Zobrazit menuSkrýt menu

Šéfka Linky bezpečí: Zavolat nám chce velkou odvahu. Když děti píšou, je to hodně vážné

Publikováno: 1. 8. 2019, aktualizováno: 1. 8. 2019 | Zdroj: denikn.cz

Lidé berou Linku bezpečí jako běžnou a dostupnou službu, od státu ale žádné garance nemá. Aby odborníci na drátě mohli pomáhat více volajícím dětem, potřebují mnohem větší podporu. Ředitelka Soňa Petrášková hovoří o tom, jak se za dobu jejich fungování proměnily nabízené služby a témata, která děti trápí.

V září to bude 25 let, co Linka bezpečí funguje. Které momenty z toho čtvrtstoletí práce pro vás byly nejdůležitější? 

Linka bezpečí začala jako druhá linka podobného typu v Evropě se čtyřmi konzultanty, na které se mohly obrátit jen pražské děti. Další milník byl rozmach mobilních telefonů. Dřív když děti volaly z pevných linek, měli jsme možnost identifikovat, odkud volají. Dnes si dítěvezme mobil, vleze do lesa nebo nějakého staveniště a nemáte ho šanci najít, když je v nouzi. Takže bylo potřeba přepracovat interní metodiky práce s dětmi právě na mobilní telefony a podobně. 

Jak tedy řešíte, když vám dítě přes mobil řekne "předávkoval jsem se prášky, chci spáchat sebevraždu", a vy víte, že je potřeba poslat pomoc? 

Kolegové psychologové na to mají různé metody. Musí dítě informovat, že už opravdu dochází k ohrožení jeho života, že to není v pořádku a je potřeba pomoci. Dítěti vysvětlí, aby vystoupilo z anonymity a řeklo, kde je, nebo poblíž čeho se nachází. Je to v podstatě jediný případ, kdy můžeme anonymitu takzvaně prolomit. 

Jaké byly kromě nástupu mobilních telefonů další milníky Linky bezpečí? 

Zásadní je i rozmach psaných forem. Telefon je nejjednodušší, protože je rychlý. Ale ne každý o svém trápení umí mluvit, ne každému je to příjemné. Někdo se rozpláče, roztřese, má obavu, jak bude hovor vypadat. V roce 2011 jsme proto spustili e-mailovou poradnu, kam dětimohou psát e-maily, a my jsme schopni jim do tří dnů odpovědět. Boom u nás teď zažívá chat, kde je možné rychle interagovat. Oproti loňsku jsme rozšířili službu na dopolední hodiny a vidíme, že jakmile otevřeme chatovací místnost, okamžitě se do ní někdo přihlásí. Takže dopolední čas se stal standardem. 

Chat funguje na Facebooku nebo na vašich webových stránkách? 

Jen na webu. Měla jsem spousty nabídek, kdy nám provozovatelé a programátoři nabízeli službu přes Facebook. My ale ctíme a zachováváme anonymitu, což Facebook neumožňuje. Proto ho používáme hlavně jako informační platformu o tom, co děláme, co se chystá, co se podařilo. 

Řeší děti po telefonu krizovější situace a písemně ty méně? Nebo na médiu nezáleží? 

Je to spíš obráceně. Dítě musí mít na telefonát odvahu. Hovor vždy začíná tím, že konzultant dítě pochválí. Vemte si, že je vám 12 let a teď nevíte – je to hloupé, není to hloupé, bude se mi někdo smát, vynadá mi, nebo mě pochopí? Chce to velkou odvahu. Na e-mailu, když už dítě píše, jsou to bohužel jedny z nejzávažnějších věcí. Tam už jsou sebevražedné myšlenky a podobně. Děti projevují různé strachy, obavy, fobie. Řekla bych, že 99 procent, ne-li 100 e-mailů a chatů jsou závažné problémy. Když už dítě napíše, tak se prostě svěří a odpověď si přečte, až když je na to samo připraveno. 

I my jsme s kamarády jako děti zkoušeli volat na Linku bezpečí, ač jsme měli normálně fungující rodiny. Prostě jsme ji zneužívali. Děje se to pořád? 

Čemu říkáte zneužívání, označujeme za testování služby. Testování k dětství totiž přirozeně patří a není to vůbec nic špatného. Probíhá i proto, aby děti věděly, jak se k němu na lince zachovají, a zjistí, že je to úplně v pořádku. Často se nám stává, že děti volají ve skupině, pak ale jedno z nich zavolá, když už je samo. Zjistí totiž, že je na druhé straně někdo příjemný, kdo mu pomůže, kdo ho vyslechne a navede. Testovací hovory jsou tedy považovány za naprosto běžný styl komunikace.

Celý rozhovor najdete zde: https://denikn.cz/172683/linka-bezpeci-haze-detem-zachranne-lano-uz-25-let-stale-ale-schazi-penize-rika-jeji-reditelka/

Související články na portálu Šance Dětem

Nahoru

Facebook Šance Dětem YouTube SanceDetem RSS RSS