Zobrazit menuSkrýt menu

Jeden podpis může změnit životy stovkám dětí. Přidejte se

Publikováno: 23. 3. 2018, aktualizováno: 16. 5. 2018 | Zdroj: Šance Dětem

Česká republika je jednou z posledních zemí EU, ve které je stále běžnou praxí umisťovat do ústavní péče i nejmenší děti. Výzkumy o vývoji mozku a většina odborníků napříč systémem se přitom shodují, že ústavní výchova v raném věku psychický vývoj dítěte vážně poškozuje.

I navzdory dobré zdravotní péči, materiálnímu vybavení a obětavému personálu nejsou ústavy schopny naplnit psychické a sociální potřeby dětí a zajistit tak podmínky pro jejich zdravý vývoj. To je třeba změnit. Na popud Asociace Dítě a rodina vznikla proto petice, kterou na internetu v těchto dnech podepisují stovky lidí.

Proč? Důvodů je celá řada, vycházejí z odborných studií posledních let. Jedna z nejnovějších vznikla v týmu kanadských vědců. Tvrdí, že míra blízkého fyzického kontaktu ovlivňuje novorozeňata již na molekulární úrovni (Zdroj: Reflex.cz). U dětí, kterým se v raném věku dostává méně pozornosti a jsou vystaveny stresové zátěži, dochází k ovlivnění genové exprese a negativní následky si s sebou daní jedinci nesou dlouhé roky. Samotný další výzkum je zatím teprve v začátcích, proto odborníci z Univerzity Britské Kolumbie dodávají, že bude třeba zjistit, jak přesně ke změnám dochází.

Podobnou oblastí se zabýval v minulosti dlouhodobě i český věhlasný profesor Zdeněk Matějček. V letech 1965 až 1993 se proto v Československu uskutečnil dlouhodobý výzkum zaměřený na děti žijící v dětských domovech. Profesor Matějček a docent Zdeněk Dytrych ho odborně vedli. Ukázalo se při něm, jak se případný nedostatek lásky v dětství podepisuje na lidské bytosti i v dospělém věku.

I díky těmto poznatkům je zřejmé, že sociální interakce, vztah matka a dítě či otec a dítě, je pro lidské potomky nesmírně důležitá. Chybí-li, nedostatek se projevuje ve zpoždění psychomotorického a řečového vývoje, školní nezralosti, horším školním prospěchu, ale také v povrchnosti, citové nestálosti a sociálních vztazích.

Proč záleží na tom, aby děti nebyly umísťovány do ústavů?

V České republice jsou dvě třetiny dětí do kojeneckých ústavů umístěny z důvodu špatné sociální situace rodiny nebo proto, že se o ně rodiče nedokáží postarat (viz níže). Pokud by se rodině dostala větší sociální i odborná podpora, mohly by tyto děti žít nadále v rodině.
„Chceme nabídnout rodičům intenzivní pomoc a podporu, aby každé dítě mohlo vyrůstat v rodinném prostředí. Věříme, že podpora biologické rodiny, rozšíření specializovaných ambulantních služeb a náhradní rodinná péče je to nejlepší řešení. Rodina dokáže daleko lépe naplňovat psychické a sociální potřeby dětí, a tak předcházet celé řadě problémů, které děti z kojeneckých ústavů provázejí často celé dospívání," říká tajemnice Asociace Dítě a rodina Anna Krbcová.

Dvě ze tří dětí se v ústavu nemusely ocitnout

V roce 2016 bylo u nás umístěno do kojeneckého ústavu celkem 1559 dětí, z nichž se 1133 vrátilo později zpět do své biologické rodiny. Mezi důvody umístění dominují především nevyhovující sociální podmínky z pohledu bydlení a financí, dále zdravotní postižení dítěte a také závislosti a psychiatrická onemocnění rodičů.

Cílem iniciativy a petice Asociace Dítě a rodina, která sdružuje celkem 70 organizací zabývajícími se právy dítěte i náhradním rodičovstvím, je to, aby děti do kojeneckých ústavů vůbec nemusely být umísťovány. Jak se však ukazuje, je to běh na dlouhou trať.

„Dlouhé roky jsme ztratili neustálou diskuzí o něčem, co je již vědecky i mnohaletou zkušeností vyspělých zemí ověřeno. Pro dítě je v prvních letech života zcela zásadní zažít blízký a bezpečný vztah s dospělým. Nejde zde o politiku ani lobbing zájmových skupin, ale o konkrétní děti, kterým běží čas velmi rychle," dodává Krbcová.

Podle ní je v prvé řadě nutné podpořit rozvoj komunitních služeb, které by pomáhaly posilovat kompetence rodičů tak, aby se o své dítě dokázali postarat a dítě tak nemuselo opustit svou rodinu. „V případech, kdy dítě u svých rodičů zůstat nemůže, je nezbytné zajistit mu náhradní rodinu. Tento postup nejen odpovídá legislativě České republiky i mezinárodním úmluvám, ale zejména naplňuje nezpochybnitelné právo dítěte na rodinu," uzavírá tajemnice asociace, která zaštiťuje nyní podepisovanou petici.

Jaká je současná situace kojeneckých ústavů v Česku?

Údaje ministerstva zdravotnictví z června 2016 uváděly existenci celkem 29 kojeneckých ústavů (dětské domovy pro děti do 3 let věku). Jejich celková kapacita byla 1382 lůžek.Bývala vždy zhruba z 80 procent naplněna. (Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR, webové stránky: DD pro děti do 3 let věku, aktualizace: červen 2016).

Celá problematika má i ekonomický rozměr. Mezinárodní organizace Lumos, která se zabývá péčí o ohrožené děti u nás od roku 2008 (je též členem Asociace Dítě a rodina) zveřejnila vloni přitom velmi zajímavé srovnání ročních nákladů na ústavní a pěstounskou péči o děti. Vyplývá z něj mimo jiné například to, že v kojeneckém ústavu vyjde péče o dítě do tří let stát na 777 840 korun. Pokud by takové dítě bylo umístěno k pěstounům na přechodnou dobu, jednalo by se o částku 423 000 korun. V zařízení pro okamžitou pomoc (například mimo jiné Klokánky), výdaje za péči o dítě představují 273 600 korun. V případě, že by docházelo k důsledné terénní sociální práci s rodinou, částka na její podporu vychází na 26 100 korun.

Nutno dodat, že jako první v ČR začal kojenecké ústavy rušit v roce 2016 Zlínský kraj. Předpokladem pro to, aby ho mohly následovat i další regiony, je v první řadě vůle a přesvědčení zodpovědných rozhodujících osob, ale též dostatečná síť pěstounů. U nás se od roku 2013, po novele zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, zřídila vedle dlouhodobých pěstounů také pozice profesionálních pěstounů na přechodnou dobu. Měla by umožňovat umístit děti do doby, než se vyřeší situace v původní biologické rodině, přímo do náhradních rodin. Zajištěna by tak měla být plnohodnotná individuální péče. V červnu 2016 bylo registrováno v ČR cca 450 pěstounů na přechodnou dobu.

Vědci odhalují stále víc ukazatelů, jak moc jsou nutné pro dítě úzké vztahy

Když zde byla výše zmíněna studie prováděná kanadskými vědci, na kterou před časem upozornil časopis Reflex, je třeba závěrem ocitovat některé zaznamenané výsledky - i ty poukazují na to, jak moc jsou požadavky v petici důležité.

Vědci pozorovali celkem 94 dětí, jejichž rodiče si pečlivě zapisovali míru fyzického kontaktu, množství spánku potomků, případného pláče atd. Po 4 letech a 6 měsících byla následně kontrolována methylace DNA. To je biochemický proces, jenž slouží mimo jiné také jako ukazatel, zda dochází k bezproblémovému biologickému vývoji. Výsledky prokázaly, že děti s nízkou mírou fyzického kontaktu mají rozdílnou DNA hned v pěti oblastech. Jedna z nich je přímo spojována s imunitním systémem. Další je pak dávána do souvislosti se zhoršeným metabolismem.

Odlišnost byla nalezena také u tzv. epigenetických hodin, tedy u míry stárnutí krve a tkání. Ta byla u dětí s menším množstvím fyzického kontaktu nižší než u ostatních. Již v dřívějších výzkumech byly přitom odchylky od normy v tomto případě dávány do souvislosti se zdravotními problémy.

PODEPSAT PETICI - PODPORA BIOLOGICKÉ RODINY A NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE JE LEPŠÍ ŘEŠENÍ

další zprávy z médií

Autorka: Alena Hechtová

Nahoru

Přihlaste se k odběru newsletteru Šance Dětem

*) Pole označená hvězdičkou jsou povinná.

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS