Zobrazit menuSkrýt menu

Rodiče potřebují osvětu o svých právech

Publikováno: 1. 3. 2018, aktualizováno: 1. 3. 2018 | Zdroj: a2larm.cz

Smím být s dítětem na jednotce intenzivní péče? Mohu odmítnout lékařský zákrok během porodu? To jsou časté dotazy týkající se zdravotnické péče. Nejen na ně odpovídají Petra Langová a Ágnes Němečková, které pomáhají už delší čas hájit rodičům jejich práva ve zdravotnictví.

Velká část z rodičů ani neví, že mají svá práva, která mohou vymáhat, a že nemusí být vždy poslušní. A i ti, kteří jsou poučeni a často si stěžují na to, že nejsou respektována jejich práva, jsou omezováni v kontaktu s dítětem. Nemocnice nerespektují, že rodič není návštěva a dítě má právo na nepřetržitý kontakt s ním. O problémech, které nás mohou během pobytu v porodnici nebo v nemocnici potkat, hovoří ženy, které se s nimi setkávají denně. 

Co považujete za největší problémy v našem systému zdravotnictví? A máte nějaké vize, co s tím? 

P. Langrová: Je toho víc. Pokud to vztáhnu jenom na problematiku porodnictví a na malé děti, pak je to jednoznačně etika, nadužívání zákroků, totální zadržování informací, kdy lékaři vmanipulují ženu tam, kde ji chtějí mít. Problém je také v tom, že ženě dají při porodu podepsat dokumenty, které jsou pro ni naprosto katastrofálně nevýhodné. Rodička pak nemá šanci, aby její stížnost, pokud zdravotníci nedodrží porodní přání, byla úspěšná, protože podepíše, že se vším souhlasí a že byla o všem poučena. Ale to není pravda. Zdravotník ženě rozhodně ústně neřekne, jaká rizika má určitý zásah do porodu – zmíní jen rizika, když se to neprovede. Což je v rozporu se zákonem. Zdravotnické právo a etika je téměř všem cizí, oni vůbec nevědí, jaká mají dospělí lidé a děti práva, a pokud to vědí, doufají, že to nevíte vy a zkoušejí to. A dokonce i ti, co svoje práva znají, se nechají úplně rozhodit a vydírat. Je to smutný stav. Dalším problémem je omezování přístupu rodičů na JIPku nebo pobytu s dítětem před operací.

Á. Němečková: Já jako hlavní problém vnímám syndrom vyhoření u lékařů a sester. Uznávám, že je jich málo, pracují v neustálém zápřahu a stresu a je to nesnadná práce. To, ale neomlouvá jejich chování. Myslím, že situaci by mohly řešit například povinné supervize, protože práce ve zdravotnictví je zkrátka neustálá práce s lidmi. Jako další podstatný problém vidím, že lékaři a sestry jsou opravdu přesvědčeni o tom, že za pacienty zodpovídají a že tedy mají větší právo rozhodovat o poskytnuté péči než rodiče. Oni jsou samozřejmě odborníci, to nikdo nezpochybňuje, ale rozhodnutí a poslední slovo mají vždy rodiče. Nemluvím teď o stavech, kdy jde opravdu o život a je třeba neodkladně konat k jeho záchraně. A jako třetí hlavní problém vidím to, že mainstreamová medicína řeší pouze fyzické tělo – ponechme teď stranou alternativní léčebné metody, jde hlavně o to, že mnohde je opomíjen vliv psychiky na zdravotní stav a na jeho zlepšení. Což je hlavně u dětí obrovská chyba. 

Rodiče zase často doplácejí na svou neinformovanost a velkou důvěru v lékaře. S čím se na vás nejčastěji obracejí? A co by podle vás měli rodiče vědět především? 

P. Langrová: Stěžejní je znát svá práva a práva dítěte. Tak například, že rodič není návštěva a může být s dítětem stále, dokonce i u operace. Vzhledem k tomu, že rodiče například přítomnost u uspávání zpravidla nevyžadují, lékaři to vidí jako výstřelek a o pocity dětí jim dle zkušeností opravdu nejde. Důležité je také to, že žena může odmítnout jakýkoliv zákrok, pokud není akutně ohrožena na životě, a zdravotník to musí respektovat s tím, že se zdrží nevhodných komentářů.

Celý článek najdete na: https://a2larm.cz/2018/02/rodice-potrebuji-osvetu-o-svych-pravech/

další zprávy z médií

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS