Zobrazit menuSkrýt menu

Hypertenze u dětí a dospívajících

Publikováno: 24. 10. 2014, aktualizováno: 4. 1. 2019

ilustrační foto: srdceJedno až čtyři procenta dětí trpí vysokým krevním tlakem. Příčinou může být nemoc v organismu, nejčastěji onemocnění ledvin. Někdy je ale hypertenze samostatným zdravotním problémem, který je způsobený dědičností nebo nesprávným životním stylem v podobě obezity a nezdravé výživy. Léčba může být dlouhodobá, vyžaduje si přísná režimová opatření a někdy i podávání vhodných léků.

Obsah:

Hypertenze je zvýšený krevní tlak. V dětském věku znamená hypertenze krevní tlak, který přesahuje hraniční mezní hodnotu krevního tlaku zdravých dětí stejného pohlaví, věku a výšky při alespoň třech opakovaných měřeních. Za hranici normální hodnoty krevního tlaku se považuje pětadevadesátý percentil zdravé dětské populace, to znamená, že devadesát pět procent dětí stejného pohlaví, věku a výšky má nižší krevní tlak než tato hranice. Konkrétní hraniční hodnotu krevního tlaku u konkrétního dítěte lze najít v percentilových grafech krevního tlaku, které jsou součástí Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte.

Orientační mezní hodnoty (pětadevadesátý percentil) pro děti podle pohlaví a tělesné výšky:

CHLAPCI

 
Věk 95. percentil krevního tlaku
(pro dítě tělesné výšky na úrovni 50. percentilu)
3 109/65
4 111/69
5 112/72
6 114/74
7 115/76
8 116/78
9 118/79
10 119/80
11 121/80
12 123/81
13 126/81
14 128/82
15 131/83
16 134/84
17 136/87

DÍVKY

 
Věk 95. percentil krevního tlaku
(pro dítě tělesné výšky na úrovni 50. percentilu)
3 107/67
4 108/70
5 110/72
6 111/74
7 113/75
8 115/76
9 117/77
10 119/78
11 123/80
12 123/81
13 124/81
14 126/82
15 127/83
16 128/84
17 129/84

V dětském věku se hypertenze vyskytuje u jednoho až čtyř procent dětí, což je ve srovnání s výskytem hypertenze u dospělých desetkrát až třicetkrát méně často. Hypertenzí přesto trpí přibližně každé třicáté až sté dítě. V posledním desetiletí dochází k nárůstu výskytu hypertenze zejména kvůli nárůstu obezity u dětí, která je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů pro vznik hypertenze.

↑ nahoru

Proč je hypertenze nebezpečná? 

Hypertenze patří mezi nejdůležitější rizikové faktory kardiovaskulárních (srdečně-cévních) onemocnění, jako jsou infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo srdeční selhání, která jsou nejčastější příčinou úmrtí u dospělých pacientů v rozvinutých zemích, kam patří i naše republika. V praxi to znamená, že pacienti se zvýšeným krevním tlakem mají častěji infarkty a cévní mozkové příhody než pacienti s normálním krevním tlakem a také častěji a dříve umírají. Hypertenzi se proto přezdívá tichý zabiják, protože pacienty nebolí, často o ní tedy nevědí, ale zabíjí je. To je na ní zrádné, a zvyšuje tak její nebezpečnost.

Hypertenze je také u dospělých třetí nejčastější příčinou nezvratného chronického selhání ledvin vyžadujícího léčbu dialýzou (umělou ledvinou), protože zvýšený krevní tlak nepoškozuje cévy jen v srdci a mozku, ale také v ledvinách i jiných orgánech. A protože chronicky nemocné ledviny až na výjimky také nebolí, může samotná neléčená hypertenze v tichosti a bezbolestně vést k nezvratnému poškození původně zcela zdravých ledvin a k selhání jejich funkce.

Také v dětském věku je hypertenze spojená se zvýšeným výskytem poškození srdce, cév a ledvin v obecné dětské populaci i se zvýšenou úmrtností na choroby srdce a cév u chronicky nemocných dětí, například s chronickým selháním ledvin. Hypertenze je u dětí také jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů pro zhoršování chronických onemocnění ledvin - děti s poruchou funkce ledvin a se zvýšeným krevním tlakem dospějí do stadia chronického selhání ledvin s nutností léčby dialýzou a transplantací dříve než děti s normálním krevním tlakem.

Související články na portálu Šance Dětem:
Nemoci oběhového systému
Nejčastější nedostatky ve stravování dětí

Příčiny vysokého krevního tlaku

Hypertenze je u dětí do deseti až dvanácti let nejčastěji způsobena nějakým jiným onemocněním (takzvaná sekundární hypertenze). Jde zejména o onemocnění ledvin (takzvaná renální hypertenze), ledvinných tepen (takzvaná renovaskulární hypertenze), žláz s vnitřní sekrecí (takzvaná endokrinní hypertenze) nebo anomálií srdce a cév. Hypertenze tedy v tomto případě není samostatným onemocněním, ale jen projevem nějakého jiného onemocnění (zejména ledvin).

