Máte doma malého génia? - Šance Dětem

Zobrazit menuSkrýt menu

Máte doma malého génia?

Publikováno: 3. 1. 2018, aktualizováno: 20. 3. 2018 | Kategorie: Téma měsíce

Kde kdo si myslí, že jeho dítě je mimořádně nadané a celému světu jednou ukáže. Často tomu tak ale není a naopak děti s výjimečnými vlastnostmi bývají přehlíženy.

Obsah článku:

Jak rozpoznat nadání
EQ je stejně důležité jako IQ
Specifický talent, specifické potřeby
Ve škole i mimo ni
Mimořádně Intelektově Nadané Dítě
Rozdělení nadaných dětí podle sociálně-emočních projevů
Pretest mimořádného nadání

 

Máte problémové dítko, kterému mu to „pálí"? Překvapují Vás od malička jeho zvídavé otázky, postřehy a nezvyklé uvažování? Nemůžete se zbavit pocitu, že v něm něco je, přestože ve škole nebo školce ho mají spíš za snílka, „mimoně", zlobivce nebo drzouna, který nedělá nic, jak by měl? Napadlo Vás někdy, proč jsou s ním takové potíže, když je přece tak chytré? Pokud jste si aspoň na jednu z těchto otázek odpověděli ano, je docela dobře možné toto vysvětlení: máte mimořádně intelektově nadané dítě.

Téměř každý rodič je na své dítě pyšný a rád vypráví všem ostatním, jak je báječné, úžasné a prostě skvělé, protože umí to a to a to. Soutěže v tom, kdo dřív pase koníčky, odkládá plenky a říká zvučné „r", střídá trumfování v tom, které dítě půjde na jaké gymnázium a jak se umístilo v příjímacích zkouškách na ty nejvýběrovější školy. Většina takových dětí je prostě normální a má velké štěstí, že má milující rodiče, kteří se o ně zajímají, jsou na ně hrdí a vedou je k tomu, aby se vzdělávaly a pokud možno se začlenily do společnosti.

Všechny děti ale nejsou stejné, některé jsou opravdu výjimečně intelektově i jinak nadané, ve svém nadání by se měly rozvíjet a měl by být brán ohled na jejich speciální potřeby. V České republice je cca 210.000 dětí ve věku 5-18 let s IQ vyšším než 115. Z toho dětí s celkovým průměrným IQ vyšším než 130 je přes cca 42.000 (20.000 na základních školách). Výše inteligenčního kvocientu je ale jen jedním z ukazatelů. Za nadprůměrné nadání se považuje IQ v hodnotě 115-129, což odpovídá 10-12 % polulace. Mimořádné nadání mají osoby s IQ v rozmezí od 130 do 169 a takových už je jen 2-3 %. Ti s IQ nad 170, jsou považováni za vysoce mimořádně nadané a je jich sotva 0,5 %. Pravděpodobnost, že právě vaše dítě je nadprůměrně nadané, je tedy vlastně docela velká, ale jak to poznat?

 

Rozlozeni IQ v populaci

                                                           Zdroj: Qiido - patron nadaných žáků

 

 

Jak rozpoznat nadání

Paradoxně ne podle toho, že máte hodnou usměvavou holčičku, se kterou nikdy nejsou problémy, výborně se učí, paní učitelky ji chválí už od školky a ostatní rodiče ji dávají vlastním dětem za příklad. To není typický obrázek mimořádně intelektově nadaného dítěte, jakkoli to samozřejmě není vyloučené. Ono je totiž často něco za něco. Zbystřit byste měli v případě, že vyspělost vašeho dítka není ve všech oblastech stejná - je mu 9 let, intelektově odpovídá třeba dvanáctiletým, ale sociálně/emočně se projevuje jako šestiletý. Mimořádně rozumově nadané děti bývají často přecitlivělé k určitým vjemům a emocím, např. vůně, zvuky nebo doteky mohou vnímat mnohem intenzivněji než běžná populce. Mohou reagovat podrážděně, nepředvídatelně a výbušně v situacích, ve kterých byste to neočekávali. Bývají perfekcionisté a pokud nedosáhnou maximálního výsledku, často se rozčílí.V hlavě jim neustálě něco šrotuje, mají spoustu nápadů, projevují se hyperaktivně. Takové děti dokáží věnovat spoustu energie věcem, které je baví, zatímco ostatní je nudí a nevěnují se jim vůbec, ani když je to jejich povinností. V předmětech, které je baví, jsou napřed, takže často i v nich vyrušují a o probíranou látku neprojevují žádný zájem, protože to přece už dávno vědí. A co teprve u předmětů, které je nebaví. Okázalý nezájem o předměty nebo látku mimo jejich oblast zájmu, zase těžko snášejí učitelé.

↑ nahoru



nadané dítě


Když si tohle puzzle poskládáte, nevznikne vám obrázek premianta, který se pilně hlásí v první lavici, ale spíš dítěte, které není příliš populární ani u pedagogů ani u spolužáků. Ve škole může vynikat v předmětech, které spadají do oblasti jeho nadání, zatímco v ostatních může být průměrné, často i podprůměrné. Může snadno zapadnout do kolektivu, ale stejně snadno z něj může být vyčleněné. Mimořádně intelektově nadané děti mívají vyhraněné názory a vysoké morální standardy, které ne vždycky souzní s názory a chováním jejich vrstevníků. Své názory rády obhajují a intenzivně prezentují ostatním, což ostatní děti nezřídka štve. Trvají na plnění slibů, na dodržování řádu, když to tak není, reagují podrážděně, jinými slovy, vztekají se. Prvním krokem, aby se takovým dětěm dostala náležitá péče a pozornost, je vůbec jejich nadání rozpoznat, i přesto, že jim třeba dělá problémy psaní, udržení pozornosti, nemusí být kamarádští a nemusí si umět poradit s běžnými věcmi, které jiné děti zvládají.

Anketa

EQ je stejně důležité jako IQ

Rozpoznání mimořádného nadání by mělo být úkolem rodičů a pedagogů. Oběma skupinám ovšem často chybí potřebné informace, jak nadané děti identifikovat a jak s nimi pracovat. Na vlastní kůži to zažila Miriam Janyšková, maminka mimořádně intelektově nadaného syna, která musela bojovat se školou i úřady, aby je přesvědčila, že její syn není ani drzý ani nevychovaný, na školu nekašle, v rodině se mu dostává veškeré péče, jen se projevuje jinak než většina dětí. Na základě této zkušenosti založila před třemi roky nadační fond Qiido, který má za cíl naučit pedagogy i rodiče s takovými dětmi pracovat, podporovat je a rozvíjet tak, aby mohly svůj potenciál využít a zároveň obstát v běžném životě, což pro ně často nebývá úplně samozřejmé. Inteligence totiž nestačí.

„Včasné odhalení mimořádně intelektuálně nadaných dětí poskytuje pedagogům možnost rozvíjet jejich výjimečné rozumové schopnosti, současně však systematicky eliminovat jejich případné sociální handicapy a problémy se začleňováním do týmů," vysvětluje Miriam. Ve společnosti převládá názor, že takové děti si přeci nějak poradí, když jsou tak chytré, ale to je vžitý omyl. Čím dříve rodiče nebo pedagogové rozpoznají mimořádné nadání dítěte, tím dříve s ním mohou začít pracovat. Podle zkušeností Miriam i dalších rodičů, je často právě na rodičích, aby nadání svého dítěte rozpoznali a dokázali se se školou domluvit na individuálním vyučovacím plánu pro svého potomka. Pořád není výjimkou, že děti, které se nějak vymykají, jsou ve škole považovány za zlobivé a problematické. „Vyšetření schopností, respektive mimořádného nadání, poskytují pedagogicko-psychologické poradny, speciální psychologická centra, psychologické poradny. Ty rodičům poskytují konzultační služby, psychologickou diagnostiku nadání i následná doporučení," radí Miriam Janyšková, kam se obrátit. Potřebnou pomoc rodičům poskytuje právě i jí založený Qiido, nadační fond, prostřednictvím poradny, a to pomocí testování rozumové i emoční inteligence dětí, při kterém zohledňuje i rodinné a školní souvislosti. Testování IQ provádí i Mensa ČR, která se nadaným dětem také věnuje, ale testování emoční inteligence je stejně důležité. Ideální je testování pomocí standardizovaných testů, na jejichž základě lze získat jednoznačný výsledek.

 

nadané děti

 

Specifický talent, specifické potřeby

Rozpoznat nadání dítěte je jen první krok, po kterém přichází otázka, co dál. Přesto, že se situace na školách mění k lepšímu, ne všude jsou ochotni věnovat takovým dětem zvláštní péči, kterou často potřebují. Existují školy, které mají samostatné třídy pro mimořádně nadané děti, ale není jich dostatek a nejsou samozřejmě všude. Mensa ČR v Praze zřídila a provozuje také gymnázium zaměřené výhradně na vzdělávání nadaných dětí, jejichž IQ přesahuje 130 bodů. Takové gymnázium je v celé republice jediné. Postup při vzdělávání nadaných dětí řeší od loňského roku i vyhláška Ministerstva školství o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Cestou je už zmiňovaný individuální vzdělávací plán, který umožňuje dětem mimo jiné absolvovat výuku některých předmětů, které spadají do oblasti jejich talentu např. s žáky vyššího ročníků nebo ve zvláštní třídě pro dané předměty, určené pro nadané děti z různých ročníků. V souladu s citovanou vyhláškou, má individuální plán obsahovat i údaje o způsobu poskytování individuální pedagogické, speciálně pedagogické nebo psychologické péče mimořádně nadanému žákovi. Řada z mimořádně nadaných dětí se totiž bez speciální péče neobejde. Na některých školách jsou pro děti k dispozici asistenti, kteří jim pomáhají v oblastech jejich nadání i hendikepů. Výjimkou není ani domácí vzdělání, které někteří frustrovaní rodiče volí místo neustálého dohadování se školou.

↑ nahoru


Ve škole i mimo ni

Přesto, že se pohled na mimořádně nadané děti a přistup k nim neustále zlepšuje, k ideálu má ještě hodně daleko. Ten lze spatřovat v úzké spolupráci rodiny i školy, která by umožnila dětem rozvíjet jejich nadání a zároveň vyrovnat případné nedostatky či hendikepy, které s ním mohou být spojené. Ať už se pro testování dítěte rozhodnou rodiče nebo jej doporučí učitelé, na základě jeho výsledku by měla následovat konzultace s odborníkem, který dokáže navrhnout vhodný postup při vzdělávání konkrétního žáka i to, jak by měla spolupráce mezi školou a rodinnou vypadat. Je nasnadě, že rodiče se v této věci často velmi intenzivně angažují, zatímco školy jsou natolik zaneprázdněné běžným provozem a péčí o žáky, kteří žádné zvláštní potřeby nemají, že se do systematického vzdělávání nadaných žáků nijak zvlášť nehrnou. Tomu by měly napomoci speciální programy pro školy, které organizuje mimo jiné i zmiňovaný Qiido, nadační fond, ale existují např. i programy, které by měly zajistit rovné příležitosti pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami financované z prostředků Evropské unie. Jejich cílem je naučit pedagogické pracovníky rozpoznat nadání dětí a následně s ním pracovat. K tomu mohou sloužit třeba speciální vzdělávací pomůcky jako pracovní sešity pro různé předměty, které jdou nad rámec běžně probírané látky.

Nadané děti mají možnosti vzdělání i mimo školu a domov. Mensa ČR například zřizuje „kluby pro nadané děti", jejichž náplní jsou přednášky, exkurze nebo logické a deskové hry. Stejně tak pořádá letní pobytové i příměstské tábory pro nadané děti nebo logické olympiády. Pro děti může být vítanou změnou, když tráví čas v kolektivu jiných nadaných dětí, které mohou mít podobné zájmy, ale i podobné problémy. Mimořádné nadání není zdaleka jen dar.

