Zobrazit menuSkrýt menu

Domácí výuka očima šesti maminek: Důležitý je pravidelný režim

Publikováno: 14. 4. 2020, aktualizováno: 14. 4. 2020 | Zdroj: emimino.cz

Ve středu 11. března se uzavřely školy po celé republice a od té doby se děti učí z domova. Pro rodiče je to náročné, protože mnozí z nich ještě pracují, pečují o domácnost a mladší sourozence. Jak probíhá domácí výuka podle šesti maminek?

Michaela, máma tří školáků - dcera 10 let, synové 14 a 16 let

Už začátkem března jsem si pohrávala s myšlenkou, že děti nechám doma a vezmu si dovolenou. Nakonec se to vyřešilo samo, když se zavřely školy. Po dvou týdnech jsme se z pražského bytu přesunuli na chatu za Prahu, kde je krásná příroda a klid. S manželem jsme kvůli koronaviru oba přišli o práci, tak jsme na domácí výuku alespoň dva. Ale i tak je to náročné. Máme tři děti, jedno na prvním stupni základní školy, mladší syn je na druhém stupni a nejstarší syn v prváku na střední. Abychom to nějak zvládli, musela jsem hned na začátku nastavit režim: čtyři hodiny denně škola, od 9 do 13 hodin. Díky pravidelnému režimu děti pochopily, že nejsou prázdniny a úkoly nepočkají. I když se jim do toho zpočátku vůbec nechtělo. Učení začalo postupně přibývat, takže dnes už to 4 hodiny denně nejsou. Kolikrát se nám stane, že obědváme až v půl třetí. Potom ještě s manželem musíme zkontrolovat úkoly, poslat to paním učitelkám na e-mail. Kolem čtvrté odpoledne můžeme konečně vydechnout. Na obranu učitelů ale musím říct, že se opravdu snaží. Práce je vždy dobře připravená, se vším jsou naklonění poradit a pomoci.

Silva, samoživitelka a maminka dvou školaček - dcery 9 a 11 let

Nám domácí učení vyhovuje. Ráno máme pomalejší rozjezd, spíš fungujeme odpoledne. Vstáváme podle toho, jak si řekne tělo, učíme se přes den průběžně. Úkoly dostáváme na celý týden nebo několik dní dopředu, tak si můžeme učení přizpůsobit. Většinou máme 1 až 2 dny více učení a pak zase dva dny volnější. Natahuji to i na víkend. Vzhledem k tomu, že z domova i pracuji, kombinujeme to podle mých pracovních povinností. Navíc je potřeba i průběžně nakupovat a vařit. Když něco do školy nestíháme, přesuneme to na druhý den, neučíme se pod tlakem. Děti mají motivaci si dohledávat ucelenější informace na internetu. A to jim dá určitě víc, než mechanické psaní velkého množství textu.

Monika, maminka školáka - syn 9 let

Domácí výuku v těchto dnech zvládáme celkem dobře. Mám výhodu v tom, že jsem sama učitelka. Hned od samého začátku jsme si se synem, který chodí do třetí třídy, museli nastavit jakýsi režim "domácí školy". Vstáváme ve stejný čas, nasnídáme se a pak mně nebo synovi začíná online výuka. Vzhledem k tomu, že máme k dispozici pouze jeden počítač, je nejtěžší se vystřídat. Musíme pečlivě rozvrhnout čas, aby se mně nebo synovi nesetkaly online školy ve stejný čas. A co nám také pomáhá je, že syn přebral zodpovědnost za svoje úkoly a vypracovává je z 80 % samostatně.

Zuzka, maminka tří kluků - synové 2,5 roku, 9 a 11 let

První dny nám toho paní učitelky naložily tolik, že by to děti nejspíš nezvládly udělat ani při běžné výuce ve škole. Mám ještě nejmladšího syna, kterému jsou necelé tři roky a vyžaduje velkou pozornost. Manžel pracuje z domova a potřebuje klid, i když pomáhá, jak je to jde. Paní učitelka od Ondry, který chodí do třetí třídy, nyní zahájila online pravidelnou výuku v pondělí, ve středu a v pátek. To mi přijde jako skvělý nápad, protože si alespoň učivo zopakují společně. Také nám od minulého týdne připravila prezentaci v PowerPointu, abychom věděli, co mají jaký den udělat, a na jejím konci jsou výsledky. To mi hodně ulehčilo u prostředního syna práci. Nechodí se mě každou chvíli ptát, co má vlastně dělat.

Paní učitelka od nejstaršího syna Filipa se zase snaží zpestřit domácí výuku různými projekty, například popsat a nakreslit určité zvíře ze Zoo. Filípek bohužel není v učení moc samostatný, takže s ním musím hodně věcí probírat, a přiznám se, že moc nestíháme. Ale má to i svá pozitiva. Užíváme si společného času na chatě, chodíme na procházky, stavíme na písku a večer hrajeme karty. Když děti usnou, čtu mejly od učitelek, dělám domácí práce. "Směna" mi skončí kolem 23. hodiny a v 6 ráno začíná vše nanovo.

Jana, maminka dvou prvňaček - sedmiletá dvojčátka

Pro mě je nejdůležitější pravidelný režim, abych stíhala ještě pracovat z domova. Takže po snídani se holky učí, protože jsou v první třídě, tak jim musím hodně pomáhat. Potom se snažím udělat něco do práce, uvařit oběd a odpoledne zase chvíli škola, a pokud čas dovolí, usednu k počítači. Odpoledne chodíme pravidelně ven, abychom se všichni trochu vyvětrali. Večer si holky hrají samy a já dělám večeři a domácí práce. Když jdou spát, opět usedám k počítači, případně si s manželem pustíme nějaký film, u kterého obvykle usínám.

Jitka, maminka dvou dětí - dcera 7 let, syn 10 let

Mám velké štěstí, že práce z domova pro mě není žádná novinka, stejně tak pro mého manžela, a můžeme ji dělat prakticky kdykoliv. Bohužel domácí výuka pro mě znamená nejen osmihodinovou pracovní dobu, k tomu vaření a úklid, ale také suplování učitelky. Dcera je v první třídě, takže potřebuje větší pozornost. Syn je v páté, ten se učí převážně sám, protože musí. Ale náš "učební systém" prošel několika fázemi.

První týden "harantény", jak současný korona systém školní výuky nazývám, jsem měla jasnou představu, že budu mít vše zkoordinované na pohodu. Má představa, že den začneme pozvolna procházkou a postupně přejdeme k výuce a práci, vzal brzy za své. Od paní učitelek jsme dostali takovou nálož úkolů, že se to ani nedalo zvládnout a najít si čas na svou práci bylo stále náročnější. Druhý týden jsem to musela přeorganizovat. Budíka nastavit na dřívější hodinu, ranní procházky se psem vzdát a synovi vysvětlit, že v páté třídě už je dost velký na to, aby si věci řídil sám. Moje vidina byla, že i u dcery není potřeba kontrolovat každou stránku, vždyť je pečlivá a šikovná. I s vařením bych mohla polevit a uvařit den předem. Řekla bych, že v rámci možností to funguje. Dopoledne se děti učí, my se s manželem snažíme pracovat a necháváme je, ať jsou co nejvíce samostatné. Přestávky si nastavují samy, podle toho, jak jsou unavení. Paní učitelky zahájily také online výuku, kdy se připojí celá třída nebo jen skupinky, a je to báječné. Mám pocit, že aspoň chvilku pracuji a děti se něco naučí. A co říct na závěr? Každá zkušenost je dobrá. A každá krize je příležitost. Kdoví, co si o tomhle budeme povídat za pár let.

Celý článek najdete zde: https://www.emimino.cz/clanky/domaci-vyuka-ocima-maminek/

Související články na portálu Šance Dětem

Nahoru

Facebook Šance Dětem YouTube SanceDetem RSS RSS