Konec tabu. Stovky dětí v Česku porodily náhradní matky. Prvnímu je už 21
Prvnímu českému dítěti, které odnosila náhradní matka pro jinou ženu, je dnes jednadvacet let. Od té doby jich tímto způsobem u nás přišly na svět stovky a takzvané surogátní mateřství pomalu přestává být společenským tabu.
Jedenačtyřicetiletá Eva z Prahy sedí v kavárně jednoho obchodního centra a vzpomíná na svůj poslední porod před dvěma lety. „Chlapeček je báječnej, jeho fotky mám doma uložený, ale je to pro mě cizí človíček, nic k němu necítím," vypráví odítěti, které devět měsíců nosila. Její slova mohou vyvolat přinejmenším údiv. Jenže Eva, která si nepřála zveřejnit celé jméno, byla těhotná pro někoho jiného. Usměvavá poštovní doručovatelka tehdy pomohla k potomkovi mladému páru z Moravy, který by kvůli srdeční vadě ženy vlastní dítě mít nikdy nemohl. Nyní je Eva ve dvanáctém týdnu dalšího těhotenství - miminko opět nosí pro cizí lidi.
V podobné řešení problémů s vlastní neplodností doufají i desítky dalších žen, které na internetových fórech zoufale hledají náhradní matku. Zatímco ještě před pěti lety se v Česku tímto způsobem rodila desítka dětí ročně, dnes se odehraje několik takových pokusů na každé z klinik, které umělé oplodnění náhradních matek umožňují. K tomu je třeba připočíst ještě případy, již se odehrávají mimo zdravotnická zařízení. Jen na Surrogatefinder. com, jednom z mnoha mezinárodních serverů, které kontakty náhradních matek zprostředkovávají, má profil 138 Češek nabízejících odnošení dítěte.
Od utajení k otevřenosti
Eva je pro páry, které hledají náhradní matku, ideální: je zdravá, typ „krev a mlíko", má tři odrůstající děti a zkušenost bezproblémových těhotenství i porodů. A především: je rozvedená. Vše tedy může proběhnout tím nejjednodušším (a také nejběžnějším) způsobem: v rodném listě je od počátku uveden biologický otec, náhradní matka se dítěte po porodu vzdá a biologická matka požádá o osvojení. Často se to před úřady zaonačí dokonce tak, že ženatý muž byl nevěrný a dohodl se se svou milenkou, že bude dítě vychovávat s manželkou.
Vedoucí lékař zlínské Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie Ladislav Pilka přiznává, že první dítě odnošené náhradní matkou se díky jejich klinice narodilo už v roce 1993. Jednalo se o pomoc ženě, jíž při operaci odstranili dělohu. Tehdy se ještě náhradní mateřství provádělo v naprostém právním vakuu a bezmála v utajení. Lékaři se báli pokut a ztráty licence. A byla to právě zlínská klinika, která se v roce 2004 postavila k problému čelem a začala umělé oplodnění náhradní matky nabízet otevřeně.
Celé znění článku najdete na https://relax.lidovky.cz/ja-nahradni-matka-0e2-/zdravi.aspx?c=A140721_204119_ln-zdravi_jzl.
