Zobrazit menuSkrýt menu

Zálohové výživné - dočkají se ho sólo rodiče?

Publikováno: 25. 5. 2016, aktualizováno: 16. 1. 2019

ČR stále nemá zákon o náhradním výživném, pokusy prosadit jej jsou stále neúspěšné. Podle stávající legislativy může rodič vymáhající výživné požádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany dětí.Ilustracni foto: Peníze někdy chybí

Obsah článku:

Orgán sociálně-právní ochrany děti musí pomoci
Za neplacení výživného exekuce na řidičský průkaz
Ve sněmovně jsou návrhy zákonů o zálohovaném výživném a náhradním výživném

Nízká vymahatelnost výživného

V neúplných rodinách žije asi 400 tisíc dětí, což představuje 22 % všech dětí v České republice. Podle policejních statistik z loňského roku je neplacení výživného druhým nejčastějším trestným činem – výživné neplatí 40 % rodičů, další jen částečně. Podle Asociace neúplných rodin je výše celorepublikového dluhu na výživném v průměru 80 tisíc korun. Jedná se tedy o palčivý problém.

Orgán sociálně-právní ochrany děti musí pomoci

Orgány sociálně-právní ochrany dětí mají povinnost pomoci rodiči, který vymáhá výživné na dítě, a to při podávání návrhu k soudu. Především jim radí, někde i ukazují předepsaný mustr. Soudy mají takové případy řešit přednostně. Zákonodárci to, na návrh Davida Kafky, Kateřiny Jacques a Ludvíka Hovorky, schválili v roce 2008 v rámci novelizace občanského soudního řádu a některých dalších zákonů, především zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

Konkrétní ustanovení zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí:

§ 11

Poradenská činnost

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností

a) pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě,

b) poskytuje nebo zprostředkovává rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené,

c) pořádá v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou,

d) poskytuje osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy dítěte,

e) poskytuje pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti k dítěti, včetně pomoci při podávání návrhu soudu; přitom spolupracuje zejména s orgány pomoci v hmotné nouzi, povinnými osobami, orgány činnými v trestním řízení a soudy.

(2) Krajský úřad zajišťuje

a) přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny a poskytuje těmto osobám poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu; časový rozsah přípravy k zařazení žadatele do evidence pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče činí nejméně 48 hodin a u žadatelů o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu nejméně 72 hodin; časový rozsah přípravy žadatelů, kteří přípravu již jednou dokončili, může krajský úřad snížit,

b) přípravu dětí žijících v rodině osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny; příprava dětí se provádí přiměřeně vzhledem k jejich věku, rozumové vyspělosti a v nezbytném rozsahu,

c) osvojitelům nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy.

(3) Krajský úřad může zajišťovat přípravu a poradenskou pomoc podle odstavce 2 také v případech poručenství, jestliže poručník o dítě osobně pečuje, nebo v případech svěření dítěte do péče jiné osoby.

(4) Krajský úřad je povinen alespoň jednou v roce zabezpečit konzultace o výkonu pěstounské péče. Konzultací se kromě odborníků na řešení výchovných a sociálních problémů zúčastňují také pěstouni, kteří mají trvalý pobyt na území kraje; konzultací se mohou zúčastnit též děti svěřené těmto pěstounům do pěstounské péče a další fyzické osoby, které tvoří s pěstounem domácnost.

(5) Preventivní a poradenská činnost podle § 10 odst. 1 písm. b), c) a f) a poradenská činnost podle odstavce 1 písm. a) a b) se poskytuje i jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.

Čtěte také:
Mýty týkající se výživného na děti
Komu po rozvodu připadne dítě?
(Po)rozvodové boje: když rodiče zapomínají na děti               

Za neplacení výživného exekuce na řidičský průkaz

Od roku 2013 je v ČR možné uvalit exekuci na řidičské oprávnění při neplacení výživného (dle § 71a exekučního řádu), týká se to vymáhání výživného na děti do 26 let věku. Exekuce řidičského průkazu za neplacení výživného se do ČR dostala podle polského vzoru, kde je výživné důsledně vymáháno. Zpět dostane neplatič výživné až v momentě, kdy se z něj stane platič – kdy uhradí dlužné alimenty a dál řádně platí.

↑ nahoru

Pokusy uzákonit "náhradní" výživné zatím ztroskotaly

Přes výše uvedená jednoznačná fakta a čísla však doposud ztroskotaly všechny pokusy náhradní výživné v ČR uzákonit. Navzdory tomu, že v sousedním Slovensku institut náhradního výživného, kdy výživné nejprve zaplatí stát, který následně vymáhá peníze z dlužníka, dávno platí. Připomeňme si v malé rekapitulaci pokusy v ČR.

První návrh zákona o náhradním výživném v roce 2001 předložily Jana Volfová, Květoslava Čelišová a další. V průběhu sněmovního projednávání byl vzat zpět.

Více informací ZDE

V roce 2006 byl projednáván návrh Anny Čurdové, který se zatím dostal nedál… Schválila jej Poslanecká sněmovna, která přehlasovala i veto Senátu, následně jej ale vetoval tehdejší prezident Václav Klaus, čímž zákon spadl pod stůl – byl totiž konec volebního období a poslanci už nemohli o vetu hlasovat.

Více informací ZDE

O rok později byl nový návrh skupiny poslanců v čele s Annou Čurdovou Poslaneckou sněmovnou zamítnut v závěrečném čtení, do Senátu se ani nedostal.  

Více informací ZDE

V roce 2010 Anna Čurdová, Vladimíra Lesenská a další poslanci předložili návrh zákona o výživném, který měl řešit situaci ještě komplexněji. Zaváděl minimální výživné, tabulky pro určování výživného, valorizaci výživného a náhradní výživné.

Předloha tehdy odolala návrhu na zamítnutí v prvním čtení, poslanci ji přikázali k projednání výboru pro sociální politiku. Ten ji projednal, dokonce schválil pozměňovací návrhy. Dál se ale návrh nedostal – do konce volebního období ho zákonodárci nestačili projednat.

Více informací ZDE

29. března 2017 Vládou ČR prošel návrh zákona o zálohovém výživném. Vzhledem ke konání voleb do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2017 však návrh zákona tzv. "spadl pod stůl". Pokud by v budoucnu byla vůle zákon o zálohovém výživném prosadit, bude se muset celá legislativní procedura zopakovat.

Ve sněmovně jsou návrhy zákonů o zálohovaném výživném a náhradním výživném

V Poslanecké sněmovně je i návrh zákona o náhradním výživném, který předložila skupina poslanců v čele s Hanou Aulickou. Aktuální stav návrhu lze sledovat na stránkách Poslanecké sněmovny, jako Sněmovní tisk 118.

V Poslanecké sněmovně je návrh zákona o zálohovaném výživném, který předložila skupina poslanců v čele s Alenou Gajdůškovou. Aktuální stav návrhu lze sledovat na stránkách Poslanecké sněmovny, jako Sněmovní tisk 126.

Oba tisky prošly prvním čtením a nyní je čeká (do)projedná(vá)ní ve výborech PSP ČR. Zatímco k náhradnímu výživnému dala Vláda ČR negativní stanovisko, k zálohovanému výživnému dala Vláda ČR stanovisko neutrální.

Ani v jednom ze dvou výše uvedených případů nebyl legislativní proces v roce 2019 ukončen.

Na tomto místě se sluší říci, že obě sousloví "zálohové výživné" a "zálohované výživné" znamenají totožnou věc. V případě, že zákon o zálohovaném výživném bude schválen, lze důvodně předpokládat, že se ujednotí i termín na "zálohovaném výživném".

Čtěte také:
Zanedbávání péče o dítě
Rodina v problémové situaci
Rodina v tíživé sociální situaci: Rozchod, rozvod, osamělý rodič

↑ nahoru

Nízká vymahatelnost výživného

Minulý režim dokázal z neplatičů výživné dostat – krátil jim platy a peníze byly zasílány rodiči, který děti vychovává. Počátkem 90. let to skončilo a v České republice je doposud nízká úroveň vymahatelnosti výživného. Z 90 % jsou samoživitelkami ženy, třetina neúplných rodin je podle Českého statistického úřadu přímo ohrožena chudobou.

Malý příběh z praxe:
Rozsudkem bylo otci vyměřeno výživné ve výši 700 korun měsíčně, o dva roky později bylo zvýšeno na částku 1200 korun měsíčně. Otec platí nepravidelně a dlužil na výživném za 25 měsíců 17.500 korun a za 92 měsíců 110.400 korun. Celkem tedy 127.900 korun. Později zaplatil pouze 56.100 korun a stále dluží 71.800 korun, přičemž dluhy narůstají. Otec nemá stálé zaměstnání, bydlí na různých místech. Matka s dítětem jen tak tak přežívají. 

Čtěte také:
Rozvod manželství
Exekuční srážky. Kolik činí?

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Přihlášení k odběru newsletteru

 

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autorka článku: Andrea Cerqueirová, úpravy článku v souvislosti s aktuálním vývojem problematiky, Ondřej Voců

Nahoru

Facebook Šance Dětem YouTube SanceDetem RSS RSS