Na co mají u nás nárok cizinci s dítětem

Autor/ka: Mgr. Jakub Tesař
Datum publikace: 23. 06. 2017, Aktualizováno: 25. 01. 2024

Stejně jako české rodiny, mohou se do obtíží různého charakteru dostat rodiny cizinců, které u nás žijí. Jejich situace je často komplikovanější a složitější - protože orientovat se v sociálním systému umí málokdo. A orientovat se v sociálním systému, který je u nás nastaven pro pomoc cizincům, je ještě těžší. I proto jsme se rozhodli po delším čase přinést takovým rodinám detailní a hlavně aktuální shrnutí toho, nač a za jakých podmínek mají nárok žádat o nějaký finanční příspěvek.

Obsah článku:

Na co vše mají nárok cizinci, pokud zde mají dítě

1. Státní sociální podpora (Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře)
Státní sociální podpora zahrnuje dávky, jejichž prostřednictvím stát přispívá především rodinám s nezaopatřenými dětmi v případě uznané sociální situace, na jejíž řešení rodina vlastními silami a vlastními prostředky nestačí.

Jsou to tyto dávky:

  • Přídavek na dítě
  • Rodičovský příspěvek
  • Příspěvek na bydlení
  • Porodné
  • Pohřebné

Dávky vám mohou být poskytnuty v případě, že:

- Jste hlášen na území České republiky k trvalému pobytu (občané České republiky) nebo máte na našem území trvalý pobyt (cizinci).
- Jste občan Evropské unie, na které se vztahují přímo aplikovatelné předpisy Evropských společenství.
- Jste hlášený k pobytu na území České republiky, a to po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu na území České republiky.
- Jste cizinec mladší jednoho roku věku, narozený na území České republiky a hlášený k pobytu na území České republiky.
- Jste nezletilý cizinec svěřený na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče.
- Jste držitelem povolení k dlouhodobému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie a bylo vám vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky.
- Jste rodinnými příslušníky cizince, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu EU, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na našem území.
- Bylo vám vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu.
- Byla vám udělena doplňková ochrana.
- Bylo vám vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, a to pokud máte na našem území bydliště.

Žádost o poskytování dávek státní sociální podpory můžete podat na krajské pobočce Úřadu práce České republiky podle místa vašeho bydliště. Další informace z oblasti státní sociální podpory naleznete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

2. Pomoc v hmotné nouzi

Pomoc v hmotné nouzi se poskytuje osobě nebo rodině, pokud nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb a současně si příjem z objektivních důvodů nemůže zvýšit a vyřešit tak svoji situaci vlastním přičiněním. Zákon o pomoci v hmotné nouzi také napomáhá řešení některých nárazových životních situací.

Druhy dávek v hmotné nouzi (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi):

  • Příspěvek na živobytí
  • Doplatek na bydlení
  • Mimořádná okamžitá pomoc

Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout osobám, které na území ČR pobývají legálně a ve zcela výjimečných situacích i při nelegálním pobytu, hrozí-li vážná újma na zdraví.

Rodina cizincu

Za jakých podmínek máte nárok na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení?

  • Jste hlášeni na našem území k trvalému pobytu nebo máte na území trvalý pobyt.
  • Byla vám udělena mezinárodní ochrana nebo doplňková ochrana.
  • Jste cizinec bez trvalého pobytu na území ČR, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.
  • Jste občan EU, na kterého se vztahují přímo aplikovatelné předpisy Evropských společenství (Nařízení Rady (EEC) 1612/68).;
  • Jste občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci, pokud jste hlášeni na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li vám nárok z přímo aplikovatelných předpisů Evropských společenství.
  • Jste držiteli povolení k dlouhodobému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie a vaši rodinní příslušníci, pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky a mají-li bydliště na území České republiky.

Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi můžete podat na krajské pobočce Úřadu práce České republiky dle místa vašeho bydliště. Další informace z oblasti pomoci v hmotné nouzi naleznete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

3. Dávky pro osoby se zdravotním postižením

Jedná se o tyto příspěvky výhradně pro osoby se zdravotním postižením (Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením):

  • Příspěvek na mobilitu
  • Příspěvek na zvláštní pomůcku

O tyto dávky můžete žádat, pokud:

  • Jste na našem území hlášen k trvalému pobytu nebo máte na území České republiky trvalý pobyt.
  • Byla vám udělena mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany.
  • Jste cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.
  • Jste občan členského státu Evropské unie, pokud jste hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než tři měsíce, nevyplývá-li vám nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie.
  • Jste rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud jste hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než třiměsíce, nevyplývá-li vám nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie.
  • Jste držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, pokud jste hlášen na území České republiky k dlouhodobému pobytu, a to pokud máte bydliště na našem území.

Žádosti o dávky vyřizují opět krajské pobočky Úřadu práce České republiky. Další informace o dávkách pro osoby se zdravotním postižením naleznete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

4. Dávky z nemocenského pojištění 

Systém nemocenského pojištění (Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) je určen pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné. Pro zaměstnance je účast na nemocenském pojištění povinná, pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) zůstává dobrovolná.

Účelem nemocenského pojištění je tyto osoby finančně zabezpečit peněžitými dávkami v době, kdy ztrácejí příjem z výdělečné činnosti z důvodu krátkodobé sociální události, zejména z důvodu nemoci, těhotenství a mateřství.

Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance, pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění. Jedná se o tři základní podmínky:

a) Výkon práce na území České republiky (dále jen „ČR") v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit.
b) Minimální výše sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice je stanovena (v roce 2024) na 4 000 Kč a je zvyšována podle vývoje průměrné mzdy.

Zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou stanoveny při výkonu zaměstnání malého rozsahu.

Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytuje 6 dávek:

  • nemocenské
  • ošetřovné
  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
  • peněžitá pomoc v mateřství
  • otcovská
  • dlouhodobé ošetřovné

Úřady a soudy

Z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se poskytují 4 dávky:

  • nemocenské
  • peněžitá pomoc v mateřství
  • otcovská
  • dlouhodobé ošetřovné

Nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

5. Prostředky k pobytu pro účely trvalého pobytu (Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu)

Prostředky k pobytu na území se v tomto případě prokazují na základě speciálních ustanovení zákona o pobytu cizinců, a to předložením dokladu prokazujícího úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území.

Celková částka, jejíž výši musí doložený úhrnný měsíční příjem splňovat pro účely doložení dokladu o zajištění prostředků povolení k trvalému pobytu, je součet částek životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (členů rodiny) podle níže uvedených kritérií a odpovídající částky normativních nákladů na bydlení.

Za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu s výjimkou bolestného, příspěvku za ztížení společenského uplatnění, náhrady nákladů spojených s léčením a náhrady nákladů spojených s pohřbem, s výjimkou příspěvku na bydlení a jednorázových dávek ; pro účely výpočtu příjmu se příslušné ustanovení zákona o životním a existenčním minimu nepoužije.

Pro tyto účely je třeba prokázat úhrnný měsíční příjem cizince, který současně splňuje požadavky pravidelnosti a stálosti takového příjmu. Za prokázání takového příjmu tedy nelze považovat předložení jednorázového výpisu z účtu o zůstatku na účtu.

Požadovaný úhrnný měsíční příjem pro účely žádosti o trvalý pobyt je třeba doložit doklady o příjmech jak cizince, tak všech s ním společně posuzovaných osob, které nějaký příjem mají. Příjmy ostatních členů rodiny není nutné vyžadovat v případě, že doložený příjem žadatele plně pokrývá výši stanovenou zákonem o pobytu cizinců.

Společně posuzované osoby:

  • rodiče a nezletilé nezaopatřené děti
  • manželé nebo partneři; za partnera se považuje také partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, pokud tyto právní předpisy upravují vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery
  • rodiče a:
  • -- nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené
  • -- zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt; to neplatí v případě, že tyto zletilé děti jsou společně posuzovány s manželem nebo partnerem nebo s osobou, se kterou společně užívají byt (pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby)
  • jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které prokážou, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby, pokud tyto osoby, které jsou s cizincem společně posuzovány, pobývají na území.

Pokud je žadatelem rodič nezletilého nezaopatřeného dítěte, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno do péče druhého rodiče, není toto dítě s žadatelem společně posuzováno.

Pokud je žadatelem dítě, které žije ve společné domácnosti pouze s jedním rodičem, druhý rodič není společně posuzovanou osobou. Výživné vyplácené dítěti druhým rodičem, který s dítětem nežije ve společné domácnosti, je započitatelným příjmem dítěte pro účely žádosti.

Částka životního minima

a) Cizinec, který není posuzován společně s jinými osobami:
Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 4 860 Kč.

b) Cizinec, který je posuzován společně s jinými osobami:
V tomto případě jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob. Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté nezaopatřené děti. V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno.

- Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 4 470 Kč.
- Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně:
- 4 040 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem
- 3 490 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku
- 3 050 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku
- 2 480 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku

Náklady na bydlení
Nejvyšší částka normativních nákladů na bydlení (na základě nájemní smlouvy v hl. m. Praze) od 1. 10. 2022 do 31.12. 2022 je podle zákona č. 117/1995 Sb:.
- 14 621 Kč u jedné osoby
- 18 129 Kč u dvou osob v rodině
- 20 812 Kč u třech osob v rodině
- 24 995 Kč u čtyř a více osob v rodině

Pokud cizinec věrohodně prokáže, že na bydlení své a příp. s ním společně posuzovaných osob (členů rodiny) vynakládá jinou částku než tu, která je určena částkou normativních nákladů na bydlení, vypočítá se nutný měsíční příjem součtem částek životních minim (viz výše) a skutečných prokázaných nákladů na bydlení.

Náklady na bydlení tvoří nájemné nebo jiná částka placená za poskytnutí ubytování a dále náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva, pokud tyto náklady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo jiného prostoru určeného k bydlení nejsou zahrnuty do nájemného, popř. do částky placené za poskytnutí ubytování.

↑ nahoru

6. Účast v systému veřejného zdravotního pojištění v ČR 

Právo účastnit se systému veřejného zdravotního pojištění v ČR mají (dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění):

  • Osoby s trvalým pobytem na území ČR bez ohledu na státní příslušnost
  • Cizinci s fikcí trvalého pobytu dle zvláštních právních předpisů = skupiny cizinců, u kterých je pobyt na území ČR pro účely zdravotního pojištění považován za pobyt trvalý
  • Osoby bez trvalého pobytu, pokud vykonávají zaměstnání pro zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR

+ další osoby, k jejichž zdravotnímu pojištění je příslušná Česká republika na základě mezinárodních smluv a koordinačních předpisů EU

Cizinec s trvalým pobytem se účastní veřejného pojištění:

  • Ode dne udělení povolení k trvalému pobytu
  • Od vzniku skutečnosti, kdy je pobyt cizince pro účely zdravotní pojišťovny považován za pobyt trvalý (fikce, viz dále)
  • Od narození. Dítě narozené na území ČR cizinci s povoleným trvalým pobytem - jeho pobyt je od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o žádosti považován za pobyt trvalý

K zániku účasti ve veřejném pojištění dochází ukončením trvalého pobytu: na žádost nebo zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu z moci úřední, z důvodu úmrtí, vstupu do systému jiného státu EU.

Pro účely poskytování zdravotní péče je za osobu s trvalým pobytem (tzv. fikční trvalý pobyt) na území ČR považován:

  • Žadatel o udělení mezinárodní ochrany
  • Cizinec, který je strpěn na území
  • Osoba požívající doplňkové ochrany
  • Azylant
  • Dítě narozené na území těmto osobám po dobu 60 dní od narození nebo do rozhodnutí o žádosti o povolení pobytu
  • Cizinec s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu
  • Cizinec požívající dočasné ochrany; žadatel o poskytnutí dočasné ochrany a jeho dítě narozené na území sem nespadá - bezplatné zdravotní služby z jiného titulu
  • Cizinci bez trvalého pobytu vzniká účast na veřejném pojištění dnem, kdy se cizinec stal zaměstnancem zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem na území ČR. Účast zaniká bez výjimky dnem ukončení zaměstnání. 

Zdravotni pece

Za zaměstnance se pro účel zdravotního pojištění nepovažují například:
- Osoby činné na základě dohody o provedení práce, pokud nedosáhly částky započitatelného příjmu (účast na nemocen. pojištění), tj. 10 000 Kč.
- Osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti a nedosahující rozhodného příjmu (4 000 Kč)
- Členové družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají práci, za kterou jsou odměňováni, ale v kalendářním měsíci nedosahují započitatelného příjmu.

Práva pojištěnců veřejného zdravotního pojištění:

