Zobrazit menuSkrýt menu

Právní zástupce poškozeného

Publikováno: 31. 8. 2012, aktualizováno: 9. 6. 2017

ilustrační obrázek - ruka listující zákoníkemZákladním cílem trestního řízení je odhalení trestného činu, usvědčení pachatele a uložení odpovídajícího trestu. Jde tedy především o vztah mezi pachatelem a „trestajícím“ státem, nikoliv o vztah mezi pachatelem a poškozeným. Nelze se proto příliš divit, že poškození se v trestním řízení někdy cítí jako „páté kolo u vozu“, když všichni sice řeší trestný čin, který se jim stal, ale oni samotní „asi nikoho nezajímají“ nad rámec toho, co jsou schopni vypovědět, či jaké důkazy jsou schopni zajistit.

Nechce-li být poškozený v trestním řízení pouze „obětí ve vleku orgánů činných v trestním řízení“ či chce-li zkrátka mít v průběhu řízení oporu další osoby, může si přibrat takzvaného zmocněnce, který ho následně v trestním řízení zastupuje.

 Kdo může být zmocněncem?

Zmocněncem může být v zásadě kdokoliv, kdo má plnou způsobilost k právním úkonům, takže se v případě zájmu může poškozený nechat zastupovat nejen advokátem, ale například i příbuzným či známým, má-li v něj důvěru. Zpravidla zde záleží na motivech, které poškozeného vedou k přibrání zmocněnce. Pokud mu jde o maximalizaci svého vlivu na průběh trestního řízení, je z logiky věci vhodné zvolit za zmocněnce profesionála, který dokáže účinně využívat práva, která poškozený v trestním řízení má. Advokáta příslušného odborného zaměření lze vyhledat například přes stránky České advokátní komory. Potřebuje-li však poškozený spíše lidskou oporu, jelikož se necítí na to, aby vše řešil sám, může být zmocněnec z okruhu blízkých osob stejně dobrou, ne-li lepší volbou než advokát.

Jak lze přibrat zmocněnce?

Přibrání zmocněnce není nijak složitým úkonem a v zásadě je třeba toliko přesně označit kdo, v jaké věci a koho ustanovuje jako zmocněnce. Vše lze vyřešit jak písemně, tak ústně do protokolu, takže pokud si člověk není jistý, jak ustanovení zmocněnce sepsat, není nic jednoduššího než se prostě dostavit se zmocněncem k orgánu, u kterého řízení právě probíhá, a na místě se již vše potřebné sepíše.

Kdy je vhodné zmocněnce přibrat?

Zmocněnce si poškozený může přibrat v zásadě kdykoliv během přípravného řízení a řízení před soudem prvního stupně, nicméně pokud si chce poškozený zvolit advokáta, aby měl co největší možnost ovlivnit průběh a výsledek trestního řízení, je samozřejmě vhodné přibrat zmocněnce co nejdříve.

U složitějších věcí není nijak neobvyklé, že poškozený vyhledá advokáta ještě před podáním trestního oznámení, a to nejen kvůli sepsání trestního oznámení, ale též aby se s ním poradil, zda je v daný okamžik vhodné podat trestné oznámení, či by bylo lepší ještě chvíli posečkat a doshromáždit důkazy. Zvláště v případech, kdy není příliš jednoznačné, zda došlo ke spáchání trestného činu a zda bude jeho spáchání možné pachateli prokázat, může kvalitní příprava a sepsání trestního oznámení představovat rozdíl mezi usvědčením pachatele a odložením oznámení pro neopodstatněnost.

Jak je to s úhradou za advokáta?

Pro advokáta je zastupování poškozeného v trestním řízení práce jako každá jiná, a proto je třeba počítat s tím, že za svoji práci bude požadovat odměnu. O jaké částky půjde, by měla upravovat smlouva mezi ním a poškozeným, přičemž zde můžeme rozlišit, zda se odměna určí podle advokátního tarifu, nebo se ve smlouvě určí jiná výše odměny.

Podle platné právní úpravy soud přizná poškozenému nárok na náhradu nákladů vzniklých přibráním zmocněnce, pokud byla pachateli uložena povinnost alespoň zčásti nahradit trestným činem způsobenou škodu. Soud má dále možnost, vzhledem k povaze věci a okolnostem případu, přiznat poškozenému plnou či částečnou náhradu nákladů, i když neuplatnil nárok na náhradu škody či s ním v trestním řízení neuspěl.

Výše bylo uvedeno, že si lze sjednat s advokátem smluvní odměnu nezávisle na advokátním tarifu. Je třeba upozornit, že soud uzná pouze účelně vynaložené náklady. V případě přemrštěné odměny advokáta soud takovýto náklad neuzná v plném rozsahu a rozdíl mezi přiznanou náhradou nákladů a odměnou přislíbenou advokátovi musí poškozený uhradit z vlastních prostředků.

Ostatně ani přiznání náhrady nákladů ještě neznamená, že poškozený své peníze skutečně někdy obdrží. Pachatel nemusí mít žádný zpeněžitelný majetek ani postižitelný příjem, takže rozhodnutí soudu o úhradě nákladů může být exekučně nevyložitelné. Poškozený by proto měl před podepsáním smlouvy s advokátem uvážit, že mu soud náhradu nákladů nemusí přiznat nebo mu ji může přiznat, ale fakticky ji nikdy neobdrží.

Co když nemám prostředky na přibrání zmocněnce?

Trestní řád umožňuje, aby soud přiznal poškozenému nárok na právní pomoc zmocněnce bezplatně nebo za sníženou odměnu, dosvědčí-li poškozený, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady právní pomoci sám. Je vyžadováno, aby šlo o poškozeného, který řádně uplatnil nárok na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení. Soud zde rovněž zkoumá, zdali zmocněnec není „nadbytečný“ vzhledem k povaze a rozsahu uplatněného nároku. Neuplatnil-li poškozený takovýto nárok, soud mu bezplatného zmocněnce podle současné právní úpravy ustanovit nemůže.

Dále lze i v těchto případech zkusit využít možnosti požádat o ustanovení bezplatného právního zástupce Českou advokátní komoru.

 

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autor článku

JUDr. Ondřej Načeradský

Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze působící v neziskovém sektoru. V současnosti zastává pozici vedoucího Občanské poradny o.s. Společnou cestou.

Zpět na téma Rodina jako oběť trestného činu

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS