop, troposkop).

  • Chirurgická terapie

Úkolem je dosáhnout paralelního postavení očí a zlepšit podmínky pro binokulární funkce a další léčbu. Chirurgická terapie nemění refrakční vadu ani nezlepšuje tupozrakost. Její kosmeticko-psychologický efekt nelze ale podceňovat. U kongenitálních a infantilních forem šilhání operujeme dříve, nejlépe do jednoho roku života. Získané formy šilhání operujeme po ukončení konzervativního postupu obvykle mezi třetím a šestým rokem věku. Operací je celá řada, spočívají v oslabení, nebo naopak zkrácení okohybných svalů, v některých případech (u paralytického šilhání) provádíme poměrně složité transpoziční výkony na svalech.

ilustrační foto: operace šilhání

Operace strabismu; foto: MUDr. Jiří Malec, archiv FN Motol

Optimální výsledek léčby dětského šilhání

  • 1. Dítě má vycvičenou tupozrakost.
  • 2. Zraková ostrost obou očí je vyrovnaná.
  • 3. Dítě má brýlemi plně korigovanou dioptrickou vadu.
  • 4. Dítě má prostorové vidění.
  • 5. Dítě zjevně nešilhá.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Přihlášení k odběru newsletteru

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autor článku

MUDr. Milan Odehnal, MBA

Od roku 1995 pracuje jako primář Oční kliniky dětí a dospělých druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Od počátku své kariéry se specializuje na problematiku dětské oftalmologie. Je uznávaným odborníkem v problematice například strabismu, retinopatie nedonošených, plastických operací oka a jeho okolí. Je autorem několika mediálně populárních televizních pořadů propagující obor oftalmologie. V současné době se zabývá moderní a unikátní metodou léčby pomocí víčkových implantátů u lagoftalmu vzniklého v rámci obrny lícního nervu.

Zpět na téma Děti s jiným závažným zdravotním znevýhodněním

Autor/ka
MUDr. Milan Odehnal, MBA

Od roku 1995 pracuje jako primář Oční kliniky dětí a dospělých druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Od počátku své kariéry se specializuje na problematiku dětské oftalmologie. Je uznávaným odborníkem v problematice například strabismu, retinopatie nedonošených, plastických operací oka a jeho okolí. Je autorem několika mediálně populárních televizních pořadů propagující obor oftalmologie. V současné době se zabývá moderní a unikátní metodou léčby pomocí víčkových implantátů u lagoftalmu vzniklého v rámci obrny lícního nervu.

Odborná knihovna:
Články:
Pár modrých očí