Ani Einstein to neměl ve škole lehké. Mluvit začal ve 4 letech, číst se naučil až v 7. Za mimořádně nadaného, ho jeho učitelé rozhodně nepovažovali, spíš za flákače, který to v životě nikam nedotáhne. Ale všechno je relativní. Mějte to na paměti až se vaše dítě bude při učení vztekat a přinese domů třeba třídní důtku za neustálé vyrušování. Možná se jenom ve škole nudí, protože má na mnohem víc.

"U dětí, jejichž konstruktivní schopnosti nejsou podporovány, vyvstává nebezpečí, že svou inteligenci využijí pro destruktivní cíle."
(prof. Erika Landau, Odvaha k nadání)

V ČR je cca 210.000 dětí ve věku 5-18 let s IQ vyšším než 115. Z toho dětí s celkovým průměrným IQ vyšším než 130 je přes cca 42.000. Tyto děti jsou pro český národ hotovým pokladem, v mnoha případech však často podceňovaným a nevyužívaným potenciálem ... označujeme je jako MiND.


Výše inteligence (IQ hodnota) je jedním měřítkem:
- nadprůměrně nadaní s IQ 115 - 129 (10-12% populace)
- mimořádně nadaní s IQ 130 - 169 (2-3% populace)
- vysoce mimořádně nadaní s IQ 170+ (0,5% populace)

Ne ovšem jediným. Pozornost je také třeba zaměřit na sociálně-emoční projevy nadaných. A právě v této oblasti jsou každý jiný. Myslí jinak a pro běžného smrtelníka mnohdy nepochopitelně, divně. Proto nadání můžeme snadno přehlédnout, zaměnit s neposlušností či nevychovaností.

↑ nahoru

MiND jsou vysoce různorodou skupinou. Jejich identifikace není snadná.

Typickým obrázkem MiND se může jevit ten, který zapáleně pracuje (ve škole, doma), pečlivě dokončuje zadané úkoly a spolužáky je vnímán jako nejlepší ve třídě. Často dosahuje vynikajících výsledků, vítězí v soutěžích nebo exceluje v jedné či mnoha oblastech. Nicméně, ve skutečnosti je daný obrázek mnohem více komplexní.

1) MiND často mívá rozdíl v letech - fyzicky má 9 let, intelektově je však ve věku 12 let a sociálně/emočně teprve ve věku 6 let.
2) MiND je zvídavý a rád experimentuje. Jeho oblíbenými otázkami jsou: „Jak? Proč?"
3) MiND je vysoce kreativní - má neustálou potřebu vytvářet něco nového, navrhovat odlišné postupy a originální řešení.
4) MiND má vysokou míru energie, vnitřní motivace, zapálení do tématu, které ho zajímá a baví. Ostatním (nezajímavým) nerad věnuje svou pozornost.
5) MiND bývá přecitlivělý (hypersensitivní) k určitým typům vjemů a k emocím (např. zvuky či vůně či doteky vnímá o mnoho intenzivněji než běžní lidé)
6) MiND často reaguje nepředvídavě, vzrušivě, výbušně, předrážděně, prudce (tzv. hyperexcitabilita) v situacích, které jsou pro běžného člověka „normální". Hypersensitivita obvykle spouští hyperexcitabilitu.
7) Myšlení je divergentní a jednání MiND dost nekonformní. Myšlenky se mu rozbíhají do asociací a mnoha paralelních směrů. Jeho jasné, vyhraněné postoje si však dokáže bravurně obhájit.
8) MiND má vysoké morálními standardy - touží po smyslu, pravdě a spravedlnosti. Cítí spoluzodpovědnost za problémy světa. Rád „filozofuje".

 

nadané dítě

 

MiND má v hlavě „frmol".

Je téměř neustále zahlcen přílivem vjemů, informací, myšlenek a emocí. Přenosová rychlost nervové soustavy se pohybuje okolo 2 m/s. U MiND probíhá přenos vzruchů o 0,05 m/s rychleji na 1 bod inteligenční škály. Tzn. že dítěti s IQ 140 běží senzorické, mentální a emoční procesy až 2x rychleji než dítěti s IQ 100. Není tedy divu, že jsou přecitlivělí, neklidní, hyperaktivní nebo naopak apatičtí. Jejich bouřlivé reakce jsou nepřiměřené jen zdánlivě - dokud si neuvědomíme, co se jim děje v hlavě.

Někteří MiND se mohou poměrně snadno přizpůsobit vzdělávacímu a sociálnímu prostředí, zatímco jiní se pravidlům a systémům společnosti přizpůsobují velmi těžko. Mimořádné nadání také nemusí být snadno rozpoznané kvůli fyzickému či mentálnímu postižení nebo poruše učení. Ve skupině mimořádně nadaných jsou také ti, kteří navzdory svému nadání mohou pravidelně ve škole neprospívat, a to právě z důvodu nudy, nedostatku zájmu nebo požadavkům na přehnaný perfekcionismus. Také zde patří děti, jejichž nadání může být „maskováno" skutečností, že přirozeně pochází z prostředí, ve kterém společnost nadání běžně neočekává (např. děti z problematických rodin, děti z dětských domovů, romské děti, děti matek drogově či alkoholově závislých, apod.).

↑ nahoru

Někdy to na nadání nevypadá, ale...


Jacob Barnett podle lékařské diagnózy neměl mladý Američan umět mluvit, číst, ani zvládat každodenní aktivity. Místo toho ve svých 14 letech dokončuje magisterské studium kvantové fyzicky na univerzitě a podle britské televize BBC je horkým kandidátem na získání Nobelovy ceny.

Steve Jobs odešel z vysoké školy, na kterou dali rodiče veškeré úspory. Poté přespával na zemi u kamarádů a na jídlo si vydělával vracením lahví. V 21 letech založil společnost Apple.

Walt Disney byl vyhozen z novin pro nedostatek originálních nápadů a představivosti.

A. Einstein začal mluvit až ve 4 letech a číst až v 7 letech. Ve škole byl průměrný a učitelé říkali, že z něj nic nebude.

T. A. Edison měl dle učitelky „pomatený" mozek, protože měl velkou hlavu.

Napoleon Bonaparte patřil mezi nejhorší žáky vojenské školy, kterou navštěvoval. Přičemž patří mezi vojenské vůdce své doby.


Někteří MiND se mohou poměrně snadno přizpůsobit vzdělávacímu a sociálnímu prostředí, zatímco jiní se pravidlům a systémům společnosti přizpůsobují velmi těžko. Mimořádné nadání také nemusí být snadno rozpoznané kvůli fyzickému či mentálnímu postižení nebo poruše učení. Ve skupině mimořádně nadaných jsou také ti, kteří navzdory svému nadání mohou pravidelně ve škole neprospívat, a to právě z důvodu nudy, nedostatku zájmu nebo požadavkům na přehnaný perfekcionismus. Také zde patří děti, jejichž nadání může být „maskováno" skutečností, že přirozeně pochází z prostředí, ve kterém společnost nadání běžně neočekává (např. děti z problematických rodin, děti z dětských domovů, romské děti, děti matek drogově či alkoholově závislých, apod.).

S ohledem na tuto diverzitu je časté, že mimořádně nadané děti jsou doma i ve škole bohužel často nerozpoznané. Včasná identifikace přitom hraje klíčovou roli v budoucím rozvoji a využití potenciálu MiND.

Podle sociálně-emočních projevů můžeme mimořádně nadané děti rozdělit do 6 skupin:

ÚSPĚŠNÍ (SAMOSTATNÍ, ZÁVISLÍ, NEKREATIVNÍ)

Vědí, co funguje doma i ve škole a chovají se jak okolí žádá, dobře se učí a jsou schopni dosahovat výborných výsledků u zkoušek a v testech inteligence. Jejich okolí si myslí, že vše „zvládnou sami" a nic nepotřebují. Nedostávají nové podněty, a proto se často začnou ve škole nudit. V důsledku se naučí využívat systém tak, aby jím prošli s co nejmenším úsilím a nemusejí být vůbec úspěšní na vysoké škole ani později v dospělosti.

AUTONOMNÍ (SAMOSTATNÍ, NEZÁVISLÍ, KREATIVNÍ)

Na rozdíl od "úspěšných", kteří se snaží o co nejmenší úsilí, "autonomní" mají vnitřní osobní sílu a motivaci. Jsou nezávislí a uvědomují si, že mohou vytvářet změnu ve svém vlastním životě a nečekat na ostatní, aby ji udělali za ně nebo jim jakkoliv museli asistovat.

SKRÝVAČI SVÝCH SCHOPNOSTÍ

Obecně platí, že se jedná spíše o dívky. V době, kdy procházejí pubertou, začínají popírat svůj talent, aby více zapadly mezi vrstevníky. Často mají pocit nejistoty a úzkosti. Rodiče i učitelé mají tendencí tlačit tyto děti stále kupředu bez ohledu na to, jak se cítí. Výsledkem je však ještě větší vzdor a odmítání. Největším přínosem pro „skrývače schopností" je přijmout je takové, jací jsou.

KREATIVNÍ REBELOVÉ

Obvykle vykazují vysoký stupeň kreativity, ale jeví se jako tvrdohlaví, netaktní nebo sarkastičtí a často zpochybňují autority. Jejich interakce ve škole a doma často způsobují konflikt. Proto dostávají málo uznání a minimum odměn. Tito žáci se pak cítí frustrovaně, protože školní systém nepotvrdil jejich talent a schopnosti. Potýkají se s nedostatkem sebeúcty. Nedostane-li se jim žádoucí pozornosti a podpory, mohou se lehce stát „defenzivními odpadlíky".

DEFENZIVNÍ ODPADLÍCI

"Defenzivní odpadlíci" jsou naštvaní, zatrpklí a vzteklí na dospělé i na sebe, protože systém dlouhodobě nenaplňuje jejich očekávání a oni se cítí odmítnuti. Svůj vztek projevují depresivním chováním, uzavřením do sebe nebo navenek reagují defenzivně. Škola se jim zdá irelevantní a možná i pro ně nepřátelská. Často jsou to mimořádně nadaní žáci, kteří byli velmi pozdě identifikováni.

S DVOJÍ VÝJIMEČNOSTÍ

"Dvojí výjimečnost" se vztahuje na mimořádně nadané děti, které mají jakýkoliv fyzický nebo mentální hendikep či poruchu v učení. Nechovají se tak, jak by se očekávalo od mimořádně nadaných dětí a často vypadají zmateně ve své neschopnosti dosáhnout školou požadovaných výsledků. Tradičně jsou ignorováni nebo zařazeni do doučovacích programů. Školy i rodiny mají tendenci soustředit se na jejich slabiny a nedaří se jim posilovat jejich silné stránky nebo talent.

 

Detailní charakteristiku jednotlivých osobnostních typů najdete v článku KDO JE MiND.

 

Podle výsledků výzkumu máme v ČR stále mezery v identifikaci nadání.
Myslíme si, že nadprůměrně a mimořádně nadané dítě se projevuje následovně:


- rychle se učí (43% lidí si myslí)
- výborně si pamatuje (31% lidí si myslí)
- má specifické, věku často nepřiměřené zájmy (24% lidí si myslí)
- klade nezvyklé otázky (16% lidí si myslí)
- raději pracuje samo, protože má pocit, že ho spolužáci zdržují (16% lidí si myslí)

Zdroj: Omnibus, leden 2015, agentura: PPM Factum

 

Málokoho z nás tedy napadne, že MiND může být i „ zlobivcem" nebo drzounem, který nic nedělá.

Mnoho mimořádně nadaných dětí je šťastných, spokojeně zapojených a úspěšných v oblastech jejich výjimečných schopností. Je však důležité, aby identifikační systém hledal i mimo rámec zřejmých kandidátů a aktivně vyhledával ty, kteří nedosahují zřejmých excelentních výkonů nebo mají jakýkoliv hendikep. Školy by měly také vzít v úvahu, že nadání se může objevit později nebo prostě nebylo dříve evidentní. Z tohoto důvody by měly včas zajistit možnost identifikace žáků všech věkových kategorií.

I přesto, že existuje mnoho různých přístupů v identifikaci nadání, nejkomplexnější je ten, který využívá kombinaci relevantních metod. Právě multi-fokus přístup zohledňuje neuroatypický vývoj nadaných a jde nad rámec tradičních, psychometricky založených diagnostik. Ty totiž nevěnují pozornost vzdělávacím, emočním a psychickým potřebám nadaných.

Včasná identifikace je klíčová k zamezení budoucích neúspěchů odrážejících se v neefektivní výuce, nízkém sebevědomí, nevhodném chování, atd. V takových případech jsou učitelé a rodiče často zmateni a nevědí, jakou Strategii rozvoje přirozeného potenciálu MiND použít. Přestože se dnes o identifikaci nadaných dnes již některé školky a školy aktivně zajímají a na možnou výjimečnost dítěte mohou upozornit a doporučit další postup, není to pravidlem. Řada pedagogů bohužel nemá s identifikací mimořádného nadání zkušenosti, a proto rodiče často musejí udělat první krok sami. Vyšetření schopností respektive mimořádného nadání poskytují pedagogicko-psychologické poradny (PPP), speciální psychologická centra (SPC), psychologické poradny (PP) a rodičům poskytují konzultační služby, psychologickou diagnostiku nadání i následná doporučení. Qiido Poradna pracuje s tzv. multifokus přístupem (diagnostikuje IQ i EQ dítěte, zohledňuje rodinné i školní souvislosti). V případě pochybností se můžete obrátit také na krajské koordinátory péče o nadané, jejich seznam najdete na stránkách Národního ústavu pro vzdělávání.

Kvalitní psychologická diagnostika mimořádného zabere 2-4 hodiny a může být zpoplatněna podle typu pracoviště, které navštívíte. Výsledkem vyšetření je písemná zpráva. Kromě výsledků vyšetření se z ní dozvíte, jak máte pokračovat v jeho rozvoji. Poradna současně zpracuje i doporučení pro školu s podpůrnými opatřeními pro vzdělávání.

↑ nahoru

Primární nominaci k identifikaci intelektového nadání mohou provést:

- rodiče či jiní rodinní příslušníci
- učitelé/ky v MŠ / ZŠ či jiní pedagogičtí pracovníci (např. vychovatelky v družině)
- spolužáci, kamarádi
- lektoři v kroužcích, klubech, trenéři ve sportech
- přátelé rodiny

 

Vyzkoušejte si tzv. Pretest mimořádného nadání. Po zadání vstupního emailu odpovíte „ano/ne" na 30 otázek a pokud Vám v 80% vyjde „ano", pak je pravděpodobné, že Vaše dítě je mimořádně nadané. Pokud již víte, že máte doma MiND, pak se určitě ptáte: „A co dále? Jak rozvíjet intelektový potenciál a sociálně-emoční kompetence mého nadaného syna/dcery doma i ve škole?" K této konzultaci můžete kontaktovat nadační fond Qiido (první 30 min. konzultace je zdarma).

 

Autorka článku

Ing. Miriam Janyšková

Za své životní poslání považuje pomoc dětem a podpora jejich rozvoje. V roce 2011 založila Charitky - díky dlouholetým marketingovým zkušenostem z mezinárodních korporací vymyslela způsob, jak originální propagační předmět může získat finanční prostředky pro podporu dětí. Navazujícím krokem bylo založení nadačního fondu Qiido, jehož smyslem je podpora vzdělávání mimořádně intelektově nadaných dětí. Má mnoho vlastních zkušeností s přístupem škol, pedagogicko-psychologických poraden a dalších příslušných institucí. Věnuje se také přednášení na toto téma a psaní odborných článků.


Literaturu a další zdroje k tématu najdete také v naší Odborné knihovně.

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS