Bít, či nebít?

Datum publikace: 04. 04. 2014
Periodikum:
ceskatelevize.cz
Škoda každé rány, která padne vedle, říká se někdy o výchově dětí. Někteří rodiče by naopak na svého potomka ruku v životě nevztáhli.

Zkušenosti dětí i dospělých přináší nový dokument České televize s názvem Bít a nebít. Zhlédnout ho můžete v neděli 6. dubna od osmi hodin na Dvojce.

Výchovný výprask má v tuzemsku tradici. Podle průzkumů až tři čtvrtiny matek a otců pohlavek nebo lehké plácnutí jako trest schvalují. Evropská unie ovšem chce fyzické trestání dětí plošně zakázat - nejen v Česku, ale i v dalších členských zemích. 

  • "U nás přetrvávají kulturní vzorce z dob Marie Terezie. Lidé pokračují v rodinné tradici a ta facka je pro ně něčím, co k výchově patří." (psycholožka Václava Masáková)

Například ve Francii platí podobná pravidla jako u nás, státy na severu Evropy jsou na rodiče přísné. Jako vůbec první na světě zakázalo tělesné tresty jak na školách, tak i v rodině v roce 1979 Švédsko. Následoval zbytek Skandinávie a také Německo - i když v praxi se před soud dostanou jen rodiče, které dítěti způsobí fyzickou újmu.

Britské právo fyzické týrání postihuje už skoro 150 let; tělesné trestání rodičům ale nezakazuje - pokud nepřesáhne únosnou míru. Tzv. Popelčin zákon by pak měl přísně trestat psychické týrání dětí, a to až desetiletým vězením. V Belgii jsou tělesné tresty tabu ve školách, v rodinách ale zakázány nejsou. 

Zavést právo dítěte na nenásilnou výchovu do zákona už před lety chtěla někdejší ministryně Džamila Stehlíková, veřejnost se jí ale příliš přesvědčit nepodařilo a nesouhlasili ani soudci - podle nich by stát neměl zasahovat v takové míře do rodinného života. 

 

Celé znění článku najdete na https://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/268524-bit-ci-nebit/

 

> další zprávy z médií