Jak digitální technologie ovlivňují vývoj dětského mozku?

Autor/ka: PhDr. Lenka Svobodová

Častým tématem rodičů i pedagogů je otázka, zda má čas strávený u obrazovek nějaký vliv na vývoj dětského mozku a jakou roli v tom hraje věk dítěte. Bohužel, odpověď na obě otázky zní ano.

Obsah článku

Tento vliv byl prokázán v několika studiích (1). A zdaleka se nejedná jen o děti. Mozek ve vývoji vystavený obrazovkám může být poznamenán zásadním způsobem. Podle amerických průzkumů 7 hodin s obrazovkami denně mění strukturu mozku. Neurovědec Manfred Spitzer označuje přílišné užívání digitálních médií za příčinu rozkladu kognitivních funkcí, což nazývá digitální demenci (2). Ale je třeba zdůraznit, že již každodenní používání přesahující dvě hodiny, má na naše kognitivní funkce vliv, ať už na paměť, pozornost, jazyk, řeč, myšlení anebo orientaci v prostoru. 

Technologie mění způsob, jakým si lidé pamatují

Obrázek
Chlapec nevěřícně hledící na monitor

Mozek nemá potřebu uchovávat informace. Ví, že se k nim dostane kdykoli, navíc snadno. Posouvá se k využívání tzv. transaktivní paměti – nepamatujeme si informace samotné, ale to, kde je najít. A vyhledávače nám s tím velmi zdatně pomáhají. Důsledkem je tzv. Google efekt neboli digitální amnézie. Tato tendence rychle zapomínat informace, které lze vyhledat prostřednictvím internetu, nutí náš mozek fungovat efektivněji, aby ho to stálo co nejméně energie. Vlastní paměť v podstatě nepotřebujeme, technologie si vše pamatují za nás. Narozeniny, události, poznámky a mnoho dalšího si zapisujeme do smartphonů. Není třeba se trápit násobilkou, namísto spočítání jednoduchého příkladu z hlavy opět sáhneme po mobilu. Nemusíme umět číst v mapách, ani si pamatovat cestu, vše nám ukáže navigace a bez námahy nás dovede až do cíle.

 

Myslet netřeba

Obrázek
dívky u počítače

Samostatně myslet, ukládat informace do paměti, zpracovávat je, třídit a vyvolávat, již není potřeba. Vše bude připomenuto, nalezeno, zařízeno. Snadno podlehneme pocitu, že vše máme pod kontrolou. Ale co když se vybije baterie, nebude signál nebo nepůjde proud? Pokud chceme, aby mozek podával dobré výsledky, nesmíme ho nechat zahálet. Kognitivní funkce je třeba trénovat, stejně jako svaly lidského těla. A spoléháním se na digitální média, rozhodně nic nerozvíjíme. Máme nižší motivaci si pamatovat, což se významně odráží v kvalitě učení. Jak třeba připojovat nové poznatky k tomu, co už známe, když není k čemu připojovat. Tomu technologie příliš nepomáhají. Naším cílem v digitálním věku by mělo být vybudovat tzv. kognitivní rezervní kapacitu, která slouží k udržení kvality mentálních činností v zátěžových situacích a v případě vážnějších onemocnění nám umožnit normální myšlení. Mozkovou rezervu je třeba si vytvářet co nejdříve. Ve 2-3 letech má mozek dítěte dvakrát více nervových spojů než dospělý člověk, proto musí být co nejvíce a různorodě stimulován. Naprosto nezastupitelnou roli mají obrázkové knihy, říkanky, písničky a vyprávění. K rozvíjení logického myšlení jsou důležité napodobovací hry. Děti potřebují zaměstnat co nejvíce smyslů současně, hrát si, objevovat i dělat chyby. Ale v reálném světě. Obrazovky jim s tím nepomohou. Zvláště v oblasti rozvoje jemné a hrubé motoriky. Nechte děti samostatně se oblékat, zapínat knoflíky, zipy, zavazovat tkaničky. Je to pro ně důležité. Procvičování a zlepšování se v něčem má na rozvoj mozku pozitivní dopad. Ani sebelepší výukový program to nedokáže, protože obrazovky nabízí pouze plochý způsob myšlení. Navíc je dlouhodobé surfování po internetu jednostrannou zátěží, která může přirozený a rovnoměrný vývoj dětského mozku narušit. Údržbu ale potřebuje každý mozek, nejen dětský. I dospělý by si měli hrát a paměť průběžně zatěžovat. Pomůže luštění křížovek, hledání slov na začáteční písmena nebo počítání z hlavy. Čas od času je dobré provádět běžné denní úkony nedominantní rukou, popisovat zautomatizované činnosti, změnit své stereotypy a hlavně – být fyzicky aktivní.

Kde je moje pozornost

Dnešní generace je zdatná v tzv. multitaskingu – jsou schopni dělat několik věcí najednou. Vyhledávat informace, prohlížet videa, kontrolovat Messenger, sledovat Facebook, poslouchat hudbu apod. Vypadá to, že se jejich mozek umí v informacích rychle orientovat a mezi jednotlivými činnostmi dokáže neustále přepínat. Ve skutečnosti je to jinak. Neděláme víc věcí, jen náš mozek rychle přesouvá pozornost z jedné činnosti na druhou. Tím, že u každé z nich trávíme jen několik vteřin, nemůžeme se nic naučit, protože nedokážeme informace kvalitně zpracovat. Naše pozornost je roztříštěná, nedostatečné ponoření se do problému se výrazně promítá do kvality. Výzkumy hovoří o tzv. smrti produktivity (efektivita činnosti se snižuje až o 40 %). Navíc neustálé přepínání je pro naši pozornost takovou zátěží, že se mozek velmi rychle unaví, proto je důležité ho trénovat a co nejdříve navyknout na monotasking. Soustředit se v dané chvíli pouze na jednu věc a dělat ji co nejlépe. A to do té doby, dokud není činnost ukončená anebo neuplyne stanovený čas. Základním předpokladem je minimalizovat možná přerušení a ovlivňovat své soustředění vědomě. Nenechat se rozptylovat ostatními věcmi, třeba klikáním na další odkazy nebo reklamy, které pozornost od daného tématu jen odvádějí (tzv. fenomén hypertextů). Odměnou nám bude menší únava a vyšší efektivita.

Není čtení jako čtení

Obrázek
Dcera si čte s matkou v přírodě

Několik výzkumů se také zabývalo rozdílem mezi čtením z papíru a čtením z obrazovky. Mohli bychom říct, že čtení je pro obohacení slovní zásoby a rozvoj komunikace natolik zásadní, že může být jedno, z jakého zdroje čerpáme. Ale není. Čtení z papíru je pro mozek přirozené, písmo lépe rozpoznáváme, protože jde o lineární (nepřerušovaný a pomalý) styl čtení. Již 30 minut nepřerušovaného čtení denně může přispět ke zlepšení kognitivních schopností, navíc je nenahraditelné pro pochopení i zapamatování. Čtením z papíru si zapamatujeme až o 30 % informací více. Naopak čtení z obrazovky a neustálé scrollování je pro mozek nepřirozené, protože je nucen číst nelineárně (povrchně a bez hlubšího porozumění). Čte selektivně, hledá v textu klíčová slova, přeskakuje, není schopen se na text dostatečně soustředit. Kromě minimálního zapamatování je důsledkem rychlejší nástup únavy a zvýšená míra stresu a úzkosti. Pokud chcete, aby děti rozvíjeli své kognitivní schopnosti, nepodceňujte ani psaní a kreslení na papír. V opačném případě budou možná zdatné v práci s klávesnicí a v pohybování kurzorem, ale zároveň omezíte jednu z nejdůležitějších fází vývoje mozku – souhru smyslových orgánů a tělesného pohybu. A taktéž integraci různých částí mozku s pohybovým aparátem, která má velký vliv na rozvoj řeči.

 

Výzkumy, literatura:

(1) S. Villani: Impact of Media on Children and Adolescents: A 10-Year Review of the Research. Journal of the American Academy of Child & Adolescent Psychiatry, volume 40, Issue 4, 392-401 (2001)

(2) M. Spitzer: Digitální demence. Brno 2015

Související literaturu a další zdroje informací najdete také v naší Odborné knihovně

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Přihlášení k odběru newsletteru

Autor/ka
PhDr. Lenka Svobodová

Vystudovala obor psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v současné době se věnuje především lektorské činnosti. Kromě toho externě spolupracuje s Pedagogickou fakultou Ostravské univerzity, kde vyučuje studenty oborů speciální či sociální pedagogiky a učitelství pro I. stupeň. Osm let působila jako školní psycholožka, také učila na dvou základních školách, pracovala v oblasti kariérového poradenství anebo jako psycholožka v speciálně-pedagogickém centru.

Odborná knihovna:
Články: