Zobrazit menuSkrýt menu

Zálohové výživné - dočkají se ho sólo rodiče?

Publikováno: 25. 5. 2016, aktualizováno: 12. 4. 2017

ČR stále nemá zákon o náhradním výživném, pokusy prosadit jej už byly čtyři, pátý návrh je v Poslanecké sněmovně, vlastní normu chystá i vláda. Podle stávající legislativy může rodič vymáhající výživné požádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Ilustracni foto: Peníze někdy chybí

Obsah článku:

Orgán sociálně-právní ochrany děti musí pomoci
Za neplacení výživného exekuce na řidičský průkaz
Ve sněmovně je návrh zákona o náhradním výživném
Návrh připravený MPSV je v připomínkovém řízení
Nízká vymahatelnost výživného

V neúplných rodinách žije asi 400 tisíc dětí, což představuje 22 % všech dětí v České republice. Podle policejních statistik z loňského roku je neplacení výživného druhým nejčastějším trestným činem – výživné neplatí 40 % rodičů, další jen částečně. Podle Asociace neúplných rodin je výše celorepublikového dluhu na výživném v průměru 80 tisíc korun. Jedná se tedy o palčivý problém.

Orgán sociálně-právní ochrany děti musí pomoci

Orgány sociálně-právní ochrany dětí mají povinnost pomoci rodiči, který vymáhá výživné na dítě, a to při podávání návrhu k soudu. Především jim radí, někde i ukazují předepsaný mustr. Soudy mají takové případy řešit přednostně. Zákonodárci to, na návrh Davida Kafky, Kateřiny Jacques a Ludvíka Hovorky, schválili v roce 2008 v rámci novelizace občanského soudního řádu a některých dalších zákonů, především zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

Státní orgány mají povinnost jednat s oběma rodiči. V roce 2008 se též prodloužila lhůta pro vymáhání výživného, lze ho zpětně vymáhat deset let, přičemž dříve to byly tři roky. Toto oprávnění platí nejen pro nezletilé, ale i zletilé dítě, které by mělo být schopno vymáhat výživné samo. Pečující rodič také nemusí exekutorovi platit zálohy na náklady exekučního řízení. Neplatič výživného může pykat tím, že ve hmotné nouzi dostane méně peněz. Například tomu, kdo pobírá životní minimum, mohou dávky klesnout na minimum existenční.

Více informací ZDE

Konkrétní ustanovení zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí:

§ 11  

Poradenská činnost

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností

a) pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě,

b) poskytuje nebo zprostředkovává rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené,

c) pořádá v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou,

d) poskytuje osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy dítěte,

e) poskytuje pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti k dítěti, včetně pomoci při podávání návrhu soudu; přitom spolupracuje zejména s orgány pomoci v hmotné nouzi, povinnými osobami, orgány činnými v trestním řízení a soudy.

(2) Krajský úřad zajišťuje

a) přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny a poskytuje těmto osobám poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu; časový rozsah přípravy k zařazení žadatele do evidence pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče činí nejméně 48 hodin a u žadatelů o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu nejméně 72 hodin; časový rozsah přípravy žadatelů, kteří přípravu již jednou dokončili, může krajský úřad snížit,

b) přípravu dětí žijících v rodině osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny; příprava dětí se provádí přiměřeně vzhledem k jejich věku, rozumové vyspělosti a v nezbytném rozsahu,

c) osvojitelům nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy.

(3) Krajský úřad může zajišťovat přípravu a poradenskou pomoc podle odstavce 2 také v případech poručenství, jestliže poručník o dítě osobně pečuje, nebo v případech svěření dítěte do péče jiné osoby.  

(4) Krajský úřad je povinen alespoň jednou v roce zabezpečit konzultace o výkonu pěstounské péče. Konzultací se kromě odborníků na řešení výchovných a sociálních problémů zúčastňují také pěstouni, kteří mají trvalý pobyt na území kraje; konzultací se mohou zúčastnit též děti svěřené těmto pěstounům do pěstounské péče a další fyzické osoby, které tvoří s pěstounem domácnost.

(5) Preventivní a poradenská činnost podle § 10 odst. 1 písm. b), c) a f) a poradenská činnost podle odstavce 1 písm. a) a b) se poskytuje i jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.

Čtěte také:
Mýty týkající se výživného na děti
Komu po rozvodu připadne dítě?
(Po)rozvodové boje: když rodiče zapomínají na děti               

Za neplacení výživného exekuce na řidičský průkaz

Od roku 2013 je v ČR možné uvalit exekuci na řidičské oprávnění při neplacení výživného, týká se to vymáhání výživného na děti do 18 let věku. V Poslanecké sněmovně je návrh Zdeňka Ondráčka a dalších poslanců, který tuto možnost rozšiřuje i o studující do 26 let, to je totiž maximální věkový strop, do kdy je – pokud zletilé dítě studuje – na výživné nárok. Návrhem se nyní zabývají poslanci.

Exekuce řidičského průkazu za neplacení výživného se do ČR dostala podle polského vzoru, kde je výživné důsledně vymáháno. Zpět dostane neplatič výživné až v momentě, kdy se z něj stane platič – kdy uhradí dlužné alimenty a dál řádně platí.

Více informací ZDE

↑ nahoru

Ve sněmovně je návrh zákona o náhradním výživném

V Poslanecké sněmovně je i návrh zákona o náhradním výživném, který předložila skupina poslanců v čele s Martou Semelovou. Podle tohoto návrhu by nárok na náhradní výživné měla neúplná rodina v případě, že by její příjem nepřesáhl 2,9násobek částky životního minima – kupříkladu u matky s dvěma dětmi (jedním do 6 let, druhým ve věku od 6 do 15 let) je to 20 358 korun.

Náhradní výživné by podle tohoto předloženého návrhu bylo vypláceno v plné výši stanovené soudem, nejvýše však v částce 1,2násobku částky životního minima oprávněné osoby. Pro dítě do šesti let věku by to bylo 2 088 Kč, od 6 do 15 let 2 568 korun a od 15 do 26 let 2 940 korun.

Vládní kabinet vyslovil s předloženým návrhem nesouhlas. „S návrhem zákona v předložené podobě nelze podle názoru vlády vyslovit souhlas s ohledem na věcné a legislativní nedostatky, v jejichž důsledku je v některých případech navrhovaná právní úprava neúplná, nepřesná nebo neprovázaná s úpravou jiných právních předpisů,“ uvádí vláda ve svém stanovisku.

„Vláda v neposlední řadě připomíná, že předmětnou problematiku ve všech relevantních souvislostech v současnosti hodlá aktivně řešit vlastním návrhem opatření na podporu neúplných rodin pečujících o nezaopatřené děti, připraveným Ministerstvem práce a sociálních věcí, který bude po ukončení nyní probíhajícího meziresortního připomínkového řízení předložen vládě, která by měla na jeho základě rozhodnout o tom, jaká opatření k řešení situace neúplných rodin s nezaopatřenými dětmi bude následně vhodné realizovat,“ slibuje vláda v odmítavém stanovisku k poslanecké předloze.

Více informací ZDE

A jak to s vládní normou vypadá? „Věcný záměr zákona o zálohovaném výživném je součástí materiálu Návrh opatření na podporu neúplných rodin s nezaopatřenými dětmi. Materiál je nyní v připomínkovém řízení,“ uvedl na dotaz portálu Šance Dětem vedoucí tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí Petr Šulek.

Dodal, že zálohované (náhradní) výživného je navrhováno s následujícími parametry:

  • Nárok by mělo nezaopatřené dítě, kterému není na základě rozhodnutí soudu či soudem schválené dohody řádně hrazeno výživné ze strany povinného rodiče (poznámka: tedy toho, kdo má výživné platit);
  • Příjem oprávněné osoby a společně posuzovaných osob (neúplné domácnosti) by nesměl být pro nárok na zálohované výživné vyšší než 2,7násobek životního minima žadatele a společně posuzovaných osob;
  • Zálohované výživné by bylo poskytnuto v soudem stanovené výši, maximálně však do výše 1,2násobku životního minima dítěte (což je soudy průměrně stanovovaná výše výživného s ohledem na věk dítěte – cca 2500 Kč);

Výplatu zálohovaného výživného by zajišťoval Úřad práce ČR.

Vymáhání je navrhováno upravit variantně: 1) buď by při vyplácení zálohovaného výživného stát pomohl rodiči vymáhat peníze od neplatiče jako další oprávněná osoba, 2) nebo by poskytnutím zálohovaného výživného přešel celý nárok na stanovené výživné na stát a ten by sám podal návrh na výkon rozhodnutí.

Čtěte také:
Zanedbávání péče o dítě
Rodina v problémové situaci
Rodina v tíživé sociální situaci: Rozchod, rozvod, osamělý rodič

↑ nahoru

Nízká vymahatelnost výživného

Minulý režim dokázal z neplatičů výživné dostat – krátil jim platy a peníze byly zasílány rodiči, který děti vychovává. Počátkem 90. let to skončilo a v České republice je doposud nízká úroveň vymahatelnosti výživného. Z 90 % jsou samoživitelkami ženy, třetina neúplných rodin je podle Českého statistického úřadu přímo ohrožena chudobou.

Malý příběh z praxe:
Rozsudkem bylo otci vyměřeno výživné ve výši 700 korun měsíčně, o dva roky později bylo zvýšeno na částku 1200 korun měsíčně. Otec platí nepravidelně a dlužil na výživném za 25 měsíců 17.500 korun a za 92 měsíců 110.400 korun. Celkem tedy 127.900 korun. Později zaplatil pouze 56.100 korun a stále dluží 71.800 korun, přičemž dluhy narůstají. Otec nemá stálé zaměstnání, bydlí na různých místech. Matka s dítětem jen tak tak přežívají.

Pokusy uzákonit náhradní výživné zatím ztroskotaly

Přes výše uvedená jednoznačná fakta a čísla však doposud ztroskotaly všechny pokusy náhradní výživné v ČR uzákonit. Navzdory tomu, že v sousedním Slovensku institut náhradního výživného, kdy výživné nejprve zaplatí stát, který následně vymáhá peníze z dlužníka, dávno platí. Připomeňme si v malé rekapitulaci pokusy v ČR.

První návrh zákona o náhradním výživném v roce 2001 předložily Jana Volfová, Květoslava Čelišová a další. V průběhu sněmovního projednávání byl vzat zpět.

Více informací ZDE

V roce 2006 byl projednáván návrh Anny Čurdové, který se zatím dostal nedál… Schválila jej Poslanecká sněmovna, která přehlasovala i veto Senátu, následně jej ale vetoval tehdejší prezident Václav Klaus, čímž zákon spadl pod stůl – byl totiž konec volebního období a poslanci už nemohli o vetu hlasovat.

Více informací ZDE

O rok později byl nový návrh skupiny poslanců v čele s Annou Čurdovou Poslaneckou sněmovnou zamítnut v závěrečném čtení, do Senátu se ani nedostal.  

Více informací ZDE

V roce 2010 Anna Čurdová, Vladimíra Lesenská a další poslanci předložili návrh zákona o výživném, který měl řešit situaci ještě komplexněji. Zaváděl minimální výživné, tabulky pro určování výživného, valorizaci výživného a náhradní výživné.

Předloha tehdy odolala návrhu na zamítnutí v prvním čtení, poslanci ji přikázali k projednání výboru pro sociální politiku. Ten ji projednal, dokonce schválil pozměňovací návrhy. Dál se ale návrh nedostal – do konce volebního období ho zákonodárci nestačili projednat.

Více informací ZDE

 

29. března 2017 Vládou ČR prošel návrh zákona o zálohovém výživném. Aby ale zákon začal od ledna roku 2018 platit, musí jej schválit i Sněmovna, Senát a podepsat prezident. Není tedy jisté, jestli se norma stihne v PSP projednat do podzimních parlamentních voleb.

Čtěte také:
Rozvod manželství
Exekuční srážky. Kolik činí?

↑ nahoru

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autorka článku: Andrea Cerqueirová

 

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS