Zobrazit menuSkrýt menu

Hypersenzitivní děti cítí svět kolem na maximum. Nejlépe jim pomůže náš vlastní klid

Publikováno: 12. 5. 2020, aktualizováno: 12. 5. 2020 | Zdroj: wave.rozhlas.cz

Představte si svět, ve kterém je všechno extrémně nahlas, extrémně barevné, silně prožíváte každý dotyk. Jak dlouho vydržíte? Hypersenzitivní lidé mají velkou smyslovou vnímavost a celý svět je pro ně tak trochu jako rockový koncert. Syndrom HSP má v populaci kolem dvaceti procent lidí. Jak hypersenzitivní děti naučit, v čem je jejich zvýšená vnímavost výhodná a jak se s ní vyrovnat?

„Ti lidé jsou takoví mimózovití,“ popisuje hypersenzitivitu klinický psycholog Jiří Tyl, který tento syndrom zkoumá přes dvacet let. „Jsou jako květina mimóza, česky citlivka, která, když na ni dopadnou kapky deště, sroluje list. Ona sice vláhu potřebuje, ale je jí to nějak obtížné, ty doteky zvnějšku. A takzvaně hypersenzitivní lidé jako kdyby měli zesílený vstup. Jako kdybyste si dal poslech na maximum. Všichni lidi řvou.“ Tyl ale také vysvětluje, že hypersenzitivita v žádném případě není nemoc nebo duševní porucha. „Je to něco, co je zcela normální, a co je menšinové. Týká se to asi každého pátého člověka. Jako je pětina lidí nadaných, tak tady je pětina více citlivých.“

Pokud mám hypersenzitivní dítě, jak ho mám naučit se svou odchylkou pracovat? „Je princip, který bychom si měli jako rodiče opakovat od rána do večera – i psychologové. Děti nedělají to, co jim říkáme, aby dělaly. Dělají to, co děláme my,“ říká Tyl. „Rodič má být vzorem, že dokáže zvládat vlastní prožitky – i třeba nelibé. Že jeho rozum má navrch, že to může ovládnout, to je pro to dítě nejcennější.“ Jako příklad dává Tyl letící vosu. Když sebou nebudu škubat, budu v klidu, vosa mi žihadlo nedá. Důležité je podle Tyla naučit se na příliš silné vjemy reagovat klidně. 

A jak vlastně poznat, zda mám hypersenzitivní dítě? „Některé znaky jsou nápadné, především to, že víc a silněji prožívají podněty zvenčí,“ myslí si Jiří Tyl, který zároveň upozorňuje na to, že u malých dětí se toho proměňuje velmi mnoho a velmi rychle – dělat o nich nějaké zvláštní soudy, na to by měli být rodiče opatrní. Nejspolehlivější je mozkový obraz. Tyl ale popisuje ještě další znaky možné hypersenzitivity: „Když vidíme, že to dítě má velkou představivost, že dopředu reaguje na hrozící nebezpečí, když dává přednost klidným hrám, když se zdá, že čte myšlenky druhých lidí, všímá si sebemenších změn v náladě ostatních.“

Nakonec ale Tyl vidí hypersenzitivitu jako dar. „S darem taky přicházejí starosti. Dostanu valoun zlata, to je príma, ale mám doma dost zámků?“ Poslechněte si Houpačky o hypersenzitivitě s psychologem Jiřím Tylem.

Zdroj: https://wave.rozhlas.cz/hypersenzitivni-deti-citi-svet-kolem-na-maximum-nejlepe-jim-pomuze-nas-vlastni-8197995

Související články na portálu Šance Dětem

Nahoru

Facebook Šance Dětem YouTube SanceDetem RSS RSS