Začlenění zdravotně postižených dětí mezi ty zdravé

Autor/ka: Mgr. Alžběta Jantová, Mgr. Pavol Janto
Datum publikace: 13. 04. 2012, Aktualizováno: 15. 03. 2023

Integraci chápeme jako začlenění jedince se zdravotním postižením do skupiny lidí bez postižení. Možnosti integrace nejsou neomezené a míra začlenění člověka s postižením do společnosti lidí bez postižení je závislá na míře jeho samostatnosti a závislosti na pomoci druhých lidí. Přesto je integrace uskutečnitelná u každého dítěte bez ohledu na typ a hloubku jeho znevýhodnění.

Integrace v oblasti volnočasových aktivit s sebou nese relativně nejmenší množství komplikací(například oproti školní či pracovní integraci, více v článku Pro a proti integrace dětí se zdravotním postižením). Není zde potřeba vytvářet individuální vzdělávací plány ani zde nejsou vyvinuty tak velké nároky na uzpůsobení prostředí. V neformálním ovzduší se také lépe budují sociální vztahy. Úspěšná integrace tak může být velkým přínosem nejen pro dítě s postižením, ale i pro děti bez postižení. V atmosféře volnočasových aktivit se lépe budují přátelství, protože se zde jedinec setkává s lidmi, kteří mají podobné zájmy.

Národní institut dětí a mládeže provedl výzkum toho, jak tráví svůj volný čas děti s postižením, z průzkumu vyplývá, že v oblasti volnočasových aktivit nedochází k systémové integraci do běžných organizací mezi děti bez postižení. Důvodem jsou překážky jak na straně dětí, tak na straně rodičů a dále překážky na straně organizace (nedostatečné personální zabezpečení, chybějící speciální pomůcky, finanční neschopnost zajistit asistenta a podobně). 

Podle tohoto výzkumu nejběžnější volnočasovou aktivitou dětí se zdravotním postižením jsou rukodělné činnosti, které zvládají i děti se smyslovými vadami a které nejsou náročné na pohyb.

Problémem ze strany rodičů je nedostatečná informovanost o tom, že vůbec mohou využít pro své dítě se zdravotním postižením služby zařízení, které se zabývá organizací volnočasových aktivit. Stává se také, že tyto organizace děti odmítnou nebo nevytvoří optimální podmínky pro integraci dítěte. Rodiče se tedy častěji obrací na specializovaná pracoviště, kde jsou na děti se zdravotním postižením připraveni.

Z hlediska volnočasových aktivit, stejně jako i ostatních aktivit běžného života, má již od nejútlejšího věku dítěte velký smysl vytváření určitých komunit, ve kterých jsou respektovány přirozené i speciální potřeby všech jejich členů. Tato časná integrace ve všech oblastech života dítěte nejen že dokonale připravuje dítě na život, ale zpětně vytváří ve společnosti podmínky pro život člověka s postižením. Přijmeme-li tato tvrzení jako fakt, pak se nenechávejme odradit případnou neochotou organizací k integraci dětí.

Čtěte také:

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Přihlášení k odběru newsletteru

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autorka článku

Mgr. Alžběta Jantová

vystudovala obor Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tématem její diplomové práce byly Volnočasové aktivity dětí se zrakovým postižením.

Autor článku

Mgr. Pavol Janto

vystudoval obor Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a působí jako speciální pedagog v azylovém domě.

Zpět na téma Volný čas dětí se zdravotním postižením