Zobrazit menuSkrýt menu

Podání trestního oznámení

Publikováno: 31. 8. 2012, aktualizováno: 7. 9. 2016

ilustrační obrázek - razítko na dokumentuAž na stanovené výjimky plynoucí ze zákonem uložené povinnosti mlčenlivosti (například zpovědní tajemství) je trestní oznámení oprávněn podat každý, kdo se domnívá, že došlo ke spáchání trestného činu.

V některých případech se lidé zdráhají podat trestní oznámení, jelikož se obávají postihu za křivé obvinění. Zde je namístě vysvětlit rozdíl mezi křivým obviněním a „neúspěšným“ podáním trestního oznámení. Oznamovatel samozřejmě nemůže posoudit, zda skutečně došlo k trestnému činu a kdo je za něj odpovědný. Toliko se svěřuje se svým podezřením, že by o trestný čin mohlo jít, a je následně na orgánech činných v trestním řízení, aby oznámení prověřily a rozhodly o dalším postupu. Není nic proti ničemu, pokud se oznámení po prověření odloží s tím, že k žádnému činu nedošlo. Trestní odpovědnost za křivé obvinění vzniká až v situaci, kdy oznamovatel vědomě lže. Pokud tedy na své sousedy podáme trestní oznámení, jelikož přes zeď slyšíme takové věci, že máme podezření na domácí násilí, či dokonce týrání dětí, nemáme důvod bát se obvinění z křivého obvinění. Takováto obava by byla namístě, pokud bychom vědomě v oznámení lhali a policie nám byla následně schopná prokázat, že jsme nic takového slyšet nemohli a křivé obvinění jsme podali například v návaznosti na vleklé sousedské spory.

 

Kam trestní oznámení podat?

Někdy můžeme bohužel i z úst policistů slyšet, že musíme jít podat trestní oznámení „tam či onam“, ale právní realita je poněkud odlišná a podstatně jednodušší. Oznamovatel nemusí zkoumat spletitosti místní a věcné příslušnosti v trestních věcech, jelikož každá služebna Policie České republiky i státní zastupitelství má povinnost trestní oznámení přijmout. Negativní zkušenosti mívají oznamovatelé především v případě snahy podat trestní oznámení na místním oddělení, zejména pak u složitějších a nejednoznačných případů. Nechce-li oznamovatel riskovat, že se znovu setká s policistou, který se mu snažil podání trestního oznámení především rozmluvit, není nic jednoduššího než využít výše zmíněné možnosti a podat trestní oznámení přímo na Službě kriminální policie a vyšetřování nebo na státním zastupitelství. Rovnou na tyto orgány je vhodné se obrátit v případě závažnějších trestných činů, a to ideálně v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu.

 

Jak lze trestní oznámení podat?

Trestní oznámení lze podat ústně, takzvaně „do protokolu“, nebo písemnou formou. Nemá-li člověk s takovými situacemi zkušenosti, měl by počítat s tím, že bude nervózní, a to může při ústním podání snadno vést k zapomenutí řady věcí. Oznamovatel může být zmatený a výsledné oznámení ve výsledku za hranicí srozumitelnosti. Ve složitějších případech je proto vhodnější raději zvolit písemné podání či si alespoň k ústnímu podání připravit písemnou osnovu a poznámky.

Chce-li být oznamovatel informován o dalším postupu policie, měl by požádat o to, aby ho policie v zákonné lhůtě 30 dnů vyrozuměla o způsobu vyřízení. Zároveň je vhodné získat doklad o podání trestního oznámení s uvedením data podání.

 

Co by mělo trestní oznámení obsahovat?

Stejně jako u jakéhokoliv jiného písemného podání by i trestní oznámení mělo obsahovat, komu je určeno (označení útvaru Police ČR či státního zastupitelství, u kterého oznámení podáváme) a kdo ho podává (jméno, příjmení a adresu oznamovatele). Policie se věnuje i anonymním oznámením, ale prověřování se tím značně komplikuje, jelikož není možné vyjasnit případné nejasnosti v podání. Často tím policie ztrácí i významného svědka, který může být pro vyřešení případu klíčový.

Po obsahové stránce je pro trestní oznámení charakteristické, že by mělo pokud možno odpovědět na tyto otázky:

Kdy a kde mělo dojít k trestnému činu – má-li policie začít oznámení prověřovat, tak samozřejmě potřebuje vědět, jestli k činu došlo na Václavském náměstí v Praze poblíž domu č. p. 17 kolem druhé hodiny odpolední dne 1. 7. 2011, nebo zdali jde o čin spáchaný v Pňově uprostřed návsi 17. 2. 2010 někdy mezi druhou až čtvrtou hodinou ranní.

K jakému činu mělo dojít – oznamovatel se v žádném případě nemusí snažit trestný čin označit správným názvem, či ho dokonce podřadit pod konkrétní ustanovení trestního zákoníku. Policie se zde ale potřebuje dozvědět, že na výše uvedeném místě ve výše uvedeném čase došlo například k tomu, že lupič srazil na zem starou paní a sebral jí kabelku.

Jak čin probíhal – ideální je chronologicky popsat, co je nám známo o počínání té které osoby. Například v případě výše uvedeného přepadení může oznamovatel popsat, že viděl, jak pachatel přiběhl zezadu k dotčené paní a pokusil se jí strhnout kabelku z ramene, paní však začala křičet a kabelku vší silou držela. Pachatel do ní pak oběma rukama strčil, až z toho paní spadla naznak, pak se k ní sklonil, vytrhl jí kabelku a dal se na útěk do Vodičkovy ulice.

Jaké následky trestného činu nám jsou známy – u řady trestných činů je nezbytné zjistit, co přesně trestný čin způsobil. Například ve výše uvedeném případě budeme řešit jak to, co pachatel odcizil, tak rozsah poranění poškozené a potřebnou dobu léčení.

Co víme o pachateli – v ideálním případě můžeme rovnou pachatele identifikovat, ale je samozřejmě běžné, že se trestní oznámení podává na neznámého pachatele, o kterém může oznamovatel uvést pouze omezené množství informací (například muž bílé pleti, štíhlé postavy, asi 180 cm vysoký, černé krátce střižené vlasy, oblečený do modrých džínů a černého trička, mluvil česky bez přízvuku, neuvědomuji si, že bych ho někdy předtím viděl), či dokonce žádné informace (někdo mě včera cestou z práce praštil zezadu do hlavy tak silně, že jsem ztratil vědomí).

Co víme o poškozeném a případných dalších svědcích – obdobně jako u pachatele je třeba uvést, co víme a co může posloužit k identifikaci těchto pro další řízení významných osob.

Další nám známé důkazy a významné skutečnosti – podle okolností můžeme například mít pachatele nafoceného na mobilu nebo můžeme policii upozornit, že se vše odehrálo přímo před kamerou banky, takže je možná celá věc nahraná na videu.

Při psaní oznámení je vhodné text strukturovat do odstavců a pokud možno vždy uvádět zdroj informací. Považujeme-li za nezbytné do oznámení uvádět své či cizí domněnky, měly by být jasně odlišeny a je třeba soustředit se na vysvětlení, na základě jakých skutečností se k nim došlo. Není-li nám nějaká věc známa, je třeba to uvést. Z toho, že v popisu pachatele není uvedena barva vlasů, nemůže policie poznat, jestli jsem barvu vlasů zapomněl uvést, nepamatuji si ji anebo pachatel vlasy neměl.

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autor článku

JUDr. Ondřej Načeradský

Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze působící v neziskovém sektoru. V současnosti zastává pozici vedoucího Občanské poradny o.s. Společnou cestou.

Zpět na téma Rodina jako oběť trestného činu

Pomohly vám informace v tomto článku?

Nahoru

Facebook Šance Dětem Twitter @sancedetem Google+ +SanceDetem YouTube SanceDetem RSS RSS