Naopak u adolescentů, stejně jako u dospělých, je nejčastější příčinou takzvaná primární (neboli esenciální) hypertenze, kdy mají děti všechny orgány zdravé, mají „jen“ zvýšený krevní tlak. Přesná příčina primární hypertenze není známa, při jejím vzniku hrají roli faktory vnitřní – dědičné dispozice (děti rodičů s hypertenzí mají častěji hypertenzi než děti rodičů s normálním krevním tlakem) a vlivy zevního prostředí, zejména stravovací a pohybové návyky (nadváha až obezita, nadměrný příjem soli, nedostatečná pohybová aktivita, kouření).

Jak se hypertenze u dětí projevuje? 

Hypertenze se u dětí nejčastěji neprojevuje žádnými obtížemi. To je na ní zrádné. Pokud se obtíže vyskytnou, většinou hypertenze trvá již delší dobu, nebo je velmi těžká. Mezi typické obtíže způsobené hypertenzí patří bolesti hlavy, krvácení z nosu, únava, zvýšené pocení, u malých dětí nechutenství a neprospívání. Protože je hypertenze u dětí nejčastěji bezpříznaková, často se odhalí při preventivní prohlídce u praktického lékaře pro děti a dorost. A to velmi jednoduše – změřením krevního tlaku. U dětí se proto doporučuje měřit krevní tlak vždy, pokud má dítě nějaké obtíže, které by mohly být způsobeny hypertenzí (viz výše). Protože ale hypertenze u dětí často nevyvolává žádné obtíže, doporučuje se měřit krevní tlak všem dětem, i když nemají žádné obtíže, a to při každé preventivní prohlídce u praktického lékaře pro děti a dorost od věku od 3 let.

Součástí zdravotního a očkovacího průkazu každého dítěte, který dostává od roku 1994 každé dítě již po porodu, jsou grafy s normálními hodnotami krevního tlaku, podle kterých lze zjistit, zdá má dítě krevní tlak normální, nebo zvýšený. Kalkulátory na hodnocení krevního tlaku u dětí jsou také dostupné na různých webových stránkách, v češtině je dostupný například na internetové adrese: www.ajaros.cz/bpudeti2.htm.

↑ nahoru

Co je nutné vyšetřit?

Při vyšetřování dítěte s hypertenzí se musí zjistit:

1) Zda se jedná o skutečnou hypertenzi, nebo jen o takzvanou hypertenzi bílého pláště – fenomén, kdy má dítě zvýšený krevní tlak jen v ordinaci lékaře, ale doma má krevní tlak normální. Provedeme tedy několikrát měření krevního tlaku doma nebo lékař dítěti provede čtyřiadvacetihodinové monitorování krevního tlaku v domácích podmínkách pomocí speciálního tlakoměru (takzvané ABPM z anglického Ambulatory Blood Pressure Monitoring).

2) Proč má dítě hypertenzi – jedná se o hypertenzi primární, nebo sekundární?

K tomu lékaři slouží vyšetření, která zahrnují vyšetření:

3) zda dítě nemá zvýšeným krevním tlakem již postiženy důležité orgány – zejména srdce nebo ledviny.

4) zda dítě nemá kromě hypertenze ještě další rizikové faktory pro choroby srdce a cév, zejména zvýšenou hladinu tuků v krvi, nadváhu, respektive obezitu, nedostatek pohybových aktivit nebo jestli nekouří.

Režimová opatření

Pokud se odhalí to, že hypertenzi způsobuje nějaké jiné onemocnění, to znamená, že se jedná o takzvanou sekundární hypertenzi, je vždy snaha o léčbu základního onemocnění (zejména ledvin, žláz s vnitřní sekrecí), které hypertenzi způsobuje. Pokud se podaří základní onemocnění vyléčit, zmizí i hypertenze.

Pokud hypertenze dítěti nezpůsobuje subjektivní obtíže, nebo se nezjistí, že má dítě sekundární hypertenzi (to je zejména onemocnění ledvin, jedná se tedy o primární – esenciální hypertenzi) nebo hypertenzní postižení srdce nebo ledvin, tak se hypertenze léčí režimovými opatřeními (bez léků).

Mezi ně patří:

  1. Snížení nadváhy/obezity (dieta s kalorickým příjmem, který odpovídá energetickému výdeji dítěte a nepřesahuje ho).
  2. Snížení nadměrného příjmu soli ve stravě. Vzhledem k tomu, že až osmdesát procent soli přijmeme ve formě již připravených potravin a pokrmů, je třeba se zaměřit zejména na omezení konzumace již hotových potravin s vysokým obsahem soli – například jídla typu fast food, polévky v prášku, uzeniny, brambůrky, tyčinky, oříšky, hamburgery, sýry, šunka. Doporučované hodnoty denního příjmu soli pro děti jsou maximálně tři gramy soli na den u dětí čtyř až osmiletých, maximálně čtyři gramy u dětí starších osmi let a maximálně šest gramů u dospělých. Bohužel i malé děti konzumují často více než čtyři gramy soli denně. Dnes je možné se o obsahu soli v potravinách dozvědět na obalech většiny potravin, kde je kromě kalorického obsahu uveden i obsah soli.
  3. Zvýšená pohybová aktivita (aktivity dynamického charakteru – rychlá chůze, běh, jízda na kole, plavání, a to alespoň třikrát týdně tři čtvrtě hodiny).
  4. Nekouření (u dospívajících).

↑ nahoru

Jak se hypertenze léčí?

Pokud hypertenze způsobuje dítěti subjektivní obtíže, nebo má dítě onemocnění ledvin nebo hypertenzí už poškozené srdce, je nutné již od začátku léčit hypertenzi léky snižujícími krevní tlak (takzvaná antihypertenziva). V současné době je i pro děti velký výběr antihypertenzních léků, takže většinou není problém lékem zvýšený krevní tlak snížit.

Mezi léky povolené pro léčbu hypertenze u dětí patří v dnešní době pět skupin antihypertenziv:

  1. inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE-inhibitory),
  2. blokátory angiotenzinového receptoru (takzvané sartany),
  3. blokátory kalciového kanálu,
  4. beta-blokátory,
  5. diuretika.

Pokud má dítě jakékoliv chronické onemocnění ledvin, má být léčeno v první řadě ACE-inhibitory nebo sartany. Tyto skupiny léků totiž snižují nejen krevní tlak, ale snižují u dětí s chronickým onemocněním ledvin ztráty bílkovin do moče a zpomalují zhoršování funkce ledvin. Má-li dítě s hypertenzí rizikové faktory pro vznik cukrovky (například v rodině někdo cukrovkou trpí, dítě má výraznou obezitu), nemělo by být léčeno diuretiky nebo beta-blokátory, které mohou zvýšit riziko vzniku cukrovky a mají i nepříznivý vliv na krevní tuky. Děti léčené pro astma by neměly být léčeny beta-blokátory, které mohou způsobovat zúžení dolních dýchacích cest, a tím astma zhoršovat.

Úspěšnost léčby hypertenze u dětí je obecně lepší než u dospělých, léčbou režimovými opatřeními a léky je možné znormalizovat hypertenzi u většiny dětí. Pokud se nepodaří vyléčit příčinu hypertenze (například onemocnění ledvin), je nutná dlouhodobá léčba trvající roky nebo desetiletí. V případě, že se jedná u obézního dítěte o hypertenzi primární (esenciální) a dítěti se podaří zhubnout, může se tím hypertenze znormalizovat i bez použití léků, nebo je možné po zhubnutí již nasazené léky vysadit. Podobně je tomu v případě, že dítě s primární hypertenzí omezí nadměrný příjem soli ve své stravě.

Prognóza dětí s hypertenzí

Neléčená hypertenze vede ke změnám na srdečně-cévním systému a zhoršuje prognózu dětí s chronickými onemocněními ledvin (urychluje zhoršování funkce ledvin bez ohledu na základní onemocnění ledvin). Naopak úspěšná léčba hypertenze vede jednoznačně ke zlepšené prognóze dětí s hypertenzí v budoucnosti – pokud jsou dobře léčeny, v budoucnu jim nehrozí závažné onemocnění srdce, cév nebo ledvin.

↑ nahoru

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Přihlášení k odběru newsletteru

 

Kde hledat další informace:

Další informace pro pacienty a rodiče dětských pacientů s hypertenzí jsou v českém, anglickém nebo německém jazyce přístupné na internetových stránkách různých odborných společností, například:

http://www.pediatrics.cz/pracovni-skupiny/nefrologie/dokumenty/

http://www.hypertension.cz/

http://www.pediatrichypertension.org/

https://www.hochdruckliga.de/

Autor článku

prof. MUDr. Tomáš Seeman

Vedoucí programu transplantace ledvin u dětí v pražské Fakultní nemocnici v Motole. Předseda Pracovní skupiny dětské nefrologie České pediatrické společnosti. V roce 2014 se stal člen výboru Mezinárodní společnosti pro dětskou hypertenzi. Publikoval více než 100 původních prací, z toho více než 40 v renomovaných zahraničních časopisech. Za své odborné publikace získal řadu ocenění. Je mezinárodně uznávaným odborníkem. Hlavní oblast jeho odborného zájmu je dětská nefrologie (zejména dědičná onemocnění ledvin a transplantace ledvin) a dětská hypertenziologie. V roce 1993 dokončil 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Má za sebou řadu zahraničních stáží. Postgraduální studium absolvoval na německé Univerzitě Heidelberg. Působí i jako pedagog.

Tipy na další související zdroje informací

Zaujalo vás toto téma? Máme pro vás tipy na další zdroje zajímavých informací z naší elektronické Odborné knihovny. Kromě knižních titulů vám nabízíme související výzkumy, legislativní dokumenty nebo audio- a videozáznamy z českých rádií a televizí. Jednoduše klikněte na knížku nebo záznam, který vás zaujal, a dozvíte se více. Další literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Audiozáznamy

Alergie, hypertenze u dětí a cestovní trombóza - MUDr. Lucie Šmídová, MUDr. Jiří Klíma a MUDr. Martin Holý. Radio, ČRo České Budějovice - Zdravíčko, 2008.

Zpět na téma Nemoci oběhového systému

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS