Jak se neobávat první návštěvy na gynekologii

Autor/ka: MUDr. Kamila Nouzová
Datum publikace: 16. 01. 2017, Aktualizováno: 23. 10. 2023

Obsah článku:

My, gynekologové, jsme si vědomi, že pacientky navštěvující naše ordinace řeší spoustu obav, někdy i strach a musí se vyrovnat s ostychem, než se nám svěří do péče. Tento text jsem napsala, abych přispěla ke snížení hladiny stresu a často i zbytečných obav a předsudků, jež mohou zejména mladé dívky zbytečně odrazovat od první návštěvy u gynekologa. Doufám, že se čtenářkám dostane srozumitelného poučení, co mohou při gynekologickém vyšetření očekávat a jak se na ně připravit, aby proběhlo co nejvíce v klidu a důstojně.

Takže, kdy se vlastně vypravit na první návštěvu na gynekologii?  „Povinné“, dříve vstupní vyšetření v patnácti letech v době všeobjímajícího socialistického zdravotnictví pro všechny v novém režimu „odpadlo“ a dívky v současnosti poprvé gynekologa navštíví buď na doporučení praktického lékaře pro děti a dorost (tedy v případě nějaké zjištěné odchylky od normálního zdravotního stavu), nebo samy, nejčastěji v souvislosti s potřebou vyřešit bezpečně a spolehlivě ochranu před nežádoucím otěhotněním….

V případě gynekologických problémů u malých děvčátek a dívek do patnácti let vyšetřuje dětský gynekolog se specializovaným vzděláním a výcvikem pro vyšetřování v této věkové kategorii, v ordinaci s náležitým přístrojovým vybavením (vaginoskop, ultrazvuk …). Na vyšetření doprovází malou pacientku vždy osoba, k níž má dívenka plnou důvěru, nejčastěji maminka či jiná blízká osoba, většinou ženského pohlaví… I u starších dívek do osmnácti let je též nutný doprovod jednoho ze zákonných zástupců, zákon již ale nestanovil jako nutnou přítomnost této osoby u samotného vyšetření (Zákon č. 372/2011 Sb., § 28, odst. 3, písm e) bod 1.). Dívky od patnácti let se již mohou registrovat u gynekologa pro dospělé, první návštěvu je ale též nutné absolvovat v doprovodu zákonného zástupce. V tomto věkovém období velmi záleží na tom, aby návštěva byla dobrovolná, se souhlasem mladé pacientky, občas je nezbytné respektovat i osobní výběr pohlaví ošetřujícího gynekologa pacientkou.

Zcela jistě existují mnohem příjemnější zážitky než gynekologické vyšetření, ale obavy některých mladých dívek z návštěvy našich ordinací bývají často neopodstatněné, znásobené strachem z dosud nepoznaného a neznámého. Dostatečně vnímavý a empatií vybavený zdravotník, lékař i zdravotní sestra, dokáže zbytečné obavy rozptýlit a provést vyšetření tak, aby v budoucnu strach nebránil zodpovědné docházce na každoroční prevenci.

↑ nahoru

Důležitá upozornění při plánování první návštěvy

Termín vstupní gynekologické prohlídky je nutno naplánovat mimo období menstruace, nejvhodněji po jejím skončení, zejména je-li účelem návštěvy i vyšetření a stěr z povrchu sliznice děložního čípku (cytologie).

Velmi důležité je i nemít před vyšetřením na gynekologii nechráněný pohlavní styk s ejakulací do pochvy. Nejen že je to vůči vyšetřujícímu lékaři poněkud neohleduplné, ale přítomnost spermií může zkreslit výsledek cytologického stěru nebo výrazně snížit výpovědní hodnotu odebraného materiálu.

V 21. století považuji v civilizované společnosti za samozřejmost použití sprchy před vyšetřením či alespoň otření oblasti zevního genitálu a konečníku vlhčeným ubrouskem před plánovaným gynekologickým vyšetřením.

Vhodné je i vyprázdnit močový měchýř bezprostředně před vyšetřením na gynekologickém křesle a před ultrazvukovým vyšetřením přes pochvu tzv. vaginálním ultrazvukem. Pohmatové vyšetření pánve s pohmatem dělohy a oblasti vaječníků je při naplněném měchýři pro vyšetřovanou pacientku nepříjemné a pro lékaře má vyšetření u nepřipravené pacientky  nedostatečnou výpovědní hodnotu… nehledě na fakt, že je nepříjemné působit bolest a nesnáze pacientce zvýšeným tlakem na plný močový měchýř, k němuž při vyšetření pánve dochází.

Použití toalety před vyšetřením z obou výše uvedených důvodů – hygiena a vymočení – je tedy nezbytné, doporučujeme proto vždy jistou časovou rezervu před samotným termínem každé, nejen první, návštěvy.

Ve zvláštních případech je ale naopak plný močový měchýř jako příprava na vyšetření malé pánve, kontroly uložení a velikosti dělohy, výšky děložní sliznice a velikosti, stavu a uložení vaječníků nezbytný. A to u malých pacientek, jež zatím nežijí pohlavním životem, a tudíž z technických možností je nelze vaginálně vyšetřit, občas i u žen s nejasnými nálezy v pánvi, kdy je nutný jiný úhel pohledu na orgány malé pánve, a u žen ve velmi pozdním věku, v pokročilé postmenopauze, kdy z důvodů takzvané slizniční atrofie je poševní vchod a pochva samotná vlivem stařeckých změn zúžená a nepružná a vaginální vyšetření není z těchto důvodů proveditelné. Na tato méně obvyklá vyšetření se ale pacientky objednávají v drtivé většině případů již po první konzultaci na gynekologii, kdy z jejich zdravotního stavu nutnost takovéhoto vyšetření logicky vyplyne, a dostanou srozumitelné instrukce, jak se na danou kontrolu připravit. Plánuje-li návštěvu u gynekologa mladá slečna s poruchami menstruačního cyklu či s bolestmi v podbřišku a dosud nežije pohlavním životem, je velmi pravděpodobné, že jí v rámci diagnostického procesu bude toto vyšetření provedeno. V tomto případě by měla být již při objednávání srozumitelně poučena. Neměla by přibližně jednu a půl až dvě hodiny před vyšetřením močit a zajištěno by měla mít dostatečné množství tekutin. Jeden den před vyšetřením a v den vyšetření není vhodné konzumovat nadýmavé pokrmy, sycené nápoje a pozor i na žvýkání žvýkačky, i to zvyšuje podíl plynu ve střevních kličkách a ten pak výrazně ultrazvukové zobrazení v oblasti malé pánve zhoršuje a snižuje přesnost vyšetření.

↑ nahoru

Obvyklé otázky pokládané gynekologem

Před návštěvou na gynekologii doporučuji pacientkám projít si záznamy o termínech poslední menstruace a popřípadě i upřesnit si časové údaje o případných potížích, tedy kdy se vyskytly poprvé, jak dlouho trvaly či trvají, zda se vyskytují opakovaně, cyklicky či zda jejich výskyt byl jen ojedinělý, popřípadě v jaké fázi menstruačního cyklu se obtíže vyskytly. Klasický menstruační kalendář je u mladších pacientek nahrazen chytrou mobilní aplikací a vše může být přehledně a srozumitelně pacientkou sděleno, aby gynekolog nemusel tápat a sám si domýšlet termíny a tak dále….

Při každé návštěvě se gynekolog či jeho asistentka, zdravotní sestra,  zajímá o termín poslední menstruace, jde o datum, kdy krvácení začalo, tedy první den poslední menstruace.

Obvyklý je i dotaz na délku, tedy počet dnů menstruačního krvácení, přítomnost neobvyklých bolestí a pravidelnost jejich výskytu při či před začátkem menstruace, a interval mezi jednotlivými menstruacemi, ten se počítá včetně dnů, kdy krvácíte. Tedy od prvního dne menstruace předchozí k prvnímu dni té stávající. Obvyklé rozpětí je 28 dnů s kolísáním +/- 4–5 dnů. V odborných učebnicích je za normální považován cyklus 21–35 dnů trvající 3–7 dnů.

dívka 2Při vstupním vyšetření se gynekolog zajímá i o věk v době první menstruace a při prvním pohlavním styku, typ používané antikoncepce, případné očkování vakcínou proti viru HPV, který v jistých případech může způsobit závažné změny na povrchu děložního čípku, jež mohou vést až k jeho nádorovému onemocnění. Důležité jsou informace i o celkovém zdravotním stavu, prodělaných závažných onemocněních, úrazech a operacích, popřípadě o závažných onemocněních přímých příbuzných – rodičů, sourozenců (i dětí), zajímá nás dlouhodobé užívání léků, alergie, trombózy a embolie.

Součástí takzvané gynekologické anamnézy jsou kromě menstruace a antikoncepce i údaje o prodělaných pohlavně přenosných chorobách, všechna těhotenství, porody, umělá ukončení těhotenství nebo samovolné potraty a onemocnění a vyšetření prsů.

↑ nahoru

Jak probíhá gynekologické vyšetření

Po rozhovoru s lékařem, který zaznamená anamnestické údaje o zdravotním stavu a o případných obtížích do zdravotní karty, je pacientka vyzvána, aby si odložila spodní část oblečení v odkládacím prostoru s adekvátní intimitou. Vlastní gynekologické vyšetření se pak provádí na gynekologickém vyšetřovacím křesle. Na něj se pacientka posadí a posléze uloží do polohy na zádech s dolními končetinami podloženými speciálními opěrkami tak, aby pánev směřovala k obličeji lékaře, jenž při vyšetření nejprve sedí na nízké židličce a při manuálním prohmatávání pánve pak u pacientky stojí. Při prohmatávání pánve má lékař jednu ruku v pochvě vyšetřované ženy (pravák obvykle pravou…) a druhá ruka dlaní spočívá na podbřišku pacientky a mírně stlačuje celý podbřišek.

Gynekologická prohlídka začíná pohledem lékaře na kůži a sliznice v oblasti zevního genitálu, poté lékař do pochvy zavádí takzvaná gynekologická vyšetřovací zrcadla. To je kovový či jednorázový plastový nástroj, který pochvu šetrně roztáhne tak, aby byla přehledná její sliznice a zejména oblast povrchu děložního čípku, z nějž se při preventivní prohlídce odebírají stěry. Při vyšetření a odběrech jsou používány sterilní, ve většině moderních ordinací výhradně jednorázové pomůcky (zrcadla, odběrové tampony a kartáčky), za jejich použití je vybírán malý poplatek. Stěry jsou vyhodnoceny cytologem na specializovaném pracovišti. Výše uvedené vaginální vyšetření a stěry z děložního čípku se neprovádějí u žen se zachovanou panenskou blánou, stejně tak není u těchto pacientek prováděno pohmatové vyšetření malé pánve přes pochvu, které následuje po vyjmutí zrcadel z pochvy a jímž se lékař ujistí o normální velikosti, tvaru i poloze dělohy a vaječníků.

Ještě přesnější pro vyšetření malé pánve je již dříve uvedené ultrazvukové vyšetření, to není součástí gynekologické prevence, jak ji vnímají a hradí zdravotní pojišťovny, ale ke zpřesnění nálezu či odhalení počínajících onemocnění dělohy a vaječníků představuje ve zkušených rukou výraznou přidanou hodnotu ke klasickému pohmatovému vyšetření.

↑ nahoru

Vybavení gynekologické ordinace

Lehátka, nábytek i přístroje pomáhají lékaři usnadnit vyšetřování pacientek a pacientkám zaujmout polohu, aby byly vyšetřeny co nejohleduplněji a vyšetření netrvalo nepříjemně dlouho…

Gynekologické křeslo je dominantou každé ordinace. Opěrky pro dolní končetiny usnadňují prohlídku i samotné vyšetření pochvy a děložního čípku, neb vyšetřovaná oblast je maximálně uvolněná a dobře přístupná. Lékař může při vyšetření a odběrech vzorků z pochvy sedět na pojízdné židli, k podrobnému vyšetření povrchu děložního čípku se používá speciální mikroskop – kolposkop. Přehlednost poševní dutiny umožňuje použití vyšetřovacích zrcadel, používají se jak jednorázová, plastová, tak opakovaně sterilizovaná kovová zrcadla různých velikostí. Používání jednorázových vyšetřovacích zrcadel není hrazeno zdravotními pojišťovnami.

Zavedení zrcadel do pochvy může pacientka vnímat jako nepříjemné, stupeň nepříjemnosti je ovlivněn náplní močového měchýře a střev, dále i rychlostí a plynulostí pohybu při zavádění, vliv má navlhčení nástrojů zvlhčovacím gelem a samozřejmě svou roli hraje i stupeň relaxace a připravenost samotné vyšetřované ženy.

Poblíž gynekologického křesla je i většinou pojízdný stolek s vyšetřovacími nástroji, rukavicemi, odběrovými tampony, zkumavkami na mikrobiologická vyšetření a nátěrovými sklíčky.  Na stolku je i nádobka se slabě koncentrovaným roztokem tří- až šestiprocentní kyseliny octové na potření povrchu děložního čípku a zpřesnění kolposkopického vyšetření a většinou i tmavě hnědý roztok jodidu draselného k takzvané rozšířené kolposkopii pro vyšetřování výraznějších změn děložního čípku. Tyto roztoky se pomocí tamponu na dřevěné špejli aplikují na slizniční povrch. Po vyšetření je třeba počítat s možností znečištění spodního prádla sekretem z pochvy smíchaným s některým z použitých roztoků, občas se po vyšetření může objevit slabé kontaktní krvácení z povrchu děložního čípku. Na tento fakt by měl pacientku upozornit po vyšetření lékař, ale ne všechny ordinace nabízejí slipové vložky nutné k ochraně spodního prádla po vyšetření. Tenké slipové vložky je vhodné mít s sebou v kabelce pro případ dočasných „následků“ po gynekologické prohlídce.

V každé gynekologické ordinaci je prostor pro odkládání oblečení a přípravu pacientky. V současné době již gynekologové striktně nevyžadují, aby byly pacientky oblečeny do sukně a aby měly na nohou ponožky… je to spíše o individuálním pocitu každé ženy, jaký stupeň „zahalenosti“ při přesunu z převlékacího prostoru preferuje.

Většina gynekologických ordinací je vybavena i ultrazvukovým přístrojem vybaveným břišní a vaginální sondou.

↑ nahoru

Výtok jako nejčastější příznak poruchy poševního prostředí

Ve sliznicích ženského pohlavního ústrojí je velké množství žlázek, které vyměšují u zdravé ženy v plodném věku, tedy od nástupu, ještě přesněji již těsně před nástupem první menstruace hlenovitý sekret. Sliznice pochvy je zcela běžně osídlena směsí bakteriálních kmenů i kvasinek a dalších mikroorganismů, které v ideálním případě vytvářejí zdravý, odolný ekosystém a udržují kyselé prostředí, které brání množení kmenů majících agresivní vlastnosti a způsobujících záněty a subjektivní potíže. Kyselost poševního sekretu je výsledkem normální spolupráce celého ekosystému mikroorganismů osídlujících poševní prostředí.

dívka 3Charakter a množství sekretu, ženami označovaného jako „výtok“, se cyklicky mění v souvislosti s hormonálními hladinami během menstruačního cyklu. V období těsně po skončení menstruačního krvácení je sekrece minimální, s blížícími se plodnými dny (období ovulace) se zvyšuje vyměšování hlenu a charakter výtoku se mění na vazký čirý sekret. Intenzita tvorby hlenu v období ovulace je individuálně intenzivní, individuální je i vnímání samotné sekrece ženou. Nezřídka naprosto normální stav ovulace s hojným hlenovitým výtokem a bolestmi v podbřišku přivede ženu až do gynekologické ordinace, neboť se domnívá, že trpí zánětlivým onemocněním, a vyžaduje léčbu. Ve většině případů se patologie skutečně nepotvrdí a žena je shledána zdravou a plodnou.

V období po ovulaci se intenzita výtoku snižuje, výtok má zahuštěnou hlenovitou konzistenci, někdy i se smetanovým zabarvením… Těsně před menstruací může sekret i na krátkou dobu vymizet, ženy subjektivně udávají i pocit vaginální suchosti.

Přirozený normální „výtok“, tedy fyziologická sekrece sliznice pochvy, buněk kanálku děložního hrdla a žlázek z oblasti poševního vchodu, je čirá až mléčná, smetanová či žlutavě zbarvená hlenovitá tekutina, která vlivem zemské přitažlivosti vytéká z pochvy dle jejího množství ven. Může být částečně zachytávána pubickým ochlupením, toho je však u většiny žen díky současným trendům vyholování ochlupení pomálu, a proto spíše ulpívá na spodním prádle… při psychickém stresu, rozčílení, sexuálním vzrušení, po pohlavním styku, zejména s ejakulací do pochvy, je množství vaginálního sekretu zvýšeno, mění se i jeho vzhled, barva, vůně i chuť.  Normální poševní sekret nezpůsobuje pálení, svědění ani jiný typ diskomfortu, jen občas, je-li jeho množství v souvislosti s výše uvedenými okolnostmi či fázemi menstruačního cyklu zvýšeno, může mít žena poněkud nepříjemný pocit, zejména v závěru dne plného sezení v těsném oblečení z umělých vláken. Ani tento diskomfort, mírný zápach či přechodné svědění nemusí nutně znamenat onemocnění s nutností farmakologické léčby. Většinou stačí dbát o pravidelné vyprazdňování močového měchýře, obléci dostatečně prodyšný a volný oděv, spodní prádlo z přírodních materiálů. Nutná je dostatečná hygiena s minimálně dvakrát denně omytým zevním genitálem, k čemuž bohatě postačí vlažná voda. K intimní hygieně samozřejmě patří i použití sprchy k omytí konečníku po stolici, omytí genitálu a vymočení před i po pohlavním styku. Není-li k dispozici sprcha, může pomoci i vlhčený ubrousek na intimní hygienu, ideálně bez parfemace a alergizujících příměsí. Zásadním úkolem při intimní hygieně je dlouhodobé udržení stabilního kyselého prostředí pochvy a předcházení situacím, kdy může dojít k narušení sliznice pochvy.

↑ nahoru

Genitální infekce

Stabilní ekosystém bývá nejčastěji ovlivněn celkovou infekcí s poklesem imunity, užíváním širokospektrých antibiotik, která mohou zlikvidovat kmeny bakterií udržující rovnováhu. Ke snížení odolnosti mohou přispět i hormonální změny, některé dlouhodobě užívané léky, aplikace některých lokálních chemických látek. Genitální infekce je velmi často spojena se sexuální aktivitou, při níž jeden či všichni sexuální partneři poruší zásady intimní hygieny. Navzdory obecně tradovaným tvrzením se jen velmi vzácně ženy mohou infikovat při pobytu ve vodě. Teplota bazénové vody je většinou o několik desítek stupňů níže než prostředí vhodné pro množení patogenních mikroorganismů a přítomnost dezinfekčních látek (chlor, sůl…) pravděpodobnost infekce ještě snižuje… Pravděpodobnějším zdrojem možné „vodní“ nákazy je pobyt v privátní vířivce, příčinou může být méně vody a fakt, že nepodléhá pravidelné hygienické kontrole.

Diagnózu stanovujeme dle klinických projevů a vyšetření, důležité jsou anamnestické údaje od pacientky, vypozorování vyvolávajících momentů a tak podobně… dále dle klinického vyšetření, ověření Ph poševního sekretu lakmusovým papírkem. Jako poslední volíme dle současných trendů odběr materiálu na kultivaci… léčíme pacientky, nikoli laboratorní výsledky…

Účinnou prevencí infekcí je sexuální hygiena, zodpovědný sex, v případě prvního či náhodného sexu vždy použití kondomu, ideálně v kombinaci se spermicidním dezinfekčním gelem či čípkem. Osobní hygiena – nikoli přehnaná, ale přiměřená, omývání vlažnou vodou bez použití mýdla – je u většiny žen, je-li kombinována s adekvátním oděvem a je-li prováděna alespoň dvakrát denně, je u většiny žen naprosto dostatečná.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Přihlášení k odběru newsletteru

Kde hledat pomoc?

Doporučená literatura

Nováčková, Marta a Nouzová, Kamila. Gynekologická péče: příručka pro ženy, které neměly čas anebo se bojí svého lékaře zeptat. 2. vydání. Praha: Mladá fronta, 2016. 63 stran. ISBN 978-80-204-4236-9.

Související literaturu k tématu najdete v naší Odborné knihovně.