Zobrazit menuSkrýt menu

Když rodiče nevidí ve vzdělání hodnotu, učitel se může rozkrájet, říká ředitelka školy

Publikováno: 19. 8. 2019, aktualizováno: 19. 8. 2019 | Zdroj: Olomoucký deník

Nejprve to vypadalo, že se nesejdeme. Přestože jsou prázdniny, a učitelé si užívají volna, ředitelka Základní školy Moravský Beroun Sylva Nerudová je v práci denně. Jak říkají její kolegové, myslí hlavně na ty druhé, na školu , na sebe nikdy.

- Jak trávili prázdniny učitelé berounské základní školy? Sbírali síly do nového školního roku?

Přála jsem jim, ať se hlavně od školy odpoutají a pořádně zrelaxují. Co si budeme namlouvat, školní rok je tady hodně náročný. Máme spoustu dětí ze sociálně znevýhodněných rodin, děti zařazené do inkluze s vysokým stupněm postižení. Pracujeme s asistenty, kterým se potřebujeme věnovat. Za 10 měsíců máme všeho až až.

- Dva měsíce oddychu tedy potřebují...

Jako sůl. Mají je více než zasloužené. Na konci školního roku jsme měli seminář věnovaný práci s problematickými žáky, u nichž se setkáváme s agresivitou. Přednášel nám expert, respektovaný speciální pedagog, a zaskočil nás otázkou, jestli cítíme tu tíhu na ramenou na konci školního roku. Všichni jsme si uvědomili, že přesně to cítíme

- Do školy v Berouně chodí děti z vyloučených lokalit. Chodí do školy?

Nastavili jsme to přísně: jestliže má dítě v prvním čtvrtletí zameškaných více než 100 hodin, i když jsou omluveny, zařadíme ho do zvláštního způsobu omlouvání, kdy každou hodinu musí rodiče doložit potvrzením od lékaře, účast na pohřbu, potvrzením, že tam skutečně byli. Jsem nekompromisní.

- Funguje to?

Jak se to vezme. Vše je omluveno, neomluvená absence je téměř nulová, ale absence je stále vysoká.

- Jak tedy přimět tyto rodiče, aby děti posílali do školy?

Pokud je vysoká absence, řešíme ji s orgánem sociálněprávní ochrany dětí. Rodičům hrozí postih. Dokonce jsme měli krajní případ, kdy dva bratři skončili v dětském domově. Ne pouze za zameškanou školu, bylo toho mnohem více v této početné rodině ze sousedního Bruntálska. Kluci byli dva měsíce v domově. Hoch, druhý šel do školy ve Dvorcích, přišel jako vyměněný. Například když autobus měl zpoždění, hned utíkal za učitelem a velice se omlouval, že to není jeho chyba.

- Kdysi jste zmiňovala, že mezi dětmi z problematických rodin jsou i šikovní jednotlivci, které se snažíte motivovat, aby měli větší ambice, šli na střední školy a záleželo jim na vzdělání... Je to ale těžký boj, pletu se?

Vkládáme do nich, co umíme. Ve speciální třídě jsme měli šikovné děti, pracovaly v hodinách, dostaly se na střední školu. Devět z deseti. Jenomže ji, drahoušci, nedodělali. Potkávala jsem je ve městě v době, kdy měli sedět ve škole. Matek jsem se ptala, a bylo mi řečeno, že pracují. Je to v rodině. Děti potřebují vzory, které nemají. Já, stejně tak kolegové ve škole, bojuji z těchto rodin měli vyšší než základní vzdělání, na příkladech jim neustále demonstruji, jaký rozdíl je čeká celý život na výplatě. Pak mi holka hned po devítce otěhotní a prohlásí, že se o ni chlap postará. Něco zmůžu, ale v těchto případech jsem bezmocná. Když rodiče nevidí hodnotu ve vzdělání, učitel se může rozkrájet, a je to k ničemu.

- Škola v Moravském Berouně funguje 120 let, jste na ni hrdá?

Učím pětatřicet let a na školu jsem hrdá. Máme výborné kantory, dobrý kolektiv a učebny krásné, vybavené moderními pomůckami. Školu jsme v roce 2006 kompletně opravili za 20 milionů.

Celý článek najdete v: http://www.olomoucky.denik.cz/

Nahoru

Facebook Šance Dětem YouTube SanceDetem RSS RSS