Zobrazit menuSkrýt menu

Rizika dárcovství

Publikováno: 22. 6. 2011, aktualizováno: 7. 9. 2016

Obsah článkuilustrační foto - pastička na myši, ve které je jako návnada umístěna jahoda

Rizika dárcovství

Riziko zneužití důvěry lidí je v souvislostech dárcovství zvláště vysoké. Všechno se dá napodobit a předstírat. Ve skutečnosti může jít jen o trik, jak vylákat z lidí peníze. Nebezpečí, že se vás někdo pokusí podvést, nelze samozřejmě nikdy úplně vyloučit. Nejlepší obranou proti možnosti podvodu je důslednost a pozornost věnovaná jak darování samotnému, tak subjektu, kterému chcete dar poskytnout. A čeho se vyvarovat a na co si dát pozor?

↑ Zpět nahoru

Obvyklé podvody 

Nejčastějším pokusem o podvodné vylákání peněz je předstírání, že vybírám příspěvky na veřejnou sbírku. Může jít o sbírku fingovanou, ale občas se podvodník pokusí zaštítit také názvem skutečně pořádané veřejné sbírky. Takové podvodné jednání je identifikovatelné poměrně snadno.

Jak poznat seriózní veřejnou sbírku a nenaletět

  • Všímejte si sběracích pokladniček: jsou očíslovány, zapečetěny, na pečeti musí být otisk razítka obecního nebo městského úřadu podle místa konání sbírky. Nemají-li pokladničky uvedené náležitosti, potom je lépe do nich nepřispívat.
  • Zaměřte se na označení dobrovolníků, kteří oslovují veřejnost v ulicích měst: dobrovolníci musí mít průkaz a osvědčení dokládající řádné konání povolené veřejné sbírky. Na průkazu musí mít jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu a číslo občanského průkazu. Musí mít také pořadové číslo, dále doklad s podpisy statutárních orgánů organizace, která koná sbírku, i s otiskem jejího razítka. Když vás dobrovolníci na ulici osloví a vy máte pochybnosti, neváhejte požádat o předložení průkazu. Dobrovolníci, kteří skutečně vybírají na veřejnou sbírku, vám rádi vyhoví. Když máte odůvodněné pochybnosti o skutečných úmyslech či totožnosti vybírajících, můžete také zavolat Policii ČR. Mohlo by se totiž jednat o trestný čin podvodu.
  • Na internetové výzvy (e-maily žádající o pomoc pro pisatele či jiné lidi v neštěstí či v bídě, a to jak u nás, tak i v zahraničí) neodpovídejte a raději je smažte. V žádném případě na ně neodpovídat ani je neposílat dál. Anonymita internetu není dobrým prostředím pro realizaci jakýchkoliv dobročinných aktivit, dokud nevíte vůbec nic o tom, kdo (a kde) sedí u počítače jako odesílatel. V lepším případě jde o neškodný SPAM, v horším případě o podvod.
  • Pečlivě si ověřujte všechna oslovení a prosby o příspěvek prostřednictvím klasické pošty, v tisku nebo reklamou na internetu: může se jednat o předstírání vybírání finančních prostředků pro neexistující nadaci. Jestliže vás osloví zástupci nadace, kterou vůbec neznáte, nemusí se jednat v každém případě o podvodníky. Nicméně je třeba si vše pečlivě ověřit. Nespokojte se tedy pouze s tím, že nadace používá hlavičkový papír, na kterém je uvedeno číslo její úřední evidence (IČ). Zjistěte si sami, jestli taková nadace skutečně existuje.  Všechny české nadace a nadační fondy jsou vedeny v nadačním rejstříku, který je součástí obchodního rejstříku a je bezplatně přístupný na internetu zde. Nahlédnutím do rejstříku rovněž zjistíte celou řadu dalších údajů o příslušné nadaci. Ty mohou být také určitým vodítkem při zvažování jeho spolehlivosti. Informace o skutečných aktivitách nadací zjistíte nahlédnutím do jeho výroční zprávy, kterou musí všechny nadace i nadační fondy povinně na základě zákona vydávat.

↑ Zpět nahoru

Na co si dát pozor

Ale co když je všechno po formální stránce v pořádku?Jak v takovém případě poznám důvěryhodnou organizaci?

Říká se, že dobré účty dělají dobré přátele. To platí i pro dárcovství. Předem si vždy zkontrolujte, jakým způsobem zvolený subjekt, kterému byste chtěli věnovat dar, zachází s již svěřenými prostředky. Velmi pravděpodobně totiž bude zacházet stejně i s vašimi penězi.

Základním zdrojem informací je výroční zpráva

  • Seznamte se s údaji ve výroční zprávě.
  • Podívejte se, kolik má organizace zaměstnanců. Aby mohla organizace dobře vést projekty, měl by počet jejích zaměstnanců být přiměřený velikosti zamýšlených a realizovaných projektů nebo obdržených darů. Organizace může samozřejmě fungovat dobře i tehdy, pokud v ní pracují samí dobrovolníci. Nicméně dobrovolnickému stylu práce organizace jsou zpravidla přiměřené menší finanční dary, které lze úspěšně spravovat s menší časovou dotací. Organizace založená na dobrovolných aktivitách však pravděpodobně nebude mít profesní kapacitu k řízení projektu s dvoumiliónovým rozpočtem. To neznamená, že byste nemohli malé organizaci věnovat dva milióny. Než tak ale učiníte, měli byste ze všeho nejdříve zjistit, jak odpovídající profesionální kapacitu nezbytnou ke správě rozpočtu a řízení projektu organizace zajistí.

Nadace, nadační fondy i obecně prospěšné společnosti vydávají výroční zprávu povinně. Občanským sdružením to zákon neukládá. Je však nepsaným pravidlem, že občanské sdružení, které chce hospodařit s darovanými prostředky pro veřejně prospěšné účely (tedy nejen s příspěvky svých členů) výroční zprávu vydává. Výroční zpráva, nebo dokument obdobného obsahu by měl být samozřejmostí i tam, kde není vyžadován zákonem. Vyplývá to ze základního požadavku úcty k dárci, který si zaslouží být přinejmenším informován o tom, jak byly jeho prostředky použity.

Podobně pečlivé prostudování si ale zaslouží rovněž výroční zpráva jakékoliv velké a zavedené organizace. Rovněž zde platí, že počet zaměstnanců by měl být přiměřený rozsahu realizovaných aktivit a jejich povaze. Některé organizace (zejména nadace) finanční prostředky spíše dále rozdělují na projekty. Zde je třeba věnovat pozornost tomu:

  • jak je zajištěna agenda programového řízení (tedy jak organizace vybírá oblasti, kam směřují finanční prostředky),
  • jak kontroluje věcnou realizaci projektů ze svých grantových prostředků,
  • jak dohlíží na finanční management projektů.

Mnoho napoví i pohled do programového portfolia takové organizace – tedy na jaké aktivity vynakládala své prostředky v minulosti a na jaké je chce vynakládat nadále.

Organizace, která spíše jen rozděluje finanční prostředky, však nepůsobí důvěryhodně, jestliže veškeré aktivity vykonává jediný člověk, který je zároveň statutárním orgánem organizace, za pomoci externí účetní služby. Neznamená to, že by muselo jít nutně o podvod. Taková osoba může být vedena těmi nejlepšími úmysly rozvíjet činnost v zájmu veřejného blaha. Jejím cílem může být ušetřit finanční prostředky za administrativní personál a odborný management a namísto toho je investovat ve prospěch potřebných.

Pokud ovšem rozsah úkolů na první pohled přesahuje fyzické možnosti jednoho člověka, je bohužel pravděpodobné, že není zajištěna efektivita využití finančních prostředků. Z důvodu nedostatku času mohou být využívány nehospodárně, a protože nejsou k dispozici ani prostředky kontroly, nemůže organizace za nevyhovujícího personálního stavu ani zjednat nápravu.

Střední a velké organizace obvykle zaměstnávají odborný personál. Některé větší neziskové organizace tak dosahují velikosti středních firem. Zde se také vyplatí porovnat portfolio jejich projektů s počty zaměstnaných odborných pracovníků a managementu. Pokud počet odborných zaměstnanců organizace není velký, a organizace má přesto poměrně rozsáhlé aktivity, měli byste se ve výroční zprávě dočíst, jak si organizace chybějící pracovníky zajišťuje. Existuje celá řada aktivit, které je vhodnější a levnější realizovat za pomoci externistů – typicky jde o vzdělávací aktivity pro dospělé. Jsou ale naopak jiné, pro jejichž kvalitní realizaci je stabilní odborný personál nezbytný. Především jde o poskytování sociálních služeb či provoz aktivit stacionárního typu.

Zásady přispívání neziskovým organizacím „bez grantové minulosti“

Zatímco v případě zavedených organizací je jejich výroční zpráva obvykle postačujícím vodítkem pro základní orientaci, nově založené a začínající organizace jsou v tomto ohledu v nevýhodě. Logicky se tak setkávají na trhu neziskových financí s nižší důvěrou. Ta vyplývá obvykle z domněnky o nedostatečných zkušenostech, protože taková organizace dosud neprokázala schopnost řídit projekty či rozdělovat odpovědně finanční prostředky. Takové domněnky ale nemusí vůbec odpovídat skutečnosti.

 

Čeho byste si měli všímat, než se rozhodnete věnovat finanční prostředky neziskové organizaci „bez minulosti“?

Odpovědná organizace:

  • je transparentní při informování o cíli své činnosti, o tom, jak hodlá tuto činnost organizovat a realizovat a co za tím účelem konkrétně podniká;
  • nemusí ještě mít výroční zprávu;
  • nemusí mít mnoho zaměstnanců;
  • se musí snažit o maximální využití veškerých prostředků na to, jak informovat veřejnost o své plánované či již realizované činnosti, na niž hodlá získat a vynaložit finanční prostředky;
  • by měla mít přehledné internetové stránky;
  • často pravidelně vydává newsletter nebo jiný zpravodaj, který informuje dárce i sympatizanty organizace o aktuálním dění v organizaci.

Pokud si nedokážete udělat jasnou představu o aktivitách organizace, ani ze zveřejňovaných údajů, potom nejde o důvěryhodnou organizaci.

 

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autor článku

JUDr. Pavla Boučková, Ph.D.

absolventka Pedagogické fakulty a následně Právnické fakulty UK v Praze pracovala pro Český helsinský výbor, dále v Úřadu vlády ČR (odbor pro lidská práva, právní spolupráce při tvorbě legislativních návrhů) a v Poradně pro občanství/Občanská a lidská práva. V současnosti působí jako advokátka v Advokátní kanceláři Rychetský Hlaváček Krampera & partneři.

Autor článku

Pavel Uhl

vystudoval politologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně a právo na Právnické fakultě UK v Praze. Působil mmj. jako právník v sekci terénních programů společnosti Člověk v tísni a jako asistent poslance PSP ČR, v současnosti pracuje jako advokát pro Advokátní kancelář Rychetský Hlaváček Krampera & partneři.

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS