Zobrazit menuSkrýt menu

Školská sociální práce

Publikováno: 15. 4. 2017, aktualizováno: 30. 5. 2017

Chlapec s aktovkouObsah článku:

Historie školské sociální práce
Význam slova sociální
Průběh školské sociální práce ve světě a vznik standardů
Naši nejbližší sousedé a další země, kde je školská sociální práce zavedena
Co všechno patří do činností školské sociální práce
Negativní dopady sociálního prostředí
Modely školské sociální práce
Co znamená ekosystém školy a proč je tak nazýván

 

Je pravděpodobné, že mnozí nevědí, co se skrývá pod pojmem školská sociální práce. Není divu, protože tato profesní pozice u nás nemá na rozdíl od mnoha států uzákonění a v minulých letech se o ní v České republice téměř nemluvilo. Školská sociální práce je reálná šance pro děti, žáky a studenty na různorodou pomoc k lepšímu vzdělávání a rozvoji.

Historie školské sociální práce

Školská sociální práce má své kořeny v Americe, kde vznikla již kolem roku 1890 formou takzvaných navštěvujících učitelů (visiting teachers). Začali chodit hlavně do sociálně znevýhodněných rodin a pomáhat dětem. Pomoc se týkala nejenom učení nebo psaní úkolů, navštěvující učitelé se zajímali, zda mají děti co jíst, a snažili se zajišťovat, co bylo potřeba. V roce 1921 se v USA sdružili v „Národní asociaci pomáhajících učitelů" a jejich činnost s pozdějším označením „školská sociální práce" se rychle šířila do dalších států. Dnes je zavedena do škol zhruba ve stovce zemí světa, protože se platně prokázal její kladný význam a prospěšnost.

Nelze opomenout, že školská sociální práce má svou kratší historii také u nás. V době prezidenta Masaryka začaly vznikat školy se sociálním zaměřením. Prezidentova manželka Charlotta a zejména dcera Alice se aktivizovaly pro vytváření pracovních míst nejen ve zdravotní, ale i v sociální oblasti. Po druhé světové válce ale došlo k mnohým změnám a jednou z nich bylo ukončení zájmu o školskou sociální práci. V tehdejším Československu již o ní nebylo slyšet vůbec a později jen sporadicky. Profesní pozici školské sociální práce se u nás zatím nepodařilo zavést do platné legislativy, byť je tato aplikovaná a dynamická sociální práce ve školním prostředí pro žáky přínosná a tedy potřebná. I proto vznikla v létě 2016 „Asociace školské sociální práce v ČR, z. s.," s cílem, aby se u nás tato činnost mohla obnovit a vykonávat dle zákona. V praxi znamená skutečnou naději na pomoc žákům a studentům, kteří se potýkají s rozličnými těžkostmi a problémy.

Význam slova sociální

S politováním je třeba říci, že se místo slova sociální dnes nejčastěji užívá výraz „socka", což má pejorativní nádech, i když správný význam je jiný. Slovo „sociální" pochází z latinského „socius" a znamená přítel, spojenec, společník, proto se mluví o společnosti neboli societě. K synonymům tohoto slova patří lidský, přátelský, empatický, humánní, z čehož nic hanlivého nevyznívá. V současnosti se běžně mluví o sociálních sítích, které také nemají negativní konotaci jako hovorový pojem „socka". Ve školské sociální práci je namístě podle významu slova uvažovat o školské přátelské a společenské pomoci, kdy dotyční pracovníci přicházejí s důvěrou k žákům, jejich rodičům a všem ostatním. Stejná důvěra by měla být i v opačném směru, tedy vůči školským sociálním pracovníkům.

Průběh školské sociální práce ve světě a vznik standardů

V polovině minulého století se v USA vytvořila „Národní asociace sociálních pracovníků", která pro školskou sociální práci ustanovila „Speciální výbor". V sedmdesátých letech pod jeho dohledem vznikly pro tuto aplikovanou sociální práci Mezinárodní standardy. Mají platnost pro federální státy USA a zdůrazňují některé souvislosti s dalšími dokumenty z „Národní asociace sociálních pracovníků". Standardy jsou od té doby pravidelně inovovány a aktualizovány dle nově vzniklých problémů žáků a měnících se potřeb samotných školských sociálních pracovníků, již jsou v zahraničí považováni za důležitý prvek tzv. ekosystému školy. Ke konci příspěvku jeho princip vysvětlím. Přímým posláním školských sociálních pracovníků je zaměření se na úspěšnost při vzdělávání a rozvoji všech žáků s podporou důstojnosti a lidských práv.

↑ nahoru

Naši nejbližší sousedé a další země, kde je školská sociální práce zavedena

Z nejbližších sousedů se konkrétně jedná o Německo, Polsko, Maďarsko, Rakousko. Kromě všech federálních států USA stojí z ostatních zemí za zmínku Velká Británie, Island, Švédsko, Finsko, Dánsko, Norsko, Nizozemsko, Švýcarsko, Lucembursko, Francie, Čína, Argentina, Austrálie, Japonsko, Vietnam, Indie, Kanada, Lotyšsko, Rusko, Litva, Estonsko, Mongolsko, Nigérie, Ghana, Nový Zéland, Srí Lanka, Singapur, Portugalsko a mnoho dalších. Slovensko v současnosti také usiluje o zavedení školské sociální práce.

Co všechno patří do činností školské sociální práce

Rozpětí školské sociální práce je široké. Podstatou je odbornost, empatie, přátelský postoj, důvěra a dynamika s osobitou charakteristikou oboru, což jsou typické rysy této profesní pozice.Stěžejně sem rovněž patří primární až terciární prevence, znalosti o sociálním znevýhodnění a o vzniku nebo působení sociálně patologických jevů. Dále jde o základní znalosti některých zdravotních handicapů, proto je u školské sociální práce indikována úzká kooperace se speciálními pedagogy, již se mimo jiných poruch věnují narůstajícím potížím s učením a chováním. Při zdravotních znevýhodněních je školský sociální pracovník nápomocen při zajištění různých zdravotních pomůcek nebo jiné podpory včetně nasměrování k dalším odborníkům. Žákům a studentům pomáhá komplexně řešit různorodé problémy, které jim více či méně brání jak v úspěšném vzdělávání, tak v osobním rozvoji.

Zásadní vlastností školské sociální práce je její přesah za školu. K činnostem patří nejen pomoc žákům, ale i rodičům, zákonným zástupcům, komunitám, dle potřeb samozřejmě pedagogům a všem ostatním. Do sociálního znevýhodnění je třeba zahrnout i celé spektrum vztahových problémů a různých nepříznivých situací v rodině. Týkají se domácího násilí, rozvodu rodičů, celkového zanedbávání dítěte, sexuálního zneužívání, nevyjímaje patologické závislosti od alkoholismu přes zneužívání psychotropních látek až po gamblerství a podobně. Důležitým stanoviskem školské sociální práce je zohledňovat sociální souvislosti se zdravotními, a to všude tam, kde děti vyrůstají. Kromě rodiny je to škola spolu s mimoškolním prostředím a všemi ostatními provázanostmi, které se podílejí na životě a vývoji nezletilých.

Mezinárodní standardy školské sociální práce definují povinnost školských sociálních pracovníků, aby působili jako lídři pro rozvoj kladného školského klimatu včetně aktivního přístupu a porozumění při odstraňování překážek ve vzdělávání. Ve standardech je také uvedeno doporučení, aby byl jeden školský sociální pracovník na 250 žáků, u žáků s intenzivními potřebami se dokonce doporučuje jeden na 50 žáků, což potvrzuje již zmíněnou indikaci co nejtěsnější spolupráce speciálních  pedagogů se školskou sociální prací. Lze pokládat za chybu, že společnost se většinou zkoumá jen povrchně a ve školství zcela nedostatečně, takže nelze celostně odkrývat pozadí různých problémů dětí, žáků, studentů, u kterých má často vážnější dopady než u dospělých. I proto je třeba pragmaticky reflektovat prospěšnost školské sociální práce. Dnešek při své evoluci nepřináší jenom pozitiva, a to ani ve vztazích, hlavně rodinných, kde je čím dál větší polarita. Vznikají nová měřítka snažící se od základu přetvářet naše vnímání, postoje, morálku, kulturu, tradice. Je logické, že to každý nemusí akceptovat snadno, a byť není dobré zkostnatění, vždy musí existovat přijatelné hranice. Na pojetích současného bytí se dnes podepisuje celá řada prvků od sekularizace s omezujícím vlivem náboženství přes technický rozvoj, globalizaci a hlavně komercionalizaci s tendencí ke stále větším výkonům, ziskům. To vše se promítá do společnosti, do rodin a každá situace v rodinách se napřímo zrcadlí v prostředí školy. Vzniká neustálý kruh, ve kterém se hromadí všechny faktory, a ty tíživé nedopadají jenom na nás, ale ještě víc na děti. Právě na nich je čitelné případné neukotvení v rodině nebo složité hledání vlastní identity, což tak často souvisí se vznikem všech proměnných hodnot a kritérií.

Děti u tabuleŠkolský sociální pracovník je v zahraničí veden jako odborník na sociální prostředí, ve kterém prezentuje jednu z nejdynamičtějších praxí této aplikované sociální práce. Obsahuje prvky ombudsmana, advokáta, koordinátora, prostředníka, vyjednávače, manažera a zahrnuje schopnosti komplexně analyzovat celé prostředí žáků se znalostmi sociální intervence. Tato profesní pozice kumuluje speciální rozsah činností, mezi něž patří i sociální poradenství, pomoc k sanaci žáka, jeho rodiny, komunity. Pomáhá s motivací žáků a jejich zákonných zástupců, vypracovává kazuistiky, provádí depistáže, sociální anamnézy, katamnézy (zjišťování stavu po určitém časovém odstupu). I kdyby v začátku celkově pomohla o něco menšímu počtu žáků a osob, než se očekává, i tak má ten největší smysl.

↑ nahoru

Negativní dopady sociálního prostředí

Určitě se vyplatí lépe odkrývat sociální prostředí se všemi faktory. Celek má zásadní vliv na vývoj a rozvoj dítěte, což se ale stále málo vnímá. Navíc se rodičem stáváme poprvé, bez zkušeností, takže každý děláme nějaké chyby. Dnes se na nich podílí trend současné doby, kdy ubývá čas na osobní sdílení a kolikrát na správný postup. Negativní dopad má také nejednotná výchova, tento rozkol si dítě nese do své budoucnosti a přičítají se k tomu i další zápory, pokud v nich vyrůstá. Týkají se jeho zázemí, zda je dostačující, či nikoli, je-li harmonické, úplné, neúplné, s přehnanou nebo naopak zanedbávající péčí, s dobrým nebo neuspokojivým finančním zajištěním a dalšími důležitými aspekty. Patří sem i problematika střídavé péče, která se u nás začala zavádět. Dle odborníků má být vždy první diagnostickou kategorií sociální kontext, kam můžeme u některých žáků zařadit bilingvní výchovu. Z okolností nelze vyjmout žádná zdravotní nebo jiná znevýhodnění a jakákoli oslabení.

Pro příklad jedna z kazuistik:

V rodině čtrnáctiletého Michala nebyla již delší dobu pohoda, jeho otec si našel jinou a uvažoval o rozvodu. Michal se stal svědkem mnoha vyhrocených incidentů, které se brzy začaly podepisovat na jeho psychice. Ve škole se zhoršil v učení a chování. Třídní učitelce by se s tím nikdy nesvěřil a ani matka jí při zavolání do školy neřekla, co se u nich děje. Michalovo zhoršení vysvětlila pubertou a přislíbila větší dohled. Při probíhajících problémech na to ale neměla dost sil. Manžel byl doma čím dál míň, a když ano, probíhaly drsné hádky, řval na ni, ať někam odtáhne, že byt patří jemu. Kromě toho přestal přispívat na domácnost, což Michal také těžko nesl, proto otce už vlastně nesnášel a začal hledat únik. Chytil se party starších kluků, kde se hodně pilo, kouřila marihuana a zneužívaly jiné drogy. Domů začal chodit opilý, zřejmě i zdrogovaný. Ve škole už to nebyly jen horší známky, týden co týden měl jeden nebo dva dny absenci. Ráno nechtěl vstávat, vymlouval se na bolesti hlavy, břicha a že to má z těch nerváků doma. Matka mu proto radši napsala omluvenku a tak to probíhalo víc jak půl roku. Jednou navečer se Michal v opilosti popral na ulici, policie ho sanitkou nechala odvézt do nemocnice na interní oddělení a tím se to celé rozjelo. Škoda, že tak pozdě, kdyby se mohl Michal nebo jeho matka s důvěrou svěřit školskému sociálnímu pracovníkovi, pomoc by se našla a řešila mnohem dřív. Nemuselo to dojít až takhle daleko. Největší následky zůstaly pro Michala, školní rok musel opakovat, ale dobré známky, které míval, se už nepodařilo vrátit. K tomu musel docházet na terapie a těžko říct, jak to u něj všechno dopadne, zda sklony k pití a drogám, které tak nešťastně vznikly, nebudou zase pokračovat.

Modely školské sociální práce

Ráda zde zdůrazním, že nejen sociální práce, s kterou jsme spojeni od narození až do konce života, ale i školská sociální práce, s níž jsou v mnohých státech žáci provázáni při studiu, znamená vědní disciplínu společenské vědy. Pro činnost této aplikované profesní pozice jsou ve světě zavedeny následující modely.

Tradiční neboli klinický model je založen na psychoanalytických souborech pravidel. Zaměřuje se hlavně na kazuistiky žáků s emocionálními a sociálními problémy, z kterých mimo jiné vznikají také potíže s učením.

Model orientovaný na změnu se zabývá řešením dysfunkčnosti žáků ve školním prostředí. Snaží se nalézt cestu, kde a proč vznikají důvody, že žák mimo školu funguje bezproblémově, v ní ale nikoli. Proto se zjišťuje souhrn příčin a následků.

Komunitní školský model se zaměřuje na různé komunity, jež mají být ve škole propojenými sociálními systémy. Záměr je oslovit co nejvíc účastníků k využívání různých programů, které jsou vytvářeny, aby zaujaly. Měla jsem možnost navštívit školu, kde jsou vidět některé rysy komunitního školského modelu. Jde o ZŠ Angel v Praze Modřanech. Má-li začít něco jiného a lepšího, je to vždy o nápadech a aktivitě lidí, kteří dokážou najít řešení. Zdejší škola na mě tak zapůsobila, má i bilingvní program pro žáky, když se v jejich rodině aktivně mluví a využívá dvou jazyků. Je zde viditelná snaha vycházet co nejvíc vstříc, ale jistě existuje plno dalších škol se stejnou snahou. K tomu je však také třeba, aby v záměrech nebránila platná legislativa. Cílem Asociace školské sociální práce v ČR je, aby byla školská sociální práce legitimně ukotvena, což u této profesní pozice mnohem lépe zajistí praktický provoz. Asociace bude rovněž ráda spolupracovat se všemi školami, které mají o školskou sociální práci zájem, a společně s nimi chce hledat možnosti realizace.

Poznámka redakce - legislativní ukotvení pozice sociálního pedagoga:

V rámci sněmovního projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla letos v dubnu (2017) přijetím pozměňovacího návrhu Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, mládež a tělovýchovu PS PČR legislativně ukotvena pozice sociálního pedagoga. Tato pozice byla vyjednána coby kompromis mezi sněmovním školským podvýborem a Asociací školské sociální práce v ČR. “Tento kompromis považujeme směrem ke školské sociální práci za první krok,” říká Mgr. Eva Hurychová. Podle Mezinárodních standardů školské sociální práce je sociální pedagog zcela jiná profese, na místě je ale důležitá vzájemná spolupráce, neboť pro žáky jsou stejně potřebné obě profesní pozice. Účinnost novely zákona bude od 1. září 2017.

Pozici sociálního pedagoga zákonodárci definovali takto: "Sociální pedagog získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu zaměřeném na sociální pedagogiku nebo speciální pedagogiku.“

Informace o historii projednávání celého návrhu novely zákona najdete zde.

 


Dalším modelem školské sociální práce ve světě je Sociálně-interakční model. Základem jsou vzájemné reciprocity s vlivem různých intervencí, které mají žákům napomáhat. Poskytování výhod je zacíleno na kvalitu společných působení, aby jejich účel znamenal pro každého spravedlivou pomoc a nedocházelo při ní k jakémukoli znevýhodňování.

↑ nahoru

Model dle Costingové zdůrazňuje všechny interakce neboli vzájemné působení zúčastněných, jež je zaměřeno na plánování příznivých změn sociálních služeb pro žáky a studenty. Toto působení se týká školy, rodičů a komunit, aby se dosáhlo co nejkladnější odezvy.

Model, který vychází z německého konceptu, je model zaměřený na socializaci, integraci a modernizaci. Zohledňuje mezeru v podmínkách socializace a vnímá ji jako deficit čili schodek. Považuje ho za sílící ohrožení, které podněcuje vznik sociálněpatologických jevů se stále vzestupnou tendencí a nově se vynořujícími problémy.

Další je model založený na teoriích školy a je orientován na spojení školské reformy a sociálně-ekonomických podmínek v životě žáků a studentů.

Poslední model vychází z podstaty teorie o transformaci. Zohledňuje zeslabené vztahy institucí, jejichž vinou vznikají z procesních změn sociální problémy. Proto se snaží zintenzivňovat spolupráci ve vztahu ke školám, žákům, rodičům, komunitám a ostatním.

Při institucionalizaci školské sociální práce bych se osobně přikláněla k využití tradičního modelu s komunitním. Tradiční neboli klinický je zaměřen na kazuistiky, komunitní na vazby různých komunit se školou. Propojovat lze ale jakýkoli jiný model, záleží také na škole, která by se vždy měla sama rozhodnout, jaký si zvolí. Ze všech ve světě zavedených typů v principu každý pomáhá k úspěšnému vzdělávání a rozvoji žáků. Spolu s aktivními vyhledávacími postupy a zasíťováním potřebných odborníků umocňuje úspěšnost ve studiu. Školská sociální práce je dalším kurikulem, jež realizuje hlavní vzdělávací úkol se zvyšováním kvalit v systému moderní školy.

Co znamená ekosystém školy a proč je tak nazýván

ÚnavaEkologická perspektiva vnímá člověka a jeho prostředí jako jednotný systém, což znamená unikátní a reálnou perspektivu „osoby v prostředí". Tato optika bere v potaz každé místo, na kterém se jedinec nachází a pohybuje. U školáka jde o rodinný, školní a mimoškolní prostor se všemi vlastnostmi, jež na něj působí. Zároveň ho také ovlivňuje k podnětům a utváření postojů. Ve škole navíc žák tráví podstatnou část dne. V jejím prostředí se dnes bohužel běžně vyskytuje šikana, kyberšikana, někdy vážné spory mezi samotnými žáky nebo žáky a pedagogy, výjimkou není odpor k autoritám a mnoho dalšího. Školský sociální pracovník jako expert na sociální prostředí v něm umí vyhodnotit a řešit důležité vlivy. Škola je v ekosystému plně strukturovaný systém, kde je třeba pro docílení rovnováhy rozumět i subsystémům, jejich společným hranicím, vzájemnostem všech vztahů a prvků. Proto by každá škola měla mít k dispozici odborníka na sociální prostředí, který u jakékoli nerovnováhy dokáže správně analyzovat a hledat možnosti. Školská sociální práce by se měla stát integrální součástí všech škol. Při její absenci je řada činností takzvaně přehazována na pedagogy, kteří jsou již tak dost vytíženi.

