Nomádský životní styl a psychický vývoj dětí

Autor/ka: prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.
Datum publikace: 23. 04. 2024, Aktualizováno: 25. 04. 2024
Termín „nomádské rodičovství“ se může používat v přeneseném slova smyslu k popisu životního stylu nebo přístupu k rodičovství, který zdůrazňuje určité charakteristiky spojené s nomádským způsobem života. Může být použit k popisu určitých aspektů rodičovství.

Obsah článku

Některé možné charakteristiky „nomádského rodičovství“ v přeneseném slova smyslu jsou:

  • mobilní životní styl
  • otevřenost novým zkušenostem a příležitostem
  • flexibilita a adaptabilita
  • využívání tradičních a alternativních zdrojů (kombinace tradičních znalostí s moderními technologiemi)
  • sdílená péče a komunitní podpora
  • respekt k životnímu prostředí a snaha o udržitelné a ekologické rozhodování

Kdo mohou být dnešní „nomádští“ rodiče?

Jsou to například skupiny lidí, které se stěhují za vodou, za zdroji potravy. Lidé, kteří prchají před válečnými konflikty do stabilnějších a bezpečnějších oblastí, kteří se musí stěhovat z důvodů přírodních katastrof (aktivní sopky, tsunami, záplavy, sesuvy půdy). Lze sem však zařadit také pracovníky ve velkých nadnárodních korporacích, kteří často mění místo svého působiště i se svými rodinami, nebo rodiny diplomatů. Často od nich slyšíme, že se cítí „doma“ na planetě Zemi, že si svůj domov nosí ve své hlavě a nepotřebují ho vyplňovat konkrétními předměty, konkrétní stavbou nebo konkrétní krajinou. Mluví o jakémsi mentálním světoobčanství, o volnosti, osobní svobodě. Můžeme sem zařadit asi též skupinu populace, která díky novým technologiím udržuje blízké vztahy na dálku. Tito novodobí rodiče pečují o společné děti, ačkoliv se fyzicky setkávají jen několikrát v roce.

Volněji lze do této kategorie řadit také děti ve „střídavé“ péči, které se nyní s nezbytným batůžkem pohybují mezi domovy svých rozvedených rodičů. Vztah matky a otce, kterému dítě věnuje velkou pozornost, rozvodová a porozvodová situace značně komplikuje. Právě tento vztah vytváří pro dítě základy citového chování i prožívání. Je velmi podstatné, v jakém prostředí v dětství vyrůstá, jakou pozornost věnuje jeho okolí emocionálním projevům a jaké modely chování může každodenně pozorovat. Pohyb mezi dvěma rodinami, mezi dvěma systémy postojů a hodnot, mezi dvěma odlišnými prostředími s odlišnými rituály i atmosférou, kde na sebe členové těchto rodin často pohlížejí vzájemně nepřátelsky, je pro každodenní život dítěte velmi náročný.  Je občas nad jeho mentální možnosti. Naopak stabilní rodinné zázemí pokládá základy k tomu, jak kvalitní mezilidské vztahy budou panovat ve společnosti, až tyto děti dospějí i jaké partnerské a rodičovské vztahy budou schopny samy realizovat.

Příležitosti nomádského životního stylu

Obrázek
Mapa světa

Nomádský životní styl může mít významný vliv na rodičovské postoje a psychický vývoj dítěte v následujících oblastech:

  • Přizpůsobivost a flexibilita

Rodiče v nomádských společenstvích jsou často nuceni přizpůsobovat se různým prostředím, podmínkám a situacím. Tato přizpůsobivost může být přenesena na jejich rodičovské postupy, což může vést k otevřenosti novým způsobům výchovy a přístupům k výchově dětí.

  • Sdílená péče a komunitní podpora

V nomádských společenstvích je často zvykem sdílená péče o děti mezi různými členy komunity. To může vést k pocitu bezpečí a stability pro děti, které mají k dispozici širší síť podpory než v tradičních rodinách.

  • Mobilní životní styl a vzdělání

Pro děti v nomádských společenstvích může být vzdělání obtížně dosažitelné kvůli neustálému pohybu. To může mít vliv na jejich akademický vývoj a budoucí možnosti. Nicméně, tato mobilita může také poskytnout dětem široké spektrum zkušeností a znalostí z různých kultur a prostředí.

  • Udržitelnost a respekt k přírodě

Nomádský životní styl často zdůrazňuje respekt k přírodě a udržitelné životní praktiky. Děti vyrůstající v těchto společenstvích mohou internalizovat respekt k přírodě a mohou vyvinout hlubší spojení s přírodou.

V nomádských společenstvích jsou děti často vystaveny různým sociálním situacím a interakcím s různými členy komunity. To může vést k rozvoji silných sociálních dovedností, tolerance a schopnosti komunikovat s různorodými lidmi.

  • Tradiční znalosti a dovednosti

Děti ve skutečných nomádských společenstvích jsou často učeny tradičním znalostem a dovednostem, které jsou předávány z generace na generaci. Tento přenos znalostí může posílit jejich kulturní identitu a poskytnout jim pocit sounáležitosti s jejich komunitou. Zda se toto týká i nomádského životního stylu v přeneseném slova smyslu, je otázkou.

Rizika nomádského životního stylu

V určitých obdobích života, příkladně v předškolním období dětského vývoje, je dítě velmi senzitivní na stabilitu rodinného zázemí a na uspořádání svého domova i prostředí, kde žije. Pokud ovšem existuje širší kontext mobilního života celé rodiny či skupiny rodin a mezi nejbližšími existuje soulad, dítě se se změnou prostředí na cestách či při stěhování vyrovnává relativně snadno. Domov pro ně v tomto věku tedy znamenají především blízcí lidé, kteří mu zajišťují základní potřeby a pocit bezpečí a harmonie. Je důležité, jak se jeho rodiče k situaci staví, zda neprojevují zvýšenou úzkostnost, obavy či stres. Dítě od nich tyto projevy přejímá. Dokonale zařízené domovy a dětské pokojíčky nedokážou kompenzovat dítěti stabilní vztahy a pocit harmonie, který očekává od nejvýznamnější dvojice svého života, od rodičů.

Obrázek
Dítě na dřevěném mole

Další možné riziko je pohyb dítěte v různých právních systémech, kde je právo dítěte uplatňováno na různých úrovních podle dané lokality a podle práv, které požívají jako rodiče.

Otazníkem je také ochrana dítěte a jeho potřeb, když rodiče,  jeho primární ochránci, selhávají nebo jsou dokonce zdrojem násilí či jeho zneužívání. Pohybuje-li se takové dítě po velkém areálu, mezi státy či kulturami, je pro záchranné sociální sítě či organizace zaměřené na ochranu dítěte obtížněji zachytitelné.

Totéž platí o zdravotních problémech, kdy záleží na úrovni zdravotních systémů dotčených zemí a také na inteligenci a sociálním statusu rodičů.

V neposlední řadě sem patří i systémy vzdělávání, ve kterých se dítě pohybuje. Mohou mu poskytovat širší a komplexnější pohled na svět, život, na znalosti spojené s širší životní zkušeností. Může se však také jednat o případy, kdy dítě zcela propadne sítí vzdělávacích možností a je pro život vyzbrojeno jen observačním učením a zkušenostmi, které na svých cestách sbíralo. Takové dítě může být dokonce negramotné, špatně ovládá potřebné komunikační dovednosti a může mít potíže i s užíváním mateřštiny.

„Nomádská výchova“ dítěti neškodí, je zde ale podmínka

Lze říci, že nomádský životní styl je plně kompatibilní s výchovou dětí, pokud ho uskutečňují zralí lidé připravení pro zodpovědné rodičovství. Pokud v něm rodiče působí jako komplementární dvojice pro dítě nejvýznamnějších autorit.

Celkově lze říci, že nomádský životní styl může mít jak pozitivní, tak i negativní vliv na rodičovské postoje a na psychický vývoj dítěte, a to v závislosti na konkrétních podmínkách a kontextu, ve kterém se dítě nachází, a především na konkrétních osobnostech rodičů i dítěte samotného.

Doporučené či citované zdroje

  • Šulová, L.: Proměny výchovných přístupů k dětem, Informatorium, XI/,9,2004, 6-8, ISSN 1210-7506
  • Šulová, L. (Ed.): Problémové dítě a hra, Praha, RAABE, 2005, ISBN 80-86307-15-8
  • Morgensternová,M., Šulová, L.a kol. : Interkulturní psychologie, Rozvoj interkulturní senzitivity. Karolinum, Praha, 2007, str. 218, ISBN 978-80-246-1361-1
  • Šulová, L., Morgensternová, M.: Řečový vývoj v bilingvní rodině a interkulturní výchova, In: Psychologie pro každý den, Praha, FF UK, str.87-95, 2009
  • Šulová, L.: Současná česká rodina. In: Gillernová, I., Kebza, V., Rymeš, M. (Eds.) a kol., Psychologické aspekty změn v životě české společnosti. Praha: GRADA, 2011, str. 106-119, ISBN 978-80-247-2798-1, 256 str.
  • Morgensternová, M., Šulová, L., Scholl, L.: Bilingvismus a interkulturní komunikace. Praha, 1. Vyd., Wolters Kluwer, 2011, str. 128, ISBN 978-80-7357-678-3
  • Dítě nejvíc naučí život sám, rozhovor s B. Postráneckou, Lidové noviny, 19. ledna 2016, str. 16,
  • Jen je nechte ať se nudí, rozhovor s B. Postráneckou, téma, Lidové noviny 10. září, 2016, příloha
  • Malá, L., Šulová, L.: Význam rodiny v procesu akulturace, Československá psychologie 2, LXI, 2017, str. 156-168, ISSN 0009-062X
  • Šulová L., Pourtois, J.P., Desmet, H., Kalubi, J.C. (eds.): La qualité de vie de l´enfant aujourd´hui-Children´s quality of life today, Czech-in, Praha, 2018,308 str. ISBN : 978-80-906655-6-9
  • Šulová, L.: Rodinné konflikty, jako významný formativní vliv pro děti, jež v těchto rodinách žijí ( Family conflicts as significant formative influence for children who live in them), The jounal of Culture, vol.11, no 2, 2022, str 7-13

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Autor/ka

Dětská psycholožka, vysokoškolská pedagožka a členka řady odborných společností. Vystudovala klinickou a sociální psychologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Působila mimo jiné v poradnách, jako psycholog pro děti v náhradní péči, provozuje soukromou psychologickou poradnu a vyučuje psychologii na několika vysokých školách.

Odborná knihovna:
Články: