Zobrazit menuSkrýt menu

Jediná účinná obrana proti lžím o neziskovkách je dokola ukazovat pozitivní příklady

Publikováno: 2. 12. 2019, aktualizováno: 2. 12. 2019 | Zdroj: ihned.cz

Výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová ví, že lidé od nepaměti byli náchylní věřit "pohádkám" a smyšleným příběhům, takzvané lži obalené do pravdy. Proto ji ani nepřekvapilo, že v letošním průzkumu InsightLab lidé věřili nepravdivým výrokům o neziskových organizacích a přitakali i tomu, že neziskové organizace by měly pracovat zadarmo nebo že by se bez jejich práce stát klidně obešel.

"Hodně jsem o tom přemýšlela. A možná je důvod i v tom, že když se podíváme na Západ, pracují ve veřejně prospěšném sektoru muži i ženy, a to poměrně vyváženě, na manažerských pozicích. Kdežto v postkomunistických zemích jsou muži v neziskovém sektoru výjimkou," říká Šplíchalová.

Souvisí to s odměňováním. Šéfové velkých nadací, kteří rozhodují každý rok o přerozdělování desítek milionů korun a stovkách zaměstnanců, jsou na Západě placeni velmi podobně jako šéfové velkých firem. Roční odměna se prostě odvíjí od výsledků jejich práce. "Všichni v neziskovkách přemýšlíme, jestli pošleme spěšnou zásilku Messengerem, anebo ji tam donese v rámci úspory nákladů některý ze zaměstnanců cestou z práce. Výroky politiků, kteří z neziskovek dělají nenasytné konzumenty státních peněz, však vývoj pozitivního povědomí veřejnosti o dobročinných organizacích zpomalují," ­myslí si výkonná ředitelka Fóra dárců.

Přes 73 procent Čechů sice podle průzkumu sleduje zpravodajské informace o veřejně prospěšných organizacích, ale až 50 procent lidí nerozezná pravdivé výroky o neziskových organizacích od nepravdivých až nesmyslných. "A pouze 54 procent Čechů si uvědomuje, že nejvíc státem financovaná nezisková organizace je fotbalová asociace."

30 let svobody

Uplynulých 30 let od sametové revoluce znamenalo velkou změnu pro veřejně prospěšný sektor. Komunistický režim bral lidem možnost svobodně ovlivňovat dění a život kolem sebe. Vše "zařídil" stát a aktivní zapojení lidí bylo velmi nežádoucí. "Mohly vzniknout občanské iniciativy, mohl se etablovat nadační sektor, a především se lidé mohli začít rozhodovat sami za sebe, svobodně posoudit, čemu a komu chtějí pomáhat."

Klíčovou roli tehdy podle Šplíchalové sehráli američtí a kanadští donoři, nadace, které pomohly se vznikem tuzemského nadačního sektoru. Důležitým milníkem byl také rok 1998, kdy došlo k nastavení zákona o nadacích a mohl vzniknout Nadační investiční fond, díky němuž tuzemské nadace a fondy ročně rozdělí necelé dvě miliardy korun − do oblastí, které jsou pro společnost důležité, ať už jde o životní prostředí, lidská práva, práva dětí, ranou či pěstounskou péči a mnohé další. "A stát by se bez práce nadací a dalších neziskových organizací rozhodně neobešel, řadě sociálních služeb, velmi důležitých, by hrozil kolaps," říká.

Jak je na tom Česko

Celý článek najdete zde: https://archiv.ihned.cz/c1-66681980-jedina-ucinna-obrana-proti-lzim-o-neziskovkach-je-dokola-ukazovat-pozitivni-priklady-mysli-si-sefka-fora-darcu

Nahoru

Facebook Šance Dětem YouTube SanceDetem RSS RSS