Zobrazit menuSkrýt menu

Úspěšná komunikace s dítětem

Publikováno: 12. 4. 2012, aktualizováno: 22. 6. 2016

ilustrační foto – holčička s megafonemZákladem vhodného přístupu k dětem s tělesným postižením je takzvaný kompetenční přístup. Kompetenční přístup je zaměření na rozvoj potenciality dítěte, na rozvoj kompetencí, individuálního talentu a nadání. Samozřejmě beroucí v úvahu omezení vyplývající z postižení.

Je zde kladen co největší důraz na samostatnost, podporu individuálních vlastností, vytrvalosti a překonávaná překážek.

Z hlediska typu postižení, jeho intenzity, konkrétních projevů i vlivu na možnosti dorozumívání s okolím jde o velmi různorodou skupinu. Můžeme tak mít před sebou člověka zcela nemluvícího či používajícího nesrozumitelnou gestikulaci. Jestliže je tělesné postižení spojeno s poškozením některých mozkových funkcí nebo koordinací svalstva, často se projevuje i přímým narušením řečových schopností. Například u dětí s těžkou formou spinální svalové atrofie a svalové dystrofie na umělé plicní ventilaci či děti s dysartrií (poruchou artikulace) projevující se zejména výraznou neobratností ve výslovnosti, která může činit řeč velmi obtížně srozumitelnou (Slowík, 2010).

Porucha dysartrie je způsobena obrnou nebo narušením koordinace artikulačního svalstva (jazyka, obličejových svalů, měkkého patra, hltanu a hrtanu) a někdy bývá spojena i s poruchami polykání. V doporučeních pro pedagogy ve zvláštní kapitole níže jsou uvedeny nejnovější trendy v komunikaci s takto těžce postiženými dětmi, speciální programy a koncová zřízení u stolních počítačů. Je to velká naděje a pokrok v komunikaci dětí s tak těžkým postižením.

Čtěte také:
Dávky pro rodiny s dětmi se zdravotním postižením
Nutnost odpočinku osob pečujících o dítě se ZP
V rodině není pouze nemocné dítě

↑ nahoru

Komunikace – spojení s reálným světem

Termín komunikace charakterizuje způsob sdělování a výměny informací za použití různých komunikačních médií. Zvláštní kategorií je komunikace člověka s technickým systémem. Vstupní informace mohou být počítači předávány některým z vhodných dorozumívacích prostředků, například pomocí klávesnice, myši, světelného pera či děrné pásky. Problém nastává v okamžiku, když některý uživatel nemůže prostřednictvím těchto standardních periférií (okrajové části) svůj osobní počítač ovládat.

Lidé s určitým, převážně pohybovým, handicapem mají ovládání osobního počítače pomocí klasických prostředků velice ztížené. Jedná se zejména o motorická postižení, kdy lidé s postižením mají problémy již se samotným uchopením myši, natož s jemnou manipulací myší. A jelikož se počítače v posledních deseti letech postupně staly běžnými pracovními nástroji a již se v běžném životě nelze bez nich obejít, je nutné, aby všem byla umožněna komunikace s počítačem.

Počítač může být pro jedince s postižením mnohdy hlavním prostředníkem v komunikaci s okolím, pomocníkem při jejich vzdělávání, rozvíjení smyslového vnímání či paměťových a řečových schopností. Volba ovládacího prvku je tedy pro ně zcela zásadní otázkou, která je ovlivněna nejenom typem jejich handicapu, ale také finančními možnostmi. Trh nabízí řadu možností – od jednoduchých elektromechanických spínačů přes speciální trackbally či klávesnice až ke speciálním zařízením na ovládání pozice počítačového kurzoru.

Jednotlivé typy využití počítačové komunikace:

1) Komunikace prostřednictvím očních pohybů

Na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze navrhli a vyvinuli systém nazvaný I4Control®, který umožňuje handicapovaným jedincům pomocí očních pohybů ovládat počítač. Základem systému I4Control® je malá kamera, která je k hlavě uchycena pomocí brýlové obruby. Ta zajišťuje nezávislost na pohybu hlavy (není nutno hlavu fixovat). Systém I4Control® se kromě snímacího zařízení skládá ještě z řídícího modulu, do kterého vstupuje signál z kamery.

2) Počítačová komunikace prostřednictvím speciálních koncových zařízení

I když se většina programů ovládá třeba jen jedinou klávesou, nabízí se pro usnadnění ovládání počítače adaptované myši, speciální velkoplošná tlačítka a adaptéry, které umožňují simulovat funkce běžných tlačítek klávesnice (mezerník, enter, ESC, kurzorové klávesy a podobně). Další pomůckou jsou speciální senzorové klávesnice s aktivními plochami větších rozměrů než má běžná klávesnice a s přehledně rozmístěnými základními tlačítky, velkoplošné klávesnice a dotekové monitory (touchscreens).

Počítačové pomůcky nabízí například občanské sdružení Petit, které má v nabídce i škálu výukových programů, her, slovníků a dalších praktických programů.

↑ nahoru

 

Mikrospínačové tlačítko ARTVelkoplošná externí mikrospínačová tlačítka ART:
                   


Senzorové tlačítko ARTSenzorové tlačítko ARTSenzorová tlačítka:


Tlačítka Buddy obr. 1Tlačítka Buddy, obr. 2Tlačítka Buddy, obr. 3Buddy:



KLÁVESNICE

Klávesnice IntelliKeysIntelliKeys

Jedná se o přizpůsobitelnou senzorovou (dotekovou) klávesnici menších rozměrů. Tato klávesnice je vhodná pro děti, které začínají pracovat s počítačem, klienty se specifickými vzdělávacími potřebami nebo různým postižením. Klávesnici lze ovládat prsty nohou, případně pomocí nosu či brady. Klávesnice je dodávána s šesti standardními šablonami, které umožní rychle a snadno změnit rozložení kláves. Pomocí nastavení klávesnice ji lze přizpůsobit individuálním potřebám každého uživatele (například nastavení síly doteku na klávesnici, rychlosti odezvy kláves atd.) a lze ji používat v ležaté nebo šikmé poloze.


Kurzorová klávesniceKurzorová klávesnice

Jedná se o panel s pěti mikrospínačovými tlačítky, která simulují funkce kurzorových kláves a klávesy enter. Klávesnice nesimuluje funkce myši. Toto zařízení je vhodné především pro děti, které začínají pracovat s počítačem i pro ty, kteří nejsou schopní ovládat počítač pomocí standardní klávesnice a myši.


Klávesnice MIDMEDIUMMIDMEDIUM

Další vhodnou pomůckou jsou velkoplošné klávesnice MID MEDIUM a MID BIG, s plexisklovým krytem. Tato pomůcka je vhodná pro ty postižené, kteří by mohli psát na počítači, ale standardní klávesnice jim to neumožňuje.


Ergonomická klávesniceErgonomická klávesnice

Tato ergonomická klávesnice umožňuje pohodlné psaní díky možnosti nastavení různých poloh. Klávesnici lze přizpůsobit přirozené pozici paží i rukou. Tato klávesnice tak může sloužit i lidem s postižením, kteří mají potíže s motorikou horních končetin.


Doteková obrazovkaDotekové obrazovky

Anglické slovo „TouchScreen" označuje obrazovku ovládanou dotykem. Tyto dotekové obrazovky (panely) usnadňují komunikaci přístroje s uživatelem pomocí programovatelného intuitivního rozhraní. Multimediální softwarové aplikace společně s dotekovou obrazovkou vytvářejí silný komunikační prostředek jednoduše ovladatelný i neškoleným uživatelem, kterému umožňuje bleskové pochopení funkce.


Komunikátor
Komunikátory (Pomůcky s hlasovým výstupem)
Pomůcky s hlasovým výstupem slouží k podpoře komunikace. Tyto jednoduché pomůcky umožňují nahrát a opakovaně vyvolat jednoduchý vzkaz. Jsou určeny pro práci s nemluvícími, u kterých se budují komunikačních dovednosti. Lze pořídit jednoduché komunikátory - velkoplošná tlačítka s hlasovým výstupem. Do těchto zařízení můžete nahrát (podle typu zařízení) jeden nebo i více hlasových vzkazů. V případě více vzkazů se jejich řada vzkazů generuje buď postupně, nebo v určeném pořadí, vždy po dalším stisku tlačítka. K některým komunikátorům lze připojit i externí tlačítka.


Tabulkový komunikátorTabulkový komunikátorPokročilejší tabulkové komunikátory pracují na principu komunikačních tabulek. Tyto komunikátory se liší především v počtu a rozmístění komunikačních okének. U většiny komunikátorů lze využít nahrání vzkazů pro několik druhů tabulek – na přístroji lze přepínat mezi více podúrovněmi.


BIGMackBIGmack

Umožňuje nahrání jednoho vzkazu o délce 75 vteřin a má možnost zesílení hlasitosti.


Pocket Go TalkPocket Go Talk

Pět minut nahrávacího času (12 vteřin na 1 vzkaz) je rozděleno mezi 25 možných vzkazů. Má možnost zesílení hlasitosti či využití spínače (princip skenování).

 

 

 

 

 

 

↑ nahoru

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autorka článku

Mgr. Helena Kočová

Působí na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na základě svých zkušeností s péčí o dítě se SMA konzultuje a spoluvytváří obsah vzdělávacích materiálů. Od roku 2007 pracuje v Kolpingově rodině Smečno v rámci projektu Podpora rodin s onemocněním Spinální muskulární atrofie.

Zpět na téma Děti s tělesným postižením

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS