Zobrazit menuSkrýt menu

Citová vazba k rodičům u adolescentů s poruchami chování

Autor: Chatrná, Michala | Rok vydání: 2006 | Jazyk: Čeština
Kategorie: Zdravotní problematika | Typ dokumentu: Diplomová práce
Plná dostupnost: ANO Lacinová, Lenka, dítě, děti, adolescent, rodina, rodiče, postižení, handicap, porucha chování, citová vazba

Diplomová práce se věnuje problematice citové vazby k rodičům v časné adolescenci. Teoretický rámec práce tvoří teorie citové vazby neboli attachmentu, která zdůrazňuje klíčový význam vztahů v životě jedince a předpokládá vliv organizace citové vazby na budoucí vývoj osobnosti, její případné poruchy, emocionální stabilitu a schopnost úspěšné adaptace. Podle modelu vývojové psychopatologie představuje jistá organizace citové vazby protektivní faktor a je asociována se zdravým vývojem jedince. Nejistá citová vazba znamená pro další vývoj dítěte naopak určitou vulnerabilitu a vykazuje souvislost s nižší sociální kompetencí, méně efektivní emocionální regulací a sociální adaptací a s psychickými poruchami (Greenberg, 1999; Štefánková, 2005a). Realizovaný výzkum se zaměřoval na citovou vazbu adolescentů k rodičům v souvislosti s poruchami chování. Vedle popisu jednotlivých aspektů citové vazby a rozdílů mezi skupinou adolescentů s poruchami chování (ze středisek výchovné péče) a adolescentů bez poruchy (z běžných tříd základních škol) bylo jedním z cílů výzkumu také získání zkušeností s aplikací německé metody BISK (Das Bindungsinterview für späte Kindheit Interview o citové vazbě v pozdním dětství) v českém prostředí. Rozdíly v organizaci citové vazby byly mezi uvedenými skupinami sledovány na třech úrovních popsaných v použité metodice, a sice na úrovni aktuální reprezentace podpory a přístupnosti primárních osob pro dítě, strategií chování dítěte při emocionální zátěži a míry zátěže dítěte způsobované primárními osobami. Výsledky získané kvantitativní i kvalitativní analýzou 38 rozhovorů potvrdily existenci rozdílů ve všech těchto aspektech. Dospívající s diagnostikovanou poruchou chování vypovídali v průměru o méně podporující reprezentaci obou rodičů, ve větší míře používali vyhýbavé strategie chování v situacích zátěže a jejich rodiče v nich ve srovnání se skupinou adolescentů bez poruchy častěji indukovali emocionální zátěž. Zkušenosti s metodou BISK použitou ve výzkumné části práce daly podnět k diskuzi s jejími autory o možné úpravě některých škál, mimo jiné naznačily také možnosti jejího využití v diagnostice i terapii. Provedený výzkum celkově přispěl k rozšíření poznatků v oblasti citové vazby a k porozumění vztahu mezi organizací citové vazby a poruchami chování. Jeho závěry poskytují také cenné informace pro další směřování rozsáhlejšího výzkumného projektu, který zkoumá citovou vazbu k rodičům ve vztahu ke struktuře osobnosti, emocionální regulaci a strategiím zvládání zátěže v rané adolescenci, a jehož cílem je posouzení vhodnosti BISK na zjišťování citové vazby k rodičům v časné adolescenci v českém kontextu.

Oponent práce Lenka Lacinová.

Nahoru

Facebook Šance Dětem YouTube SanceDetem RSS RSS