  • Výběr zdravotní pojišťovny - změna zdravotního pojištění jen 1x za 12 měsíců, vždy k 1. lednu nebo 1. červenci ; právo na výběr ZP neplatí při narození (novorozenec přejímá ZP matky): cizinci - volba i při prvním vstupu do systému (= mohou si pojišťovnu zvolit sami, mají na to ze zákona právo)
  • Výběr poskytovatele zdravotnických služeb, který je ve smluvním vztahu s pojišťovnou (změna registrujícího lékaře: maximálně 1x za 3 měsíce,
  • Místní časová dostupnost hrazených služeb - nařízení vlády (místní dostupnost - dojezdová vzdálenost k lékaři)
  • Právo na poskytnutí hrazených služeb v zákonem stanoveném rozsahu
  • Právo na uhrazení částky přesahující limit pro doplatky za částečně hrazené léky: u dospělých při překročení 5 000 Kč, u osob do 18 let a u osob od 65 let do dne 70. narozenin při překročení 1 000 Kč ; u starších 70 let a u invalidů ve II. a III. stupni invalidity (nutno doložit) při překročení 500 Kč; tyto limity si pojišťovny hlídají samy
  • Podílení se na kontrole zdravotní péče - výpis osobního účtu na vyžádání (výdaje na hrazené služby uhrazené doplatky: elektronizace. 

PenizeStát hradí zdravotní pojištění za:

  • Nezaopatřené děti - dle zákona o státní sociální podpoře (tj. soustavná příprava na budoucí povolání)
  • Poživatelé důchodu - z důchodového pojištění dle předpisů ČR (starobní, invalidní, vdovský, sirotčí)
  • Příjemce rodičovského příspěvku či peněžité podpory v mateřství
  • Žena na mateřské a osoba na rodičovské dovolené (dle zákoníku práce)
  • Uchazeč o zaměstnání (v evidenci ÚP, bez ohledu na existenci podpory)
  • Příjemce dávek pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na bydlení, živobytí)
  • Osoby bez nároku na starobní důchod splňující důchodový věk či osoby ve III. stupni invalidity bez nároku na invalidní důchod - bez příjmů ze zaměstnání či ze SVČ, nepobírající důchod z ciziny přesahující měsíčně částku minimální mzdy
  • Osoby poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, kterým je vyplácen příspěvek při pěstounské péči
  • Osoby pečující o nezletilé nezaopatřené dítě poskytující nezprostředkovanou pěstounskou péči a osoby mající dítě ve svěřenectví
  • Cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany (podle zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců), pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti (SVČ)
  • Cizinci, jimž bylo vydáno potvrzení o strpění pobytu (zákon č. 325/1999 Sb., o azylu), a jejich děti narozené na území, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo SVČ ...
  • Žadatelé o udělení mezinárodní ochrany a jejich děti narozené na území, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti - zákon č. 325/1999 Sb., o azylu
  • Osoby s již přiznanou mezinárodní ochranou - azylant a osoba požívající doplňkové ochrany - není speciální garance úhrady pojistného státem - doložit plátce, jinak OBZP (nemá garantováno pojistné státem, musí si pojištění platit sám, pokud nespadá do výše uvedených kategorií)

Výjimky z povinnosti platit pojistné:

- Dlouhodobý pobyt v cizině - déle jak 6 měsíců, jestliže je osoba v cizině zdravotně pojištěna a u své zdravotní pojišťovny učiní o této skutečnosti písemné prohlášení. Účinky nastávají dnem následujícím po doručení prohlášení, tzn. nelze zpětně.
- Právo a nikoli povinnost: plně se vztahuje i na cizince s trvalým pobytem!
- Další užití institutu až po 2 celých kalendářních měsících, výjimky z vymáhání penále při zpětném doplácení pojistného atd.

Vznik účasti na pojištění v jiném státě EU

- Nařízení EP a Rady č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení - osoby, na které se nařízení nevztahuje, podléhají právním předpisům pouze jediného členského státu
- Posuzování příslušnosti státu dle hledisek:
- výdělečná činnost na území (souběh činností ve více státech): dávky odvozené od výdělečné činnosti
- nezaopatřenost rodinných příslušníků
- faktické bydliště atd.

Zdroj: Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně.

Autor/ka

Absolvoval magisterské studium oboru sociální pedagogika. Od počátku své profesní cesty se věnuje sociální práci s různými cílovými skupinami. Začínal v psychiatrické léčebně v Opavě na civilní službě, pracoval s postiženými dětmi ve škole Svítání o.p.s., působil také jako sociální pracovník pro odsouzené ve výkonu trestu  v pražské věznici Pankrác. Několik let se věnoval psychosociální pomoci duševně nemocným v regionu Pardubice v neziskové organizaci Cedr o.p.s.  Uprchlické problematice se začal věnovat vedením sociálních služeb v jednom z pobytových středisek pro žadatele o azyl. Od roku 2009 dosud pracuje pro stejnou organizaci v Praze, Správu uprchlických zařízení MV, jako metodik a koordinátor sociální práce s žadateli o azyl, azylanty a cizinci.

Odborná knihovna:
Články: