Zobrazit menuSkrýt menu

Učitel ubližuje mému dítěti… Co mám dělat?

Publikováno: 22. 2. 2019, aktualizováno: 22. 2. 2019 | Zdroj: rodina.cz

Pravděpodobně mnozí dospělí na vlastní kůži nebo u svých dětí zažili ze strany nějakého učitele zraňující, urážlivé nebo ponižující jednání. Jak na to reagovat?

V Lidových novinách se nedávno objevil článek "Děti šikanují učitele ve třetině základních škol". Data a informace v článku rozhodně nechci zpochybňovat, ale ráda bych nabídla pohled na situaci ve školách z jiné strany. Na Rodičovskou linku se poměrně často obracejí rodiče, jejichž dítě (případně skupina dětí ) trpí přístupem pedagoga. A to už od mateřské školy. Leckdo by mohl namítnout, že jsme při telefonické nebo e-mailové krizové intervenci odkázáni pouze na jednostranné informace. To je pravda, nicméně takhle jednoduše to ze stolu smést nelze. Domnívám se, že mnozí dospělí na vlastní kůži nebo u svých dětí zažili ze strany nějakého učitele zraňující, urážlivé nebo ponižující jednání.

Učitel je také jen člověk a s dětmi (zejména s některými) to nemá lehké. Nic však neospravedlňuje soustavné narážky, poukazování na chyby, a naopak opomíjení nebo znevažování úspěchů ironií, zdůrazňování zvláštností dítěte, neustálé trestání a zesměšňování. Je to jednání, které nese rysy psychického šikanování a má podobné důsledky jako šikana ze strany dětí. Postoj učitele k dítěti, zejména na prvním stupni základní školy, má zároveň své dopady na pozici dítěte v kolektivu. Rodiče pozorují u dítěte zaraženost, smutek, narušený spánek, bolesti břicha a zvracení před odchodem do školy, snahu škole se vyhnout. Samozřejmě se na nás neobracejí rodiče, kterým se podařilo se s pedagogem domluvit. A jen zřídka ti, kteří se rozhodli situaci vyřešit přesunem dítěte na jinou školu a chtějí se poradit o případné stížnosti. Oslovují nás ti, kteří jsou v nějaké fázi "boje" s učitelem, a někdy už i se školou.

První pokus o nápravu směřovali většinou přímo k dotyčnému učiteli, kde narazili buďto na popření, nebo na poukazování na nedostatky či nevychovanost svého dítěte. Učitel nepřipustil žádné pochybení ze své strany. A na obdobný postoj narazili i u vedení školy, které se za svého učitele postavilo, často s poukazem na jeho zkušenost a dobré výsledky. Rodiče jsou právem bezradní – svému dítěti věří, a navíc na něm vidí jasné známky psychické nepohody. Obávají se dalšího vývoje, msty na dítěti a nevidí už žádnou možnost, jak by mohli situaci ve škole ovlivnit. Jaké možnosti rodiče mají? O co se mohou opřít?

 

 

Celý článek najdete zde: http://www.rodina.cz/clanek11674.htm

Nahoru

Facebook Šance Dětem YouTube SanceDetem RSS RSS