První pomoc u dětí

Publikováno: 14. 12. 2017, aktualizováno: 30. 1. 2018

OBSAH ČLÁNKU:                                      

Nejdůležitější je zachovat klid
Volání záchranné služby
Pomoc při bezvědomí
Zástava dechu
Ucpání dýchacích cest cizím předmětem - dušení
Velké krvácení
Drobné rány a odřeniny
Úrazy hlavy
Zlomeniny
Popáleniny

Každý rodič už se někdy ocitl v situaci, kdy musel reagovat a pomoci svému dítěti, které se zranilo, nebo se náhle zhoršil jeho zdravotní stav. Co kdyby ale došlo k něčemu horšímu? Jedna z nejděsivějších představ každého rodiče je vážný úraz dítěte. V následujícím článku si můžete přečíst základní pokyny a rady, jak postupovat.

Nejdůležitější je zachovat klid

Ačkoli zde píšeme o první pomoci dětem, dokonce nejčastěji těm vlastním, nejdůležitější při poskytování první pomoci je bezpečnost zachránce. Snažíme se, abychom jako zachránci nebyli ohroženi, naše bezpečnost by měla být prioritou. Zraněný zachránce nepomůže a váže síly dalších zachránců či profesionálních záchranářů. Na vlastní bezpečnost dbáme tedy především v případě požáru, tonutí, při dopravní nehodě nebo v nebezpečném terénu. A maminky, vzpomeňte si na tuto poučku také v letadle – dýchací masku nejprve sobě, pak dítěti. Druhé (nezraněné) dítě by nás mělo v rizikové situaci zajímat také (kde je, co právě dělá, zda neskončí jako jeho sourozenec apod.). Zkontrolujeme, kde se nachází, zavoláme nebo vydáme pokyn, aby zůstalo na místě.

„Při poskytování první pomoci zachováme klid“ praví zlatá poučka. Jak na to, je velmi individuální a těžké na provedení. Důležité je znát správné postupy, mít je naučené a zautomatizované. V krizové situaci člověka nejprve zachvátí panika, ale pokud víme, co udělat, prostě jen použijeme daný jednoduchý postup. Rodičovské instinkty jsou úžasná věc a často rodiče s dítětem v ohrožení dokáží neuvěřitelné věci. Takže se není třeba bát, když je nejhůř, vaše tělo a mozek budou fungovat na plné obrátky.

↑ nahoru

Volání záchranné služby

V našich podmínkách při potřebě přivolat zdravotnickou záchrannou službu voláme na číslo 155. Tísňovou linku 112 využijeme v cizině, při volání ze zamčeného telefonu a při neštěstích většího rozsahu (požár, rozsáhlejší dopravní nehoda apod.).

Záchrannou službu voláme v těchto případech:

• Dítě je v bezvědomí nebo ztrácí vědomí;
• Dítě nemůže samo chodit (větší zlomeniny, pády z výšky, rozsáhlé popáleniny, silné bolesti…);
• Je třeba rychlý zásah (alergická reakce, náhlá bolest břicha, dechové obtíže);
• Při velkém krvácení;
• Při úrazech hlavy;
• V situacích, kdy máme podezření, že může nastat ohrožení zdraví dítěte a nejsme si jisti.

Operátorce nahlásíme své jméno, místo, kde se nacházíme, co se stalo, věk dítěte a v jakém je stavu. Není nutné nahlásit přesnou diagnózu, spíše popíšeme, jak na tom dítě je – při vědomí nebo v bezvědomí, kde udává bolest, jaké má obtíže atd. Hovoru není třeba se obávat, operátorky se dotáží na důležité informace, rodiče uklidní a poskytnou rady, co udělat do příjezdu záchranářů. Myslíme také na volný přístup záchranářů k zraněnému (odemčené vchodové dveře, pes nepobíhá po zahradě apod.). Pro usnadnění lokalizace, hlavně v terénu, je dobré nahrát si do telefonu aplikaci Záchranka, která ohlásí záchranné službě automaticky vaši polohu.

Pomoc při bezvědomí

Ztráta vědomí je závažný stav, který může ohrozit život dítěte. Je důležité, aby pomoc byla rychlá a efektivní. Přitom základní postupy nejsou složité. Bezvědomí může nastat jako důsledek úrazu (nejčastěji hlavy), zhoršení zdravotního stavu (epilepsie, cukrovka, horečky) nebo otravy. Příčin je velká řada a pro správné poskytnutí první pomoc není nutné zjistit, o kterou z nich se jedná. Dítě v bezvědomí nereaguje na vnější podněty, bezvládně leží a nevnímá své okolí.

Jak postupovat?:

• Dítě se nejprve pokusíme probrat – oslovíme, důrazně zatřeseme;
• Pokud jsou pokusy o probrání neúspěšné, zakloníme dítěti hlavu;
• Zjistíme, zda dítě dýchá:
• Dýchá – držíme hlavu v záklonu, ihned voláme záchrannou službu a kontrolujeme dýchání až do jejího příjezdu;
• Nedýchá – ihned zahájíme resuscitaci

↑ nahoru

Záklon hlavy slouží k uvolnění dýchacích cest. Díky němu zabráníme ucpání dýchacích cest kořenem jazyka. Provedeme ho tak, že dítě v leže na zádech chytíme prsty jedné ruky pod bradou a druhou rukou za čelo. Bradu táhneme vzhůru a čelo tlačíme dolů.

Dýchání zjišťujeme, abychom se rozhodli, jak budeme postupovat dále. Dítě musí mít zakloněnou hlavu, aby byly volné dýchací cesty. Pozor, u bezvědomého musíme záklon hlavy držet. Podíváme se na hrudník dítěte – pokud se pravidelně zvedá a klesá, dítě dýchá. Také je možné přiložit své uchu k nosu a ústům dítěte – cítíme vydechovaný vzduch. Pokud dítě dýchá, udržujeme záklon hlavy a sledujeme jeho dýchání do příjezdu záchranné služby. Když nedýchá, ihned zahájíme resuscitaci.

Do zotavovací (podle dřívější terminologie stabilizované) polohy uložíme bezvědomého, který dostatečně a normálně dýchá, a to v těchto případech:

• Musíme od něj odejít (abychom mohli zavolat záchrannou službu nebo otevřeli záchranářům);
• Bezvědomý zvrací nebo je u něj riziko zvracení (nejčastěji k tomu dochází u otrávených a opilých).

I v zotavovací poloze kontrolujeme dýchání. Pokud dítě přestane dýchat, ihned jej otočíme na záda a resuscitujeme. Doporučujeme podívat se na edukační video demonstrující nejčastější použití zotavovací polohy.

Zástava dechu

Pokud dítě v bezvědomí nedýchá nebo dýchá nedostatečně, hrozí mu nedokysličení těla, především mozku, a tím pádem trvalé postižení nebo úmrtí. V takových situacích musíme postupovat rychle a správně.

Resuscitace u dítěte staršího než 1 rok

Dítě po záklonu hlavy nedýchá nebo nedýchá normálně. Pokusíme se přivolat dalšího člověka, který nám může pomoci (například zavolá záchrannou službu). Zakloníme hlavu dítěte, držíme jeho nos zacpaný a přiložíme svoje ústa na ústa dítěte. Pak provedeme umělý vdech. Vdech je správný a dostatečný, pokud se zvedne hrudník dítěte;

• Provedeme celkem 5 umělých vdechů;
• Poté dáme svoji dlaň do středu hrudníku dítěte a stlačíme hrudník jednou rukou maximálně do 1/3 průměru hrudníku a to rychlostí dvě stlačení za sekundu;
• Provedeme 30 stlačení hrudníku;
• Poté dva umělé vdechy;
• Střídáme v poměru 30 stlačení hrudníku : 2 umělé vdechy;
• Pokud někdo již předtím nevolal záchrannou službu, po 1 minutě resuscitaci přerušíme, přivoláme záchrannou službu a poté v resuscitaci pokračujeme;
• Pokračujeme v resuscitaci až do předání záchranářům nebo do obnovení životních funkcí.

Správné provedení resuscitace je ve stresové situaci obtížné. Dispečerka záchranné služby vás bude celou dobu telefonicky navádět a podporovat. I přesto je ale lepší si ji vyzkoušet na figuríně na kurzu první pomoci.

↑ nahoru

Resuscitace dítěte do 1 roku

Provádíme podobně, s těmito odlišnostmi:

• Záklon hlavy je velmi mírný, spíše je hlava v neutrální poloze;
• Vdechujeme do nosu i úst dítěte současně, vdech je jen mírný, právě tak, aby se zvedl hrudník dítěte;
• Stlačování hrudníku provádíme dvěma prsty mezi prsními bradavkami dítěte, opět rychlostí dvě stlačení za sekundu a maximálně do 1/3 průměru hrudníku.

Ucpání dýchacích cest cizím tělesem – dušení

Dušení u malých dětí je velkým nebezpečím, kterému bychom se měli především snažit předcházet. Pokud už k němu dojde, musíme jednat rychle. Postupy přitom nejsou moc složité. Dusící se dítě je obvykle rudé v obličeji nebo začne promodrávat. Dítě může kašlat, sípat, chrčet nebo (v nejhorším případě) neslyšíme nic, dítě jen gestikuluje.Pokud to jde, vyzveme dítě ke kašli, pomůžeme například vhodnou polohou;

• Když kašel neúčinkuje, provedeme údery do zad. Dítě chytíme zepředu za hrudník a udeříme několikrát mezi lopatky:
• U kojenců provádíme tak, že si dítě položíme obkročmo na svoje předloktí, dlaní držíme hlavičku. Pak dítě nakloníme hlavou dolů a udeříme mezi lopatky;
• U batolat můžeme dítě při úderech do zad položit přes své stehno, aby hlava byla níže než hrudník;
• Pokud údery do zad nevedly k vypuzení cizího tělesa, zkusíme Heimlichův manévr. Stoupneme si za dítě, svoji ruku sevřeme v pěst a tu položíme nad pupík dítěte. Pak pomocí druhé ruky tlačíme pěstí na nadbřišek dítěte směrem k sobě a nahoru. Tím stlačíme bránici a vzduch vytlačený z plic může cizí těleso vynést ven. Stlačení je opět razantní:
• Heimlichův manévr neprovádíme u dětí do 1 roku;
• U dětí do puberty, by i při úspěšném provedení Heimlichova manévru mělo být dítě následně vyšetřeno lékařem.
• Údery do zad a Heimlichův manévr kombinujeme (5 úderů : 5 Heimlichových manévrů) až do uvolnění dýchacích cest;
• Pokud byly pokusy neúspěšné a dítě upadlo do bezvědomí, voláme záchrannou službu a dítě do jejího příjezdu resuscitujeme dle pokynů záchranné služby.

K vyražení dechu dojde při nárazu na hrudník, zepředu či zezadu. Dítě je při vědomí, ale nedýchá a nemůže mluvit. Vyražený dech je způsoben křečí bránice, stav se sám o sobě zlepší, protože se bránice odkysličí a křeč povolí. Není třeba dělat nic, dítě uklidníme a vyčkáme, během krátké chvíle křeč povolí a dýchání se obnoví

↑ nahoru

Velké krvácení

Ke krvácení může dojít při různých ranách ostrými předměty. Při velkém krvácení je přímo ohrožen život dítěte. Není třeba rozlišit, zda se jedná o tepenné nebo žilní krvácení, je třeba pomoci rychle:

• Ránu ihned stlačíme, v nouzi i holou rukou;
• Přivoláme záchrannou službu;
• Do příjezdu pomoci držíme ránu stlačenou, nejlépe pomocí kusu látky (co nejčistší);
• Můžeme také obvázat pomocí tlakového obvazu (Přímo na ránu přiložíme jednu smotanou ruličku obinadla a pomocí druhého obinadla ji pevně přivážeme. Pokud obvaz prosakuje, přidáme další ruličku, kterou opět pevně přivážeme.)

Drobné rány a odřeniny

Drobné rány patří mezi běžné úrazy, které obvykle ošetřujeme doma. Proto je třeba jim věnovat dostatek pozornosti:

• Ránu nejprve umyjeme čistou vodou, zkontrolujeme, zda v ní nezbyly nečistoty a případně je odstraníme;
• Větší krvácení zastavíme tlakem na ránu – přes sterilní materiál držíme ránu stlačenou;
• Poté ránu sterilně zakryjeme – zalepíme nebo obvážeme. Pro rozsáhlé odřeniny je vhodné použít mastné obvazy (Atrauman, Inadine), které se nepřilepí na ránu;
• V případě hluboké rány, porušení pohyblivosti dané části těla nebo vnímání za ránou vyhledáme lékařské ošetření;
• Ránu dále sledujeme a držíme v čistotě. Pokud jsou přítomny příznaky infekce (zčervenání kolem rány, rána hřeje nebo pulzuje), vyhledáme lékařské ošetření.

Úrazy hlavy

Než se dítě naučí chodit, jezdit na kole, lézt po stromech a další užitečné dovednosti, stojí ho to mnoho pádů. Nebezpečné jsou především ty, kdy je zasažena hlava. Ne každé násilí směřované na hlavu vede k otřesu mozku. Všímáme si těchto nebezpečných příznaků:

• bezvědomí – může přetrvávat déle nebo jde jen o krátkodobý stav;
• dezorientace – nepamatuje si na okolnosti úrazu;
• bolest hlavy;
• nevolnost, pocit na zvracení, zvracení;
• problémy se stabilitou, motání hlavy.

V případě, že se vyskytnou příznaky otřesu mozku, ihned přivoláme záchrannou službu:

• Při přetrvávajícím bezvědomí postupujeme jako u jakéhokoli bezvědomí – zakloníme hlavu a hlídáme dýchání;
• Pokud je dítě při vědomí, uložíme jej do klidu do pohodlné polohy (leh na zádech s podloženou hlavou nebo polosed);
• S dítětem komunikujeme, pokusíme se zjistit okolnosti úrazu a snažíme se, aby neusnulo;
• Nepodáváme nic k jídlu a pití, nenecháváme dítě samotné.

↑ nahoru

Zlomeniny

Zlomeniny patří k častým úrazům dětí, ať už při sportu nebo v domácnosti. Někdy bývá těžké zlomeninu s jistotou rozpoznat. Tu získáme až rentgenologickým vyšetřením. Zlomeniny se obvykle projevují bolestí, otokem, krevním výronem a snížením pohyblivosti končetiny. Nebezpečné jsou tyto příznaky:

• otevřená zlomenina  - vidíme úlomky kostí;
• deformace končetiny – nepřirozený úhel, pohyblivost v místě zlomeniny;
• pocit nebo zvuk „křupnutí“ během úrazu.

Základem první pomoci je znehybnění zlomeniny. Často pozorujeme u dětí, které utrpěly zlomeninu, že zůstanou v původní poloze a pohybují se co nejméně. Znehybnění zmenší bolest a zabrání dalšímu následnému poškození. Dlahování pomoci klacků, lyžařských hůlek apod. se v našich běžných podmínkách nedoporučuje:

• Pokud se jedná o otevřenou zlomeninu, ránu sterilně zakryjeme, snažíme se přitom s končetinou co nejméně pohybovat. V případě velkého krvácení je ale prioritním úkolem zastavit krvácení – tlakem v ráně přes kus (pokud možno čisté) látky;
• Končetinu ponecháme v původní poloze, nepohybujeme s ní, můžeme podložit, obložit, abychom zvýšili komfort dítěte;
• Zajistíme lékařské ošetření - u větších zlomenin přivoláme záchrannou službu;
• U menších zlomenin (prsty, zápěstí) dopravíme dítě na lékařské ošetření. Můžeme stáhnout pomocí elastického obinadla;
• Pro zmírnění bolesti můžeme použít studený obklad.

Popáleniny

Popáleniny jsou způsobeny vysokou teplotou. Projevují se bolestí, začervenáním, puchýři, v nejhorších případech zuhelnatěním tkáně:

• Nejprve zabráníme dalšímu působení tepla – dostaneme dítě od horkého předmětu, svlékneme oblečení nasáklé horkou vodou atd.;
• Popáleninu chladíme – jen studenou vodou, ne ledem:
• Lokální popáleninu chladíme dlouho, dokud to popálenému přináší úlevu (minimálně 10 minut);
• Velkou popáleninu (hrudník, břicho, záda) chladíme jen jednorázově – osprchujeme studenou vodou a dále již nechladíme.
• Pokud jsou na popálenině puchýře, sterilně ji zakryjeme. Důležitá je čistota;
• Nestrháváme přiškvařený oděv, nepropichujeme puchýře;
• U popálenin větších než plocha dlaně dítěte vyhledáme lékařské ošetření (jsou-li popáleny obličej, ruce nebo genitálie, jedeme raději k lékaři i s menší popáleninou), v případě rozsáhlých popálenin voláme záchrannou službu.

Postupy první pomoci u dětí nejsou nic složitého a náročného. Jen přečtení pouček a návodů je ale nestačí. Je lepší si postupy nacvičit na některém z kurzů první pomoci, například těch, které pořádá Červený kříž. Pak nebudete v dané situaci zaskočeni a aspoň trochu se vyhnete stresu. Přejeme vám, aby se vám úrazy vyhýbaly a abyste tento článek založili v paměti pouze „pro strýčka příhodu“.

↑ nahoru

Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně.

Kde hledat pomoc

• Český červený kříž
• První pomoc
• Ministerstvo zdravotnictví ČR

Související literatura

První pomoc pro každého
První pomoc
Příručka první pomoci