Co je a co není veřejná prospěšnost

Autor/ka: Bc. Barbora Bečvářová
Datum publikace: 30. 06. 2013, Aktualizováno: 22. 02. 2023

Pojmem veřejná prospěšnost je označován status, který je ve většině evropských zemí používán k vymezení organizací, jež svým účelem a činností přispívají k obecnému blahu. Na základě statusu veřejné prospěšnosti se mohou tyto organizace ucházet o přímou podporu ve formě dotací či příspěvků z veřejných rozpočtů a požívat určitých výhod, zejména daňových úlev.

Obsah článku:

Důvody pro zavedení statusu veřejné prospěšnosti

V právním řádu České republiky není pojem veřejné prospěšnosti dosud normativně definován. Tento nedostatek je poněkud vágně nahrazován výkladem, podle něhož jsou za veřejně prospěšné právnické osoby považovány nestátní neziskové organizace pouze na základě svých právních forem. Jedinou další evropskou zemí s tímto přístupem je Bulharsko.

Posuzování organizací a jejich prospěšnosti se dle současného modelu děje především při jejich vzniku. Další sledování organizací může být problematické, zejména u občanských sdružení, která jsou nejrozšířenější formou neziskových organizací u nás. Občanská sdružení však nemají zákonnou povinnost vydávat výroční zprávy a jména jejich statutárních zástupců nelze vyhledat v žádném veřejném rejstříku. Tato skutečnost má za následek nízkou obligatorní transparentnost, která činí právní formu občanských sdružení snadno zneužitelnou pro daňovou a finanční kriminalitu.

Zavedení statusu veřejné prospěšnosti do našeho práva je krokem, který by mohl zásadním způsobem přispět k průhlednosti hospodaření neziskového sektoru a posílení jeho důvěryhodnosti vůči státu, veřejnosti i dárcům. Z tohoto důvodu jsou na dané téma vedeny diskuze již od přelomu let 2004 a 2005. Jejich výsledkem by měly být nezbytné legislativní změny. 

Legislativa

V rámci občanského zákoníku existuje pouze jediné ustanovení týkající se veřejné prospěšnosti, konkrétně se jedná o § 146, který obecně definuje obecnou prospěšnost.

Dále mohla problematiku rozpracovat navazující legislativa. Zejména speciální zákon o statusu veřejné prospěnosti a dále daňové zákony (§ 17a, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů) a podobně. Předposlední návrh Zákona o statusu veřejné prospěšnosti byl projednán v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk 989, avšak byl zamítnut Senátem a následně tzv. "spadl pod stůl" s koncem funkčního období PSP ČR. Stěžejním cílem zamítnutého návrhu bylo upravit podmínky, za nichž má právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, a dále vymezit práva a povinnosti právnické osoby se statusem, včetně otázky odejmutí statusu. V roce 2016 byl návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti do legislativního procesu podán znovu, jako sněmovní tisk 1005 avšak výsledkem snažení se stal zákon č. 303/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se zrušením statusu veřejné prospěšnosti. Ale veřejná prospěšnost jako taková zůstává stále zanesena pouze v § 146 občanského zákoníku.

Čtěte také:
Rizika dárcovství
Dobrovolnictví a darování času
Pro a proti pouličních sbírek

↑ nahoru

Veřejná prospěšnost v evropském kontextu

V evropských zemích se můžeme setkat se třemi základními přístupy k zakotvení právního rámce veřejné prospěšnosti. Jedná se o taxativní (konečný) výčet veřejně prospěšných účelů, výčet demonstrativní či o jinou než výčtovou metodu. Ve většině, zejména západoevropských, zemí není veřejná prospěšnost jednoznačně definována. Právo zde stanovuje spíše jen její charakteristické znaky a opírá se zde o dlouhodobou kontinuitu a platnost etických principů.

Tento způsob právního zakotvení bývá nejčastěji doprovázen demonstrativním výčtem veřejně prospěšných účelů, který je vázán na tradice, potřeby a hodnoty konkrétních zemí. Příkladem tohoto přístupu je Německo. Taxativního vymezení veřejně prospěšných činností, avšak s důrazem na jeho možné rozšíření, využívají v Maďarsku.

Zákonem o statusu veřejné prospěšnosti a vymezením veřejné prospěšnosti v občanském zákoníku se Česká republika připojuje k zemím, jejichž právo veřejnou prospěšnost definuje a zároveň konkretizuje pomocí demonstrativního výčtu veřejně prospěšných aktivit. S tímto přístupem se můžeme setkat také např. v Litvě nebo Polsku.

↑ nahoru

Internetové zdroje

Literatura

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autor článku

Bc. Barbora Bečvářová

Spisovatelka, autorka blogu Nevyléčitelná optimistka.