Školský sociální pracovník naopak není pedagog. Jeho činnost musí být flexibilní a dle aktuálních potřeb či na základě vzniklých situací i variabilní. V této dynamické profesní pozici jde o přímé výkony a úkony sociální práce, nikoli o pedagogickou činnost ani o stejnou práci výchovného poradce nebo metodika prevence. Kromě toho by žádný obor neměl být suplován jiným, ale být sám za sebe. Asociace školské sociální práce v ČR má toto hledisko jako prioritu, aby se všechny prvky, pracovní úkony a výkony s celým širokým potenciálem školské sociální práce vykonávaly její profesní pozicí. V ní je také nutná včasnost, protože neodkladná pomoc vždy zmenšuje negativní následky, zejména u nezletilých. Bohužel není málo jejich různých kazuistik, ať už se jedná o sociální, nebo zdravotní znevýhodnění, případně kombinaci obou, včetně jiných problémů, které samy od sebe jen tak nezmizí.

Nezbývá než věřit, že k legislativnímu ukotvení školské sociální práce dojde i u nás. Asociace školské sociální práce v ČR bude mezitím provádět osvětu, organizovat semináře, vzdělávací kurzy, pořádat kulaté stoly a jiné aktivity, což vyplývá z jejích stanov. Lze očekávat, že mnozí sociální pracovníci se budou chtít na školskou sociální práci zaměřit, rozšiřovat si svou praxi, vzdělání. Pro zájemce o členství v naší asociaci jsou dostupné informace na www.assp.cz.

↑ nahoru

 

 

Kde hledat pomoc?

 

Asociace školské sociální práce v ČR, z. s.
Pedagogicko-psychologické poradny
Portál pro školní asistenty a asistenty pedagogů
Časopis Sociální pedagogika
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

 

Některé z publikačních činností Mgr. Evy Hurychové:

 

HURYCHOVÁ, E., 2017. Školská sociální práce v praxi. Školní poradenství v praxi, roč. IV, č. 1, s. 33–34. ISSN 2336-3436.

HURYCHOVÁ, E., 2016. Expertiza z výzkumů dalších příčin domácího násilí. Sociální práce/Sociálna práca, roč. 16, č. 6. ISSN 1805-885X [online]. 2017 [vid. 25. 1. 2017].

HURYCHOVÁ, E., 2016. Školská sociální práce. Listy sociální práce. ISSN 2336-2332.

HURYCHOVÁ, E., 2016. Pomoc dětským obětem domácího násilí. Učitelské noviny, roč. 119, č. 10, s. 13. ISSN  0139-5718.

ČESKÝ SVAZ ŽEN, z. s., a kolektiv autorů. 2016. ZaIstanbul domácí násilí a vybraná témata z oblasti genderově podmíněného násilí. 1. vyd. Praha: Český svaz žen. ISBN 978-80-87227-04-06.

HURYCHOVÁ, E., 2015. Vysoká incidence syndromu ADHD a jeho komorbidních poruch v dětské populaci. Řízení školy – odborný měsíčník pro ředitele škol, roč. XII, č. 12, s. 37-38. ISSN 1214-8679.

KUNC, K., et al., 2012. Ekonomické dopady domácího násilí v ČR. 1. vyd. Praha: proFem, o. p. s. ISBN 978-80-904564-1-9.

HURYCHOVÁ, E., 2007. Řekla jsem NE tyranovi. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. – Ikar. ISBN 978-80-249-0984-4. 

Literaturu a další zdroje informací k tématu najdete také v naší Odborné knihovně.

 

Autor článku

Mgr. Eva Hurychová

V červnu 2015 dokončila studium na Technické univerzitě v Liberci, Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické, kde získala specializaci ke školské sociální práci. Kromě toho prováděla výzkumy v oblasti páchání domácího násilí, u nichž validně prokázala další příčinu, která předtím nebyla nikde uvedena. Je certifikovanou mediátorkou, má osvědčení z konference ETOS „Etika v pedagogice a sociálních vědách", osvědčení ze školení „Edukace pro prevenci domácího násilí" a „Terapeutické práce s lidmi páchajícími násilí ve vztazích". V srpnu 2016 založila s dvěma kolegyněmi „Asociaci školské sociální práce v ČR, z. s., a od podzimu téhož roku pokračuje disertačním projektem v doktorandském studiu.

Výběr z publikačních aktivit Evy Hurychové najdete v naší Odborné knihovně.


Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS