Děti rodičů se závislostí

Publikováno: 15. 4. 2012, aktualizováno: 11. 1. 2019

V životě se bohužel stává, že uživatelka drog otěhotní a přivede na svět dítě. V běžné praxi se převážně jedná o původně neplánovaná, nechtěná těhotenství, nezřídka pozdě zjištěná. V případě již vytvořené závislosti či dlouhodobého užívání nejsou tyto ženy většinou schopné situaci řešit, dál drogy užívají a žijí často ve špatných sociálně-ekonomických podmínkách a bez pomoci a podpory okolí či rodiny.

Závislí rodiče navíc většinu svého času a pozornosti věnují shánění návykových látek, případně shánění prostředků na ně. Na péči o děti jim nezbývá mnoho času ani energie.

Je zřejmé, že pokud mluvíme o rodičích-uživatelích, jedná se téměř výlučně o matky. Otcové poměrně často nebývají uvedeni v rodném listě dítěte, o dítě zájem neprojevují a bývají často také uživateli drog. Partneři mohou hrát důležitou roli v motivaci ženy k léčbě a v péči o dítě (v praxi bohužel častěji negativní).

Matky nemívají kvalitní sociální zázemí, kam by se mohly s dítětem po porodu vrátit, a zároveň nemají vyřešený postoj k dalšímu užívání drog, což komplikuje možnost jejich kvalitní péče o dítě. To někdy vede k intervenci ze strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí (riziko ohrožení nebo narušení příznivého vývoje dítěte). Část těchto dětí musí být v důsledku výše uvedených faktorů umístěna do jiné náhradní péče, ať už blízké osoby, nebo nějaké instituce.

Dopad užívání drog v těhotenství závisí především na tom, zda se jedná o experiment, pravidelné užívání nebo závislost. Občasné uživatelky ve fázi experimentování, které si uvědomují škodlivé důsledky užívání drog, obvykle v těhotenství přestanou brát a abstinují.

Problémové či již závislé uživatelky drog nejsou schopny své užívání ukončit, a to navzdory tomu, že by si to (v některých případech) velice přály. Těhotné ženy často odkládají či zanedbávají prenatální péči. Některé však vyhledají pomoc odborného centra, které jim pomůže v oblasti další péče o dítě, zprostředkování léčby, základní lékařské péče, řešení sociální problémů a podobně.

Pomoc a léčbu spojenou s užíváním návykových látek rodičů těchto dětí poskytují specializovaná odborná státní i nestátní adiktologická zařízení, jako například kontaktní centra, ambulance, denní stacionář. V České republice máme také dlouhodobou léčbu určenou pro společnou léčbu závislé matky a jejího dítěte (Terapeutická komunita Karlov).

Dopady

Užívání jakékoliv návykové látky, a to včetně alkoholu, není ideální a pro vývoj plodu může být ohrožující. V současné době se ukazuje, že děti drogově závislých rodičů vykazují lepší dlouhodobou prognózu než děti rodičů-alkoholiků, přestože nelze zpochybnit, že drogy představují velké zdravotní a sociální riziko.

Přímý vliv

Novorozenci matek uživatelek drog mohou trpět po porodu abstinenčním stavy, které se objevují několik hodin po porodu. Tento neonatální (novorozenecký) abstinenční syndrom (NAS) a jeho počátek a intenzita příznaků se vyskytuje u novorozenců v  závislosti na tom, jakou drogu matka užívala, v jaké dávce a době posledního užití. Poměrně rychlé odeznění abstinenčních příznaků se objevuje především u dětí matek užívajících heroin, zatímco u substitučních léků se projevuje později a trvá delší dobu. Novorozenecký abstinenční syndrom se vyskytuje u 50–90 procent dětí matek užívajících v těhotenství opiáty.

Ukazuje se, že odolnost, respektive tolerance k droze, je u těhotné ženy i plodu velmi individuální. Projevy u novorozenců a malých kojenců, včetně následného psychomotorického vývoje, nemusejí odpovídat době braní drogy a stavu matky.

Dalším možným rizikem je přenos žloutenky z matky na plod. Z tohoto důvodu je nutné, aby dítě uživatelky bylo sledováno po dobu prvního roku života k potvrzení, nebo vyloučení této nákazy.

Negativní vliv na vývoj plodu má také všechno, co s užíváním drog souvisí. Jde především o špatnou životosprávu, zanedbávání lékařské péče, injekční aplikaci drog, ale také stres, který neumí zvládnout, a nejistota, kterou budoucí maminka prožívá a podobně.

↑ nahoru

Nepřímý vliv

Kromě toho, co všechno má vliv v průběhu těhotenství, je velice důležité to, co se děje po narození dítěte. Děti potřebují především stabilní prostředí, klid, pocit bezpečí, lásku a pravidelný režim. A to právě rodič užívající drogy často nemůže dítěti poskytnout. Má problémy sám se sebou, neumí si v nové situaci poradit a droga bývá už na prvním místě jeho zájmu.

Pokud rodič dál bere a dítě v takové rodině vyrůstá, tak přesto, že by radši měl zdravé a pohodové rodiče, podvědomě od rodičů přebírá model, jak se v životě vyhýbat potížím, jak zvládat prohry, špatné nálady a podobně. Až dospěje, bude mít velkou tendenci takové chování zopakovat, protože nic jiného v rodině neviděl. A to platí i naopak – když rodič (ať už vlastní, či náhradní) dítěti ukáže, že jde zvládnout život i bez různých úniků k alkoholu, prášků, drogám a jiným „náhradám“, není důvod, proč by mělo dítě zopakovat drogovou kariéru rodičů.

Důsledky

Dosavadní pozorování ukazuje, že děti závislých matek bývají často neklidné, hyperaktivní, obtížně se soustředí, případně mívají drobné poruchy chování a podobně. Výrazná tělesná ani duševní onemocnění častější než v běžné populaci se neprokázala. Mohou samozřejmě trpět důsledky předčasného porodu nebo jiných komplikací v období porodu. Potvrzuje se, že zásadní vliv na další vývoj dítěte má rodinné prostředí, ve kterém dítě vyrůstá další měsíce a roky svého života.

Špatná prognóza je zvláště u dětí žijících v negativním rodinném prostředí se všemi následky zdravotními, sociálními a psychosomatickými. Pokud se podaří rodičům s braním přestat, projít léčbou a vytvořit klidný domov, může dopadnout vše dobře.

U žádného dítěte nemůžeme předem říct, že je nebo není ohroženo drogami. Záleží především na rodičích a jejich výchově, jak ho do života připraví, a pak také na řadě dalších okolností, které ho v životě potkají.

Děti závislých rodičů trpí především nestabilním prostředím, menším zájmem a častým střídáním nálad rodičů. Samotný kontakt s rodiči ve změněném stavu vědomí dítě zneklidňuje a může vyvolat úzkost a strach.

Závislí rodiče by měli myslet hlavně na bezpečnost svých dětí. Měli by mít dobře promyšleno, komu děti svěří na hlídání, koho si pozvou domů. Měli by zvažovat, jak často střídají partnery a čemu všemu své děti vystavují.

Ve chvíli, kdy si uživatel návykových látek uvědomí, že opakovaně jsou důležitější jeho potřeby než potřeby dítěte, měl by vážně uvažovat o změně svého života a vyhledat odbornou pomoc.

↑ nahoru

Další informace a pomoc:

• Podrobné a aktualizované kontakty zařízení v celé republice lze najít na www.drogy-info.cz v sekci mapa pomoci.
• Informace o zařízeních v kraji poskytne protidrogový koordinátor na krajském úřadě.
• Závislosti na alkoholu se věnuje server www.pijsrozumem.cz, kde lze nalézt mnoho informaci i podrobných kontaktů.
• Je možné také využít internetové drogové poradny www.drogovaporadna.cz.
• Problematice zneužívání drog se dále věnuje server www.drogy.net a spousta dalších.
• Webové stránky jednotlivých pomáhajících organizací.

Doporučená literatura

Vavřinková, B. – Binder, T. Návykové látky v těhotenství. Praha: Triton, 2006.

Preslová, I. – Veisová, V. Ženy & drogy. Sborník. Praha:  Sananim, 2009.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

 

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.