Zobrazit menuSkrýt menu

Lež a lhaní

Publikováno: 15. 4. 2012, aktualizováno: 23. 8. 2016

chalpeček s bublifukemLhaní jako takové není společností vnímáno jako zvláště rizikové chování, tedy problém, kterému bychom měli věnovat pozornost. V určitých situacích lže každý, nebo si alespoň přizpůsobuje popis reality tak, aby mu víc vyhovovala.

Jak víme, dítě se učí nápodobou, a to nejen od vás, rodičů, ale také od svého širšího okolí. Zkuste se zamyslet nad situacemi, kdy jste vědomě lhali, respektive část pravdy jste zamlčeli, upravili nebo úplně změnili, a zjistíte, že lhaní má vždy nějakou funkci:

  • Nejčastěji slouží jako prostředek k vyhnutí se nepříjemné situaci (například očekávanému trestu, povinnosti), což může zpočátku přinést zisk, opakované lhaní však vede k dalším potížím.
  • Jde o snahu zlepšit obraz o sobě („já to nebyl“) nebo o rodině.

Co s tím, když dítě lže?

Mnohem lépe budete své dítě učit mluvit otevřeně a pravdivě, pokud jste schopni k němu a ke svému okolí být otevření. Lhaní primárně ohrožuje a nabourává základní důvěru mezi vámi a vaším dítětem a může poukazovat na momentálně zhoršenou schopnost dítěte s vámi otevřeně komunikovat. Přesto je důležité, abyste se i tyto situace pokusili zvládnout s přehledem a v klidu a bavili se s dítětem o tom, co dělat, aby se nedostávalo do situací, ve kterých je nuceno lhát, a následně je neprožívalo jako negativní zkušenost, což vyvolává řetězec dalšího lhaní a polopravd.

Pracujte s dítětem na vztahu, ve kterém se můžete bavit i o jiných než příjemných věcech. Zkuste vytvořit prostředí, kde dítě cítí bezpečí, a zároveň si zkuste na sebe najít dostatek času. Dítě si musí být jisté, že může mluvit o čemkoli (tedy i o negativních zážitcích) a cítit, že pro jeho rodiče je důležitější vyslechnout ho a pomoci mu než ho vyslýchat a trestat (třeba za nějaký malér ve škole). Pro dítě musí být vždy bezpečnější říkat pravdu než lhát.

Čtěte také:
Geny a výchova
Vysvědčení: Vysoká očekávání rodičů a obavy z trestu vedou ke strachu u dětí
Rozvod a děti: Víte, co je syndrom zavrženého rodiče?

Kdy a kde hledat pomoc

Míra rizikovosti (škodlivosti) lhaní závisí na věku dítěte (v předškolním věku ještě nerozpoznává fantazii od lži) a motivaci ke lži. Pomoc při řešení opakovaného lhaní nám mohou poskytnout odborníci ve škole (školní psycholog, metodik prevence, výchovný poradce) nebo ve specializovaných zařízeních:

Pokud se lhaní objevuje opakovaně (v nadměrné míře) i přes vaši snahu danou situaci řešit anebo si dítě neuvědomuje, že lže, tedy svým fantaziím věří, doporučujeme zvážit vyhledání pomoci u některého z odborníků z oblasti psychologie či dětské psychiatrie.

Přečtěte si o tématu více

LEVI, V. Problematické dítě (aneb umění být druhým). Praha: Lidové nakladatelství, 1990.

MATĚJČEK, Z. Co děti nejvíce potřebují. Praha: Portál, 2008. 108 s.

MATĚJČEK, Z. Po dobrém, nebo po zlém? Praha: Portál, 2012. 124 s.

MORRIS, D. Nahá opice: zoolog studuje lidského živočicha. Praha: Mladá fronta, 1971.

Autorka článku

PhDr. Alena Petriščová

Vystudovala speciální pedagogiku – etopedii na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala čtyři roky na základní škole pro žáky s poruchami chování. Sedm let působí jako lektorka a koordinátorka programů primární prevence rizikového chování v Občanském sdružení Prev-Centrum. Aktuálně pracuje jako školní speciální pedagožka a lektorka programů primární prevence rizikového chování.

Tipy na další související zdroje informací

Zaujalo vás toto téma? Máme pro vás tipy na další zdroje zajímavých informací z naší elektronické Odborné knihovny. Kromě knižních titulů vám nabízíme související výzkumy, legislativní dokumenty nebo audio- a videozáznamy z českých rádií a televizí. Jednoduše klikněte na knížku nebo záznam, který vás zaujal, a se dozvíte více. V Odborné knihovně je i další literatura k tématu.

Výzkumy

Ariely, Dan. Jak drahá je nepoctivost: proč každému lžeme, hlavně sami sobě. Vyd. 1. Praha: Práh, 2012.

Vybíral, Zbyněk. Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008.

Vrij, Aldert. Detecting lies and deceit: the psychology of lying and the implications for professional practice. Chichester: Wiley, ©2000.

Audiozáznamy

Malí lháři - Karel Opravil. Radio, ČRo Brno - Apetýt, 2013.

Malí lháři - Tereza Beníšková. Radio, ČRo 1 Radiožurnál - SOS, 2010.

Když děti lžou - Jolana Bucková (Krizové centrum). Radio, ČRo České Budějovice - Přímá linka, 2010.

Dětské lhaní a tajemství - Simona Hoskovcová a Pavla Kicková. Radio, ČRo 6 - Hovory o vztazích, 2007.

Videozáznamy

Vztek, lhaní, neposlušnost - jak si poradit s dětským zlobením? - Kateřina Krtičková. Videozáznam, Nadace Sirius, 2014.

Jsi lhář a zloděj! TV, Česká televize - Rodina, škola a já, 2007.

Zpět na téma Rizikové chování dítěte


Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS