Zobrazit menuSkrýt menu

Čtenářské dotazy k dávkám pro rodiny dětí se zdravotním postižením

Publikováno: 12. 9. 2013, aktualizováno: 17. 7. 2019 | Kategorie: Téma měsíce

Pokud byste se chtěli k problematice sociálních dávek pro rodiny dětí se zdravotním postižením na cokoliv zeptat naší spolupracující odbornice Mgr. Jitky Vrchotové, DiS., pošlete svoji otázku na e-mail nazory@sancedetem.cz. Odpověď pro vás zdarma zajistíme, zašleme vám ji e-mailem a anonymně bude zveřejněna i zde pod článkem.

O problematice dávek pro rodiny dětí se zdravotním postižením se dočtete v těchto článcích:

Na čtenářské dotazy odpovídá Mgr. Jitka Koutová (roz. Vrchotová)

Nárok na ZTP a příspěvek na péči

Mám dceru ve věku rok a pět měsíců. Narodila se bez levého předloktí a ruky, jinou vrozenou vadu nemá. Šlo o amputaci amniontickým pruhem, genetická vyšetření jsou v pořádku. V roce jejího věku jsme zažádali o ZTP a příspěvek na péči.

Posudková lékařka zhodnotila, že zaostává za vrstevníky (dle jejich kritérií) pouze v péči o zdraví a osobních aktivitách. Že sice její zdravotní stav je trvale nepříznivý, nesplňuje však minimálně tři kategorie, ve kterých by zaostávala za vrstevníky. Osobně jsem z toho velice znechucená, protože dítě jejího věku dle mého názoru nelze porovnávat, neboť u něj většinu péče provádí rodič. A jestli nyní splňuje pouze dvě kategorie, tak by mě zajimalo, jestli například za dva roky, kdy už bude mět zvládat zavazovat boty nebo krájet příborem, by to hodnocení změnili.

Myslela jsem si, že když prokazatelně má nějaký handicap, že nárok na ZTP má, ne že budeme muset někomu dokazovat, že bez ruky se žije hůř. Člověk řeší spoustu problémů, například zda ji učit s protézou nebo bez..., v budoucnu nebude moct volit ze všech povoláni...  A pak do toho ještě úřady. Byla bych vám moc vděčná, kdybyste mi poradili, zda má vůbec cenu se odvolávat, připadně, jak to formulovat.

Přestože Váš dotaz je položen jednoduše, odpověď na něj tak jednoduchá není.

Pro přehlednost si dovolím odpověď rozdělit na několik částí:

1) Příspěvek na péči

Jak jste se mohla dočíst na našich webových stránkách (podrobně viz zde), podmínky nároku na příspěvek na péči nejsou závislé na konkrétní diagnóze, ale na tom, jaký má zdravotní stav žadatele vliv na jeho schopnosti sebeobsluhy, respektive na vykonávání takzvaných životních potřeb. Chcete-li vědět, na jaký stupeň příspěvku na péči by měla mít Vaše dcera nárok (případně, zda jí nárok vůbec vznikne), je třeba si jednotlivé životní potřeby projít a (sama pro sebe) si zhodnotit, zda je dcera v dané oblasti soběstačná či nikoli.

Vyjádření posudkové lékařky o porovnávání s dětmi jejího věku je třeba chápat v tom smyslu, že mnoho rodičů své (zdravotně postižené) děti zbytečně hýčká a rozmazluje. Často za ně dělají i úkony, které by děti s trochou snahy zvládly samy. Je tedy třeba rozlišovat to, co dítě opravdu nezvládá (neslyší = nemůže telefonovat, nevidí = potřebuje doprovod a podobně), a to, co mu rodič nedovolí udělat.

Co se týče věku a podmínek nároku na příspěvek na péči, viděla bych zde spíše sestupnou tendenci. Dnes je dcerka malá, na svůj „specifický“ zdravotní stav ještě není plně adaptovaná, nemá nacvičené „zástupné“ postupy a náhradní řešení, čím však bude starší, tím na tom bude lépe. Naučí se mnoho věcí zvládat druhou, zdravou rukou, možná bude šikovně využívat protézu a podobně. Dovolím si tedy tvrdit, že pokud by měla mít nárok na příspěvek na péči, pak dnes, do budoucna bych však preferovala posilování její samostatnosti a zapojování do společnosti (byť s nesporným omezením).

Je pochopitelné, že rok a půl staré dítě, navíc s jednou chybějící končetinou, nezvládá tolik, co stejně staré dítě bez takto závažného postižení. Je však třeba uvědomovat si, na které úkony má ztráta horní končetiny vliv (například osobní aktivity, péče o zdraví) a na které ztráta horní končetiny vliv nemá (například mobilita, orientace, komunikace).

U životních potřeb typu „oblékání a obouvání“ nebo „tělesná hygiena“, ale i u dalších je vše na určitém „vyargumentovávání“. Na každý Váš argument je dobré připojit vyjádření lékaře (například s ohledem na věk dítěte není zatím vhodné využívání protézy nebo to vhodné je, ale dcera se s protézou zatím učí zacházet). Vždy počítejte s tím, že názor (odborného) lékaře bude mít při odvolání větší váhu, zvláště bude-li k textu odvolání přiložena lékařská zpráva.

Co se týče toho, zda odvolání podávat či nikoli, pak odpověď zní takto:

Najdete-li mezi životními potřebami nejméně tři, respektive nejméně jednu (dvě Vám již byly uznány), které budete umět logicky vysvětlit a obhájit, pak odvolání rozhodně podejte.

Schopnost zvládat jednotlivé životní potřeby posuzuje nejprve sociální pracovník (v domácnosti žadatele) a pak posudkový lékař, který si vyžádá zprávu dětského lékaře. Vždy je třeba vyjádření všech tří odborníků (sociální pracovník, posudkový lékař, ošetřující lékař).

Při sepisování odvolání tedy můžete čerpat ze zpráv z tří různých zdrojů – od sociálního pracovníka, který popisuje situaci ve Vaší domácnosti a potřeby Vaší dcery, od praktického lékaře, který by měl mít k dispozici zprávy od odborného lékaře, respektive lékařů, a od posudkového lékaře, jehož vyjádření slouží jako podklad pro vydání rozhodnutí = úřad práce vypracuje rozhodnutí, které názor posudkového lékaře „kopíruje“.

V praxi se setkávám s tím, že praktický lékař může zprávy odborných lékařů nesprávně interpretovat nebo neuvést některé důležité skutečnosti. To, že je ve zprávě posudkového lékaře uveden seznam lékařských zpráv odborných lékařů, tedy v praxi bohužel neznamená, že posudkový lékař tyto zprávy viděl, on jen četl souhrnnou zprávu, kterou (dle těchto zpráv) vypracoval praktický lékař.

Špatně nebo neúplně popsanou situaci tedy můžete v odvolání napadnout a konkrétní (Vámi vybrané) zprávy k odvolání přiložit a nebo z nich rovnou citovat.

Stejně tak může docházet ke zkreslení situace tím, že posudkový lékař hodnotí zdravotní stav jen na základě lékařských zpráv. Domníváte-li se, že pokud by lékař dcerku viděl, hodnotil by ji jinak, žádejte v odvolání osobní posouzení zdravotního stavu před komisí.

Vyjádření sociálního pracovníka a posudkového lékaře by Vám měli poskytnout na úřadě práce (na nahlížení do spisu, poskytnutí kopií nebo opisů máte právo dle správního řádu).

Vyjádření dětského lékaře můžete získat přímo u tohoto lékaře, případně na posudkové komisi (kontakty na posudkovou komisi najdete na zprávě posudkového lékaře).

Jen pro úplnost dodávám, že odvolání je třeba podat do 15 dnů ode dne převzetí odvolání na poště nebo úřadě. Pozor, na poště se odvolací lhůta začíná počítat od 10. dne uložení.

Do odvolání doporučuji zdůraznit dvě životní potřeby, které byly dceři již uznány (aby nebyly znovu posuzovány), a připsat další, které chcete, aby jí ještě byly „započítány“. Poté uveďte celkový počet (Vámi) vybraných životních potřeb a v závěru uveďte, jaký stupeň příspěvku chcete, aby byl dceři přiznán.

To sice neznamená, že úřad Vašemu odvolání bez námitek vyhoví, z textu by však mělo být jasné, co napadáte (a proč) a jakou změnu žádáte.

Pro sepsání odvolání můžete využít vzor, je velmi návodný. Odkaz zde: http://www.prispevek-na-peci.cz/odvolani.html.

(Přestože žadatelem o příspěvek je dcera, text odvolání doporučuji formulovat ve stylu: „Já, matka, zastupující dceru, uvádím, že dcera nezvládá…“)

2) Posouzení nároku na průkaz ZTP (resp. průkaz OZP, tj. TP, ZTP a ZTP/P)

Jelikož píšete, že jste žádost podávali v době, kdy dceři byl rok, předpokládám, že žádost byla podána ještě v roce 2013. V roce 2013 byl nárok na průkaz OZP propojen s příspěvkem na péči. Posuzování tedy probíhalo dle životních potřeb, které žadatel nezvládal. Jelikož dceři nevznikl v loňském roce nárok na příspěvek na péči, nevznikl jí ani nárok na průkaz ZTP.

V této chvíli je tedy na Vašem uvážení, zda řízení o průkazu OZP necháte uzavřít a požádáte o průkaz dle nových předpisů (viz dále) a nebo zda podáte odvolání a požádáte o znovuposouzení žádosti.

Aby Vaše dcera získala průkaz ZTP, o který usilujete, musela by být uznána její závislost nejméně ve čtyřech (nebo více) životních potřebách a nebo by musela být uznána její závislost v oblasti mobility (tělesná postižení omezující pohyblivost) či orientace (zejména smyslové vady – zrak a sluch).

Podmínky pro uznání mobility ani orientace patrně dcera nesplní. Uznání ostatních životních potřeb jsem popsala výše.

Pro sepsání odvolání můžete opět využít vzor zde: http://www.prukaz-ztp.cz/odvolani.html.

3) Posouzení nároku na průkaz OZP dle nových předpisů

Podmínky nároku na průkaz OZP jsou upraveny zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, a prováděcí vyhláškou č. 388/2011. Zákon i vyhláška byly k lednu 2014 novelizovány. Nově již nejsou posuzovány životní potřeby (respektive mobilita a orientace), nárok na průkaz je vztahován ke konkrétním diagnózám.

Nelze jednoznačně říci, že podmínky pro přiznání průkazů OZP jsou pro všechny žadatele lepší. Podmínky jsou však jiné, posuzování by mělo být jednodušší a transparentnější. Nárok na průkaz by také měl vzniknout většímu okruhu osob, zda je to však výhodnější pro Vaši dceru, to si nedovolím hodnotit.

Pro obecnou orientaci doporučuji text novely vyhlášky č. 288/2011 prostudovat.

Posudkový lékař, respektive posudková komise vychází při posuzování zdravotního stavu žadatele o průkaz z jeho zdravotnické dokumentace (kterou si vyžádá zpravidla od praktického lékaře žadatele) a posoudí, zda zdravotní stav odpovídá zdravotnímu stavu odůvodňujícímu přiznání průkazu.

Budete-li po prostudování textu vyhlášky přesvědčena, že nové předpisy jsou pro dcerku příznivější než posuzování využívané do 31. 12. 2013, nechte předchozí řízení „doběhnout“. Tedy počkejte, až vyprší lhůta pro odvolání, tím nabude rozhodnutí právní moci a poté můžete podat novou žádost.

Zamítnutý příspěvek na motorové vozidlo a odvolání

Mám syna autistu, středně těžká retardace, IQ 40, věk 10 let. Před pěti lety jsme příspěvek na motorové vozidlo dostali, nyní nám bylo zamítnuto. Syn trpí při jízdě autobusem, nemá rád kontakt s více lidmi. Čtyři dny v týdnu dojíždíme do města vzdáleného 13 km na svoz, který sváží děti do speciální školy a odpoledne přiváží. V pátek svoz nejezdí, musíme syna dopravovat sami do města vzdáleného 35 km. Chtěla jsem se zeptat, jestli bych za takových podmínek mohla mít nárok na příspěvek. Zda mám podat odvolání…

Příspěvek na pořízení motorového vozidla upravuje zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Dle tohoto zákona je poskytován takzvaný příspěvek na zvláštní pomůcku, který může být mimo jiné poskytnut na pořízení motorového vozidla. Na příspěvek má nárok osoba s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí anebo s těžkou či hlubokou mentální retardací.

Žádost se podává na úřadě práce a to, zda žadatel splňuje kritéria zákona, tedy zda Váš syn je osobou s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, hodnotí posudkový lékař. Posudkový lékař si pro posouzení zdravotního stavu zpravidla vyžádá zprávu od praktického lékaře, může si také předvolat žadatele k osobnímu posouzení, u této dávky se však s osobním posuzováním „před posudkovou komisí“ příliš často nesetkávám.

Posudkový lékař své vyjádření (posudek o zdravotním stavu) předá zpět úřadu práce a úřad práce vydá rozhodnutí. Ještě před vydáním rozhodnutí však vyzve žadatele k „vyjádření k podkladům rozhodnutí“ (podrobněji viz dále).

Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení motorového vozidla, je rovněž podmínkou, že se osoba opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje a že je schopna řídit motorové vozidlo nebo je schopna být převážena motorovým vozidlem; splnění podmínky opakovaného dopravování prokazuje žadatel (nebo jeho zákonný zástupce) čestným prohlášením.

Výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla se stanoví s přihlédnutím k četnosti a důvodu dopravy, k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla činí 200 tisíc Kč.

Jelikož jsem neviděla rozhodnutí ani zprávu posudkového lékaře (oba dokumenty byste měla mít k dispozici, pokud je nemáte, doporučuji vyžádat si je na úřadě práce, kde byla žádost vyřizována), mohu jen obecně usuzovat, jaké byly důvody pro zamítnutí.

Domnívám se že by to mohly být tyto:

1) Praktický lékař vypracoval zprávu nesprávně či nepřesně nebo neuvedl všechny důležité skutečnosti. Zprávu praktického lékaře si můžete vyžádat přímo u tohoto lékaře, může se však stát, že ji vyplňoval na stroji či v ruce a kopii nemá k dispozici. V tom případě je zpráva uložena ve spisu Vašeho syna na posudkové komisi, i zde si ji můžete vyžádat. Kontakty na posudkovou službu Vám poskytnou na úřadě práce.

2) Posudkový lékař neuznal, že syn má těžkou nebo hlubokou mentální retardaci. Domnívám se, že popis synovy diagnózy, který jste uvedla ve svém dotazu, vyplývá z nějaké zprávy od odborného lékaře. Máte-li tuto zprávu k dispozici, můžete ji použít jako podklad pro odvolání a názor posudkového lékaře rozporovat.

3) Posudkový lékař mohl ve svém vyjádření uvést, že zdravotní stav syna vylučuje přiznání  příspěvku. V zákoně č. 329/2011, příloha, odst. II. je uvedeno toto:

„a) duševní poruchy, poruchy chování a poruchy intelektu se závažnou poruchou, s narušením rozpoznávacích a ovládacích schopností, stavy závislosti na návykové látce nebo návykových látkách, způsobují-li nemožnost užívání pomůcky,“

Také tento názor je možné napadnout, avšak opět vyjádřením odborného lékaře.

Jak tedy postupovat?

Jelikož píšete, že žádost již byla zamítnuta, domnívám se, že již bylo vydáno rozhodnutí. Pokud ne a byla jste „pouze“ vyzvána k vyjádření k podkladům rozhodnutí, můžete se v této chvíli vypravit na úřad a v rámci „vyjadřování k podkladům“ zprávu posudkového lékaře napadnout, doložit zprávy odborných lékařů, případně můžete požádat o osobní posouzení syna před posudkovou komisí.

Sepsání námitek je povinností pracovnice úřadu práce, ale text můžete sestavit i sama. Jako podklad můžete použít vzor pro odvolání, viz dále.

Pokud již bylo vydáno rozhodnutí, jediným opravným prostředkem je odvolání. Odvolání je třeba podat nejpozději do 15 (kalendářních) dnů ode dne převzetí rozhodnutí na poště nebo úřadě. Je-li rozhodnutí zasíláno poštou, začíná odvolací lhůta běžet 10. den uložení na poště.

Odvolání můžete sepsat dle vzoru, který si můžete stáhnout zde: https://www.c-m-t.cz/2017/04/03/vzor-odvolani-proti-rozhodnuti-o-nepriznani-prispevku-na-zvlastni-pomucku/.

Pokud by Vám bylo cokoli nejasného, neváhejte mne opět kontaktovat, ráda Vám vše vysvětlím.

Odečítají se výdaje?

Nedočetla jsem se, zda se na přídavky na děti odečítají výdaje. Mám sice příjem 2,4 životního minima, ale po zaplacení všech měsíčních nutných nákladů mi zbývá na jídlo pro dva lidi 2 800 Kč na měsíc.

V tomto směru vás bohužel patrně příliš nepotěším. Výdaje jsou zohledňovány v podstatě jen u příspěvku na bydlení, a to do té míry, že na jejich základě je vypočítávána výše této dávky. Jedná se o dávku, která není prioritně určena rodinám s dětmi, proto jsem ji v článku nezmiňovala (podrobné informace o příspěvku na bydlení naleznete zde: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni).

U přídavků na děti nejsou výdaje zohledňovány, hodnotí se pouze příjmy rodiny a na jejich základě je nárok posuzován. Je tedy namístě zvážit možnosti zvýšení příjmů. Neznám vaši sociální situaci, ale obecně mohu doporučit prostudování podmínek pro získání dalších dávek,například již zmiňovaného příspěvku na bydlení (zde bývá největším problémem splnění podmínky nájemní smlouvy a trvalého bydliště), dávek pomoci v hmotné nouzi – zejména pro jednorázové větší výdaje můžete čerpat takzvanou mimořádnou okamžitou pomoc (to může být užitečné například na začátku roku, kdy je třeba dětem zakoupit školní pomůcky, nové oblečení a podobně, v průběhu roku pak například na úhradu školy v přírodě, lázní, … Tuto dávku mohou získat i rodiny, jejichž příjem je „lehce" nad hranicí hmotné nouze a na ostatní dávky (doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí) „nedosáhnou".

Podrobné informace o dalších sociálních dávkách naleznete zde: http://portal.mpsv.cz/soc/poradce

Jste-li matka samoživitelka, pak doporučuji zvážit možnost požádání o navýšení výživného od otce dítěte (podání k soudu je osvobozeno od poplatků, se sepsáním vám ochotně pomohu pracovníci v kterékoli Občanské poradně, kontakty najdete na www.obcanskeporadny.cz, nebo pracovníci OSPOD v místě vašeho trvalého bydliště).

Změny po dovršení zletilosti u syna se zdravotním postižením

Můj syn se narodil neslyšící, je uživatelem kochleárního implantátu a má voperovaný kardiostimulátor (defibrilátor). Osmnácti let dovrší v červnu 2014 – chtěla bych vědět, co se pro nás tímto mění. Nyní má 2. stupeň a průkaz ZTP/P. Vozíme syna každý den do školy od nás vzdálené 35 km, je to časově i finančně velmi náročné.

Co se týče dovršení 18 let syna, tak k asi největším změnám dojde v pobírání příspěvku na péči. U osob mladších 18 let není posuzována životní potřeba „péče o domácnosti“, u osob starších 18 let již tento bod posuzován je. Pro nárok na příspěvek na péči tedy bude hodnoceno, zda syn zvládá všech deset životních potřeb, a ne jen devět, jako je tomu u dětí.

(Podrobné informace a popis životních potřeb naleznete v článku Příspěvek na péči.)

Spolu s touto změnou se mění i to, kolik životních potřeb je třeba „nezvládat“ pro nárok na jednotlivé stupně příspěvku na péči, a to takto:

Děti do 18 let věku – počet nezvládnutých životních potřeb:

a) stupeň I – 3

b) stupeň II – 4 nebo 5

c) stupeň III – 6 nebo 7

d) stupeň IV – 8 nebo 9

Dospělí – počet nezvládnutých životních potřeb:

a) stupeň I – 4

b) stupeň II – 5 nebo 6

c) stupeň III – 7 nebo 8

d) stupeň IV – 9 nebo 10

Lze tedy očekávat, že dojde k přezkoumání/novému posouzení nároku na příspěvek na péči.

Dochází také ke změně výše příspěvku na péči. V jednotlivých stupních je vyplácen v těchto částkách:

Výše příspěvku na péči

Osoby do 18 let věku: 

I. stupeň (lehká závislost) – 3 000 Kč/měsíc

II. stupeň (středně těžká závislost) – 6 000 Kč/měsíc

III. stupeň (těžká závislost) – 9 000 Kč/měsíc

IV. stupeň (úplná závislost) – 12 000 Kč/měsíc

Osoby (děti) starší 18 let věku:

I. stupeň (lehká závislost) – 800 Kč/měsíc

II. stupeň (středně těžká závislost) – 4 000 Kč/měsíc

III. stupeň (těžká závislost) – 8 000 Kč/měsíc

IV. stupeň (úplná závislost) – 12 000 Kč/měsíc

Dále může dojít k přezkoumání nároku na příspěvek na mobilitu. Zde záleží na tom, dokdy byl synovi přiznán (datum, do kdy nárok potrvá, najdete v rozhodnutí). Pokud byl synovi přiznán příspěvek na mobilitu na základě průkazu ZTP/P, bude doba nároku shodná s dobou platnosti průkazu ZTP/P.

Jelikož ve svém dotazu nepíšete, jaké dávky syn čerpá, je pro mne obtížné říci Vám, co dalšího se v jejich pobírání změní. Obecně však platí to, že napříště bude žadatelem o jakékoli dávky syn, samozřejmě v případě, že je plně způsobilý k právním úkonům, respektive plně svéprávný. Pokud by nebyl, své záležitosti by patrně vyřizoval prostřednictvím nebo v doprovodu opatrovníka.

Jelikož zdravotní postižení, která v dotazu popisujete, jsou velmi závažná, bude syn patrně po celý svůj život limitován, co se týče pracovního uplatnění. Doporučuji tedy požádat o invalidní důchod. Žádost o invalidní důchod bude také podávat syn, pokud žádost podáte ještě před jeho 18. narozeninami, měla byste jej doprovázet. Napříště však může své záležitosti ohledně invalidního důchodu, a to včetně např. jednání před posudkovou komisí, vyřizovat syn sám (pokud mu to zdravotní stav umožňuje), případně v doprovodu tlumočníka do znakového jazyka.

Pro podání žádosti není k dispozici žádný „papírový“ formulář. Žádost se podává osobně na Okresní správě sociálního zabezpečení v místě trvalého bydliště. Kontakty najdete na www.cssz.cz.

Co se týče dalších sociálních dávek, lze obecně říci, že k mnoha změnám nedojde. Jelikož uvádíte, že syn studuje, bude na něj i nadále pohlíženo jako na nezaopatřené (byť zletilé) dítě. Většinu výhod tedy může čerpat buď po celou dobu studia, nebo nejméně do věku 26 let.

Jednorázová pomoc při úhradě regulačního poplatku za dítě v nemocnici

Obracím se na Vás s dotazem a prosbou, která se týká jednorázové pomoci při úhradě regulačního poplatku za pobyt v nemocnici na Klinice dětské anesteziologie a resuscitace, kde máme dlouhodobě hospitalizovaného chlapečka Vojtíška (17 měsíců).

Zmiňujete se o jednorázové pomoci, máte tedy zřejmě na mysli dávku z balíčku dávek pomoci v hmotné nouzi (dle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi), která se nazývá „mimořádná okamžitá pomoc“.

Než však přikročím k popisu podmínek pro výplatu této dávky, dovolím si zde pro úplnost uvést informaci týkající se úhrady regulačních poplatků (zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění). Volně parafrázuji: Regulační poplatek se neplatí, jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi (tj. úřadem práce) ne starším 30 dnů.

Jelikož se však ptáte na mimořádnou okamžitou pomoc, pak výše uvedenou informaci patrně neznáte (což nepředpokládám) nebo jste osobou (rodinou), jejíž příjmy jsou na hranici (či lehce nad hranicí) hmotné nouze. Tato dávka je totiž dle zákona určena na úhradu jednorázových větších výdajů rodiny (osoby), která žije trvale buď pod hranicí, nebo na hranici hmotné nouze. Rozhodnete-li se o dávku požádat, je třeba argumentovat tím, že pobytem v nemocnici byla odvrácena vážná újma na zdraví/životě dítěte a, že přestože příjem vaší rodiny je nad hranicí hmotné nouze, není dostatečný pro vytváření finančních rezerv na úhradu větších výdajů, jako je tento.

Příspěvek může být poskytnout až do 100 % částky, která je potřeba na úhradu poplatků v nemocnici. Vždy se však přihlíží i k příjmům žadatele a osob s ním posuzovaných (ve vašem případě to budete vy, otec dítěte, žije-li s vámi ve společné domácnosti, případně další osoby, které společně s vámi hospodaří) a k odůvodnění potřebnosti výdaje.

Jelikož se jedná o dávku, jejíž přiznání i výše závisí na rozhodnutí přísného úřadu, doporučuji vše velmi dobře uvážit a „vyargumentovat“, a to nejen důvod hospitalizace v nemocnici (ten je jistě zřejmý a vyplývá z lékařských zpráv, které nebude problém doložit), ale také z toho, proč vaše rodina nemůže dosahovat vyšších příjmů (například proto, že péče o dítě se zdravotním postižením je nutně provázena zvýšenými výdaji, zvýšenou potřebou času, který pak není možné využít třeba na to, abyste si našla brigádu/zaměstnání a podobně).

Doporučuji volit jasné a pádné argumenty, avšak nezahlcovat úřad zbytečnými informacemi či „omáčkou“. Uveďte všechny důležité skutečnosti, vyjadřujte se však jasně, stručně a především věcně. V opačném případě se může stát, že pracovníci úřadu odůvodnění náležitě neprostudují a dávku zamítnou nebo přiznají v minimální výši.

Zde najdete další informace týkající se dávek pomoci v hmotné nouzi: http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/pomoc

Zde pak potřebné formuláře (nezapomeňte vyplnit nejen žádost, ale také další doklady z přehledu na této stránce): https://formulare.mpsv.cz/oknouze/cs/welcome/index.jsp

Dávky pro syna-diabetika

Mám syna diabetika v celodenní péči, má typ 1. Kolik můžu na něho dostávat, když se o něho starám?

Vaše otázka je velmi obecná, proto nevím jakou konkrétní dávku máte na mysli. Pokud by se jednalo o oblast péče, pak by výplata náležela prostřednictvím příspěvku na péči. Nárok na tento příspěvek se však neodvíjí od diagnóz, ale od konkrétních potřeb, které má každý žadatel (dítě). Tyto potřeby mohou být navíc velmi odlišné i u dvou dětí (či dospělých) s totožnou diagnózou.

Pro obecnou představu o podmínkách získání příspěvku doporučuji prostudovat informace uvedené zde: /cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/davky-pro-rodiny-deti-se-zdravotnim-postizenim/prispevek-na-peci.shtml.

Vždy je třeba projít si podmínky pro hodnocení všech deseti, respektive devíti životních potřeb: (a) Mobilita, b) Orientace, c) Komunikace, d) Stravování, e) Oblékání a obouvání, f) Tělesná hygiena, g) Výkon fyziologické potřeby, h) Péče o zdraví, i) Osobní aktivity) a zjistit, které tyto úkony dítě nezvládá, a potřebuje tedy pomoc rodiče (či jiného dospělého).

U dítěte s diabetem (bez dalšího přidruženého postižení) bych se zaměřila především na stravování, péči o zdraví, dotčeny mohou být i osobní aktivity. Uzná-li posudkový lékař závislost dítěte ve všech těchto třech oblastech, vznikne zde nárok na příspěvek na péči v I. stupni, tj. měsíční částku 3 000 Kč.

To však jen tipuji, jak jsem již uvedla, potřeby dítěte mohou být jiné, vy jako rodič je jistě znáte velice dobře. Nárok na příspěvek můžete také konzultovat s ošetřujícím lékařem (diabetologem či pediatrem). Na konzultaci s tímto lékařem doporučuji informace o příspěvku na péči (z našeho webu) vzít s sebou.

Nabudete-li dojmu, že vaše dítě by mělo příspěvek na péči získat, pak podejte žádost na úřadě práce (v místě trvalého či faktického bydliště). Formulář pro podání žádosti najdete zde: https://formulare.mpsv.cz/oksluzby/cs/welcome/index.jsp

Jen pro úplnost dodávám, že při podání žádosti je třeba vyplnit žádost o příspěvek na péči + informační formulář o poskytovateli pomoci (tedy prohlášení o tom, kdo o dítě pečuje). Kontakty na jednotlivé úřady práce pak naleznete zde: http://portal.mpsv.cz/sz/local.

Máte-li na mysli další dávky, které by z titulu péče o dítě mohly ve vašem případě náležet, pak by u vás mohl vzniknout nárok na přídavek na dítě (podrobné informace zde: /cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/davky-pro-rodiny-deti-se-zdravotnim-postizenim/penezita-pomoc-v-materstvi-porodne-rodicovsky-prispevek-pridavky-na-deti.shtml).

Nárok na tento příspěvek se odvíjí od výše příjmů v rodině, respektive v domácnosti. Výše měsíční částky činí:

  • u dětí ve věku do 6 let – 500 Kč,
  • u dětí ve věku od 6 do 15 let – 610 Kč,
  • u dětí ve věku od 15 do 26 let – 700 Kč.

Dříve vyplácený příspěvek „na dietu“ byl bohužel zrušen. Dnes je možné na dietní stravování získat pouze tzv. navýšení dávek z balíčku „pomoci v hmotné nouzi“, konkrétně k příspěvku na živobytí. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou přiznávány rodinám s velmi nízkými příjmy. Pokud by vaše rodina (domácnost) tato kritéria splňovala, pak by byl příspěvek na živobytí navýšen u diabetické diety o 1 130 Kč/měsíčně.

Bohužel podmínky pro získání dávek pomoci v hmotné nouzi jsou velmi přísné, a nevznikne-li nárok na příspěvek na živobytí, není možné čerpat ani navýšení o 1 130 Kč na dietní stravování.

Další informace a formuláře pro podání žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi naleznete zde: http://portal.mpsv.cz/soc/hn.

Děti na vozíku v pěstounské péči a žádost o výtah

Máme v pěstounské péči tři děti na vozíku a chceme žádat o výtah. Potřebovali bychom vědět, zda pořízení této kompenzační pomůcky je vázáno na trvalé bydliště dětí v pěstounské péči či zda může být tato pomůcka pořízena i na nemovitost, kde se děti fakticky zdržují, avšak trvalé bydliště mají v jiném kraji.

Dovolím si odpověď na Váš dotaz trochu „zkomplikovat“. Jelikož výtah je záležitostí poměrně nákladnou, možná spíše než na otázku trvalého (a faktického) bydliště narazíte na to, že jako pěstoun nebudete moci bez souhlasu soudu tuto záležitost vyřizovat.

Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, § 966, upravuje práva a povinnosti pěstouna takto:  

„(1) Pěstoun je povinen a oprávněn o dítě osobně pečovat.

(2) Pěstoun při výchově dítěte vykonává přiměřeně povinnosti a práva rodičů. Je povinen a oprávněn rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění. Má povinnost informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech. Vyžadují-li to okolnosti, stanoví další povinnosti a práva pěstouna soud.“

Jelikož nákup (a instalace) výtahu může cenově vycházet až na několik set tisíc Kč, dovolím si tvrdit, že se již nebude jednat o „běžnou záležitost“ a budete potřebovat schválení soudu.

Doporučuji tedy postupovat následovně:

1) Prověřit nabídky různých firem (doporučuji oslovit nejméně dvě tři firmy) – cenové rozdíly mohou být až v desítkách tisíc Kč.

Kontakty na firmy získáte například návštěvou některého veletrhu s pomůckami pro osoby se zdravotním postižením či některého z veletrhů neziskových organizací (většina úřadů či obcí tuto aktivitu realizuje minimálně jedenkrát ročně) a v neposlední řadě také vyhledáváním na internetu. Před zadáním zakázky však doporučuji firmu dobře prověřit, pečlivě pročíst smlouvy, případně si vyhledávat (například na internetu) reference. 

2) Předložit příslušný (cenový a stavební) návrh soudu a vyžádat si schválení.

3) Oslovit úřad práce, vysvětlit situaci a v případě, že budete mít schválení soudu, požádat o „převedení agendy“ z úřadu práce, kde mají děti trvalé bydliště, do místa jejich současného faktického bydliště.

Převedením agendy nedochází ke změně trvalého bydliště, ale jen k tomu, že jejich „místně příslušný úřad“ bude ten v místě, kde se v současné době dlouhodobě zdržují. Poté budete moci podat žádost na tomto „novém“ úřadě.

Vše je samozřejmě závislé na tom, jaké byly důvody pro odebrání dětí z péče rodičů (tedy za jakých podmínek, kdy a zda vůbec budou navráceny do původní rodiny), a především na tom, na jak dlouho byla pěstounská péče ustanovena.

Jen pro úplnost si dovolím zde vysvětlit otázku příspěvku na pořízení (a instalaci) výtahu.

Příspěvek na výtah byste v seznamu kompenzačních pomůcek upravených zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, marně hledali. Výtah je považován za takzvanou „srovnatelnou pomůcku“ ke schodišťové plošině, tuto pomůcku již v seznamu najdete.

Pro získání příspěvku na schodišťovou plošinu, respektive výtah, je však třeba splnit hned několik podmínek. Základem je otázka, zda děti/některé z dětí splňuje zdravotní kritéria, tedy že jeho zdravotní stav odpovídá některé z diagnóz uvedených v seznamu (Zdravotní postižení odpovídající charakteru těžké vady nosného nebo pohybového ústrojí). Kompletní seznam naleznete zde.

Dále je zde třeba doložit potvrzení, že odstranění bariéry nelze dosáhnout prostřednictvím schodolezu. Pokud by bylo možné vyřešit záležitost schodolezem a výtah by byl pouze řešením „pohodlnějším“, žádost by mohla být zamítnuta.

Je třeba doložit také souhlas vlastníka nemovitosti s provedením instalace tohoto zařízení a jeho provozem. Jedná-li se například o rodinný dům, jehož jste vlastníky vy, pěstouni, souhlas samozřejmě potřeba nebude a patrně postačí čestné prohlášení nebo jednoduché (písemné) vyjádření.

Úřad v těchto případech pohlíží na cenu, a hledá tedy provedení, které je co nejjednodušší a tím také nelacinější. Zvolíte-li z vybraných variant řešení nákladnější, počítejte s tím, že budete muset svou volbu zdůvodnit. Úřadu práce musíte doložit vždy alespoň dva návrhy řešení odstranění bariéry, včetně ceny.

V neposlední řadě si Vás dovolím upozornit na zákonnou spoluúčast, která činí 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Pokud by cena výtahu byla například 350 tisíc Kč, spoluúčast by činila 35 tisíc Kč. Neznám sice finanční situaci Vás ani dětí, ale předpokládám, že se jedná o částku poměrně vysokou. Doporučuji tedy využít možnosti požádat o snížení spoluúčasti (bude třeba opět zdůvodnit, případně dokladovat příjmy). Bude-li žádosti vyhověno, spoluúčast může být snížena až na 1 000 Kč.

Příspěvky na dítě s autismem v domácí péči

Měl bych na Vás otázku, zdali víte, jak velké jsou příspěvky pro rodiče na děti s autismem ve vlastní (domácí) péči. Popřípadě jestli je možno najít to na jiných stránkách.

Domnívám se, že Vás příliš nepotěším. Přiznávám se, že nejsem odborník na problematiku autismu, nicméně dovolím si tvrdit, že osoby s poruchou autistického spektra (autisty) nelze „házet do jednoho pytle“.

Moje zkušenost je taková, že každý autista je originál, dá-li se to tak říci. Každý má své potřeby a ty mohou být velmi odlišné od kohokoli dalšího s touto diagnózou. Někteří autisté se mohou více méně bez obtíží zařadit do společnosti, docházejí do zaměstnání, případně si mohou vytvářet i (osobní) vztahy, jiní „žijí ve svém světě“ a z důvodu dalšího – přidruženého, například mentálního, postižení  –jsou plně závislí na pomoci okolí.

Také vymezení sociálních dávek a konkrétní přehled toho, na co by měli mít všichni autisté nárok, tedy budete patrně obtížně hledat.

Jen pro představu:

1) Invalidní důchod

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, resp. vyhláška č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pojem „autismus" vůbec nezná. Nárok na invalidní důchod je tedy posuzován dle jiných diagnóz, které určuje ošetřující lékař žadatele.

2) Příspěvek na péči

Nárok na příspěvek je podrobně popsán v této kapitole portálu Šance Dětem.

Také u osob s autismem je tedy nárok posuzován dle toho, co konkrétní žadatel potřebuje. Například nakolik je schopen komunikovat mluveným slovem (zda mu je/není uznána závislost v oblasti komunikace), zda je schopen vyřizovat své osobní záležitosti, jednat například na úřadech (osobní aktivity), zda zvládne dodržovat pravidelný pitný režim, stravovat se, připravit si jídlo (aktivita stravování, od 18 let věku pak péče o domácnost) atd.

Vše je velmi individuální.

3) Průkaz OZP

Podmínky nároku na průkaz OZP (TP, ZTP a ZTP/P) se od 1. 1. 2014 změnily a tvůrci zákona pamatovali dokonce i na osoby s autismem. A to takto (citace z novely vyhlášky č. 388/2011, účinnost od 1. 1. 2014):

  • Nárok na průkaz TP (= Podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace) = psychické postižení s opakujícími se poruchami komunikace a orientace v exteriéru včetně vysoce funkčního typu autismu
  • Nárok na průkaz ZTP (= Podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace) = psychické postižení s často se opakujícími závažnými poruchami komunikace a orientace v exteriéru včetně středně funkčního typu autismu
  • Nárok na průkaz ZTP/P (= Podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni zvlášť těžkého funkčního postižení nebo úplného postižení pohyblivosti a orientace) = psychické postižení se ztrátou duševních kompetencí, s neschopností komunikace a orientace včetně nízkofunkčního typu autismu, neurodegenerativní postižení s akinézou, mnohočetnými velmi těžkými hybnými komplikacemi a těžkými neuropsychickými projevy

Přiznávám se, že přestože text vyhlášky na mne působí velmi jasně, sama jsem zvědavá, jak bude uznávání/přiznávání průkazů OZP v praxi probíhat.

4) Příspěvek na mobilitu

Ten je od 1. 1. 2014 odvozen od nároku na průkaz OZP – viz výše.

Nárok na příspěvek na mobilitu mají od letošního roku všichni držitelé průkazu ZTP a ZTP/P.

Jak jsem již uvedla, nejsem odborníkem na problematiku autismu, znám však většinu organizací, které osoby s tímto postižením (a jejich rodiny) sdružují. Prošla jsem jejich webové stránky. Nikde jsem však žádné podrobné poradenské služby ani přehled sociálních dávek pro tuto cílovou skupinu nenašla. Nicméně zde kontakty na tyto organizace uvádím, třeba se Vám budou v budoucnu hodit:

Na co mají nárok neslyšící?

Chtěla bych vědět, na co mají nárok neslyšící, kteří jsou ZTP.

Vámi jednoduše položená otázka nemá bohužel jednoduchou odpověď. Situace je závislá na mnoha okolnostech, zejména na tom, co vámi zmiňovaná neslyšící osoba konkrétně potřebuje, jaký je její věk (zda se jedná o dítě nebo o zletilou osobu), zda je zaměstnána nebo pečuje o děti, a podobně.

V obecné rovině se však mohu zmínit o následujících „výhodách“, které lze čerpat na základě průkazu OZP nebo skutečností s tímto průkazem související:

1) Slevy upravené zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Jedná se zejména o slevy v dopravě (MHD zdarma, vnitrostátní doprava – autobusy i vlaky - se slevou 75 %), nárok na přednostní vyřízení při jednání na úřadech a slevy na některé kulturní či společenské akce. Podrobně viz příloha.

2) Znak „ucho“ – držitel průkazu ZTP, který je zároveň držitelem řidičského oprávnění, má nejen nárok, ale zejména povinnost užívat označení motorových vozidel O2 (lidově „ucho“). Toto označení s sebou sice nepřináší žádné výhody, je však cennou informací pro ostatní řidiče (policii a podobně) o tom, že uživatel tohoto označení je neslyšící.

Pozor, znak „ucho“ ani průkaz ZTP neopravňuje k osvobození od dálničních poplatků. Držitel průkazu ZTP (z důvodu úplné nebo praktické hluchoty) je tedy povinen si zakoupit dálniční známku nebo využívat neplacených úseků.

3) Pro držitele průkazu ZTP nabízejí komerční subjekty (poskytovatelé služeb či výrobků) různé slevy či zvýhodnění. Ucelený přehled budete patrně hledat marně. Doporučuji tedy u každého poskytovatele (například dodavatele plynu, elektřiny, telefonní společnosti, dodavatele internetu, banky a bankovní či nebankovní instituce a podobně) se na poskytovanou slevu konkrétně zeptat.

Zároveň doporučuji vždy si slevu ještě ověřit, a to porovnáním konkrétní nabídky s nabídkou „bez slevy“, v praxi se bohužel setkávám i se slevami, které výhodné vůbec nejsou.

Velmi známé a často využívané slevy jsou u mobilních operátorů, ty jsou však zároveň upraveny a kontrolovány státem, respektive zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

4) Správní poplatky – například osvobození od poplatků při ověřování podpisů na úřadě a podobně (upravuje zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích).

5) Daňové slevy a zvýhodnění – tyto úlevy se týkají hlavně daně z příjmu. Slev je hned několik, podmínky jejich čerpání doporučuji konzultovat se mzdovou účetní či na finančním úřadě.

6) Osvobození od televizních poplatků

Toto zvýhodnění není závislé na průkazu ZTP, ale spíše na stavu sluchu žadatele. Nárok na osvobození dle § 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, mají osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou. Podrobné podmínky naleznete zde.

7) Využívání tlumočnických služeb či simultánního přepisu

Ani tyto služby nejsou podmíněny (alespoň pokud jsem dobře informována) vlastnictvím průkazu OZP. Podmínky pro čerpání těchto služeb zjistíte přímo u konkrétních poskytovatelů.

Tlumočnické služby:

  • Agentura pro neslyšící – APPN – https://www.tichysvet.cz/
  • Centrum zprostředkování tlumočníků pro neslyšící při ASNEP – www.cztn.cz
  • Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR – www.snncr.cz
  • Česká unie neslyšících – www.cun.cz
  • Další můžete vyhledat v Registru poskytovatelů sociálních služeb zde.

Simultánní přepis:

8) Podpora při vzdělávání

Na základních a středních školách je podpora při vzdělávání dětí poskytována v závislosti na doporučení odborníků (speciálně pedagogických center), na vysokých školách je však již zajišťována (zjednodušeně řečeno) dle dohody mezi vysokou školou a studentem.

Většina vysokých škol za účelem poskytování podpory studentům se zdravotním postižením zřídila speciální poradenská centra. Poskytování některých podpor (například tlumočnických či zapisovatelských služeb) může být na těchto školách podmíněno přiznaným průkazem ZTP. Podrobné informace hledejte na webových stránkách dané školy či vzdělávací instituce (agentury a podobně).

Osoby se sluchovým postižením mohou z titulu svého zdravotního postižení čerpat různé slevy, výhody či úlevy. Je jich velké množství, často jsou však vázány na jiné – další podmínky (například ztrátu sluchu na úrovni úplné nebo praktické hluchoty) a podobně. Nejčastěji poskytované jsem se zde pokusila nastínit, vypisovat je zde všechny by nemělo příliš velký smysl, doporučuji na úlevy se dotazovat při konkrétních situacích.

Nakládání s příspěvkem na péči I. stupně – je porušováním zákona posílat ho na stavební spoření?

Mám dotaz: nakládá žadatelka správně s příspěvkem na péči I. stupně, který jí byl schválen na syna, když celou měsíční částku dle zákona nevyužívá na potřebu dítěte a odesílá ji na stavební spoření syna, kde na ni vydělává úroky a státní podporou? Dá se takový příspěvek pozastavit či odebrat, když hrubě porušuje zákon?

Nejprve bych Vás ráda upozornila na malou nepřesnost, a tou je skutečnost, že žadatelem o příspěvek na péči není matka, ale její syn. Jelikož je však patrně nezletilý, v řízení (patrně) vystupuje matka jako zákonný zástupce. Příspěvek je následně vyplácen synovi, ale matka (jako zákonný zástupce) má právo s příspěvkem disponovat.

Příspěvek na péči, jak již název napovídá, je určen na úhradu péče potřebnou pro zajištění osobních potřeb osoby-žadatele. Péči mohou zajišťovat rodinní příslušníci, přátelé, příbuzní, ale také profesionálové (například osobní asistenti, pečovatelky a podobně). Pečujícím osobám/institucím je pak vyplácen příspěvek na péči („za péči se platí příspěvkem na péči“).

Domnívám se, že v tomto případě je (hlavní) pečující osobou patrně matka. Jako taková je povinna zajistit všechny potřeby syna, postarat se o něho, a nemůže-li péči zajišťovat ona (například v době nemoci), je její povinností zajistit, aby se o syna postarala jiná zletilá osoba (druh/manžel, babička dítěte a podobně).

Za tuto zajišťovanou péči matka dostává „od syna“ příspěvek na péči. Příspěvek na péči tak v mnoha rodinách do jisté míry (příspěvek je bohužel i v nejvyšších stupních poměrně malý) nahrazuje „ušlý“ příjem nebo jej doplňuje – podle toho, jak je péče náročná, docházejí někteří rodiče například na zkrácený úvazek do zaměstnání.

Pokud matka, o které se zmiňujete, svoji povinnost pečovat nezanedbává, tj. o syna je postaráno, není hladový, zanedbaný, dostává předepsané léky, dodržuje stanovenou dietu a nezůstává doma sám a podobně, pak je vše naprosto v pořádku. Naopak se domnívám, že matka, která příspěvek, jenž je vlastně jejím příjmem, ukládá na stavební spoření, které je vedené na jméno syna, dělá více, než by musela. Pokud by peníze ukládala na svůj účet, bylo by to také v pořádku.

Porušení zákona zde tedy nevidím.

 

 

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem YouTube SanceDetem RSS RSS