Zobrazit menuSkrýt menu

Psycholog Štrobl: dokument o Jacksonovi je podrobným vhledem do psychologie obětí sexuálního zneužívání

Publikováno: 13. 3. 2019, aktualizováno: 13. 3. 2019 | Zdroj: blog.aktualne.cz

Dokument Leaving Neverland není o pachateli jménem Michael Jackson, ale o obětech jeho sexuálního zneužívání. Ukazuje nesmírně plasticky jak proces sexuálního zneužití tak důsledky, které to pro oběť má. Zhlédnout dokument by měli všichni ti, kteří mají děti na starosti - tedy rodiče, učitelé, vedoucí dětských klubů, neboť nabízí velmi podrobný vhled do psychologie oběti včetně toho, že mnohá standardní a tradiční klišé neplatí.

O víkendu odvysílala televize HBO dlouho očekávaný dokument Leaving Neverland odhalující sexuální zneužívání, kterého se, dle slov dvou jeho obětí, Jimmy Safechucka a Wadea Robsona, měl na nich dopouštět Michael Jackson na sklonku osmdesátých a začátkem devadesátých let minulého století. Nechci se pouštět do diskusí, zda byl či nebyl Michael Jackson pedofilní homosexuál. Ostatně o tom samotný dokument ani není. To, co ukazuje nesmírně plasticky, je jednak proces sexuálního zneužití a dále důsledky, které to pro oběť má. Oba protagonisté pak hovoří v dokumentu konzistentně, autenticky a věrohodně, tedy jako skutečné oběti sexuálního zneužití.

Dokument Leaving Neverland je de-facto monologem dvou, nyní dospělých mužů a nabízí divákovi nikoli sérii skandálních odhalení, ale velmi hluboký vhled do psychologie oběti. Osobně ho vřele doporučuji zhlédnout jak všem studentům psychologie, tak i laické veřejnosti, neboť tím, jak je sexuální zneužívání stále velké tabu, existuje o něm mnoho mýtů, či mylných představ. Předně, sexuální zneužití není znásilnění, kdy agresor násilím donutí oběť k něčemu, co nechce, co je bolestivé, ponižující či jinak zraňující. Zneužití se daleko více podobá svedení a má své fáze, stejně tak jako i známé vzorce chování jak oběti, tak pachatele. V angličtině se pro tento proces používá termín "groom", což doslova znamená hřebelcovat koně, ale v přeneseném významu se tím myslí připravit někoho na nějakou velmi zvláštní aktivitu.

Pachatelem je zpravidla někdo, ke komu oběť vzhlíží, vnímá jej jako autoritu, mentora, někoho, ke komu má, nebo chce mít blízko. Michael Jackson reprezentoval pro děti a dospívající v osmdesátých a devadesátých letech takovou megastar, jaké už dnes nejsou. Hvězdy showbusinessu opravdu zářily tehdy více, než je tomu dnes a představa, že se takovýto člověk stane vaším přítelem, jste-li dítě, se dá dnes jen velmi těžko k něčemu přirovnat. Oba protagonisté k Jacksonovi vzhlíželi, jeden byl dokonce jeho fanoušek už od velmi raného věku, kdy se coby ještě předškolní dítě naučil napodobovat Jacksonovy taneční kreace a proslavil se tím do té míry, že upoutal jeho pozornost.

Dalším krokem svádění je opakované ujišťování oběti, že je výjimečná, zvláštní a že pouze on (agresor) rozpoznal jeho (její) možnosti a potenciál. Ruku v ruce s tím jde tzv. lovebombing, neboli „bombardování láskou“. Tento jev je znám mj. i ze sekt, které novice zahrnou uznáním a takovými projevy náklonosti, že jedinec pak vnímá jiné vztahy jako málo vřelé. V dokumentu to velmi ilustrativně popisuje Jimmy Safechuck, kterému na jeho otázku, co se Michelovi nejvíce líbilo na Havaji, kde spolu byli, odpověděl Jackson: „To, že jsem tam mohl být s tebou“. Proces svádění je v mnohém podobný fázi zamilovanosti a namlouvání mezi dospělými a popis Jacksonova chování v úvodních fázích navazování vztahu s oběma chlapci opravdu silně připomíná zamilovaného muže, který usiluje o lásku svého protějšku. V tomto případě se však jednalo o velmi nezletilé chlapce.

Celý článek najdete zde: http://blog.aktualne.cz/blogy/daniel-strobl.php?itemid=33583&fbclid=IwAR035poOQTzAONawMNn2VMqQr7U9nvPkNWiDJAjPAX1iQ_HV-qO3_lC7zHg

Nahoru

Facebook Šance Dětem YouTube SanceDetem RSS RSS