Zobrazit menuSkrýt menu

Slovník pojmů

K-centrum
Kontaktní centrum neboli káčko. Jedná se o typ nízkoprahového zařízení, kam se může člověk obrátit, pokud řeší problém s drogovou závislostí. A to ať se svou vlastní, či někoho blízkého. Kromě poradenství nabízí toto zařízení specifickou službu – takzvanou HARM REDUCTION, tedy programy zaměřené na snižování rizik, která jsou s užíváním drog spojeny. Například výměnný program injekčních jehel a stříkaček. Nitrožilní uživatel má možnost přinést použitý injekční materiál a od pracovníků zařízení obdrží materiál nový. Kromě toho, že je takto předcházeno šíření určitých nemocí a infekcí, přichází uživatel do kontaktu s terapeuty, kteří ho mohou motivovat k abstinenci.

↑ nahoru

Kabatova metoda
Je založená na vedení pohybu v úhlopříčném směru s rotací. Tedy tak, aby docházelo k co největšímu dostředivému pohybu kloubních ploch. Vedení pohybu podporuje protažení svalů – to právě pacienti se spinální muskulární atrofií potřebují. Zapojují se svaly celého těla, což je velmi žádoucí.

↑ nahoru

Kauzální
Zachycující příčinu; kauzální terapie = léčba zaměřená na příčinu.

↑ nahoru

Kauzální atribuce
Kauzální atribuce je řada psychologických teorií, které vysvětlují, čím se lidé řídí, když mají označit jednu věc za příčinu druhé věci či jevu. Sousloví kauzální atribuce znamená doslova připisování příčiny, například když nám při četbě detektivky dojde, že vrah je zahradník, tak jsme provedli kauzální atribuci. Když rodinu postihne nějaký neúspěch, pak i tento neúspěch je třeba někomu připsat. Rosenzweig dělí osobnosti na intropunitivní, extropunitivní, respektive impunitivní podle toho, zda vinu za neúspěch člověk připisuje sám sobě, druhým lidem, nebo se použití termínu vina zcela vyhýbá. Když se nepovede výchova dítěte, tak opět mají rodiče či zaměstnanci ústavu puzení tento neúspěch někomu připsat, atribuovat. Obecně je pozorovatelný sklon vysvětlovat vlastní neúspěch nepříznivými vnějšími podmínkami, kdežto neúspěch cizích lidí jejich osobními nedostatky a chybami. Další okolností, která rozhoduje o způsobu, jak budou rodiče vysvětlovat výchovné neúspěchy, je vyčerpání vlastních možností. Pokud vyčerpali všechny možnosti, které měli, pak mají sklon k obviňování okolí. Pokud si vzpomínají na svá výchovná opomenutí, tak mají problém lehce připsat výchovné selhání na vrub dítěte či okolí, proto vidíme jako reaktivní výtvor nekonečné sebeobhajování či debaty s představovanými protějšky.

↑ nahoru

Klient/pacient
Na rozdíl od termínu pacient neimplikuje označení „klient“ přímo nemocného člověka, považuje se za méně stigmatizující. Klient je uživatelem speciálních služeb, například služby sociální, právní, finanční, psychoterapie, poradenství. Z těchto důvodu se rozšiřuje pojem „klient“ i do léčby závislostí i v České republice.

↑ nahoru

Kognitivní
Termín z psychologie; mající poznávací význam.

↑ nahoru

Kognitivní dovednosti
Jedná se o poznávací dovednosti – například o čtení a psaní, manipulaci se slovy a čísly, rozlišování tvarů, zpracovávání informací, doplňování dílčích informací a poznatků do celků a systémů a jejich propojování.

↑ nahoru

Kochleární implantát
Rehabilitační pomůcka pro děti i dospělé s těžkou percepční vadou sluchu. Jde o elektronickou funkční smyslovou náhradu, která transformuje zvuk na elektrický signál, zprostředkovává sluchové vjemy přímou elektrickou stimulací sluchového nervu uvnitř hlemýždě vnitřního ucha. Má dvě části: vnitřní část, která se skládá z přijímače stimulátoru, umístěného do jamky skalní kosti, a jemného svazku 22/24 elektrod, který je zaveden do hlemýždě vnitřního ucha. Druhou vnější část tvoří řečový procesor a mikrofon s vysílací cívkou, které jsou umístěny za ušním boltcem a slouží k přenosu informace a energie do vnitřního přijímače. Kochleární implantát nezprostředkovává rozumění řeči, ale poskytuje sluchové vjemy a umožňuje komunikaci mluvenou řečí. Původně byl určen pouze pro dospělé osoby později ohluchlé, nyní se využívá i u dětí ohluchlých i u vrozeně neslyšících.

↑ nahoru

Kompenzace
Soubor speciálně pedagogických metod a postupů zaměřených na zdokonalování výkonnosti jiného orgánu a jeho funkce, než je oblast postižená. Kompenzace pomáhá jedinci vyrovnávat se s omezením výkonu v dané oblasti zvýšením funkce jiného orgánu (například rozvíjení sluchového vnímání při postižení zraku). Kompenzační metodické postupy soustavně podporují výkonnost neporušených funkcí, které se stávají náhradou za funkci porušenou či zcela vyřazenou.

↑ nahoru

Kompetence
Soubor požadavků na vzdělávání zahrnující podstatné schopnosti, vědomosti, dovednosti, postoje i hodnoty, které jsou důležité pro osobní rozvoj člověka a zároveň jsou použitelné v běžných životních situacích. Kompetence jsou součástí obecného základu vzdělání, jejich výběr odpovídá hodnotám obecně přijímaným v dané společnosti. Proces utváření a rozvíjení kompetencí je dlouhodobý, prolíná celým vzdělávacím obsahem i činnostmi od mateřské až po střední školu.

↑ nahoru

Kompulzivní
Termín označuje nutkavé jednání člověka, které je nedostatečně řízené rozumově, případně jde o nedostatečnou schopnost sebekontroly.

↑ nahoru

Komunikace
Jedna z nejběžnějších, zároveň i nejobtížnějších dovedností v lidském životě slouží k dorozumívání mezi lidmi. Dorozumívání a dorozumění je předpokladem vzájemného pochopení, spolupráce, soužití. Komunikace má mnoho forem, probíhá od prvních chvil života a rozvíjí se po celý život v různých situacích. V běžné komunikaci jde o sdělování informací, poznatků, zkušeností, problémů, prožitků apod. a zároveň o porozumění, pochopení toho druhého, porozumění tomu, co od nás žádá, jaké jsou jeho potřeby i priority. Komunikace nejčastěji probíhá pomocí řeči, důležitá je též mimika, gesta, síla a zabarvení hlasu, postoj i celkové chování člověka (tedy takzvaná řeč těla).

↑ nahoru

Koncept manželů Bobathových
Vychází z pozorování chování lidí s centrálně podmíněnými poruchami motoriky, které se projevují silným svalovým napětím a nižšími svalovými reflexy. Není to klasická metoda, ale ucelený komplexní přístup k pacientovi, jenž zahrnuje čtyřiadvacetihodinovou péči terapeutů a členů rodiny.

↑ nahoru

Kongenitální bilaterální chybění vas deferentis
CABVD = kongenitální absence bilaterální vas deferens, tj. vrozené oboustranné chybění chámovodu.

↑ nahoru

Koordinace
Koordinace probíhá na různých úrovních. Pro osoby se zdravotním postižením je důležitá koordinace služeb, tedy složky zdravotně léčebné, rehabilitační, vzdělávací, psychologické, pracovní a sociální. Integrace žáků se zdravotním postižením v běžné škole se neobejde bez koordinace poskytované podpory ze strany školy, mimoškolních organizací a rodiny.

↑ nahoru

Korekce výslovnosti
Vede k vytváření a nácviku správné výslovnosti. Působí preventivně proti upevnění narušené komunikační schopnosti a nesprávného řečového vývoje u dětí. Rozvíjí slovní zásobu dětí, zlepšuje jejich vyjadřovací schopnosti, zabývá se smyslovým vnímáním, přispívá k rozvoji motorické dovednosti a tím i k obratnosti mluvidel. Je součástí logopedické péče.

↑ nahoru

Krizová intervence
Odborná psychologická metoda, určená pro osoby, které se ocitnou v krizi, tedy v subjektivně obtížně prožívané životní situaci, na jejíž zvládnutí jim nestačí vlastní mechanismy a způsoby reagování. Krizová intervence je poskytována odborníky s výcvikem v krizové intervenci, a to krátkodobě. Pomáhá tak překlenout období krize klienta, kdy rozšiřuje jeho dovednosti situaci zvládnout vlastními silami, minimalizuje možná rizika, staví na jeho předchozích zkušenostech a hledá podporu v jeho přirozené sociální síti. Odborník v případě potřeby směřuje klienta na další odbornou pomoc dlouhodobého charakteru, například psychoterapeutickou, a předává další kontakty na odborná pracoviště.

↑ nahoru

Krizová telefonická linka (linka důvěry, linka bezpečí)
Odborné pracoviště, kde vyškolení odborníci poskytují krizovou intervenci a často také psychologické poradenství po telefonu. Linky důvěry deklarují určité hodiny, kdy jsou v provozu (některé fungují nonstop a bezplatně, aby umožnily co největší nízkoprahovost a dostupnost). Linka důvěry může být buď všeobecná, nebo zaměřená na určitou skupinu populace (například osoby s postižením, děti, senioři, gay komunita). V rámci hovoru pracovník (který je odborníkem v telefonické krizové intervenci a snižuje akutní rizika, která klientovi hrozí) hledá spolu s klientem možné způsoby řešení krizové situace. Většina linek důvěry disponuje databází kontaktů na další odborná pracoviště.

↑ nahoru

Krizové (intervenční) centrum
Zařízení poskytující krizovou intervenci lidem, kteří se ocitli v situaci krize. Krizová centra se řadí mezi nízkoprahová zařízení, kam je obvykle možné přijít osobně bez objednání, v některých krizových centrech také nonstop. K dispozici klientům bývá psycholog i psychiatr, některá krizová centra mají i omezený počet krizových lůžek na krátkodobý pobyt v případech, kdy ambulantní návštěvy nestačí. Krizové centrum informuje klienty o možnosti pro ně vhodných návazných psychologických a psychiatrických služeb.

↑ nahoru

Kurátor
Kurátor je specializovaný sociální pracovník, který na základě diagnostické činnosti a ve spolupráci s dalšími institucemi poskytuje sociální služby a dávky. Zároveň poskytuje, doporučuje, případně zprostředkovává sociální, právní a psychologickou pomoc osobám, kterým hrozí bez pomoci společnosti sociální vyloučení a propadnutí se do chudoby, z důvodu jejich tíživé životní situace.

↑ nahoru

Kvalifikovaný nezájem rodičů
Kvalifikovaný nezájem rodičů – pojem, který je používán v Zákoně o rodině (č. 94/1964 Sb.), zejména v souvislosti s osvojením, adopcí dítěte. Je to právní termín, kdy v souvislosti s nezájmem rodičů hraje nejdůležitější roli čas. Pojem určuje dobu, po které již není třeba souhlasu rodičů s osvojením dítěte, jestliže jeho rodiče neprojevovali po dobu nejméně šesti měsíců soustavně o dítě opravdový zájem. Tím se myslí, že dítě pravidelně nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost k dítěti a neprojevovali snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohli osobně ujmout péče o dítě. U novorozených dětí je tato doba ještě kratší. K vyslovení takzvaného žádného nebo absolutního nezájmu není třeba souhlasu rodičů, jestliže po dobu nejméně dvou měsíců po narození dítěte neprojevili o dítě žádný zájem, ačkoli jim v projevení zájmu nebránila závažná překážka. O otázce kvalifikovaného nezájmu a žádného nezájmu rozhoduje soud.

↑ nahoru

Kvalita života
Soubor různorodých podmínek materiálních i duchovních, důležitých pro zdravý a spokojený život. Závisí jak na vnějších podmínkách prostředí, v němž jedinec žije, tak i na vnitřních podmínkách jeho osobnosti. Znakem kvality života je různorodost a zároveň komplexnost faktorů, které ji ovlivňují v různých etapách života. Zdravotní postižení nemusí být vždy provázeno snížením kvality života. Sami lidé se zdravotním postižením ji často nepovažují ve srovnání s ostatními za horší. Ke zvyšování kvality života zdravotně postižených dětí je nutná podpora všech jejích složek, zvláště pak rovnocenný přístup ke vzdělávání, v pozdějším věku k pracovním i společenským příležitostem. Kvalita života je významným kritériem při hodnocení zdravotních, sociálních i vzdělávacích intervencí u osob se zdravotním postižením.

↑ nahoru

Kybergrooming
Jedná se o novodobou formu zneužívání dětí související s kyberprostorem (prostředí internetu). Pro kybergrooming se skvěle hodí chat, Skype, ICQ, různé seznamky a v posledních letech mu nahrávají zejména sociální sítě. Za kybergrooming se označuje chování člověka, který se „na síti“ snaží pod falešnou identitou ulovit oběť, získává postupně její důvěru tím, že jí nabízí pocit „někdo mi konečně rozumí“, kontakt se mění v osobní za účelem zjistit co nejvíce informací o důvěřivém dítěti (telefon, adresa) a podrobnosti o jeho rodině. Cílem tohoto „kamarádského“ chování je pak dítě dovést k osobnímu setkání a zneužít jej.

↑ nahoru

Kyberšikana
Jedná se o ubližování oběti prostřednictvím e-mailů, SMS, sociálních sítí, tedy přes kyberprostor.

↑ nahoru

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS