Depresivita v adolescenci

Autor/ka
Rok vzniku:
2010
Jazyk dokumentu
Čeština
Druh dokumentu:
Vysokoškolská práce
Online dostupnost
Ano
Podrobnosti o dokumentu

Cílem práce bylo analyzovat vývoj depresivity v průběhu adolescence, konkrétně od časné adolescence ve 13 letech až po pozdní adolescenci reprezentovanou měřením v 17 letech. V teoretické části byla přiblížena nejdůležitější aktuální výzkumná témata týkající se depresivity v adolescenci. Specifická pozornost byla věnována vývojovému aspektu depresivity, a také jejímu vymezení jako proměnné charakterizované mírou depresivních symptomů, která je odlišná od klinicky chápané deprese. Vývoj depresivity byl popsán s důrazem na souvislosti s příslušností respondenta k ženskému nebo mužskému a k dalším kategoriím potenciálních prediktorů nárůstu depresivity, kterými jsou typy vnímané psychosociální zátěže a strategie zvládání. Cílem empirické části bylo ověřit zjištění zahraničních výzkumů týkajících se nárůstu depresivity v adolescenci a také vyšší míru depresivity u adolescentních dívek než u adolescentních chlapců. Dále bylo cílem identifikovat proměnné, které mohou mít souvislost s rozdílem v depresivitě mezi dívkami a chlapci. Jako hypotetické prediktory byly na základě teoretických předpokladů určeno pět typů subjektivně vnímané psychosociální zátěže a 7 stylů zvládání zátěžových situací (copingových strategií). K tomuto byl využit dvojí model analýzy, jehož jedna část byla zaměřena na ověření hypotéz vysvětlujících výskyt rozdílu mezi dívkami a chlapci moderací – tedy že dívky reagují na stejnou mírou psychosociální zátěže vyšší mírou depresivity než chlapci. Druhá část potom ověřovala hypotézu mediační, tedy že dívky reagují na zátěž depresivnějí, protože jí jsou více než chlapci vystavení. Tentýž model byl aplikován i na ověření funkce strategií zvládání ve vztahu mezi pohlavím a depresivitu. Testování těchto modelů přineslo zjištění, že větší potenciál pro vysvětlení depresivity mezi pohlavími má model mediační, konkrétně zprostředkování vnímanou psychosociální zátěží v oblasti adaptace na vývojové změny v období adolescence. Ten zprostředkovává velkou část rozdílu, v 15letech dokonce celý rozdíl v depresivitě mez pohlavími. Další část empirické části byla věnována longitudinální analýze latentní vývojové křivky depresivity. V tomto modelu byl testován vliv potenciálních predikotrů znovu v doménách psychosociální zátěže a stylů zvládání a také pohlaví. Nebyla prokázána predikce psychosociální zátěže na nárůst depresivity v adolescenci, ale přesně naopak. Depresivita ve 13 letech funguje jako prediktor nárůstu v míře vnímané psychosociální zátěže a to speciálně u dívek.

 

Související obsah

Problematice depresí se na portále Šance Dětem věnují články:

- od Jana Kulhánka na téma "Poruchy nálady"

- od Kateřiny Krtičkové na téma "Deprese u dětí"

- od Jana Kulhánka na téma "Nejčastější duševní onemocnění".

Zdroj dat
http://is.muni.cz/th/78664/fss_m