Nemocenská, otcovská a ošetřovné

Autor/ka: Mgr. Jitka Koutová (roz. Vrchotová), DiS.
Datum publikace: 11. 05. 2018, Aktualizováno: 26. 08. 2023

Obsah článku:

Nemocenské dávky

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

Dávky nemocenského pojištění patří do tzv. pojistného systému. V praxi tedy hlavní podmínkou pro čerpání těchto dávek je to, zda jste si v minulém období (tzv. rozhodné období, které je u každé dávky trochu jiné, viz dále) hradili nějakým způsobem nemocenské pojištění.

Zaměstnanci (v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti, tzv. DPČ) to mají poměrně jednoduché, nemocenské pojištění za ně odvádějí jejich zaměstnavatelé a oni jen na výplatní páce vidí částku, která je jim strhávána (nemocenské je u zaměstnanců součástí sociálního pojištění).

Lidé, kteří pracují pouze na dohodu o provedení práce (DPP) nebo nepracují vůbec (a to i když jsou v evidenci úřadu práce), příp. pracují tzv. na černo, nemají nemocenské pojištění uhrazeno a nemocenský systém je tedy nechrání.

Osoby podnikající (tzv. OSVČ) si mohou samy hradit tzv. nemocenské pojištění (v určitých případech musí předcházet 3 měsíce hrazení pojištění), v jejich případě jde o dobrovolné rozhodnutí, nad kterým si sami dohlížejí (včasným placením a kontrolou).

Pokud si však pojištění poctivě hradí, pak je tento systém chrání, pokud:
- jsou v dočasné pracovní neschopnosti kvůli nemoci, úrazu (pracovnímu i nepracovnímu) nebo jim byla nařízena karanténa,
- ošetřují dítě nebo člena domácnosti po jeho krátkodobou potřebu ošetřování (na toto ošetřovné nemají nárok OSVČ),
- ošetřují člena domácnosti nebo příbuzného pro dlouhodobou potřebu péče po propuštění z nemocnice
- otěhotní a pečují o dítě, nebo otěhotní jejich partnerka a oni se chtějí podílet na péči o dítě
- v době těhotenství bylo nutné přeřazení na méně placenou práci (pro původní konání práce zakázané těhotným ženám)

Co všechno jsou dávky nemocenského pojištění?

  • nemocenská
  • peněžitá pomoc v mateřství
  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství
  • otcovská
  • ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné

Více v článku "Peněžitá pomoc v mateřství, porodné, rodičovský příspěvek, přídavky na děti".

Otcovská poporodní péče (otcovská)

Jedná se o novou dávku, kterou je možné čerpat od 1.2.2018.

Cílem je poskytnout otcům nově narozeného dítěte volno, aby mohli zůstat v prvních týdnech po porodu doma, aby pomáhali matce s péčí o novorozence.

Žádost o otcovskou je třeba podávat, tak jako u ostatních dávek nemocenského pojištění, předat zaměstnavateli, který výplatu vyřeší prostřednictvím okresní/městské/pražské správy sociálního zabezpečení, která dávku vyplácí.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ji budou uplatňovat přímo u OSSZ/MSSZ/PSSZ, kde jsou registrovány.

Nárok na otcovskou má i otec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku (tedy např. při adopci).

Podmínky nároku

  1. Základní podmínkou je účast na nemocenském pojištění (z příjmu ze zaměstnání, které trvá, je odváděno pojistné na sociální zabezpečení). U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) musí být splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ aspoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na otcovskou.
  2. Po skončení podpůrčí doby tj. po uplynutí 7 dnů otcovské zaměstnavatel odešle doklady OSSZ/MSSZ/PSSZ, která o dávce rozhodne a vyplatí ji. OSVČ budou žádost uplatňovat po uplynutí podpůrčí doby přímo u OSSZ/MSSZ/PSSZ, u které jsou registrovány.
  3. Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu (návod, jak vypočítat denní vyměřovací základ naleznete ZDE)
  4. Novopečení tatínci si termín nástupu na otcovskou určí sami v období do konce šestého týdne ode dne narození dítěte (tj. den narození miminka + 41 dnů).
  5. Výplata otcovské náleží po dobu 14 kalendářních dnů, a vyčerpat je třeba do 1 roku dítěte.

Jak dávku vyřídit, formulář:
Jde o podobný postup jako u ostatních dávek nemocenského pojištění. Nejprve je ale třeba v zaměstnání požádat zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou (podle zákoníku práce).

Formulář ke stažení na webu České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz
https://eportal.cssz.cz/web/portal/tiskopisy-zdopp

Ošetřovné

Ošetřovné je dávkou, která náleží zaměstnanci (nenáleží OSVČ), který nemůže pracovat, protože např. musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, pečovat o zdravé dítě do deseti let, protože školu nebo dětské zařízení, v jehož péči jinak je, uzavřeli z nařízení příslušného orgánu (např. kvůli havárii či epidemii), dítěti nařídili karanténu, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.

Zákon umožňuje rodičům se alespoň jednou při ošetřování (v péči) vystřídat. Podmínkou je, že zaměstnanec žije s ošetřovanou osobou v domácnosti; to neplatí pouze v případě ošetřování dítěte jeho rodičem. Pozor, při střídání rodičů nevzniká nárok na 9 dnů ošetřovného pro každého rodiče, ale dohromady pro oba. Pokud tedy pečuje jeden rodič sám nebo se při péči o dítě vystřídají, je možné ošetřovné čerpat jen 9 dnů (viz dále).

Podmínky nároku

  • Účast na nemocenském pojištění
  • Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu (návod, jak vypočítat denní vyměřovací základ naleznete např. ZDE
  • Doba, po kterou je možné ošetřovné čerpat, tzv. podpůrčí doba začíná prvním dnem potřeby ošetřování a činí nejdéle 9 kalendářních dnů po sobě jdoucích. U osamělého zaměstnance, jenž má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, trvá podpůrčí doba nejdéle 16 dnů.
  • Pozor, pokud budete pečovat o jinou osobu než o dítě (např. o svého rodiče či prarodiče), je zde podmínka bydlení ve společné domácnosti (a tedy je péče max. 9 dnů).

Jak dávku vyřídit, formulář:

V případě nemoci dítěte, jiné blízké osoby, ale i v případě karantény vystavuje potvrzení (I. díl - Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) - žádost o ošetřovné) ošetřující lékař osoby, která potřebuje péči. První část vyplňuje lékař, oddíl B vyplňuje ten, kdo nárok na ošetřovné uplatňuje (např. rodič). Potvrzení pak předá svému zaměstnavateli.

Pro výplatu dávky je však třeba, aby zaměstnanec ještě doložil trvání potřeby ošetřování. Tuto skutečnost dokládá:
II. dílem - Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče), který zaměstnanci předá ošetřující lékař (orgán ochrany veřejného zdraví) při ukončení potřeby ošetřování; ošetřující lékař může rozhodnout o ukončení potřeby ošetřování nejvýše tři kalendářní dny dopředu ode dne, kdy vyšetřením zjistil, že potřeba ošetřování (péče) pominula, resp. pomine.

Je-li potřeba potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče) v případech, kdy ošetřování trvá delší dobu, pak tento tiskopis ošetřující lékař vystaví i v případě vystřídání ošetřujících osob. A to ke dni, který předchází dni, od kterého ošetřování (péči) přebrala jiná osoba.

Pokud péče trvá déle, než je zaplacená doba, je mu nepřítomnost v zaměstnání z důvodu péče řádně omluvena (i když není již dále poskytována výplata ošetřovného).

I tyto tiskopisy předává zaměstnanec svému zaměstnavateli.

Je-li péče (o dítě do 10 let) potřeba z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení, využije zaměstnanec formulář „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)". Potvrzení vystaví (2x) výchovné zařízení (škola), které dítě navštěvuje. Zaměstnanec doplní část B. tiskopisu a předá je svému zaměstnavateli.

Došlo-li k vystřídání ošetřujících osob, uplatňuje zaměstnanec, který ošetřoval člena domácnosti (převzal péči) jako druhý v pořadí, nárok na ošetřovné tiskopisem „Žádost o ošetřovné osoby, která převzala ošetřování (péči)". Na tomto formuláři vyplní požadované údaje a přiloží II. díl - Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče) nebo fotokopii kteréhokoli dílu „Potvrzení o trvání potřeby ošetřování (péče)", který mu vystaví ošetřující lékař.

Potvrzení musí být podepsáno i pojištěncem, od kterého přebírá ošetřování (péči). Při uzavření dětského výchovného zařízení použije k uplatnění nároku na ošetřovné druhé vyhotovení tiskopisu „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)".
Po předání potvrzení zaměstnancem vyplní zaměstnavatel na formulářích „Záznamy zaměstnavatele", ve které vyplní, které dny v průběhu potřeby ošetřování zaměstnanec pracoval a kdy nastoupil do zaměstnání. Poté doklady k uplatnění nároku na dávku spolu s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění", předá příslušné OSSZ.

Formuláře jsou k dispozici na kterékoli Okresní/Městské/Pražské správě sociálního zabezpečení nebo ke stažení na webu České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz - ZDE.   

Dlouhodobé ošetřovné

Jedná se o novou dávku, kterou je možné čerpat od 1.6. 2018.
Čerpat dlouhodobé ošetřovné mohou pečující osoby, které z důvodu péče nemohou vykonávat zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo jiné zaměstnání, jde-li o zaměstnance, ani osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou.

Podmínkou pro přiznání dávky je, že péče je poskytována členu domácnosti či příbuznému či osobě blízké (manžel-ka, registrovaný partner-ka, příbuzný v linii přímé, sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc), jedná-li se o druha či družku, podmínkou je navíc i společná domácnost, resp. a stejné trvalé bydliště.

Dávka náleží při ošetřování osoby, která byla aspoň 4 dny hospitalizována v nemocnici a po propuštění bude podle potvrzení ošetřujícího lékaře potřebovat ještě minimálně 30 dnů celodenní péči.

Dlouhodobé ošetřovné bude vypláceno maximálně po dobu 90 kalendářních dnů ode dne propuštění z nemocnice. V průběhu uvedených 90 dnů se ošetřující osoby budou moci v ošetřování střídat.

Podmínky nároku

  • Účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.
  • Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je samostatnou výdělečnou činností, je účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně alespoň po dobu 4 měsíců bezprostředně předcházejících vzniku potřeby dlouhodobé péče.
  • S poskytováním péče (a uvolněním ze zaměstnání) souhlasí zaměstnavatel (uvolnění nebrání vážné provozní podmínky, pro které jedině může zaměstnavatel odmítnout dát souhlas).
  • S poskytováním péče souhlasí osoba, které má být péče poskytována. U nezletilých dětí, se souhlas s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje.
  • Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu (návod, jak vypočítat denní vyměřovací základ).

Jak dávku vyřídit, formulář:

  1. Žádost o dlouhodobé ošetřovné budou zaměstnanci podávat, tak jako u ostatních dávek nemocenského pojištění, prostřednictvím zaměstnavatele.
  2. Pro výplatu dlouhodobého ošetřovného za určité období je třeba doložit trvání potřeby dlouhodobé péče, a to potvrzením ošetřujícího lékaře (tj. lékaře osoby, která potřebuje péči) nebo rozhodnutím ošetřujícího lékaře anebo orgánu nemocenského pojištění o ukončení potřeby dlouhodobé péče.
  3. Rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče, které po dobu trvání potřeby dlouhodobé péče slouží též ošetřované osobě k prokazování trvání potřeby této péče, rozhodnutí o ukončení potřeby dlouhodobé péče a potvrzení o trvání potřeby dlouhodobé péče vydává na ošetřující lékař.
  4. Ošetřovaná osoba udělí pojištěnci na předepsaném formuláři písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče.
  5. Formuláře budou (od června 2018) k dispozici u lékařů a na kterékoli Okresní/Městské/Pražské správě sociálního zabezpečení nebo ke stažení na webu České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

 

Autorka článku

Mgr. Jitka Koutová (roz. Vrchotová), DiS.

Vystudovala sociální práci na Vyšší odborné škole pedagogické a sociální v Praze 6 a obor andragogika a vzdělávání dospělých na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. Pracuje jako vedoucí poradny NRZP ČR, kde poskytuje mimo jiné odborné sociální a sociálně-právní poradenství. Její specializací je problematika osob se sluchovým postižením, je tlumočnicí znakového jazyka.

 Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně.