Zobrazit menuSkrýt menu

Výživa nedonošených mateřským mlékem [elektronický zdroj]

Autor: Zlatohlávková, Blanka | Rok vydání: Není znám | Jazyk: Čeština
Kategorie: Zdravotní problematika | Typ dokumentu: Monografie a sborník
Plná dostupnost: ANO nedonošené děti, mateřské mléko, dítě, děti, nedonošenec, porodní váha, komplikace, neonatologie

Informační brožura o výživě nedonošených dětí mateřským mlékem. Brožura byla uveřejněna v rámci internetového centra www.nedoklubko.cz zabývajícího se problematikou předčasně narozených dětí a které umožňuje získávání informací, výměnu zkušeností a komunikaci mezi rodiči vzájemně a mezi rodiči a odborníky.

Výživa nedonošených mateřským mlékem

Vaše děťátko se Vám narodilo dříve, než jste očekávala, a Vy jste se možná na jeho příchod nestačila ještě připravit. Jste plná obav o jeho život a zdraví. Zdá se Vám, že musíte spoléhat jen na péči lékařů a sester a sama nemůžete pro své dítě nic udělat. V tomto letáčku Vám chceme povědět, že jste nezastupitelná v péči o Vaše dítě zejména tím, že mu poskytujete mateřské mléko. Přestože se miminko narodilo dříve, Vaše tělo už je většinou schopno tvořit mléko. Chceme Vám vysvětlit, proč je výživa mateřským mlékem obzvlášť důležitá pro nedonošené dítě, jaké jsou způsoby jeho krmení i co můžete udělat pro to, abyste měla dostatek mléka a mohla v budoucnu své dítě kojit.
 

Význam mateřského mléka pro nezralé dítě

Mateřské mléko, které se tvoří pro Vaše nezralé miminko, se liší od mléka pro donošené dítě. Obsahuje větší množství některých živin, které potřebuje právě nedonošené dítě. Trávicí enzymy přítomné v mateřském mléce doplňují ještě nedostatečně funkční enzymy dítěte a napomáhají tak trávení. Živiny z mateřského mléka se lépe vstřebávají nezralou střevní sliznicí.
Mateřské mléko obsahuje řadu imunologických a protizánětlivých faktorů, které pomáhají dítěti v obraně proti infekci. Některé složky mateřského mléka se účastní ničení škodlivých mikroorganizmů, jiné zabraňují jejich uchycení a pomnožení. Umožňují také, aby v dolní části trávicího ústrojí vzniklo příznivé prostředí pro “správné” bakterie. Na osídlení střeva po porodu závisí další vývoj obranyschopnosti dítěte. V mléce dítě také dostává hotové protilátky proti bakteriím a virům, kterými jste osídlena Vy. Dotýkáte-li se svého miminka nebo chováte-li ho v náručí “kůží na kůži” (”klokánkujete”), jsou na Vás přeneseny jeho kmeny mikroorganizmů, Vy proti nim “vyrobíte” protilátky a v mléku je svému dítěti předáte. Nezralé děti živené mateřským mlékem méně často onemocní obávaným střevním zánětem. Růstové faktory obsažené v mateřském mléce urychlují růst a dozrávání trávicího systému. V mateřském mléce je zastoupena většina důležitých hormonů, které ovlivňují organizmus dítěte. Dokonce malé množství mateřského mléka v časných dnech nebo týdnech po porodu pozitivně ovlivňuje zdraví dítěte v kojeneckém i dětském období.
Výživa mateřským mlékem je nejpřirozenějším a nejlevnějším způsobem výživy dítěte.

 

Výživa nedonošených dětí

Co nejdříve po narození podáváme dítěti malá množství mleziva (kolostra), abychom připravili trávicí systém na jeho příští funkci, dodali potřebné obranné i růstové faktory a zabránili poškození buněk z hladovění. Čím je dítě nezralejší, tím menšími dávkami začínáme a tím opatrněji je zvyšujeme. Mlezivo je lehce stravitelné, kaloricky vydatné, s vysokým obsahem bílkovin, vitaminů a obranných látek. Od 5. dne se mlezivo začíná měnit ve zralé mateřské mléko, maminky nezralých dětí tvoří kolostrum pravděpodobně ještě do 10. –14. dne. Zralé mateřské mléko je méně vydatné, proto v době, kdy dítě dostává jen malé dávky mléka, přednostně podáváme takzvané “zadní” mléko, které vytéká z prsu asi po 5 minutách odsávání, obsahuje více tuku a tím více kalorií. Plné mateřské mléko podáváme dítěti obvykle až v období, kdy je schopné přijmout dávku z celého prsu. Rostoucím nezralým dětem obohacujeme (fortifikujeme) mateřské mléko dalšími bílkovinami, cukry, minerály, vitaminy a stopovými prvky. Není to proto, že byste svým mlékem nezajistila správnou výživu dítěti, ale proto, že dítě ještě netráví takové množství mléka, jaké potřebuje k růstu.

 

Způsoby krmení nedonošených dětí mateřským mlékem

První kapky kolostra je možné odsát u inkubátoru na sterilní lžičku a pokud stav dítěte dovolí, podat několik kapek mléka na jazyk.

Krmení sondou
Zpočátku je většina nezralých dětí krmena sondou. Sonda je tenká umělohmotná cévka, která se zavede ústy nebo nosem do žaludku dítěte, a mateřské mléko se do ní velmi pomalu (většinou asi 20 – 30 minut) vstřikuje injekční stříkačkou. Zpočátku dítě pravidelně krmí odstříkaným mateřským mlékem sestra, později to naučí i Vás.

Krmení injekční stříkačkou
Krmení injekční stříkačkou je doporučováno jako přechod mezi sondováním a plným kojením. Jeho výhodou proti sondování je, že mléko se dostává do úst, takže dítě poznává jeho chuť a trávicí proces může začínat už v ústech, ne až v žaludku. Krmení stříkačkou lze zkoušet asi od 30. pomenstruačního týdne u dětí, které dobře dýchají. Dítěti se jemně opře konus stříkačky s mlékem o dolní dáseň a velmi pomalu se vstřikuje mléko tak, aby dítě stačilo polykat. Dítě vykonává sací pohyby, ale nemělo by stříkačku uchopit rty a táhnout píst, protože by se učilo sát jinak než při kojení.

Je možné zkusit i jiné přechodné způsoby krmení, například lžičkou nebo sondou přilepenou na prstu, který zasunete dítěti do úst. Nejvhodnější “alternativní” způsob krmení Vašeho dítěte najdete s pomocí ošetřující sestry.

Problematikou předčasně narozených dětí (nejen v souvislosti s kojením) se na portále Šance Dětem zabývají:

- článek od Jakuba Tkaczyka s názvem "Nedonošené dítě"

- videodokument s názvem "Františkův příběh: Předčasně narozený".

Nahoru

Facebook Šance Dětem YouTube SanceDetem RSS RSS