Úvodní stránka › Hledám pomoc › Děti se zdravotním postižením › Děti s mentálním postižením

Učení a získávání znalostí

Publikováno: 13. 4. 2012, aktualizováno: 27. 6. 2016

ilustrační foto – chlapec s knihou Typickým znakem dětí s mentálním postižením je omezenější potřeba zvídavosti a preference (upřednostňování) podnětového stereotypu.

Děti s mentálním postižením bývají spíše pasivnější a více závislé na zprostředkování informací jinými lidmi. Svět je pro ně méně srozumitelný, a proto se jim může jevit více ohrožující (Vágnerová, 2004).

Nápadnosti v chování dětí s mentálním postižením se stávají zřetelnými zejména v období započetí školní docházky. Důvodem jsou zvyšující se požadavky na dítě ze strany školy. Učení se tak stává hlavní činností, která s sebou přináší rostoucí nároky na psychické a sociální funkce jedince. Při řešení problému nebo úkolu jsou u dítěte s mentálním postižením patrné zvláštnosti především v oblasti myšlení a paměti. Myšlení bývá konkrétní, s omezenou schopností zobecňování (abstrakce). Důležité je proto vytvářet pro dítě motivující a srozumitelné prostředí s širokou škálou podnětů.

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autor článku

doc. PhDr. Jan Šiška, Ph.D.

Působí na katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se věnuje speciální pedagogice se zaměřením na mentální postižení.