Zobrazit menuSkrýt menu

Hluchoslepota

Publikováno: 10. 5. 2012, aktualizováno: 27. 6. 2016

ilustrační obrázek - dívka si zakrývá rukama očiCo je hluchoslepota? Co si můžeme představit pod pojmem složeným ze dvou slov označujících velmi závažná smyslová postižení? Kdo jsou ti, které lze takto označit? A kolik jich vlastně je?

To jsou otázky, jimiž se odborníci v České republice začali zabývat až v devadesátých letech minulého století, tedy před necelými dvaceti lety. Neznamená to však, že předtím by mezi námi lidé se současným postižením sluchuzraku nežili. Nebyli však vyčleněni jako samostatná kategorie, a tudíž jim ve většině případů nebyly poskytovány takové služby a odborná péče, které by jim problémy svázané s tímto velmi závažným postižením pomohly řešit.

Klasifikace míry postižení

Vědět, že hluchoslepý je ten, který má sluchové a zrakové postižení však nestačí. Je třeba znát, jak hluboká je vada sluchu a vada zraku, která z nich je závažnější, kdy se vada projevila, zda má progredující charakter a podobně. Odborníci hluchoslepotu klasifikují podle různých kritérií, nejčastěji však v závislosti na stupni a době sluchového a zrakového postižení.

Poradenská centra pro osoby s hluchoslepotou si obvykle vystačí s členěním do těchto kategorií:

  • Jedinci se současným postižením zraku a sluchu od narození
  • Jedinci s postižením sluchu od narození a získanou zrakovou vadou
  • Jedinci s postižením zraku od narození a získanou sluchovou vadou
  • Jedinci se získanou sluchovou i zrakovou vadou

Totální hluchoslepota je považována za postižení s nejtěžšími následky, zejména jedná-li se o vrozenou formu, ale naštěstí se tato kombinace podle statistických údajů vyskytuje jen asi u 8 % hluchoslepé populace. Totálně hluchoslepý jedinec má limitovanou možnost rozvoje a výsledky výchovné a vzdělávací péče vždy závisí na způsobu specializované intervence. Příznivější prognóza může být u dětí, u nichž se totální hluchoslepota projevila později, lze totiž předpokládat, že při získávání informací využijí sluchovou a zrakovou zkušenost.

Jedinci, u nichž převládá sluchové postižení, jsou v populaci hluchoslepých zastoupeni zhruba 12 %. Využívají i malé zbytky zraku, proto mívají méně problémů s orientací v prostředí, s hrubou i jemnou motorikou. Hloubka sluchového postižení jim však brání v rozvoji komunikačních technik založených na zvukových projevech. Důležitým informačním zdrojem jsou pro ně vibrační počitky.

Hluchoslepí s převládajícím zrakovým postižením tvoří v populaci hluchoslepých asi 35 %. Nahrazují nedostatečnou funkci zraku a sluchu hmatovým vnímáním, musí však být k aktivnímu užívání hmatu cíleně vedeni. Problémem je orientace v prostoru, zvládnutí aktu chůze a vytvoření motorické koordinace. Využití chuťového, čichového a hmatového vnímání může do určité míry nahrazovat sluch a zrak. Ve vzácných případech, kdy to stav sluchu umožňuje, mohou zvládnout i mluvenou řeč. (Ludíková, 2001) 

Nedostatečná kvalita sluchových i zrakových vjemů, popřípadě jejich úplná absence, způsobuje komunikační bariéru, hluchoslepý nemá přístup k informacím, které nutně potřebuje pro rozvoj své osobnosti. Mnohdy lze zaznamenat i citovou deprivaci způsobenou nestabilním vztahem k blízké osobě (matce, opatrovníkovi…) a sociální deprivaci z nedostatku interpersonálních kontaktů.

Příčiny

Zjistit etiologii tohoto závažného senzorického postižení je mnohdy velmi obtížné, neboť kombinace faktorů způsobujících hluchoslepotu je velice rozmanitá. Příčinou mohou být syndromy a onemocnění, při nichž je hluchoslepota dominantním příznakem, ale i naopak, kdy je hluchoslepota přidružena jako sekundární jev postižení dominantního.

O tom, jaké příčiny hluchoslepoty převažují, existuje řada výzkumů, které se v názorech na četnost konkrétních etiologických faktorů často liší. Nejčastěji je však za příčinu hluchoslepoty považována biologická nezralost, syndrom Usher (choroba prezentující se při narození nebo krátce po narození ztrátou sluchu v důsledku odumírání buněk Cortiho orgánu a progredující poruchou zraku způsobenou pigmentovou degenerací sítnice), asociace CHARGE (diagnostické označení pro skupinu vrozených malformací: zrakovou a srdeční vadu, zablokování otvorů mezi dutinou nosní a nosohltanem, mentální retardaci, nedostatečně vyvinuté pohlavní orgány, sluchovou vadu), rubeolameningitida (bakteriální zánět mozkových plen) a podobně. Mnoho případů současného postižení sluchu a zraku má však etiologii neznámou. (Souralová, Horáková, 2008)

Čtěte také:
Dávky pro rodiny dětí se zdravotním postižením
Odborná pomoc a další formy podpory dítěte s hluchoslepotou
Specifika komunikace s dítětem s hluchoslepotou

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autorka článku

doc. PhDr. Eva Souralová, Ph.D.

Působí na katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zaměřuje se na oblast surdopedie – vědeckovýzkumnou činnost v oblasti výchovy a vzdělávání sluchově postižených a hluchoslepých.

Zpět na téma Děti s hluchoslepotou

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS