Schizofrenie u dětí

Autor/ka: Mgr. Jan Kulhánek
Datum publikace: 13. 04. 2012, Aktualizováno: 27. 02. 2023

Většinou jde o problém rozvíjející se v období dospívání. Jen velice výjimečně onemocní touto psychotickou poruchou dítě mladší čtrnácti let.

Pokud se u malých dětí tato porucha vyskytne, mívá jiný průběh než u dospívajících a dospělých. Schizofrenie se namísto halucinací a bludů u dětí projevuje „dezorganizovaným“, zmateným myšlením, prožíváním a chováním – nejlépe je to vidět na bizarnostech v chování a výrazně „nepřiléhavých“ emocích vzhledem k situaci.

Takové dítě působí zmateně, má výbuchy emocí bez zjevné příčiny, chování je buď pro okolí nesrozumitelné, nebo připomíná návrat do raného dětství. Každopádně si takových projevů nelze nevšimnout a odborná pomoc je nutná – psychiatrické péči musí předejít důkladné neurologické vyšetření a další testy.

Existuje jedna specifická forma pro dospívající věk – hebefrenní schizofrenie. Na první pohled se takto nemocný chová jako „extrémní puberťák“, tedy hodně vzdorovitý, extrémně kritický, porušuje dohodnutá pravidla, je náladový, chová se nevyzpytatelně. Při bližším kontaktu ale zjistíme, že je nálada povrchní a nepřiměřená, doprovázená bezdůvodným chichotáním. Myšlení je stále více zmatené, dotyčný přestává mít skutečný zájem o vztahy s lidmi, uzavírá se do sebe. Zde je vidět, že určit laikem (rodičem), zda jde ještě o pubertu, nebo o rozvíjející se závažnou duševní poruchu, je takřka nemožné snad až do chvíle, kdy takto nemocný provede něco velmi nečekaného, bizarního, zmateného a podezření dospělých, že s ním není něco v pořádku, se změní v jistotu.

Pokud existuje podezření na rozvíjející se psychózu, dítě musí vždy projít kvalitním psychiatrickým a psychologickým vyšetřením, často spojeným s několikatýdenním pobytem na psychiatrii. Nedílnou součástí léčby je totiž farmakoterapie (užívání léků), kterou lze v lůžkovém zařízení nasadit bezpečněji.

Dospívající navíc může mít tendenci své potíže před druhými co nejdéle skrývat a pobyt na dětské psychiatrii pak pomůže lépe odhadnout aktuální stav nemocného. Tak jako u jiných psychických problémů i zde platí, že čím dříve se začne nemocný léčit, tím je větší šance na úspěšný průběh léčby a tím je lépe předcházeno rizikům spojených s touto nemocí – totiž že pod tlakem zmatku, úzkosti a halucinací nemocný ublíží sobě nebo někomu jinému.

Tipy na další související zdroje informací

Zaujalo vás toto téma? Máme pro vás tipy na další zdroje zajímavých informací z naší elektronické Odborné knihovny. Kromě knižních titulů vám nabízíme související výzkumy, legislativní dokumenty nebo audio- a videozáznamy z českých rádií a televizí. Jednoduše klikněte na knížku nebo záznam, který vás zaujal, a dozvíte se více. Další související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Audiozáznamy

Schizofrenie - MUDr. Filip Španiel. Radio, ČRo Region - Ordinace, 2006. 

Více informací najdete v rubrice Kdy a kde hledat pomoc.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Autor článku

Mgr. Jan Kulhánek

Klinický psycholog a psychoterapeut, vystudoval jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Má dlouholeté zkušenosti v oblasti psychoterapie s dětmi, dospívajícími i dospělými, a to jak v práci individuální, tak se skupinou klientů či s rodinou. Specializuje se na léčbu poruch příjmu potravy u dětí i dospělých. Ve své práci také využívá arteterapii. Vyučuje na Pražské vysoké škole psychoterapeutických studií.

Autor/ka

Klinický psycholog a psychoterapeut, vystudoval jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval jako psycholog na Dětské psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Motol v Praze (1992–2006), byl vedoucím psychologem a psychoterapeutem v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov (2008–2011). Specializuje se na léčbu poruch příjmu potravy u dětí i dospělých, ve své práci využívá arteterapii. Podílel se na realizaci Mezinárodní konference o poruchách příjmu potravy v letech 2003–2011. Vyučuje na Pražské vysoké škole psychoterapeutických studií a má privátní psychoterapeutickou praxi.

Odborná knihovna:
Články: